Názory k článku
Mnichov rozhodl, končí s Linuxem
-
eiffel (neregistrovaný)
Nedivím se. U nás jsme to vzdali již dávno.
Na serverech si vesele ševelí Slackware (pěkně "hardcore" v CLI), ale na pracovních stanicích jen a pouze Windows.
Je pravda, že jde o sw jako Siemens Step7, Autodesk Inventor, Office apod...
Neskutečná pakárna jen kompatibilitou obyčejného wordu a open řešeními, navíc všude ve školách se učí MS produkty a stále dokola vysvětlovat, že tahle funkce je jinde... na to není čas. Tolik fakta. -
Michalides (neregistrovaný)
Ti, co vedia robit v MS Office produktoch tak vedia, ze alternativa neexistuje. Minimalne nie pre Word a Excel... a chcem zdoraznit, ze aktualna verzia MS Office je Office 365, resp. Office 2016. Tie free zalezitosti ako je KOffice, Libre Office a podobne zaspali svoj vyvoj niekde a verziou MS Office 2000, nanajvys 2003.
-
To je pravda v korporátní, a dnes již i SMB oblasti.
Běžný domácí uživatel využívá tak málo funkcí, že mu stačí i WordPad a podobné.Z toho, co může posoudit uživatel, není ani tak problém v malých odlišnostech ovládání, ale ve velkých rozdílech chování celého ekosystému. Lidé už jsou zvyklí, že Outlook automaticky zobrazuje náhled dokumentů v podokně čtení, že nastavení kontroly pravopisu a gramatiky funguje (jakš takš) dobře, ale hlavně, že nastavení se pak prolíná celou rodinou Office, ..., ...Odesílání e-mailu jako přílohu mám přímo ve Wordu a Excelu, v kontextové nabídce v dokumentech, ... Jednoduše, aniž bych to moc vnímal, uložím na OneDrive a zpřístupním dokument komukoliv. Ten "kdokoliv", aniž by moc přemýšlel, klikne, a na jeho straně to také funguje....
To vše jsou rozdíly, které běžný uživatel ani neumí naformulovat, popsat. Podobně, jako neumíte říct, proč s Vám řídí nejlíp např. německá nebo francouzská auta.
Na nás, co chceme být za odborníky, je pak, abychom "mlhavé" dojmy uživatelů dokázali formulovat a hledat na ně řešení. Jenže takových, kteří to umějí, je málo, a těch, kteří svoje schopnosti chtějí dát OSS je z nich jen zlomek.
I já dovedu uživatele posadit před LibreOffice a dokázat mu, že v něm dokáže prakticky to samé, co ve Wordu a Excelu (když pomyslím, jak málo vlastností z těchto programů lidé využívají). Čeho tím docílím? Povznesu svoje ego, jak jsem dobrý, že umím ovládat LibreOffice, ponížím uživatele, jaký je debil. A tím přesně vyvolám obrovskou touhu, po které se uživatel požene do nejbližšího knihkupectví, aby sháněl příručku LibreOffice (předpředpředchozí verze) a šel do sebe a začal se učit?
-
blbec (neregistrovaný)
To je blbost. Jeste pred par lety tu nic jako OneDrive nebylo a vsadil bych se, ze ani odeslat dokument na email v kontektove nabidce. Toto bych rekl pouziva 0,000001% uzivatelu.
Rekl bych ze mezi XP, Vista, 7, 8, 10, stejne jako verzemi Office je tolik zmen, ze by se lide naucili mnohem rychleji s linuxem a libreoffice. -
Jano z vesnice bez vodovodu (neregistrovaný)
Windows maju aj "virtualnu" tlaciaren nieco ako Microsoft Print to PDF takze PDF mozem vytvarat z akehokolvek programu ktory podporuje tlac...
Dalsia virtualna tlaciaren je do formatu XPS, ce je tusim nieco ako MS konkurencia k formatu PDF, ktora sa ale moc neujala... -
BobTheBuilderStříbrný podporovatelOdeslání dokumentu z kontextové nabídky šlo ve ve Win9x, pomocí protokolu MAPI. OutlookExpress měl Simple MAPI (MAPI0 - to už stačilo), při instalaci "velkého" Outlooku byl k dispozici plnohodnotné MAPI.
Pro MAPI jako takové musíte dále do historie, protokol je založen (volně) na X.400 a spadá to někdy do roku 1991. -
LSD (neregistrovaný)
Ale no... Přes deset let se pohybují v oblasti biologie/molekuláry/genetiky a ve wordu píší diplomky/disertace/články skoro všichni okolo mě (včetně mě). LibreOffice a jeho alternativy nikoho nezajímají a s texem a jeho nástavbami si hrají jen bioinformatici, statistici a onanisti, kteří mají pocit, že citace zvládnou ručně řešit líp než endnote (nebo jiný citační manažer).
Spíš mám pocit, že vědci, kteří ještě vedou džihád proti MS, používali word naposledy někdy kolem roku 2000. -
peterfffff (neregistrovaný)
Souhlasim. Dokonce si myslim ze vim kde je problem : tihle fanatici totiz nevedi MS Word pouzivat, vubec neovladaji jeho funkcionalitu a co vsechno dokaze a umoznuje. Je to textovy editor s nejvetsimi moznostami a funkcionalitou jaky existuje. Spravoval jsem v nem nekolik tisic stranove dokumkenty (Word umoznuje rozdelit jeden dokument na vice souboru), vse muselo presne sedet, formatovani kazde casti dokumentu podlihalo presnym pravidlum. A samozrejme kazda zmena v dokumentu byla zadokumentovana a dokument dostal nove cislo verzie. Tohle vsechno word zvlada. Jenom je potrebny si tihle veci precist a vyskouset predtym nez nacnete psat dokument, hned se pak pracuje elegantneji.
-
mad (neregistrovaný)
V podstate jste popsal tex, ale ten neni uzivatelsky prilis privetivy. MS Word je jeden z mala produktu, ktery obcas nezvladne otevrit ani svuj vlastni (v nem vytvoreny) dokument.
Minule jsem chtel manzelce pomoct. dokumment vyrobeny z firemni sablony nesel otevrit, Word hlasil "chyba na radku 2".
Bohuzel, na radku 1 bylo xml zahlavi, na radku 2 neco kolem 65000 znaku, z toho 98% bylo uvnitr xml tagu.
Sra..ka majova, tenhle bazmek.
-
Nedá mi to, ale musím zareagovat. Word nemá jedinou výhodu oproti LibreOffice. Nemá ani takovou základní funkci jako odstranění formátování textu, lidé neumí používat styly, styly nefungují správně, pořád bojujeme ve firmě s tím, že se dokument otevře na jiném počítači a vypadá text úplně jinak. Jeho šablona Normal.dot je to úplně největší zvěrstvo. Další kapitola jsou makra, se kterýma jsou jenom problémy. Všude to funguje a čas od času se objeví počítač, kde nefungují správně a nejde s tím nic dělat. Ani podpora nepomáhá. Další kapitola jsou aktualizace, provede se aktualizace a něco přestane fungovat. Řešení to nemá. Tak se čeká na další aktualizaci nebo se odinstaluje ta předchozí. Obecně chyby v produktech MS jsou neodstranitelné a že jich tam je. Nehledě na neustálé zpomalování systému, to je snad záměr. Myslel jsem, že to byla vlastnost XP, ale 7 i 10 jsou na tom úplně stejně. Nejlepší je, když člověk uzamkne počítač a za hodinu se vrátí. Spustí se test na viry, wokna všechny programy odswapují a použijí paměť jako disk cache. Pak člověk příjde a musí čekat, až se wokna zase uráčí vše z disku načíst.
Další kapitolou je Excel a jeho využívání k činnostem, na které není určen. Fascinuje mne, jak někdo básní o tom, že používá Excel pro mnohatisíciřádkové tabulky, kde cosi filtruje. Makra to samé. Pořád jsou s tím nějaké problémy.
A nejvtipnějším produktem je Sharepoint. Něco tak pomalého, neohrabaného a nekonfigurovatelného se jiného nevidí.
A Outlook? Lenoch nad lenochy, spousty funkcí nemá. i Thunderbird nastartuje asi 4x rychleji a to je co říct. Popravdě jsem ho nahradil Evolutionem, který je podobný a daleko svižnější i při práci s Exchange serverem. A navíc umí spolupracovat i s jinými servery. Na tom fakt odvedli kus práce.
Ve své živnosti jsem kompet přešel na Linux+Evolution+LibreOffice+MariaDB+Python+další programy a nemůžu si stěžovat. Ve firmě máme vše od MS od Outlooku po Navision, spolupráce mezi programy nulová, pořád něco nefunguje, IT to není schopné vyřešit, protože to ani nejde. Pořád se píší nějaký udělátka, které něco synchronizují mezi programy/databázemi.
Lidi na to pořád nadávají, ale ano, není vůle ke změně. Stejně jako v tom Mnichově - už to tu zaznělo, že jediný důvod přechodu zpět na MS je to, že to spousta lidí a městských částí bojkotovala a zůstala na Win. Jinak by to jelo klidně dál. A kdo ví, kolik ten nový starosta od MS dostal.
Ale já myslím, že Wokna stejně časem skončí, je to nevyhnutelné, jen to bude třeba ještě 10-20 let trvat. A MS to ví, jinak by neinvestoval do Linuxu, jako to dělá. -
Vidím že jste expert na MS Office :). Ve Wordu odstraníte formátování klávesovou zkratkou Ctrl+Space. Styly fungují správně, a zlobí jen když si je uživatelé rozhrabou. Používání stylů je snad základ práce s wordprocessorem, a pokud to vaši uživatelé neumí, tak potřebují buď vyškolit nebo nahradit. Dokumenty vypadají na všech počítačích stejně, pokud dokumenty nemají nastavené nějaké pravěké compatibility options (layout podle tiskárny - to může být v templatu) a pokud mají stejné fonty. Nevím kde vidíte problém s normal.dotm. Makra samozřejmě fungují, a pokud ne, tak jsou buď špatně napsaná (například s referencí na komponentu která na počítači není, se závislostí na Regional Settings apod.), nebo máte poškozený systém či aplikaci.
Pokud máte nastavený antivirus tak že skenuje když nejste u počítače, a zároveň nepoužívá option FILE_FLAG_NO_BUFFERING, tak pochopitelně projede soubory a bude u toho používat RAM jako cache.
Excel používám na desítky a občas stovky tisíc řádků, je na to určený, a funguje to velmi dobře. Makra to samé.
SharePoint je pomalý, pokud nemáte dostatečně silný HW a neumíte ho správně nastavit. Viděl jsem lepší produkty, ale i horší (a dražší k tomu).
Outlook je nástroj pro skupinovou spolupráci: email, kalendář, úkoly, sdílené složky, sdílené kontakty, custom formuláře, workflow atd. Thunderbird je jenom mailový klient, takže srovnáváte auto s trakařem. Navíc je Thunderbird postavený na mrtvé technologii XUL, takže se zřejmě bude přepisovat - akorát nikdo neví kdy a jak. Nevím jestli startuje rychleji než Outlook, ale vím že Word startuje daleko rychleji než LO Writer :)
Nevím proč si myslíte, že budoucnost desktopu je Linux. Jistě si vzpomínáte na košilaté řeči o tom že příští rok bude rok desktopového Linuxu, ze kterých se postupem let stal tak nechtěný vtip, že se o roku desktopového Linuxu přestalo mluvit. Windows mají daleko lepší podporu HW, daleko kvalitnější kernel, mnohem širší záběr API, daleko lepší dokumentaci a daleko víc SW pro všechno od businessu až po hry. Navíc na Windows můžete provozovat prakticky všechno co běží na Linuxu, protože všechno zajímavé bylo portováno. Když narazíte na něco co za port nestálo, můžete si na pár kliknutí myši nainstalovat Windows Services for Linux. Na rozdíl od Linuxu nemusíte řešit že nefunguje čtečka otisků prstů, nedá se přihlašovat kartou, nefunguje sleep/hibernate/resume (ve Valve dokonce podporu spánku vzdali s tím že na současném Linuxu to fungovat ani nemůže), nefunguje skener, u tiskárny funguje půlka funkcí, multifunkce nejede, po aktualizaci přestane fungovat spousta věcí včetně WiFi a boot skončí na command line, výdrž na baterku je proti Windows daleko kratší, občas se trhá obsah oken při rolování, X11 je taková katastrofa že to ani nemá smysl dál rozebírat, jednotlivá distra se liší vším od kernelu, přes jména adresářů a způsob správy služeb až po dostupná API atd. No a v Mnichově to asi vědí také.
https://itvision.altervista.org/why.linux.is.not.ready.for.the.desktop.current.html -
Ravise (neregistrovaný)
>Windows mají daleko lepší podporu HW
Díky výrobcům, co pro to napíšou ovladače> daleko kvalitnější kernel
[zdroj?]> daleko víc SW pro všechno od businessu až po hry
Věc výrobců SW, ne zásluhou windows> Navíc na Windows můžete provozovat prakticky všechno co běží na Linuxu, protože všechno zajímavé bylo portováno.
Jak bych zprovoznil třeba rolování okna do titulku nebo menu kdekoliv na ploše? (jako v xfce/fluxboxu)> po aktualizaci přestane fungovat spousta věcí včetně WiFi a boot skončí na command line
[zdroj?] Nikdy se mi to nestalo. Zato jsem třeba u windows zažil modrou smrt jenom tím že jsem nabootoval. -
To je úplně jedno, jestli je to zásluhou Microsoftu, nebo výrobců. Jestli MS poskytl výrobcům tak zajímavou platformu pro jejich realizaci, je to zásluha Microsoftu, jejich šikovnosti, kvality, chcete-li. Stejně tak podpora softwaru. Prostě výrobci linuxu nevěří, není pro ně dostatečně atraktivní platformou, aby investovali do vývoje. Podobně je na tom Apple, i pro Maca je výběr softwaru menší (ale hodně lidí by zase řeklo, že je kvalitnější).
To mě přivádí k úvaze nad významem slova kvalita (česky jakost). V myslích lidí se pojem "kvalita" proplétá s adjektivem "kvalitní" - tedy nesoucí VYSOKOU kvalitu. Ovšem kvalita, jakost, není nijak vyjádřitelná. Vyjádřitelné jsou kvantifikovatelné vlastnosti, kvalitativní nikoliv.
Pokud někdo řekne "kvalitnější kernel", pro jednoho to může znamenat čistší kód, pro druhého lepší řízení jakosti při výrobě a testování, pro někoho lepší scheduler, pro dalšího podporu modulů nebo dobré API, pro jiného zase podporu virtualizačních technologií, pro dalšího způsob řešení bezpečnosti.
Moc bych se nesnažil hledat, co přesně je na windows nebo linuxu "kvalitní" / "nekvalitní". Měřítkem může být právě ona atraktivita pro určité cílové skupiny. Linux má jasné místo v některých odvětvích, je součástí kdejakého spotřebního výrobku, na serverech má velké slovo. Pro výrobce hardwaru (+ ovladačů), ani softwaru už tak moc atraktivní není, maximálně v úzce ohraničených oblastech.
-
Ad Díky výrobcům, co pro to napíšou ovladače - Ano, některé drivery píší výrobci HW. To platí u Windows i Linuxu. Samozřejmě když mají 99% zákazníků na Windows a 1% na Linuxu, tak nemůžete čekat, že budou peníze na vývoj driverů dělit v poměru 50:50. Zvlášť když jim ještě autoři kernelu hází klacky pod nohy tím že záměrně nezavedli stabilní ABI, prohlašují že každý kernelový modul musí být pod GPL atd.
Ad daleko kvalitnější [NT] kernel - Zkuste si trochu nastudovat NT internals. Neznám nikoho kdo by znal kernel Windows řady NT i Linuxu, a preferoval ten druhý.
Ad daleko víc SW pro všechno od businessu až po hry; Věc výrobců SW, ne zásluhou windows - Jistě, zásluhou výrobců SW. A ti do vývoje pro Windows šli zásluhou MS, který jim nabídl velmi široké API, kvalitní dokumentaci včetně vysvětlení konceptů, příkladů a tutoriálů, kvalitní vývojové nástroje, stabilní platformu, vhodný systém šíření SW, školení na každém roku atd.
Ad Jak bych zprovoznil třeba rolování okna do titulku nebo menu kdekoliv na ploše? - Fakt myslíte že je takový nesmysl k něčemu dobrý? No když myslíte...
http://www.xtrabuttons.com/documentation/options/buttons-overview.html
http://www.dailymotion.com/video/x6212td?start=600Ad po aktualizaci přestane fungovat spousta věcí včetně WiFi a boot skončí na command line
[zdroj?] Nikdy se mi to nestalo - Opravdu se vám nikdy nestalo, že by distro po aktualizaci nezabootovalo do grafiky, nebo že by nějaký kus HW přestal po aktualizaci fungovat? To je na Linuxu tak běžná situace, že je těžké uvěřit, že by se vám to ještě nestalo. Jedná se o problémy tohoto typu:
https://bugs.launchpad.net/ubuntu/+source/nvidia-graphics-drivers/+bug/1169245
https://bugs.launchpad.net/ubuntu/+source/nvidia-common/+bug/418521
https://bugs.launchpad.net/ubuntu/+source/nvidia-graphics-drivers/+bug/979687
https://bugs.launchpad.net/ubuntu/+source/mesa/+bug/1140716
https://bugs.launchpad.net/ubuntu/+source/shim/+bug/1574732
https://bugs.launchpad.net/ubuntu/+source/network-manager/+bug/1393744
https://bugs.launchpad.net/ubuntu/+source/alsa-driver/+bug/662299
https://bugs.launchpad.net/ubuntu/+source/linux/+bug/539794
https://bugs.launchpad.net/ubuntu/+source/alsa-driver/+bug/358118
https://bugs.launchpad.net/ubuntu/+source/alsa-driver/+bug/1104565
https://bugs.launchpad.net/ubuntu/+source/alsa-driver/+bug/535361
https://bugs.launchpad.net/ubuntu/+bugs?field.tag=regression-update -
Ravise (neregistrovaný)
> Ano, některé drivery píší výrobci HW. To platí u Windows i Linuxu. Samozřejmě když mají 99% zákazníků na Windows a 1% na Linuxu, tak nemůžete čekat, že budou peníze na vývoj driverů dělit v poměru 50:50 (...)
Rozšíření nemá ovšem žádnou souvislost s kvalitou. Takový mcdonald je po celém světě.> Zkuste si trochu nastudovat NT internals. (...)
Nezájem, jsem jen prachsprostý uživatel, ale když tvrdíš "tak to je", měl bys být schopný to doložit.> Jistě, zásluhou výrobců SW. A ti do vývoje pro Windows šli zásluhou MS, který jim nabídl velmi široké API, kvalitní dokumentaci včetně vysvětlení konceptů, příkladů a tutoriálů, kvalitní vývojové nástroje, stabilní platformu, vhodný systém šíření SW, školení na každém roku atd.
A ti do toho vývoje šli protože jsou windows rozšířené (což vlastně tvrdíš hned na začátku u ovladačů). Zvlášť ten vhodný systém šíření SW (protože k ostatnímu nejsem kvalifikovaný se vyjadřovat), ten pobavil. Myslíš tím ten systém šíření SW, při kterém člověku nezbývá než prolézat webovky výrobců, tahat, po jednom spouštět a dokola klikat .exe instalačky?V ubuntu je vybavení nové instalace základním (běžným, lidským) SW [1] záležitost napsání pár slov a hrnkem čaje zatím co se balíky stahují, ve windows
a) otevřít MSIE (nebo to co mají teď místo toho, název mi vypadl), stažení chrome/FF/PM (dle vkusu)
b) otevřít webovky jednotlivých programů, hledání stažení, stahování .exe instalaček
c) (iteruj přes všechny stažené instalačky) otevřít, proklikat se next next next, i agree, čekat na dokončení instalace (iteruj)
jako bonus d) pravidelné klikání u každého programu jestli chci/nechci stáhnout novou verzi> Fakt myslíte že je takový nesmysl k něčemu dobrý? (...)
Ne, tahám tě za fusekli, protože nic lepšího na práci nemám. Samozřejmě že to považuju za něco dobrého, když to pár(set)krát za den použiju.> Opravdu se vám nikdy nestalo, že by distro po aktualizaci nezabootovalo do grafiky, nebo že by nějaký kus HW přestal po aktualizaci fungovat?
Ne, nikdy se mi to nestalo. Možná proto jsem nevyhrál ve sportce ani dvacku (možná taky proto, že jsem si nikdy nevsadil...). Nepopírám že se to nemůže stát, všechny programy jsou ze své podstaty nedokonalé. Ale nikdy se mi to nestalo.
[1]: Tady mám na mysli takovou sortu věcí jako kancl.balík, prohlížeč PDF (ten co je ve win mi těžce nevyhovuje), VLC, Inkscape, prohlížeč, mail klienta, RSS čtečku, dvoupanelový správce souborů, nějaký unzip+unrar+un(další), skype/telegram/další dle výběru, jiný textový editor (nevím, mám z notepadu takový divný pocit)
-
Promiňte, ale píšete hovadiny. Tuctový uživatel si koupí PC / ntb předinstalované, žádné prolézání ovladačů nezná. Pokud nekupuje okrajový hardware, nebo neskládá PC z komponentů pokrývajících celou dekádu let, tak se vše nainstaluje prakticky samo. Ano, pokud si někdo kupuje notebook za 6-10 tis. Kč, pak má problémy. A jestli je umí řešit linux lépe, proč ne.
Tady není diskuse o kvalitách McDonalda, ale myslím, že urážíte opravdu zástupy lidí, kteří tam jedí rádi. Asi považují kvalitu McDonald's za dobrou. Možná, napadlo Vás, že si někdo cení víc toho, že po celém světě koupí stejný hamburger, než toho, že co zrovna Vy považujete za kvalitu.
-
Ravise (neregistrovaný)
Šmarja panno, prolézám weby programů, ne ovladačů... Fakt bych čekal že jak jsem to rozdělil to nepůjde vyložit jinak.
Dobře, jinak. Jenom proto, že je něco všude, neznamená to, že ono něco je nutně dobré/kvalitní. A teď když řeknu že je rýma všude, určitě uslyším, že jsou lidi, co mají rýmu rádi. Jestli budeš brát všechno co píšu doslovně, tak... No, jsou to přirovnání, ne rovnosti.
-
Ad Rozšíření nemá ovšem žádnou souvislost s kvalitou. Takový mcdonald je po celém světě. - K tomu už tu byl komentář, ale hlavně je to od věci. Komentoval jsem vaší poznámku o tom, že podpora HW ve Windows je zásluhou podpory výrobců HW, a ne zásluhou kvalit Windows.
Ad Zkuste si trochu nastudovat NT internals. (...) Nezájem, - Pokud nezájem, tak asi není o čem se bavit. Linux bohužel vůbec neprošel stádiem designu, což vedlo k mnoha špatným designům, které vynutily masivní předělávky, a výsledek je... řekněme ve styly bazaar, občas bizarre.
https://groups.google.com/group/comp.os.minix/msg/b813d52cbc5a044b?dmode=sourceAd ti do toho vývoje šli protože jsou windows rozšířené - jak jsem psal, vývojáře zajímá API, dokumentace, vývojové nástroje, stabilita platformy atd.
Ad ten systém šíření SW, při kterém člověku nezbývá než prolézat webovky výrobců, tahat, po jednom spouštět a dokola klikat .exe instalačky - Na Linuxu máte balíčkovací systémy, kterých je samozřejmě spousta: dpkg, RPM, slackpgs, snappy, ipkg, pacman, opkg a řada dalšcích. Distra se liší ve všem od kernelu, přes poskytované API, jména adresářů a GUI, až po balíčkovací systém. Balíčky se "šikovně" vydávají pro konkrétní verzi konkrétního distra. "Šikovně" neumožňují nic interaktivně nastavit, natož si třeba v GUI vybrat seznam komponent nebo nastavit nějakou konfiguraci. Je to tak "skvělé", že se dokonce přechází na binární flatpak, Snappy a AppImage.
Ve Windows můžete napsat tu samou aplikaci tak aby běžela ve Windows 95 až Windows 10, a zabilit ji do MSI balíčku, který může fungovat na všech těch verzích. Autor nemusí uvolňovat zdroják, a může aplikaci prodávat jak uzná za vhodné. Nebo může aplikaci - "Metro" i desktopovou - umístit do Store.Ad vybavení nové instalace základním (běžným, lidským) SW... - To máte na mysli sbírku freeware a open source utilit, které je možné volně šířit. Ty můžete jednoduše na instalovat i ve Windows. Znáte Chocolatey? Jednoduše ho nainstalujete, a pak napíšete třeba
choco install notepadplusplus googlechrome 7zip sysinternals far vlc
Mimochodem z toho "běžného lidského" SW, který píšete, je většina buď tak nekvalitní že je nemá smysl instalovat, nebo jde o duplicity k tomu co je v OS. Pokud chcete slušný nástroj, tak to bude MS Office a ne LibreOffice, Adobe Illustrator a ne Inkscape atd. Zatím co na Windows klidně můžete používat LibreOffice, Gimp, Inkscape a další freeware, tak na Linuxu můžete na slušné nástroje zapomenout.Ad Fakt myslíte že je takový nesmysl k něčemu dobrý?; Ne, tahám tě za fusekli - OK, to beru :), protože nevěřím že někdo může vážně tunit desktop.
Ad se vám nikdy nestalo, že by distro po aktualizaci nezabootovalo do grafiky...; Ne, nikdy se mi to nestalo. - No, možná i nějací takoví lidé existují. A jste si jistý, že opravdu mluvíte o Linuxu? ;)
-
Ravise (neregistrovaný)
Pokud tvrdíš, že víc HW funguje na win, je to dáno tím, že výrobci pro win napíšou ovladače. Proč je píšou pro win? Kvůli tržnímu podílu, ne proto, že by byly win nějak magicky kvalitní (mimochodem, žádný zdroj jsem na to od tebe neviděl).
Co se interních věcí týče, jsem jen prachsprostý uživatel, ergo nezájem. Ale když to tvrdíš, dolož odkazy na (věrohodné) zdroje. Dál se o tom asi nemá smysl bavit, neznalost těch naprostých vnitřností si jako uživatel hýčkám.
>Na Linuxu máte balíčkovací systémy, kterých je samozřejmě spousta
Neříkám že je to dobře. Ale má smysl se ze všech vyjmenovaných zbývat cca dvěma formátama (dpkg+rpm). Zdá se mi že schválně pletete do uživatelských distribucí všechny speciální (opkg se na desktopu běžně fakt nevyskytuje [1]) a taky středně-a-výše pokročilé (slack, arch) jen aby to vypadalo složitěji.Interaktivní nastavení (je tím míněné při instalaci?) je možné, ačkoliv naposledy jsem ho musel použít pro odsouhlasení EULy pro MS fonty.
GUI konfigurace má svoje výhody a nevýhody, z fleku mě napadá třeba klikat to samé na několika PC dokola. Prostě nakopíruju texťák tam, kde ho program čeká. Má to tu výhodu, že ho můžu jako texťák dál zpracovávat (grep, sed...). Pro něco existují GUI klikátka na nastavení toho konfigu, pro něco ne.
Stejně jako u win není od programátora předem daná povinnost nějaké zdrojáky zveřejňovat (ta vzniká případně licencí toho, co programátor použije). Zatímco repozitáře fungují anonymně, MS Store (mám pocit, možná se mýlím), vyžaduje MS účet. Má to svoje výhody, z mého pohledu ale nevýhody o dost převažují. Děkuji, takhle ne.
Ah, takže instalací chocolatey (ne-MS věc) můžu mít skoro to, co mi na linuxu dává přímo systém. Velký potlesk těm, co se s tím dělali. Velké mínus MS, že je něco takového vůbec potřeba.
K výběru programů - co instaluju do svého počítače já, je moje věc. Dělám to tak proto, že ve spoustě věcí mi ty možnosti co mi dává čistý systém nevyhovují. Třeba ta PDF čtečka, otevře se v metru, takže já s tím nemůžu rozumně pracovat dál, můžu leda číst. Jestli je na to nějaký návod, nekoukal jsem se. Dobře navržený systém takové návody v první řadě nepotřebuje.
Nevidím důvod třeba platit za Adobe Illustrator, když na to, co potřebuju, mi (zdarma) Inkscape stačí. Stejně ho používám tak dvacetkrát do roka. V první řadě je pro mě platba (cca 750Kč za měsíc!!! [2], opakuji - ZA MĚSÍC) za AI zbytečná, jako asi pro všechny mně podobné. Všimni si, že jsem naschvál neříkal, jaký kancl.balík. Tak mi nepodsouvej jaký nástroj je z boží vůle vhodný a jaký ne.
>Zatím co na Windows klidně můžete používat LibreOffice, Gimp, Inkscape a další freeware, tak na Linuxu můžete na slušné nástroje zapomenout.
Zatímco to můžu používat na windows, tak to můžu používat i na linuxu. Což má tu výhodu, že používám jeden a ten samý program.>nevěřím že někdo může vážně tunit desktop.
Nevěř, nejsem španělská inkvizice. Mně to tak vyhovuje, já to používám, ty nemusíš.No, krátce řečeno, shodněme se, že se neshodneme, na moje argumenty věcně nereaguješ, nemá cenu pokračovat v debatě.
[1] https://en.wikipedia.org/wiki/Opkg
[2] https://www.adobe.com/cz/creativecloud/plans.html?single_app=illustrator&mv=other (pro redakci - snad to nebudete brát jako affli odkaz :)) -
MS ty drivery musel dlouho psát sám, protože pro výrobce nebyl dost zajímavý. Pak znovu s Windows řady NT, které pro výrobce prostě nebyly dost zajímavé. Takže je to také o investici do vývoje. A je to také o podpoře, kterou výrobce OS dává výrobcům HW. Ti si asi podporu nepředstavují tak že neexistuje stabilní kernelové ABI, API se také mění, a kernelové moduly musí být podle autorů kernelu vždy pod GPL. Dalším "dárečkem" autorů kernelu je třeba to že API dma_buf je k dispozici pouze pro GPL drivery a nehodlají to měnit, což komplikuje podporu technologií jako je nVidia Optimus. Autoři linuxového kernelu ve skutečnosti výrobcům HW házejí klacky pod nohy.
Nevím o žádném dobrém zdroji, který by srovnával kernel Windows a Linuxu pro laiky. Jak jsem psal, stačí se podívat na proces designu linuxového kernelu. K tomu třeba na šílenství zvané OOM Killer, na implementaci threadingu která připomínala lobotomii, a na BKL coby design cca z roku 1970. Pokud neznáte internals operačních systémů, tak prostě zůstaňte tím poučeným uživatelem.
Těch balíčkovacích systémů prostě je spousta. Ano, některé jsou používané více a některé méně, ale pořád je to pro autory aplikací značná nevýhoda. Zrovna dpkg a rpm budou asi nahrazeny binárními pckagery binární flatpak, Snappy a AppImage. Pokud jsem si všiml, tak je super, že jsou nezávislé na distru, ale bohužel s sebou pak aplikací tahají spoustu věcí, dokonce snad včetně kompletního GTK.
OK, interaktivní nastavení beru, ale vypsání hlášky na konzoli a čekání na Y/n není totéž jako třeba výběr komponent. Koukněte se na instalátor Oracle RDBMS.
Pokud jde o Windows, tak Windows Installer umožňuje unattended installation prostým spuštěním s parametrem /qn. Pokud je potřeba při instalaci zadávat parametry, dá se to udělat na command line, nebo v souboru s parametry instalace.Distra obsahují pouze to co do nich jejich autoři zařadí. Komerční SW se zpravidla nezařazuje. Například SW od ABRA asi v distru nenajdete, a pokud autoři chtějí podporovat Linux, tak musí buď vyrobit balíček pro každou verzi každého distra (resp. si vybrat distra a jejich verze, a přidávat podporu dalších verzí těch dister co pár měsíců), nebo si udělat vlastní instalátor, tak jako třeba Oracle.
MS Store nabízí mimo jiné komerční aplikace, takže je vázaný na účet. Pokud máte aplikace z jiného zdroje, můžete je instalovat nezávisle.Ano, chocolatey není od MS. Nejde totiž o svět open source. Někdo musí platit provoz serverů, schvalovat balíčky aby mezi nimi nebyl malware, nést případnou odpovědnost pokud servery nefungují nebo obsahují malware, je potřeba řešit právní vztah s autory aplikací atd.
Ve vašem linuxovém distru není prakticky nic od jeho autorů, všechno je to sesbrané od tisíců autorů. Proč se tedy pozastavujete na tím, že chocolatey není od MS?Souhlas že váš výběr SW je vaše věc. Já poukazuji na to, že na Windows můžu provozovat jak freeware (LibreOffice, Inkscape, Gimp), tak kvalitní profesionální SW, který je pro práci prakticky nezbytností (MS Office, AI, Photoshop). Na Linuxu uživatelé tuhle možnost nemají, a jsou odkázaní na ty druhořadé freewarové alternativy.
Souhlas že se neshodneme. Mám za to že reaguje věcně, ale opět souhlas že tahle diskuse zjevně nikam nevede. Jistě se shodneme, že si každý může vybrat co chce, a také že si většina uživatelů už vybrala. Nemusí se nám líbit to co si vybral někdo jiný. Jako se vám nelíbí výběr Windows a jejich rozšíření (a máte k tomu důvody), mě se zase třeba nelíbí výběr Androidu a jeho rozšíření (a mám k tomu důvody).
-
Radúz (neregistrovaný)
Pod to bych se mohl podepsat :-)
Na Linuxu valím 10 let a Widle mi opravdu neschází. Naučil jsem se používat tento OS jako "novou" věc podobně jako se většina z nás naučilo používat např. Android na telefonech.
Neměl jsem nikdy zásadní problémy, nikdy jsem nezaviroval OS a to jsem nepoužil jediný antivir. Zvlášť před 10 lety byly Linux mnohem svižnější než např XP nebo Visty. Dnes díky výkonným hardware už je ten rozdíl nepatrný.
MS Office nepoužívám. MS Oultook (nebo jak se to dnes jmenuje) taky ne. Thunderbird je super: dá se rozšířit o spoustu doplňků, synchronizovat s Google kalendářem, Google kontaktama, mít možnost na výběr z několika podpisů atd atd.
Vývoj MS Windows odhaduju asi takto: jak psal Milenius do 20 let padnou. Je to prosté. Do popředí se dostanou mobilní telefony, jejichž výkon se za poslední roky rapidně zvyšuje. Nakonec nebudeme potřebovat ve většině případů klasická PC - ty budou nahrazeny mobilem, který se po připojení k dokovací stanici připojené na klávesnici, myš, monitor a podobně "přepne" z mobilního grafického intrefejsu do PC vzhledu a z mobilu bude klasický PC.
Zde si už stačí uvědomit, že na drtivé většině mobilů běží Android (defacto je to stejně Linux) a to dle mého bude OS budoucnosti. Widle jsou jen na desktopech a těch bude díky mobilním zařízením míň a míň. Vše se přestěhuje do mobilů. -
peterfffff (neregistrovaný)
Jake diplomove prace ? Word se pouziva k psani technicke dokumentace takmer vsude. A to jsou dokumenty ktere musi splnat presne pozadavky co se tyce formatovani, tlace, version control, jinak neprejdou technical review. Ale chapu ze kdyz si to nikdy nedelal a nevis co vsechno Word umozuje tak si to muzes myslet co jsi napsal, ale to svedci o tvem ignorantstvi a povyseneckosti.
-
LSD (neregistrovaný)
Představa, že můj šéf, profesor, který edituje publikace např. pro Springer, bude řešit tiskový výstup je naprosto absurdní. Prostě dá nakladatelství text ve wordu a pak dostane tiskové podklady v pdf ke korektuře. Vědec má bádat ve svém oboru a ne řešit, zda má typograficky správně zarovnané odstavce. Koneckonců, za ty prachy, co si vydavalelé účtují za články, se dá čekat, že prostě platí lidi, co to řeší za nás. Nevím, jestli jsou nějaké specifické obory, kde si to člověk od začátku do konce řeší úplně sám, ale to mi připadá, že jsme na úrovni nějakého samizdatu.
-
Avanti (neregistrovaný)
S MS Word (Office 2007) a OpenOffice Write jsem pracoval v zaměstnání v letech 2008 až 2010. A tehdy byl Write oproti Word pořádně napřed. Pokud se používaly k ukotvení textu rámce, tak se Write přiblížil možnostem DTP. Oproti tomu, ve Word nebyly rámce použitelné, podobně i obrázky (spolehlivě fungoval pouze výchozí způsob vkládání obrázků, jako znak. Pak jsem pochopil, proč můj předchůdce vkládal obrázky do dvouřádkových tabulek (obrázek + popisek). Takže nechápu, jak jste přišel na to, že Libre Office zůstalo někde na úrovní MS Office 2003? Ano, tehdy měl Excel náskok před Calk, ale U Wordu a Write to bylo přesně naopak.
-
Smazaný profil
Zrovna shodou okolností v té době jsme ve firmě byli "násilně" přejiti z Office na OpenOffice.
Bylo to utrpení - calc byl nepoužítelný, write měl problémy se soubory, co měli víc, jak 50 - 60 stránek. Ztrácel formátování, polovina funkčností z wordu chyběla.
Po necelém roce se to celé rollbacklo a firma přešla zpět na Word, protože ... OpenOffice byl tehdy nepodařený vtip.
-
Lpool (neregistrovaný)
Ahoj,
plnodonotná alternativa sice neexistuje, ale rád bych se podělil o jeden zážitek co se týče LibreOffice. Kamarád má firmu a nechce používat drahé MS Office, tak jednoho dne nainstaloval LibreOffice, udělal zástupce Writeru a Calcu na ploše a přejmenoval je na Word a Excel. Říkal jsem mu, že je to blbost a lidi si budou stěžovat. Týden uběhl a nikdo si ničeho nevšiml :) :) :)
Kdybych to nezažil, tak neuvěřím. -
j (neregistrovaný)
Tohle je normalka ... par lidem sem takhle vrazil do ruky stroj s tuxem (po tom co sem se jich predem vyptal a dusovali se, ze hry vazne nehrajou) a prevazne sem me ptali co je to za pekny novy windows.
Kdybys jim rek, ze je to tux, tak to jeste ani nezapnou a budou pindat, ze to oni nechtej.
BTW: Kdyby do calcu slo pripojit SQLko, tak par stovek instanci excelu klidne zlikviduju. A ne, tu zhuverilost pres base na me nezkousej ;D.
-
j (neregistrovaný)
"áno, na školách sa učí MS produkty ale málo kto vie ..."
Tvle, takovy expertni znalosti bys po nich chtel? Bezne potkas lidi, ktery se hlasen na kancelarsky pozice, kde se tak nejak predpoklada, ze sou gramotny, a nezvladnou v tom excelu secist sloupec cisel. A to ani tak, ze by si to proste jen oznacili a soucet nasli dole na liste ... -
Jáchym (neregistrovaný)
A při přechodu na vyšší verzi Wordu nikdo nic nehledá? Dle mé zkušenosti jsou funkce často přejmenované či přesunuté jinam. A nejlepší byl přechod od klasického menu k ribbonům. V těch dodnes dlouze hledám, když hledám zřídka používanou funkci. Pak mi přechod na Libre nepřijde tak hrozný. A tam se snad rozhraní nemění tak divoce.
-
BobTheBuilderStříbrný podporovatel
Kupodivu to je dost kozistentní. Problém byl při přechodu z Office 2003 na 2007. Tohlejsme odkládali,jak to jen šlo, ale když noví zaměstnanci se začali na Office 2003 dívat poněkud nejistě, a byly čím dál větší problémy s novými formáty dokumentů, tak nastal okamžik zlomu, tedy přechodu na Office 2010.
Lidem to většinou trvalo tak asi den, než se trochu zorientovali, žádné extra školení na to nebylo potřeba.
Ano, dokud bylo klasické menu, tak přechod mezi OOo a MSO nebylo velké drama, ale to je už 10 let minulostí. Dnes to problém je, a vzhledem k penetraci je to především problém Libre Office.
Pokud chcete ve firemním sektoru prosadit Libre Office, narazíte na řadu potíží:
1) není náhrada Outlooku
2) problém s integrací (třeba SAP)
3) hromadná korespondence je v Libre Office ubohá Popelka
Závěr obvykle bude, že za ty potíže ta finanční úspora nestojí. -
Jáchym (neregistrovaný)
Jinak by bylo fajn, kdyby se na školách učil i Linux a SW v něm. A nemyslím přímo podrobnosti o systému. Úplně by stačilo ukázat, že něco takového existuje a vypadá to skoro stejně. A ještě lépe věnovat se aplikacím, které jsou multiplatformní. Pak takový člověk bude v témž programu jako doma bez ohledu na OS.
Ale třeba se to dnes už takto někde učí :) - I když od známého jsem slyšel, že učitel dětem dává do testů otázky typu: "Co vám nabídne Word jako jméno souboru, když dáte Uložit jako? a) První slovo, b) první větu, c) první odstavec." Takového učitele bych snad musel něčím přetáhnout! Podstatnější otázku by snad člověk nevymyslel :) -
Anonymous (neregistrovaný)
Při té otázce s Wordem jsem si vybavil jak učitel kdysi před lety na střední vyučoval jazyk C# podobným stylem. Jednalo se v podstatě o tvorbu GUI, kde skutečně šlo o barvu tlačítek apod.a v rámci prakticky celého studia se vůbec nezabýval
problematikou kódu a tím jak to funguje. Smutné je, že se to děje i po tolika letech. -
jinej muf (neregistrovaný)
Já na gymplu učím typografii, ne Word. Praktické úkoly děláme v LO Writeru, paralelně ukazuju, jak hloupě to má implementovaný MS ve Wordu, ale nechávám na děckách, jestli se chtějí drbat s Wordem nebo používat jednodušší a rozumnější řešení Writeru... I když je pravda, že má zkušenost s Wordem je ovlivněná i tím, že si škola nemůže dovolit ekonomicky aktualizovat Word 2007 na něco novějšího, takže na pár strojích je 2010, jinak 2007... A jinak ano, většina kolegů bohužel dělá jen s Wordem a důvod je jednoduchý: nikdo nenaučil je ve Writeru, nikdo jim neukázal, co se ve Writeru dělá snáz a logičtěji...
-
Jeste skoda, ze neuvedli odhad nakladu pri koupi novych Widli a HW pri ukonceni podpory, rekneme s kazdou druhou verzi Widli + eventualni naklay na upravu/koupi novych verzi SWm ktery na novejsich Widlich nejede a ktery kolikrat je treba napsat znovu, protoze si koupili closed source a firma mezitim posla.
-
Adam KaliszStříbrný podporovatelMyslím, že by jim SUSE z nedalekého Norimberku mohla udělat dobrou nabídku. Stejně některé produkty podporují 13 let, tak proč by ne.
Běžný LTS kernel bude mít taky několikaletou podporu. I volně dostupný Debian či Ubuntu má podporu 5 let, což by mělo být dost času na obměnu.Ano, některé věci na Windows jsou jednodušší, jiné jsou zase otravné nebo zbytečně omezené nebo v reálu nemožné.
-
j (neregistrovaný)
"Je rozdíl upgradovat 10 počítačů a 29 tisíc počítačů."
Tj, na widlich ti z toho vznikne nejmin 30 tisic ruznych instalaci kde na kazdy jedny nefunguje neco jinyho. Mam tu mimo jiny 100 exaktne stejnych PC na widlich. A uz pri prvnotni instalaci a dopatchovani se kazdej choval jinak. Kazdej chtel jiny mnoztvi patchu, a na kazdym se nepovedlo nainstalovat jiny. Pritom to bylo vsechno instalovany z jednoho iso. -
Mam tu mimo jiny 100 exaktne stejnych PC na widlich. A uz pri prvnotni instalaci a dopatchovani se kazdej choval jinak. Kazdej chtel jiny mnoztvi patchu, a na kazdym se nepovedlo nainstalovat jiny. Pritom to bylo vsechno instalovany z jednoho iso.
Ty pocitace byly mene identicke, nez si myslis, existovaly mezi nimi tezko postrehnutelne rozdily, kvuli kterym se instalovaly a selhavaly jine patche. Napriklad jsem si zcela jisty, ze jste nemeli na vsech nastaveny kurzor mysi do stejne pozice, tak nevim, cemu se divis.
-
j (neregistrovaný)
To mas recht, minimalne ten napajeci kabel by urcite zahnutej trochu jinak. Priste objednam nejakou vyztuz, treba to pomuze.
BTW: Rozdil byl pokud mi skleroza slouzi 5ks - mezi nejmene a nejvice pozadovanejma aktualizacema, nekde mam mozna i tipnuto z wsusu, ale musel bych to hledat. Mel sem totiz zachvat pocitu, ze bych mel zjistit co to jako kua je. Jen zhruba 10% stroju se opatchovalo bez failu.
-
peterfffff (neregistrovaný)
Tu vubec nejde o nejake uleveni. Internet je plny nebezpecnych skrachovancu kteri nasli svuj zmysel zivota v Linuxu. Nainstalovali si Linux, nainstalovali ho i babicce a dedeckovi, a s kamaradama v panelaku si udelali sit, a jsou z nich Linuxove experty. Pouzivaji vyrazy jako napr "Widle", "M$" a silou mocou ocernuji spatny spatny spatny Microsoft. Pak se nekdy v zivote dostanou do pozice ze nacnou nekomu radit, napr zacinajicimu podnikateli, a samozrejme mu radi aby pouzival jenom Linux, a nemel nic s Microsoftem. No a jak se podnikatelovi uspesne dari v podnikani a potrebuje rust a spolu s nim i jeho IT infrastruktura, IT procesy, atd .. tak zrazu narazi na problemy. Kdyz je sikovnej a inteligentnej hned zisti kde se stala chyba, Linuxoveho (z)radce kopne do riti, a prejde kompletne na Windowsy - presne jako se stalo v Mnichove. Kdyz ale tomuhle zradci duveruje i nadale a neudela potrebne kroky klidne muze i jinak uspesnej podnikatel skrachovat. Tady na rootu je extremna silna koncentrace takovejhle linuxovych radcu, a nekto by mne nic netusici lidi pred nimi varovat, ABY NEDOPADLI JAK V MNICHOVE !!!
-
[technomaniak]
Takovych potkate dost i na Widlich. No vzhledem k tomu, ze se jedna o nejrozsirenejsi platformu a navic uzavrenou s dost mizernou dokumentaci, tak vlastne mnohem vice. Blbe pak je, ze se tyhle bludy pak vylepujou do "odborne" se tvaricich platku. Kdyz se pak potka spravne naladeny uzivatel s takovym kolosalnim nesmyslem je na pruser zadelano...Nejsou tak davno doby, kdy byly Widle kritizovany za nedostatecnou zpravu uzivatelskych prav. V jednom takovem TOCPWBFU ("Taky Odbornem Casopise Pro Windows BFU") otiskli clanek, ze z tohoto duvodu je nejvhodnejsi, pro zvyseni bezpecnosti pocitace, odstranit administrativni ucty z Widli.
Mam osobni zkusennost s jednim pomerne dost paranoidnim uzivatelem (Win XP), ktery se teto rady chytl, aniz by promyslel pripadne mozne nasledky. Pozde si rval vlasy, kdyz zjistil, ze od te chvile nemuze vlastne nic. Nebylo mozne nic nainstalovat, odinstalovat, net fungoval jen z casti a nebylo mozne ani Widle preinstalovat. Tak zvedl telefon a zavolal tomu jak Vy rikate "Expertovi na Linux". Zkouseli jsme vsechno mozne, nemozne, dokonce i zazrak. Hledali jsme onen "skryty" admimistrativni ucet, o nemz bezeli zvesti na ruznych forech. A nic... nakonec jsem se nastval, vrazil tam CD s live Linuxem, provedl zalohu uzivatelovych souboru a sformatoval hadr. Pak uz nic nebranilo nove, cistoucke instalaci XP-cek. No, alespon jeden clovek byl vylecen z bezmezne duvery odbornikum...
Jak uz tu mnozi psali, blbost neni zalezitosti paltformy, ale lidi....
-
Takový článek bych rád viděl, protože většinou doporučovaly založit jinak pojmenovaný administrátorský účet, a Administratora uzamknout (nikoliv mazat).
BTW v XP šlo docela pohodlně založit Administratora znovu, nebo existujícímu uživateli přiřadit admin práva. Byly na to offline nástroje. Přeinstalovávat jste nemusel.
Přijde mi hloupé reprodukovat rady z časopisu na produkčním prostředí, když vůbec nevíte, co děláte. To patří do rukou jiným.
-
"Přijde mi hloupé reprodukovat rady z časopisu na produkčním prostředí, když vůbec nevíte, co děláte. To patří do rukou jiným."
Prosim, prectete si to znovu - ja nebyl ten postizeny uzivatel. A ten dotycny se tim (zda se) poucil."BTW v XP šlo docela pohodlně založit Administratora znovu, nebo existujícímu uživateli přiřadit admin práva. Byly na to offline nástroje. Přeinstalovávat jste nemusel." Neslo, to bylo prvni co jsem zkusil. Hledeli jsme radu jak v napovede Widli, na serverch M$, i na Widlarskych forech. Nebylo mozne delat s ovladacimi panely vicemene nic - pokud neslo jen o ztlumeni zvuku. Rady od zachraneho rezimu az po hledani skryteho administrativniho uctu proste selhali. Nez jsem sahl k drastickemu reseni, stravily jsme nad tim cele odpoledne az do pozdniho vecera.
"Takový článek bych rád viděl, protože většinou doporučovaly založit jinak pojmenovaný administrátorský účet, a Administratora uzamknout (nikoliv mazat)."
Zkusim to zjisti - ja si uz ten konkretni platek nepamatuji. Bylo to nekdy v obdobi 2004 - 2006. Domnivam se, ze to nebyl Chip :)Kazdopadne, pouceni z takove zkusennosti je jasne...
-
j (neregistrovaný)
2D.A. Tiger: Tyhle brikule s uctama pochopitelne nejde delat z bezicich widli, dela se to tak, ze nabootujes prave prevazne nejaky to live tuxe, a pak zeditujes tem widlim to co potrebujes. Ostatne stejne se trebas dela reset hesla (pokud ho rovnou nechces za pomoci rbtables zjistit).
Ale pomodlit se k Bohu reinsalace je prevazne o dost rychlejsi - vcetne toho ze to pak 3 dny davas do provozuschopnyho stavu.
-
BobTheBuilderStříbrný podporovatel
A nebylo jednodušší chntpw?
http://www.chntpw.com/change-standard-user-to-administrator-in-windows/
Má to samozřejmě omezení - když je disk šifrovaný, fungovat to nebude, ale to neuděláte z Linuxu ani tu zálohu dat. -
BobTheBuilderStříbrný podporovatel
Ale chntpw je linuxová utilita, která umí provést off-line změnu v SAM, nejčastěji se používají 2 operace: reset hesla a změna účtu na administrátorský. A není to žádná novinka, mnohá XP jsem tím uchránil před zbytečnou reinstalací.
-
Sinuhet (neregistrovaný)
Hezký příběh.
Akorát dává smysl i tehdy, když si za Linux dosadíte Microsoft produkty. Pak to totiž může dopadnout úplně stejně.
Není to o tom, jestli Windows, Linux nebo abakus, ale o zvolení vhodného řešení. Špatné zvolit můžete i u Microsoftu. Zrovna se s takovou věcí potýkám.
-
Bob2 (neregistrovaný)
A jako dopadli v Mnichově? Když jsem četl tu jejich zprávu, tak problém je, že se se někteří lidé nejsou schopni naučit něco jiného (vůbec se nemluvilo o GUI Linuxu, ale i když někdo ve Windows posunul ikonku nebo tlačítko, takže obecná záležitost IT negramotnosti), systém jim funguje i když přechod stále nedoběhl tuším.
Nejde o nic jiného, než souboj dodavatelů řešení (tedy kdo slízne státní prachy).
-
franta (neregistrovaný)
Plácáš hlouposti.
Hlupák kterej něčemu nerozumí a přesto ochotně a nahlas radí, se najde všude. A je jedno, jestli radí instalaci linuxu, woken, nebo nákup auta.
A jestli si myslíš, že podstatou hlouposti je radit někomu linux, tak zjevně jseš stejnej "rádce", jako ti, o kterejch tu píšeš. Linux má svý výhody i nevýhody, stejně jako wokna, příčetný člověk je posoudí a vybírá/radí podle okolností. Hlupák "zná" a "ví", ví, kde je "pravda", takže nic posuzovat nemusí, prostě jde a radí ;-).
Našel jsi svůj smysl života v boji proti linuxu? Když tě to baví ... -
franta (neregistrovaný)
re: M. Šilhavý
"Proč bych měl plácat hlouposti a bojovat proti linuxu? Linuxů používám víc, než Windows."
Můj příspěvek nebyl reakce na tebe, ale na petrafff, nevím jestli jsem se uklikl při jeho vkládání, nebo je to jen špatně vidět ve struktuře vláken. Je-li chyba na mě, omlouvám se, tvých příspěvků si naopak vážím a bývají zajímavé.
-
r.u.r. (neregistrovaný)
Ani nedospeje a je to vlastne dobre. Pred rokmi som napisal, ze Linux do takeho stavu, ze by sa uchyttil na desktope ani dospiet nemoze, lebo je X vzajomne nekompatibilnych distribucii a ze to tak nebude dovtedy, kym sa toho nechyti veľká firma ktora presadi iba jednu. Pisal som to este pred tym ako prisiel Android. Mal som pravdu, akurat sa to nestalo na pocitacoch ale mobiloch. Som taka baba Wanga 2.... :)
-
Adam (neregistrovaný)
Ono asi nejde o samotný "desktop", ale spíš o aplikace. Dokud budou uživatelé už od školy vázaní na "ten jeden konkrétní" program a ten je k disposici vlastně jen pro Windows, tak s tím nikdo nehne.
Zažil jsem správu "multi" prostředí MS Office/Libre Office (obé pod Windows!) ve středně velké firmě: nebylo to až tak drahé, ale pracnější to bylo. Po outsorceování IT a sjednocení na "MS" produktech došlo ke zvýšení nákladů, snížení komfortu pro uživatele (co dříve "lokální ajťák" ohnul a upravil, nyní je "podle standardu a tak to je"). Ale u outsorceovaného řešení to prostě jinak ani nejde (= hodně by se to prodražilo). -
LDASCZ (neregistrovaný)
Byl jsem na mnoha úřadech počínaje sociálním až po pracák a je to všude na jedno brdo. Sedí tam člověk co je rád, že zapne PC a datluje dvěma prsty. Přejít na něco jiného není řešení, dokud se nevyřeší pracovní síla, která by při blbém školení (1-2x v roce v mimo sezóní práci - je tím míněna sezóna kde je nejméně práce) mohla být efektivnější počínaje tím datlováním. Psaní dvěma můžete strávit nad jedním dokumentem den, což při všemi deseti za polovinu času. Jen takový fakt. Dejme tomu jeden den v roce to může celé změnit. Když je čas psát 1 dokument den, je i čas udělat si čas na školení.
Ono je jedno na co se přejde, když člověk, který tam sedí pomalu nechápe na co vůbec kliká. Možná to někoho bude ponižovat tam chodit či otravovat. Ale lidé, kteří tomu hold moc v tom nejsou zdatní budou možná i rádi.
Snad to trochu pomůže, ovšem produktivita bude pořád na tom samém místě. (ano jde zde o bezpečnost, ale o tom si může udělat každý svůj obrázek)
-
LDASCZ (neregistrovaný)
Ono to není jenom ČR. Ono to je třeba proslavený sever německa, itálie, angličani... Je to ve směs všude stejné... Nahoře duté hlavy, přemýšlejíc prdelí počínající menší demencí (někdy i velkou a možná urážím některé, ale zhruba 50 % lidí se seklo v minulé době), kteří nejsou schopni promyslet banální chyby či skoro zbytečnosti.
Abych to nějak zhruba shrnul... celkově EU je počítačově gramaticky nevyspělé a někdy i dál... Už i Číňan je v podstatě v tomto segmentu lepší (nebo Ind), protože ten musí za každou cenu splňovat nějaké normy...
Není to na tom každém člověku chyba, ale chyba systému. -
technomaniak (neregistrovaný)
Ale tento problém je u všech vyspělých civilizací a národů. Proto taky dominantní civilizace upadají a jsou nahrazeny chytřejšími a efektivnějšími. ( si myslíte že v éře Říma či Rakouska-Uherska to bylo jinak, to samé se nevyhnulo ani 70,80 letech ČSSR - kdy byl systém zaplevelen neschopnými potomky prominentních bolševiků z 50.let, stejně je to i nyní těd - např. mladý Diensbier ( polocigán,lempl, apod..),Sobotka, Bendl s ODS, nic neumí, nic nedokázal a stejně se nemá špatně )
Jediná záchrana vždy byla fyzická likvidace vč. potomků(celý genofond) stávajícího vedení.
-
qwertz (neregistrovaný)
Zdůrazňuji, že nehodnotím, zda je toto rozhodnutí kompetentní či nekompetentní, správné či špatné. Nicméně si dovedu živě představit, na základě jaké argumentace proběhlo.... :-)
Nedávno jsem u jednoho uživatele s LibreOffice byl "nucen" nainstalovat Office2013 protože ten Calc je tak debilní, že vykazuje určité chování při formátování buněk (nebudu vysvětlovat) odlišné od Office XYZ, které uživatel používal dříve. A to je strašně neefektivní, a on s tím, dělat nebude. Po nainstalovaní Office 2013 vyšlo najevo, že tato verze MS produktu se v tomto kritizovaném případě chová úplně stejně jako LibreOffice, nemluvě o tom, že uživatel je těžce v prdeli z jiného rozvrstvení menu. Ale pořád blekotá něco o tom, že musí mít MS Office (které stejně neumí používat)
-
tuk (neregistrovaný)
Mě už to nechává klidným. Od jisté doby (rozuměj životní zkušenosti) radím bez předchozího vyzvání pouze jednou. Už se neopakuji, nepřemlouvám.
Pokud původně radu ode mne chtěl a má pak námitky, tak suše upozorním, že si o to řekl, je to na něm, jak si to přebere a už to nebudu vysvětlovat znovu. Jinými slovy, kdo chce kam, nechám ho tam jít. -
Zejména to, že spoustu funkčností nedefinuje, nechává tam prostor vendorovi.
V druhé řadě to, že ani ODT není určené k tomu, aby byl výsledný zlom stránky stejný - formát program načte, ale jak jej interpretuje - např. jak zalomí slova, řádky, ..., už je na implementaci.
Sice máme formát, ale dva se neshodnou na tom, jak má stránka vypadat. -
peterfff (neregistrovaný)
Jo ? Skus par mesicu pouzivat automobil rok vyroby 1994, napriklad Skoda Forman. Pak se sem vrat a napis nam jestli chces zustau u Formanu, nebo chces prejit na moderni auto rok vyroby 2010+, a napis duvody proc. Ty duvody proc budes chtit radeji pouzivat moderni auto budou z vetsi casti stejny jako jsou duvody proc v Mnichove chteji pouzivat Windows, jenom transformovani na IT prostredi.
-
Jestli tvuj pocit nebude tim, ze se tu srazili DVA ignoranti? Jako priklad uvedme to, ze na muj dotaz, zda to cele nema spis ekonomicko-politicke pozadi jsi nedokazal nic jineho nez plyvat po Linuxu, aniz by jsi bral ohled na to, ze ma otazka mirila uplne jinym smerem, nez dupani po tom ci onom systemu. kdyz jsem se ohradil, dostalo se mi urazek. Takze, kde beres tu drzost nekoho nazivat fanatikem, nebo ignorantem. Ty - ktery se sam jako fanatik a ignorant projevujes? A to snad v kazdem prispevku, ktery tu postujes...
Takze podivej: bud budem diskutovat na tema, ktere jsem zacal ve vlaknu, nebo plytvas mym drahym casem ho***ma.
-
peterfffff (neregistrovaný)
Jo takze ja plytvam tvym casem ??? Nekdo tu plytval casem 23000 uredniku a to je ta podstata o co tu jde. Jenomze ty to nevis pochopit, proto jsem ti navrh experiment s Formanem, to by ti trochu zvysili empatii, dovtedy nema vyznam s tebou vubec komunikovat, ty si totiz vubec neuvedomujes o jak zavazny veci tady jde. Rovnako si to neuvedomovali ty ignoranti co prosadzovali Linuxovy desktop v Mnichove, a jake problemy tim narobili. Ignoranti bez empatie co se vyhlasuji za experty.
-
V čem je špatné ekonomicko-politické pozadí?
Lidstvo zatím nenašlo jiné dlouhodobé měřítko úspěšnosti, než pomocí ekonomického vyjádření.
Politika také není nic špatného. I GNU/Linux mají svoji politiku: například politiku svobody a otevřenosti.Ekonomické měřítko - to lze spočítat, co se vyplatí víc, samozřejmě s určitou mírou nejistoty a s určitými předpoklady vývoje budoucnosti. V případě MS / Linux to lze ale zatím odhadovat poměrně dobře, systém, který má na desktopu jednotku(-y) procent zastoupení, zatím situací nezamíchá.
Politické hledisko - to je soutěž názorů. Někdo dává přednost svobodě ve smyslu objektivní soutěže technických kvalit, někdo bude víc hledět na ergonomii a bude víc dbát na průzkum preferencí uživatelů (zaměstnanců, voličů, ...), někdo svobodu chápe i tak, že je jednodušší koupit rozumně drahou věc (např. Windows / Office) a získat tím čas, energii a entusiasmus na osobní rozvoj (tedy svobodu jiného typu).
Snažím se říct, že už jenom samotný pojem "svoboda" znamená pro každého trochu něco jiného, a soutěž takových názorů, to je politika.
Dokud funguje demokracie, zejména svoboda vyjadřování, nemusíme mít zas až takové obavy, že by nás bezprostředně ohrožoval Microsoft se svými obchodními praktikami, nebo Intel s běžícím ME. Je vidět, že současné mechanismy vedou k postupné, samovolné regulaci.
Jestli něco musíme hlídat, pak je to ztráta svobody vyjadřování. Je hezké, že tu můžeme probrat, jaké výhody a nevýhody mají otevřené i komerční platformy. Tím vlastně nejvíc hlídáme, aby se to nezvrhlo do jakékoliv formy totality.
-
null null (neregistrovaný)
@Miroslav Šilhavý
"V čem je špatné ekonomicko-politické pozadí?"
Víš v čem je problém? Problém je v tom že někdo udělá rozhodnutí na "ekonomicko-politické pozadí" a pak tvrdí, nebo nějací rozumbradové, že je to řešení na "technickém pozadí". Přesně jako to dělá MS v Mnichově a (se)kundují mu tady tro(t)lové jako je Lael ...
-
Spatne? Pokud se ta otazka tyka me, tak nevim jestli je spatne. Spis si myslim, ze je to jedno z nejdulezitejsich v celem pribehu o Linuxu na Mnichosvske radnici. mnohem dulezitejsi nez rodily mezi obema platformami a chybami ktere pri tom udelali....
Uz v dobe kdy se s timto projektem zacinalo, bylo slyset docela hlasite opozici, ktera s nim mela zasadni problem. Dokonce jsem nekde zachytil preklad rozhovoru s potentatem z M.R., ktery cely projekt projekt pomalu proklinal do houroucich pekel. Mnichov prechazi na Linux! Jaka to euforie, zel bohu, tyhle protichudne tendence dost prekricela. To je jedna stranka veci.
Tou druhou strankou je, ze mnozi asi ziskali pocit, ze M$ to s Mnichovem vzdal. Ja si to nemyslim a nikdy jsem si to nemyslel. Kdyz jsem rozpor v postojich radnich (a uredniku) zaznamenal ja, coz teprve M$? Snim sve glady, jestli M$ pomalu a potichu neprilival olej do doutnajiciho ohne, aby ziskal sve rito zpatky....
-
[Miroslav Šilhavý]
Vratme se na zacatek celeho vlakna:
Kolega Kentan z montargi se pta, co je ten hlavni problem, ktery vede ke stavajici situaci (alespon tak jej chapu)
Moje odpoved zni, ze hlavnim duvodem je, zmenina vedeni radnice.
(volne prevypraveno)Jinymi slovy, odpovidam(a uz se zacinam opakovat - coz me fakt nebavi) ze dle meho nazoru, za navratem M.R. na Widle stoji hlavne politicko/osobne-ekonomicke motivy. Nic vic.
Pisu tam snad neco o tom co je spatne ci, ne? A Kde?
-
null null (neregistrovaný)
@D.A. Tiger
Jenomže o takovou odpověď jsem nestál. Neříkám že to nemůže být pravda a i z toho co bylo napsáno vyplívá minimálně to, že vedení se změnilo, takže ok, a taky že je nové nakloněno MS. Potud ok. Jenomže to není konkrétní důvod, něčím se i tak ohánět museli, něčím to podkládat museli. A to je to co mě zajímá - to konkrétně - co teda přesně bylo to "dlouhodobé problémy"?
@Šilhavý
Ekonomicko politické - když pominu že to není konkrétní - tak koliik z toho je politické a kolik z toho je ekonomické - troufnu si dokonce tvrdit, že ekonomicko-politické rozhodnutí neexistuje. Buď jsou nějaké ekonimické argumenty a někdo podle nich rozhodne ať už dobře nebo špatně a pak je to rozhodnutí ekonomické - nebo neexistují ekonomické argumenty nebo se podle nich nerozhodne a pak je to rozhodnutí politické.
-
null null (neregistrovaný)
Jasně že ne. Jenže termín "ekonoimicko-politické" je užíván pouze pro to, aby to politické rozhodnutí vypadalo fundovaněji. Je jedno jestli se rozhodneš na základě ekonomické analýzy, technické analýzy, obou nebo kozího prdu v lahvičce či nějakých dalších.
Pokud se nerozhodneš striktně podle parametrů výsledků analýzy jejich součtem nebo nějakou matící, v podstatě bezmyšlenovitě, tak už to není něco-politické, ale politické. Ano, i s tím že museli splnit nějaká kritéria. Už jenom to že jich splnilo kritéria případně víc a tedy se rozhodovalo díl implikuje, že konečné rozhodnutí nepadlo na z ekonomického hlediska (např. okolo těch tvých rozptylů).
Jenomže když je tam to "ekonomické", tak to většina akceptuje snáz. Nic víc na tom není. Jinými slovy: Pokud se budeš rozhodovat na základě 1. technické analýzy, 2. ekonomické analýzy, 3. ekologické analýzy, 4. výpovědi znalců, 5. hodu kostkou a 6. následném výběru komisí, tak to bude "techniko-ekonomicko-ekologicko-výpověďo-kostko-politické rozhodnutí? No to víš že ne. Tedy to "ekonomické" neodráží nic z toho co se podílelo na výsledků, resp. podklady, jak by se zdálo, ale je tam jenom jako "zkrášlovadlo". Pouze "politické" zní moc podezdřele ... A je to vidět i na tom Mnichově. Nikdo není a ani schopen říct, jaké teda parametry teda hráli roli, ale přesto se používá ekonomicko-politické rozhodnutí .... -
Jakákoliv změna je vždy politická. Musí se rozhodnout o odepsání poměrně velké investice, a k tomu je potřeba mít nějaké podklady. Rozhodování politika pak je asi v intencích: mám utratit XX mld. peněz za přechod na Windows, nebo mám vytrvat ještě u LiMuxu, protože je možné, že se to během dalších 10 let trojnásobně vrátí? Pokud za 4 roky zjistím, že nevrátí, utratím naopak dalších XX mld. navíc zbytečně do řešení na odpis. Mám počkat další 4 roky na to, abych stál před stejnou otázkou, nebo nějaký důvod předpokládat, že třeba za 4 roky už bude situace úplně jasná?
Podobně uvažuje i běžný smrtelník, např. když váhá, jestli má ještě opravovat staré auto, nebo jestli ho má bez oprav "vyjezdit" do mrtě, nebo jestli ho má prodat a koupit jiné. I běžný smrtelník má problém se rozhodnout mezi třemi variantami.
Tyto otázky, za Vás nevyřeší žádná analýza. Město, stejně jako žádná firma, se nedá řídit bez rozhodování lidí. To by pak stačilo mít ve společnostech namísto boardu jen analytiky.
Zde mlátíme prázdnou slámu, protože v Mnichově bylo rozhodnutí kvalifikované, a poté, co své vlastní řešení poctivě vyzkoušeli a nalili do něj velké peníze. Nebyl to utlačovaný projekt. Žádná velká firma s Linuxem nedokázala dát dobrou nabídku - např. RedHat či SuSE.
-
Jo, ještě bych dodal k tomu rozhodování podle součtu či matice v rozhodování. To funguje (s rezervami) při výběrových řízeních, kdy porovnáváte nabídky.
Problém všech analýz je, že ani jejich zadání, natož jejich výsledek, nepodchycuje všechny nuance, co můžete dělat. Dával jsem jako příklad to rozhodování, co se starým autem. Dobře, spočítáte si to ekonomicky, a vyjde Vám, že nejlepší bude staré auto prodat a koupit nové. Pak se zamyslíte, a teprve "zjistíte", že nemáte na účtu dost úspor, že si na nové auto budete muset půjčit. Po započtení úroku můžete analýzu, aspoň z části přepočítat a znovu vyhodnotit. Pak Vás napadne, že do práce byste mohl jezdit autobusem, protože máte dobré spojení, a tím ušetříte 30 % ročního nájezdu. Po této úvaze už můžete celou analýzu přepracovat, protože už dá nový výsledek.
Co chci říct je, že analýza nemůže nahradit rozhodovací proces, je jen jedním střípkem v celém řetězci úvah.
-
null null (neregistrovaný)
To je všechno omáčka kolem. Ano, namlátil jsi spoustu prázdné slámy. To "ekonomické" není součást rozhodnutí, ale jenom typ podkladů (z mnoha?). To "politické" - to je to rozhodnutí. Jestli je to dobře nebo špatně, to je mi jedno, to ať si posoudí někdo jiný.
"Dával jsem jako příklad to rozhodování, co se starým autem."
Jo, ale to co popisuješ je jenom postup analýzy. V podstatě píšeš akorát to, že tě napoprvé prostě 0nenapadlo jezdit autobusem a musel jsi to dopracovat - v podstatě na první pokus zpackaná analýza, pokud bych chtěl být ostřřejší.
A pak, pokud je tvé kritérium od začátku aby to bylo co nejlevnější, tak si vybereš to levnější - to je pak ekonomické rozhodnutí na základě parametrů, analýzy a výsledků.
Pokud ne, a položíš na stůl obě varianty a vybereš si jednu podle něčeho jiného, např. podle toho jak ti vyhovuje (striktně podle kriteria - ceny - už bylo to ekonomické rozhodnutí), tak už je to pak prostě politické rozhodnutí, přestože znáš varianty - no ještě abys neznal - ale už to nemá s původním kritériem nic společného, rozhodnutí nakonec padlo podle něčeho jiného.A to je přesně ten Mnichov:
tak buď k tomu dojdu na základě ekonomických parametrů a pak je můžu klidně zveřejnit a musím protože nemám jiné vysvětlení a nemusím to nazývat zkomoleninama jako "ekonomicko-politické rozhodnutí"a nebo je to politické rozhodnutí, pak nezveřejním ekonoimické parametry protože stejně neodpovídají striktně výsledku - rozhodnutí a kritériím - a budu to omlouvat nějakým "ekonomicko-politickým" rozhodnutím, jinými slovy máme ekonomicky výsledek, ale stejně jsme se rozhodli jinak - politicy - tedy bez keců == politické rozhodnutí....
-
[Kentan z Montargi]
Nemyslim, ze mas v toto smeru pravdu. Politika a ekonomika je pomerne tesne svazana. A politik dost casto bere v uvahu ruzna ekonomicka hlediska alespon co se oblastni politiky tyce.
Co se tyce - abychom se vratily k tematu - Mnichova, tam hrali roli spis osobni preference a zajmy (tedy soupereni dvou protichudnych politickych nazoru), potichu prizivovany puvodnim dodavatelem (tady vidim to ekonomucke hledisko). Ukazuji na to napriklad jednotlive tzv. "studie", ktere si nechali jak radnice tak i M$ vypracovat. Pak pouze oznamily vysledky techto studii, zatimco studie samotne, a podklady pro ne, nikdo jiny nevidel. Stejne jako se nikdo jasne nevyjadril co vlastne vlastne je za problem (pindy petrafff me nezajimaji. Zajimaji konkretni technicke udaje primo z radnice).
A podklady, pro novy prechod? No uprime nejsem si uplne jist, jestli krom prohlaseni "je to na hovno, s Widlemi k lepsim zitrkum" nejake jine potrebuji. Politici nejsou ITaci, je technicke podrobnosti nezajimaji a obcany v podstate taky ne. Obje skupiny zajimaji buliky jak super to potm bude az to bude, kdy to bude a kolik to bude stat. Tech par uvazujicich jedincu, co v tom citi smrad, se lehce ztrati v davu.
Proto politicko-ekonomicke motivy
-
Kentane, všichni zde vycházíme z předpokladu, že v Mnichově funguje běžná zastupitelská demokracie. Politický = společenský. Opakem politického rozhodování by bylo rozhodování autokratické, a to myslím, že nikdo s diskutujících v Mnichově neočekává. Takže z principu, každé rozhodování ve státní správě a samosprávách demokratických zřízení JE politické.
Kriterium ceny není v politice triviálně hodnotitelný. Má to být nejnižší cena v rámci mandátu těch politiků? S výhledem na 5, 10, 30 let? S odhadem vývoje ceny hardwaru a softwaru na dalších 5, 10 a 30 let? To všechno jsou parametry analýzy, kterými značně ovlivníte její výsledek.
Poté co jednu analýzu zadáte, může mít smysl zadávat další, někdy to ale není potřeba, dovodíte to vlastním úsudkem. Pak také musíte počítat s tím, že Xčlenné zastupitelstvo města bude v názorech a prioritách různorodé.
Nedovedu si představit analýzu, která by mohla rozhodnout namísto úvahy lidí.
-
null null (neregistrovaný)
@ Miroslav Šilhavý
Pane Ivane Nový, je úplně jedno jestli je za tím "politickým" rozhodnutím demokratické nebo autokratické. To z venku stejně ani nepoznáš. Takže je to pro naši debatu ireleventní. Je to prostě rozhodnutí na jiné bázi než to "ekonoimické".
Je dokonce jedno jaké je to kritérium/kritéria. Buď jsou pouze ekonomické a je to "ekonoimické" rozhodnutí, a nebo je tam i něco dalšího a pak už je to rozhodnutí politické.
Slovní kolokace "ekonomicko-politické" je prostě blbost. Fasáda. Divadlo, nic takového ve skutečnosti neexistuje. Je to jenom výmluva, protože "udělali jsme (prostě) politické rozhodnutí" zni velice špatně.
Nejde o to kdo to rozhodne, ale jak to rozhodne. -
null null (neregistrovaný)
No právě že ano. Uděláš analýzu a buď
1) rozhodneš pouze a jenom podle nějakých ekonomických parametrů - třeba pro každou možnost vyjde několik výstupů - např. cena, rychlost, riziko [%] a ty posoudíš mezi jednodlivými možnostmi a vybereš tu nejlépe vycházející třeba ...
a nebo
2) politicky rozhodneš které ekonomické argumenty vezmeš, politicky rozhodneš které ekonomické argumenty nevezmeš, dále politicky rozhodneš co ještě vezmeš a nevezmeš odjinud a pak to politické rozhodnutí dokončíš - a to už pak s nějakým "ekonomicko-" (jako rozhodnutí) nemá nic společného. Je to pak jenom politické rozhodnutí. -
null null (neregistrovaný)
@Miroslav Šilhavý
Proč mám pořád pocit, že se bavím s Ivanem Novým? Už několikrát jsme si řekli, že je jedno kolik lidí to rozhoduje a že záleží pouze jakým způsobem rozhodli. Každopádně netuším kam chodíš na to že by to rozhodoval jenom jeden člověk podle mě. Už předminule jsi mával s autokraciií. Nic takového tam není a je to jedno, i v demokracii může rozhodovat jeden člověk - např. ministr, předseda, prezident, .. a ani to nemusí být vyjímečné a s debatou okolo "ekonomicko-politické rozhodnutí" a "politické rozhodnutí" to má společné jenom prd ...
No a pokud měli "v ruce analýzu, možná nekompletní, ale dostatečnou" analýzu, tak se POLITICKY rozhodli že to stačí, POLITICKY si vybrali argumenty z analýzi a udělali podle toho POLITICKÉ rozhonutí, viz. výše ... A aby to nedráždilo lidi, tak se to nazývá ekonomicko-politické rozhodnutí. Dá se na to podívat i jinak, Pokud to rozhoduje několik lidí a to je ta část "politické", kolik toho rozhoduje ekonomická analýza té části "ekonomicko-", když se jí hoháníš? Řekl bych že nerozhoduje nic. Rozhodují jenom ti lidé, jenom politicky, více či méně vědomi si nejen ekonoimické stránky.
Už asi vím proč mám pocit že se bavím s Ivanem Novým. Protože jenom Ivan Nový dokáže v debatě o principu rozhodnutí vyčíst debatu o počtu rozhodujících členů a nemrknout u toho okem ...
-
No právě proto, že Vaše úvahy jsou zjevně postaveny na nějaký ideální, ve skutečnosti neexistující svět. Pokud se bavíme o čistě "ekonomickém rozhodnutí", pak o něm můžeme uvažovat u nějaké jednoduché otázky, např. jestli si koupím lahev půllitrové Coca-Coly od dodavatele 1 za 20 Kč, nebo od dodavatele 2 za 25 Kč. Pokud budu znát počty, které každý měsíc odeberu, můžu ještě uvažovat o tom, že dodavatel 1 doručí zásilku za cenu 200 Kč, zatímco dodavatel 2 za 150 Kč. Pak mi vyjde číslo, které srovnám a vyberu dodavatele. Pokud mi dodavatel 3 nabídne dodávku a pronájem postmixů, kdy se platí nájemné, ale litr nápoje vyjde na 7 Kč, patrně budu muset (politicky) zvážit, jestli takovou změnu vůbec můžu udělat, jestli výměna lahve za kelímky bude plnit ten samý cíl. Je možné, že dojdu k závěru, že opravdu potřebuju Colu v lahvích, a variantu postmixů přestanu úplně zvažovat, byť by byla nejlevnější.
Jsme-li v diskusi o tak složitém tématu, jako je miliony EUR stojící přechod mezi dvěma platformami, nelze už udělat žádnou dostatečně přesnou ekonomickou analýzu. I přechod na LiMux stál Mnichov daleko víc, než vůbec očekávali.
Takže hanit rozhodnutí, že je politické, je prostě nesmysl. To rozhodnutí, obzvlášť o takových objemech, je VŽDY politické, a politici k rozhodnutí budou využívat ekonomickou analýzu.
-
null null (neregistrovaný)
To není tím, že by se ekonomicky daly rozhodovat jenom jednoduché otázky. Ty pořád akorát nedokážeš pochopit, že u složitých rozhodnutí je rozhodnutí pouze politické, s přihlédnutím k ledasčemu, a musíš to svádět na nějaké jednoduché nebo ideální světy. Ono je jedno v jakém světě to rozhodnutí uděláš, jde jenom o to, jakým způsobem.
-
Unknown (neregistrovaný)
"GNU/Linux mají svoji politiku: například politiku svobody a otevřenosti."
Jen na okraj: Svobody je filozoficky termin vymysleny pro lidi. Jeho pouzivani pro zvirata ci software je krajne zavadejici. Uz jen z toho duvodu, ze Svoboda jak to slovo chapu ja, je nerozlucne spjata se zodpovednosti, kterouzto zvirata ani SW nedisponuje. Je to vylucne lidska vlastnost....
-
To hovoříte o slovu "svoboda" v jeho úzkém významu. Tedy ve významu anglického "liberty". Pak se většinou svoboda pojí s nějakým přívlastkem - svoboda pohybu, svobodné nakládání s majetkem, svoboda slova, ..., a přesně jak píšete, je spojená na druhé straně se zodpovědností.
Druhý význam slova "svoboda" je ve smyslu anglického "free-freedom", což by se v češtině nejvýstižněji přeložilo jako "volnost". Domnívám se, že spojení "volný software" by bylo sice výstižnější, ale v lidech by vyvolávalo významové spojení volný = málo pevný, uvolněný.
Pohled na svobodný software se liší, stejně jako se liší svobodné licence. Podle mě svoboda - volnost je teprve ve chvíli, kdy dáte svůj kód k dispozici víceméně bez dalších podmínek. Licenci GNU v tomto ohledu nepovažuji za příliš volnou, ale to je výsostné rozhodnutí jakéhokoliv autora, a je nutné ho respektovat.
-
Unknown (neregistrovaný)
"Druhý význam slova "svoboda" je ve smyslu anglického "free-freedom", což by se v češtině nejvýstižněji přeložilo jako "volnost". Domnívám se, že spojení "volný software" by bylo sice výstižnější, ale v lidech by vyvolávalo významové spojení volný = málo pevný, uvolněný."
Dalo se pouzit i neco jako "nesvazany" (licencemi), nespoutany, nebo tak neco, ale "svobodny" podle me v cestine podstatu veci spise zamlzuje nez aby ji objasnovalo.
"Podle mě svoboda - volnost je teprve ve chvíli, kdy dáte svůj kód k dispozici víceméně bez dalších podmínek"
Jedine public domain. To je imho jediny _skutecne_ nespoutany (svobodny, chcete-li) SW.
-
Free software, freeware, public domain, svobodný software, to už jsou jen jazykové nuance, které se u lidí navzájem překrývají. Z hlediska autorského práva (aspoň kontinentálního) public domain neexistuje, proto se moc nepoužívá. U nás lze hovořit o vypršení autorských práv, ale to je pevně až po určitých letech. To by bylo na dlouhé povídání o autorském zákonu, a navíc by se týkalo jen toho českého.
-
[Unknown]
"je nerozlucne spjata se zodpovednosti, kterouzto zvirata ani SW nedisponuji"Trochu OP:
Nejsem si jisty, jestli je to u tech zvirat tak jednoduche. Nema... dejme tomu... takova liska urcitou odpovednost (napr.) vuci svym mladatum? A to i presto, ze si to nemusi uvedomovat tak/v takove mire ci smyslu jako my? -
Odpovědný je vždy člověk vůči někomu. Ve filozofické rovině můžeme hovořit i např. o odpovědnosti svému svědomí, ale vždy tam musí být vůči komu.
Pokud se bavíme o zodpovědnosti, být zodpovědným, pak je zobecnění chování a vnímání řetězce odpovědností. Zodpovědný řidič řídí auto obezřetně, nepije u toho alkohol. Kdyby nebyl takto zodpovědný, mohl by nastat škodlivý účinek, po kterém by byl nezodpovědný řidič hnán k odpovědnosti.
Takže i zodpovědnost pracuje "s tím třetím".
-
Odpovědný je vždy člověk vůči někomu. Ve filozofické rovině můžeme hovořit i např. o odpovědnosti svému svědomí, ale vždy tam musí být vůči komu.
To je prave zodpovednost. Zodpovednost oznacuje plneni odpovednosti. Jsi-li zodpovedny vuci sobe pak je nesmyslem tam tahat "treti osobu".
Odpovednost znamena, ze rucis za neco, nekoho, pripadne nekomu.
-
Hm, "linuxový fašista"?
A "ikonka podporuje"??
:-DNějak si nedovedu představit, co evokuje ta ikonka, ale taková silná slova od nýmanda, který ani nemá koule se zaregistrovat, zvolit si ikonku a s tím tady několik let (konzistentně) vystupovat, to je na pováženou.
Chomáčku rektálních chloupků, co tě vede k označování lidí, kteří mají své zkušenosti s widlousy, jako "fašisti"?
Víš ty vemeno, co jakým pojmem tady pohazuješ? -
peterfffff (neregistrovaný)
To je strasni co je tady za zberbu. Fasisti jsou ti, co fasizuji druhe lidi : okrem jineho jim chteji neco nasilim nanutit, agresivne protlaceji sve nazory a sve jedine reseni, na kazdeho kritika okamzite zautocej, ohovoraji a ocernuji jine reseni, .....
Pro lidi co to tady sleduji : vsimnete si ze cim vyssi podporovatel , tym agresivnejsi arogantnejsi ignorantske chovani, zrejme si mysleji ze jsou neco vice.
-
peterfffff (neregistrovaný)
O mne se neboj, ja mam zivot zarizen ke sve spokojenosti. A ted jiz taky 23000 mnichovskych uredniku. Inac kdyz uz taky spominas prasknuty civky, nekto kompetentni by se mohl podivat na zdravotni problemy mnichovskych uredniku PRED zavedenim Linuxoveho desktopu, PO zavedeni Linuxoveho desktopu az do jeho konce, a pak PO vykopnuti Linuxoveho desktopu a stastny navrat k Windowsum. Myslim ze tam bude jasna korelace mezi zdravotnim stavem a operacnym systemem. A ne jenom zdravotnim stavem ale taky pocitem spokojenosti a stestim. PS: tusim ze jeste stale slysim oslavovat 23000 mnichovskych uredniku kdyz vypnu radio a otevru okno.
-
franta (neregistrovaný)
re: peterfffff:
"... Fasisti jsou ti, co fasizuji druhe lidi : okrem jineho jim chteji neco nasilim nanutit, agresivne protlaceji sve nazory a sve jedine reseni, na kazdeho kritika okamzite zautocej, ohovoraji a ocernuji jine reseni, ....."
Že sám sebe otevřeně označíš za fašistu, je Petře docela odvaha. Ale odvaha tě tedy ctí - jasně jsi tady popsal svoje vlastní chování jako chování fašisty, (Jistě sis všiml, že jsi v téhle diskusi skoro jediný, kdo ostatním vnucuje svoje názory.)
Za tu odvahu hlásit se ke svým názorům máš tedy u mě malé plus. Ale jen za odvahu, ne za fašismus, ten rád narozdíl od tebe nemám. -
[Miroslav Šilhavý ]
pokud jsem Franty dobre pochopil, vychazel fasisty, kterou zde postoval sam peterffff. A uprime, i ja si stejne jako Franta myslim, ze peterffff teto sve vlastni definici (byt si o ni mohu myslet co chci) naprosto vyhovuje. Tudiz - jak franta spravne poznamenava - Peter (byt nevedomky) popsal sam sebe. Ale na rozdil od Franty to za odvahu nepovazuji. -
[hawran diskuse]
Dik, ale ocislysne to nema smysl. Kdyz nekdo nepochopi rozdil mezi "politickym" a "technickym" motivem, tezko po nem chtit, aby pochopil, co vlastne vyplodil, kdyz nekoho nazve fasistou. A to nemluvim o dalsim. Jeho dalsi reakce to jen potvrzuji... je to marne, je to marne, je to marne! Ja to s nim vzdal. -
Hezké je, jak lidé, kteří neumějí napsat text s diakritikou a interpunkcí, gramaticky aspoň trochu správně, mudrují nad tím, že školy špatně učí práci na PC. Pánové, vždyť ani vás škola nenaučila základům, nad kterými je potřeba stavět. Teprve po osvojení si porozumění textu, můžete vlastní texty tvořit, a teprve následně je i psát. Před výukou jakéhokoliv textového procesoru by měli žáci umět, a být hodnoceni za to, jestli umí dodržet aspoň základní koncepci sdělení (ble, nechce se mi používat přežitý termín "funkční styl"), následně základní typografické návky a až na konec umět to zadat do Wordu, LO, nebo vlastně čehokoliv.
Toto se ale nevyřeší ani tím, že se násilně zavede výuka LibreOffice. Pokud nevíte co, a jak napsat, nebo jak má formátování vypadat, pak Vás nespasí žádný program. A naopak, pokud víte, čeho potřebujete dosáhnout, poradíte si v libovolném programu.
Jestli je potřeba něco změnit, tak je to syntéza informací vstřebávaných ve škole, a propojení předmětů v místech, kde se potkávají. Matematika, ekonomie s IT + tabulkovým procesorem, český jazyk a literatura s IT + textovým procesorem, výtvarná a hudební výchova s IT + grafickým programem a multimédii a podobně.
Až nastane toto, nebude už důležité, jestli se vyučuje na technologiích MS, Googlu, Applu, či OSS.
Že se vyučuje na majoritních platformách je poměrně přirozené. V autoškole také zřídka potkáte automatickou převodovku, a tipuji, že elektromobil nepotkáte vůbec. Obojí se změní, až k tomu dojde doba. S alternativami k MS to je podobné.
-
Závidím vám ten optimismus. Mně stačilo si zalistovat v namátkou vybraných závěrečných pracech současných absolventů-pedagogů, abych se utvrdil v tom, že _lépe už bylo_. Přinejlepším jde o problém slepice a vejce, pochybuji však, že jim daří držet _status quo_. Jsme přehlceni obsahem; sotva si něčeho stihneme všimnout, už je to vytlačováno novým. Proto není divu, že se nám z komunikace vytratila forma.
-
"Hezké je, jak lidé, kteří neumějí napsat text s diakritikou a interpunkcí, gramaticky aspoň trochu správně, ..."
Jestli pak to nebude taky tak trochu vyzitka naseho uzasneho skolstvi?
A mimochodem, potkal jsem mraky manageru, kteri nesou rypaky tak vysoko, ze jimi temer oraji strop, na vizitce tri tituly, dve vysoke skoly, maraky strasne uzitecnych kurzu a skoleni. Jenze kdyz otevrou hubu, tak clovek zjisti (pres sami anglo-cool-paskvil), ze je to neuveritelny vypatlanec, ktereho trumfne kde jaky prostacek ve firme. A tak si kladu otazku: Je pricinou jejich demence vysoke vzdelani, nebo vdelavaci system tak dementni?
-
Určitě šlo dolů školství. Jako pozitivní vidím, že školy méně tlačí na biflování. Jako negativní vidím, že sami vyučující neumí jinak, než "biflem" učit, ani zkoušet.
Na vysokých školách začalo převažovat zkoušení formou testů, s tím, že je to údajně "objektivní", protože se vytrácí libovůle zkoušejícího. Jenže napsat zadání správného testu, i měřítko hodnocení, je nesmírně těžké. Pokud sestavíte test jen na vyzkoušení "paměti na pojmy", u některých to otestuje paměti, u jiných to z velké části otestuje inteligenci a jejich deterministické myšlení; zjednodušeně řečeno: u některých testů nemusíte umět ani zblo, a stejně u nich uspějete, protože dokážete špatné odpovědi vyloučit úvahou nad samotným zadáním testu.
Dříve toto uměl rozpoznat kvalitní vyučující. Bohužel, vyžadovalo to opravdu kvalitního lektora, a hlavně nad ním kvalitní vedení, které dokázalo kvality lektora rozpoznat. A jsme zpět u subjektivního posuzování: děkan neposuzoval objektivně, a to je "diskriminace!" :).
Za velmi zdařilou považuji např. metodiku SCIO testů, která opravdu umí otestovat syntézu vlastností uchazeče a nechá jednotlivé fakulty, ať si určí, o jaký typ studentů mají zájem. Jestli víc o ty, kteří mají znalosti, nebo víc o určitým směrem talentované, nebo o všestranně nadané uchazeče. Ten, kdo tím (už) neprošel, doporučuji, aby si je za těch pár korun šel udělat jen tak, pro zábavu i pro zkušenost (já to tak udělal).
Proti tomu jsem absolutně proti testování znalostí převážně hloupými testy - běžná zkouška byla daleko kvalitnější, byť lektor-pitomec mohl tu a tam někoho "vydusit". Ale i to vydušení holt patří k životu, setká se s ním i v pracovním životě.
Znám případ absolventa vysoké školy, pána s titulem, který je na tolik postižený, že ani po absolvování vysoké školy trefí domů jen stěží (musí z tramvaje 3x volat mamince do práce), 2x do týdne ztratí klíče a nemůže mít u sebe obnos vyšší než 200 Kč, jinak by ho utratil. Jakkoliv může být nadaný v nějakém oboru, podle mě není správné, že má vysokoškolský diplom. V tomto případě mu pomohla jeho maminka, která mu dílem dělala asistentku postiženého, dílem za jeho "zájmy" bojovala ve škole (aby nebyl "diskriminován"). Ne jen takovými excesy naprosto devalvuje hodnota titulů a nutně pak máte dojem, že vysokoškoláci, někteří, jsou osobnostně na úrovni maturantů.
Když odbočíme od vysokého školství k základnímu, tak moc hezky jde vidět "kvalita" učitelů při (ne)zvládání inkluze. Zjistil jsem, že hlavně učitelé nevědí, jak inkluzi pojmout; jsou to většinou ti samí učitelé, kteří jsou ztracení od té doby, co ve školách neplatí celostátní osnovy. Do třídy jim přijde hendikepovaný žák, a učitel se mu často začne věnovat se zvýšeným úsilím - tedy nikoliv inkluzivně, ale exkluzivně. Za následek to pak má negativní jevy: 1) zpomalí vzdělávání zbytku třídy, 2) vytvoří tím averzi celého kolektivu vůči hendikepovanému, 3) a někdy svůj negativní postoj nedokáže skrýt ani vyučující. Ale o tom vůbec inkluze být neměla; ředitelé sami také často nevědí, jak na to; a i když vědí, neumí (a vlastně podle zákonů ani nemohou) nijak efektivně své podřízené vést, či vyměnit za kvalitnější. Právem se pak české pojetí inkluze kritizuje a názor zobecňuje na to, že "inkluze je blbost".
Vzdělávací systém bych rozhodně nenazýval dementním, spíš hledá sám sebe. Metody vzdělávání, které u nás fungovaly po desetiletí, byly zbořeny, a nikdo nedomyslel, že se tím rozpadne řetězec celého školství. Než to na sebe zase naváže, bude to dlouho trvat. Dříve vysokoškolský titul byl hlavně znamením znalostí, a systém nechal projít jen ty, kteří ho vydrželi (v podstatě VŠ byla zátěžový test kombinovaný s manažerským kurzem). Dnes je to vizitka, z větší části, toho, že dotyčný "umí projít". Budeme si muset zvyknout, že bude potřeba zjišťovat ne jen samotné držení titulu, ale i posuzovat z jaké školy (a možná i jaké fakulty) ho daný získal. Podobně, jako to funguje ve světě.
Nedivme se pak, že absolventi škol neumí v praxi samostatně pracovat. Celé roky byli zvyklí na "objektivní" hodnocení, na výsledky testů, na jasně stanovené metriky. V práci se od nich pak očekává samostatnost, kritické myšlení a činorodost. Ale k tomu nebyli roky na VŠ trénováni. Z toho pramení Váš pocit.
Absolvent, který do té doby měl jedině testy a), b), c), d), a na diplomovou práci dostal do ruky 40stránkový manuál o tom, jak má být práce psaná (ano, takové jsem viděl!), je pak totálně zmatený, když přijde do práce, a nikdo mu přesně neříká, co má dělat.
A od takových nemůžete čekat, že budou mít vůbec chuť se učit změny v IT oboru, nebo o své vlastní vůli hledat, jak dosáhnout stejného cíle v LibreOffice. Prostě se šprajcnou a tím to končí.
Komerční firmy, nemusí to být jen Microsoft, uživatele dobře znají. Znají jejich vlastnosti a slabiny, a velmi, velmi pečlivě své produkty nastavují tak, aby maximalizovaly jejich úspěch v praxi. Microsoft vlastně nezajímá, jestli pár lidí odsoudí ribbon, když ví, že ve výhledu 10 let mu víc pomůže, než uškodí. Buďte si jistí, že se tyto firmy velmi snaží a investují gigantické částky do výzkumu toho, co jejich produktům pomůže uspět. Další gigantické částky investují do zahlazení přešlapů, které nutně každý ve vývoji udělá (viz veletoče s nabídkou Start).
Opensource takové možnosti nemá, ani finančně, ani organizačně. Například u LibreOffice není nikdo, kdo by mohl mít zájem a možnosti investovat miliony dolarů do vylepšení ergonomie, nebo do vymyšlení, jak jej uzpůsobit, aby zdárně konkuroval MS Office. Práce nadšených jednotlivců k cíli nevede, sami nejsou sjednocení v názoru, jakým směrem má jít vývoj (pak u projektů vznikají forky a energie se ještě víc tříští), a není z principu možné vést produkt jedním směrem a reflektovat změny na trhu.
Pro vendory speciálních řešení je pak Linux zbytečně nebezpečná platforma. Chci vyvíjet produkt. U Microsoftu bude moje základní úvaha o tom, že pořídím MSDN, nastavím lidem práci ve VisualStudiu a najmu si MVP, kteří jsou znalí v těch směrech, které potřebuji. Tuto činnost - oragnizační - zvládne i manažer s menším IT vzděláním. Nemusí toho moc posuzovat, jen do ekonomiky projektu dosadí čísla nákladů toho, co jsem vyjmenoval. V případě zvažování vývoje pro linux bude muset najmout nějaké (jaké?) odborníky, kteří mu vypracují analýzu. Kdo je na linux odborník? Někdo s certifikací od RH či SuSE? Nebo nějaký nadšenec s 20letou praxí s OSS? Už to je první riziko, které na začátku projektu neumíte ohodnotit. Pak přijde uvažování o tom, v jakém prostředí, v jakém jazyce a s jakými knihovnami napíšete svůj produkt. U MS víte, že podpora běhu aplikace bude aspoň 10 let (ve skutečnosti to bývá více), u linuxu musíte zvážit, která knihovna bude kdy ještě k dispozici (bude se vyvíjet), a která "to nepřežije". Do ekonomiky musíte zanést kompilaci pro různé distribuce a různé verze, nebo se rozhodnout jen pro užší výběr z nich. Podle čeho je vyberete, když doba podpory LTS je i tak poměrně krátká a stejně moc neláká zákazníky na desktopu...?
Těch překážek je prostě spousta a je poměrně pochopitelné, racionální, že při zrození projektu dáte přednost majoritní platformě, která má jasně daná specifika, která dokážete zakalkulovat.
V Mnichově se snažili tyto nevýhody snížit tím, že vytvořili vlastní, popsanou platformu pro běh. Byl to velmi hezký a profesionálně pojatý pokus. Praxe ale ukázala, že si vzali moc velký oříšek, že nejsou schopni do své distribuce, platformy, promítat dostatečně dobře vývoj GNU/Linuxu a zároveň udržet stabilitu pro vývoj vlastních aplikací. Ani vendory to nepřesvědčilo, aby začali dodávat pro ně, maximálně jen jako zakázkové řešení (tedy násobně dražší).
Ještě nikdo nevymyslel recept, jak toto všechno překonat a k tomu ještě zachovat svobodu u svobodného softwaru.
Mnichov nám možná dá do dalších let nevyčislitelnou zkušenost, jak co z jejich nápadů a předpokladů bylo správné a v čem se zmýlili.
-
LSD (neregistrovaný)
"Opensource takové možnosti nemá, ani finančně, ani organizačně. Například u LibreOffice není nikdo, kdo by mohl mít zájem a možnosti investovat miliony dolarů do vylepšení ergonomie, nebo do vymyšlení, jak jej uzpůsobit, aby zdárně konkuroval MS Office."
IBM nalilo miliony dolarů do vývoje do Lotus Symphony, které vycházelo z tehdejších Open Office. V roce 2009 na to přemigrovali v rámci korporace 400 000 zaměstnanců. Sám jsem to taky jistou dobu doma používal, vypadlo to rozhodně lépe než OO/LO a bez větších problémů to zvládalo i aktuální MS Office soubory. Kolegové z IBM tak nadšení nebyli. Ale budiž.
A výsledek? V roce 2012 to v IBM s Lotusem zabalili a zase mají ms office. To nebude jen v pěnězích a organizaci... -
Qq (neregistrovaný)
Ad: "To nebude jen v pěnězích a organizaci..."
Ano, je to hlavně o dokumentech a o cloudu. Italo Vignoli na to má celkem rozumné názory (na rozdíl od většiny místních diskutérů), viz https://www.cio.com/article/3165292/open-source-tools/libreoffice-vs-microsoft-office-its-a-format-war.html .
- Několik citací
- The future belongs to cloud and mobile.
- interoperability is a big challenge for us as we are trying to offer interoperability with a product that doesn’t want to be interoperable
- As a result of incompotability issues, most people end up going back to Microsoft Office and OOXML.
Rozhodnutí Mnichova tuto skutečnost reflektuje.
-
null null (neregistrovaný)
Rozhodnutí Mnichova má co dělat jenom z politikou ližprdelek MS. Za 50 mil. euro by měli vlastní RedHat - jaký teda měli problém a s čím, že radši dají 50 mil. EUR MS za přechod a kdoví kolik dál? Zatím takovou odpověď nemám, jenom samá mlha - což taky o ledasčem vypovídá.
Ostatně položme si otázku: Jak rozhodnutí Mnichova naplňuje výnos EK o otevřeném formátu pro výměnu dokumentů v EU?
-
null null (neregistrovaný)
@ Miroslav Šilhavý
Ale zastupitel, či starosta, je tam proto aby dělal rozhodnutí a je normální a žádoucí, aby po něm lidi řvali. Je tam pro ně, ne pro MS. Když chce klid, tak ať dělá správné a transparentní rozhodnutí.
Nechat na sebe řvát lidi, tedy cítit moc lidu, je přímo součást jeho práce. -
null null (neregistrovaný)
Aha, "založené na ... " Všichni víme jak jsou na tom verze MS Office s kompatibilitou vůbec mezi sebou a všichni víme že MS je ten kdo tlačí open formáty na úkor svých. A víš proč to všichni? Protože ti lidi co sem chodí do diskuzí jsou právě ti, kteří chodí po těch nebožácích které znají nebo tam pracují a snaží se tu mršinu opravovat, pokud to jde nějak normálně. Jak Office tak Windows
S kým si *** ty prolhanče myslíš že se bavíš?
-
Nevím, jak to působí na koho, ale mně se zdá, že se baví s vidlákem, který neumí odpovědět na argument, a místo toho zesměšňuje druhého jediným slovíčkem, které na sdělení nic neměnilo. Jestli podobně "kvalitně" umíte číst a interpretovat specifikace či dokumentaci, chápu, že máte problém prakticky se vším.
Na komunikaci se státem Vám nikdo MS formáty nevnucuje, a v ostatních oblastech života je jen na Vás, co budete používat, nebo dokonce i nepoužívat. Tak se tu, prosím, nevztekejte, je to dost trapné.
-
MS Office má velmi dobrou zpětnou kompatibilitu. V Office 2016 otevřete dokumenty z Office 95 (testováno) i z Wordu 1.0 z roku 1989.
Ad ha, "založené na ... " - MS Office používá formát založený na XML. Ano, "založený na", protože samotné XML není vhodné pro vložené objekty, například pro obrázky. Proto MS Office (stejně jako OO/LO) ukládá vlastní dokument do XML, vložené objekty do dalších souborů, a celé je to v archivu typu ZIP. Tohle předpokládám (doufám) víte. Zkuste si někdy přejmenovat dokumenty .docx a .odt na zip a rozbalit je.
Ad MS je ten kdo tlačí open formáty na úkor svých - Formáty MS Office jsou standardizované u ISO, a jejich dokumentace je volně dostupná, tzn. je to "open formát". Ano, je to zdokumentovaný interní formát MS Office, ovšem OpenDocument používaný v OO/LO je zase zdokumentovaný interní formát OpenOffice.
Ad S kým si *** ty prolhanče myslíš že se bavíš? - S člověkem, který zjevně neví o čem mluví. Jakou konkrétní lež jsem tu napsal?
-
Neztrácejte s tím blbem čas. Myslím, že jeho hluboké znalosti formátů, kompatibilit i řešení problémů už jeho kvalifikaci prokázaly. Bohužel, takoví jako on, linuxu a gnu škodí daleko víc, než microsoft a celé kohorty zkorumpovaných, zlých výrobců nefungujícího hardwaru a nerozumných vendorů píšících jen pro windows.
Kdyby se namísto blbejch keců uměl zapojit a z konstruktivní kritiky hledat aspoň dílčí východiska. Třeba jednou pochopí, že kňučet a házet vinu na druhé, jako jsme to dělali v mateřské škole, nikam nevede, a že se z toho musí vyrůst.
-
Kentan z Montargi je reference na francouzsko-italský film Tais-toi. Hlavní hrdina Kentan (Gérard Depardieu) je mimořádně tupý zlodějíček. Je samozřejmě otázka, jestli zdejší Kentan z Montargi jen provokuje, nebo jestli to myslí vážně. Osobně to vidím spíš na tu první možnost. Takže souhlas, nemá s ním smysl ztrácet čas.
-
j (neregistrovaný)
2D.A. Tiger: Skolstvi neni pricinou, skolstvi je jen nastaveno tak, ze ti pricetni vedi ze by jim z toho mrsklo a tak dou delat neco, co je zajima, misto aby se s podobnejma dementama dohadovali o tom, co je to epizeuxis. Co chces taky od skolstvi, kde ucej lidi, ktery vzivote nikdy nic nedelali a takovych je tam 90+%.
-
j (neregistrovaný)
Nj, negramotnej soudruh Silhavej nemuze mit potuchy ze i dneska se spouste lidem jakykoli nabodenicka zobrazej jako rozsypanej caj. Mam ti napsat neco cinsky nebo arabsky? Sem zvedav jak si poctes, pak te prohlasim za blba, protoze kazdej clovek by prece mel umet nerosirenejsi jazyk a pismo na planete.
-
Tak to máte asi v něčem chybu. Toto se mi stávalo tak na přelomu tisíciletí, od určité doby se setkávám s převahou aplikací, které češtinu (obecně UTF-8, UTF-16) zvládají.
Myslím, že v roce 2017 obhajovat psaní bez diakritiky je už nemístné a komentář by měl směřovat spíš směrem k tomu, kdo to nepodporuje.
-
j (neregistrovaný)
Jo to jiste, a proto utlouk odesila bydefautl windows 1250, proto widle pouzivaj 3 ruzny charsety (klidne na to samy, jen podle toho, z jaky strany se tam leze) a proto se prave utlouk podela, kdyz mu prijde v subjektu 1250tka a v tele iso, coz mimo jiny posilaj ty kkti z UPC
From: Klientske centrum UPC <klientske.centrum@upc.cz>
Subject: =?WINDOWS-1250?
Content-Type: text/html; charset="iso-8859-2"
-
uf (neregistrovaný)
Neměli na Linux vůbec přecházet. Od začátku chtěli přejít jen částečně, od začátku tam s tím dost lidí nesouhlasilo, byl by docela zázrak, kdyby byli spokojení. Sakra když mi něco na OS vadí tak, že se rozhodnu pro změnu, tak už je to asi nezvratné. Jenže oni vlastně byli spokojení s Windowsy, jen je chtěli zadarmo. Windows zadarmo. V tom případě ovšem měli jednat s MS o ceně a ne šaškovat s Linuxem a přitom vykřikovat, jak jim nevyhovuje.
-
jbh (neregistrovaný)
Linux ke své spokojenosti mám všude výhradně už 10 let, ale myslím, že jsem u něj vydržel jen díky tomu, že jako programátor Office prakticky nepotřebuju. LO/OO na desktopu použiju tak jednou za pár měsíců a mám pocit, že je čím dál tím zabugovanější a funkčně ani ergonomicky se nezlepšilo vůbec nic od doby, kdy jsem ho používal na střední. Většinou píšu texty ve vimu v MD a když něco potřebuju poslat formátované tak rovnou v HTML e-mailu. Na tabulky Google docs, ale rozhodně to taky není ideální řešení. Pokud je pro někoho k práci životně důležitý Word tak se nemůžeme divit, že remcá, když ho někdo nutí používat retardovanou, zabugovanější a věčně padající verzi zvanou Libreoffice. Jestli něco MS umí tak je to dělat produkty pro korporát, právě na korporátní sféře jsou dneska závislí. Na doma BFU stačí libovolný systém s Chrome nebo Firefoxem, tam je Windows spíš na obtíž.
-
peterfffff (neregistrovaný)
Na obtiz urcite ne. Skus si na nejnovejsim Ubuntu rozchodit obycejnej sharing souboru po siti a pak dej vedet jak si dopadnul , jestli se ti vubec podarilo prenest soubor z jedneho pocitace na druhej, a jestli jo kolik hodin jsi nad tym stravil . Tohle cviceni odporoucim vsem podporovatelum Ubuntu, napiste skusenost.
-
Sten (neregistrovaný)
Moje zkušenost: kliknu v Nautilu na složku, vyberu Sdílet a povolím přístup hosta (případně i zápis). Pokud není nainstalována Samba, tak mi to samo nabídne instalaci, kdy stačí kliknout na tlačítko a zadat heslo. Na druhém počítači následně vyberu v Nautilu Síť, vyberu jméno počítače a objeví se ta sdílená složka, ze které lze kopírovat soubory (i je tam nahrávat, pokud je povolen zápis). Strávil jsem nad touto komplikovanou činnosti přibližně 0,1 hodiny.
-
Ucim rocne 500 BFU (neregistrovaný)
Bezny uzivatel NEPOTREBUJE a NESDILI nic po domaci siti. Nevi, ze to vubec jde, nevi k cemu by to vlastne pouzival a rozhodne nevi, jak si to na v OKAYi zakoupenem NTB nastavit, aby mu to fungovalo, kdyz ma doma stolak s “nejakym OS” z roku 2003. Vsichni v tomto vlakne, prosim, stoupnete znova nohama na zem.
-
theseuszn (neregistrovaný)
Asi by se oplatilo (aspoň zkusmo) konkretizovat definici "běžný uživatel". Znám hodně takových "běžných uživatelů", co na domácích sítích masturbují kolektivně, pařej gamesy, hltaj multimedia legal či nelegal, ale jinak jsou to opice, ignorující (z nějakých důvodů) vše ostatní. Takže z mého pohledu definice "běžný uživatel" má v současnosti asi víc rovin, jen se pro variabilitu dost těžko definuje.
-
Běžný uživatel právě není nijak konkretizovatelný a jediné, jak se dá s ním (pro něj) pracovat je zkoumat jeho návyky statistickými metodami, a dělat takové změny, které co nejvíc "běžných uživatelů" ocení nebo aspoň nebudou vnímat, a co nejméně změn, kterým neporozumí. Celý obor user experience se zabývá metodami, jak to dělat.
Každopádně my všichni, co jsme zde, se nemůžeme řadit mezi běžné uživatele, a s velkou pravděpodobností neumíme ani odhadnout, jak se bude "běžný uživatel" chovat, když ho posadíme poprvé před nějaké prostředí.
-
Ferdas (neregistrovaný)
Je to na vás mladých, aby jste rozšiřovali linux. Já ho ve svém okolí rozšířil na mnoha PC, protože většina lidí potřebuje jen základní věci, prohlížeč, koukat nebo stahovat filmy a trochu upravit fotky, max. občas něco vytisknout. Pokud jim běhají hry v prohlížeči, jsou zcela spokojený a nemohou si Ubuntu (nic jiného nedávám) vynachválit. Líbí se jim, že je to pořád neotravuje jako widle, i reklam v prohlížeči je méně se mi zdá, nemluvě o virech, když se v noci koukají na XXX. :-)
-
A proc? To je nejake spravne nabozenstvi, ze ho clovek ma rozsirovat ?:) At si kazdy pouziva, co mu vyhovuje - pro normalniho uzivatele Windows funguji naprosto v pohode, vyhodou pro ne je dostupnost aplikaci + ovladacu, cena za licenci je zanedbatelna v cene HW. Stejne tak treba Mac OS.
Ja Linux na desktopu mam uz tak 17 let, nevymenil bych to za jiny OS, protoze mi vyhovuje na veci, ktere delam, ale potrebu nutit ho nekomu fakt nemam.
Pokud se me nekdo zepta, co to pouzivam, tak mu samozrejme odpovim, nebo kdyz se sam rozhodne to vyzkouset, tak mu treba i poradim / pomuzu, ale nutit lidem Linux me preslo uz hodne davno :) -
Ano, moje babička také netušila, že v sushi se může jíst syrová ryba, nebo že zkažená ryba může fermentovat až do rybí omáčky užívané v thajské kuchyni. Nepotřebovala to do konce života a neměla ho o moc ochuzený.
Kdybyste měl lidem zasírat hlavy vším, co je "možné", museli by vstřebat možná 20x víc informací, než nyní. Proč tedy usuzujete, že zrovna v případě něčeho tak bezvýznamného mají lidé řešit, že existují jiné programy? Lidem je to prostě jedno.
Naopak, když to začne dávat smysl, rádi se něco nového naučí a klidně přijmou za nový standard. Příkladem může být právě Android, a příkladem zavržené (ignorované) platformy Windows Phone. Osobně třeba považuji Windows Phone za daleko povedenější, a technologicky vyspělejší platformu, ale lidi prostě nezajímala, a tak zmizela. Stejně jako BlackBerry poté, co všechny důležité funkce pokryl IOS a Android lépe či levněji.
Android je hezký příklad přirozeného vývoje situace, který dopadl ve prospěch OSS.
-
nrbas (neregistrovaný)
Není. Je to jenom příklad dominance většinového řešení. Google se prozíravě spřáhnul s výrobci telefonů hned ze začátku a měl hned většinu trhu pro sebe. Díky cenám a široké nabídce Androidích telefonů si dokázal získat většinu trhu a porazit tak Apple. MS přišel s křížkem po funuse a po chvilce snahy a hype to zabalil, prostě se na uživatele vysral. Dobrá to vizitka.
Dalo by se tak říci, že se MS dostalo odplaty za to, co prováděl v oblasti PC. A Google mu šlape na paty i tam - viděl jsem hodně lidí upravovat wordovské a excelové dokumenty přes Google editor. Jako oproti tomu je LibreOffice platinový, ale lidem to očividně stačí... asi proto, že je to Google :D Reklama dělá hodně. -
Nevim, ja treba pouzivam jak LO, tak i Google office. Diky tomu, ze jsou provazany s Google disks a dale proto, ze jsou pristupny jak s PC tak z Androidu. Jsou o dost jednodusi, zas na druhou stranu existuje pomerne slusna radka rozsireni (napr. draw.io).
Ja jsem osobne zadnou reklamu ma Google Office nevidel, ale je dost mozne, ze lide nepotrebuji k spokojene praci mraky cool funkci, jako spis balik ucelenych zakladnich funkci s moznosti pripadneho rozsireni a jednoducheho sdileni pres nejake net-uloziste. Myslim, ze to presne Google Office se snazi nabidnout.
-
peterfffff (neregistrovaný)
Google Office ? Asi myslis Google Docs . Kolik dokumentu jsi to teda v Google Docs napisal, napis presne cislo, kolik .doc a kolik tabulkovych dokumentu, nebo diagramu. Ja myslim ze mozna mozna JEDEN JEDINEJ, ze jsi si to nekdy davno jednou vyskousel a ted taky trepes nesmysli. Odpovida tomu i fakt ze nevis jak se tenhle produkt od googlu vubec JMENUJE .
-
nebas (neregistrovaný)
Ano a to je právě ta reklama. Máš soubory na Google drive a hned je klikem můžeš upravovat v Google docs. Někteří si ani neuvědomují, že pracují ve webovém rozhraní v internetovém prohlížeči. Ale jakmile přijde nějaký přeformátovaný dokument, s kterým si Google docs neporadí, už jsou v řiti a neumí to otevřít v MS/L Office.
-
Aha, takže jestli tomu dobře rozumím, tak svobodný software je ten pravý pouze pokud se ho nedotkne komerční ruka? Jakmile je využitý nějakou firmou, doprovozen marketingem, tak už to není úspěch? Já měl vždycky za to, že už jenom díky Androidu se Linux zapsal do historie jako systém, který používá "každý".
-
franta (neregistrovaný)
re: M. Šilhavý:
"... svobodný software je ten pravý pouze pokud se ho nedotkne komerční ruka?"
Ano :-). Jakmile se ho dotkne "komerční ruka", stává se reálně o něco méně svobodným, bez ohledu na znění jeho licencí :-).
"Jakmile je využitý nějakou firmou, doprovozen marketingem, tak už to není úspěch?"
No, otázka je, čí nebo čeho je to úspěch :-). Zda má cenu mluvit o úspěchu toho produktu, anebo prostě jen o úspěchu firmy či reklamy jako takové.
Výrok "XY je úspěšný systém" navozuje dojem, že má ten systém sám o sobě nějaké kvality a díky nim uspěl. Jenže o tom to bohužel příliš není. -
Franto, kolik je Vám let, podle vyspělosti názoru bych tipoval na ještě náctiletého. Samozřejmě, že úspěch je daný i reklamou. On totiž pocit lidí je hodně ovlivněný reklamou. Do roku 89 se v ČSSR pralo bez aviváže. O pět let později už nebyla hospodyňka, která by byla spokojená s prádlem, které nevonělo po Lenoru či Azuritu. Úspěch značek automobilů také není daný jejich technikou, ale subjektivním vnímáním hodnoty značky. Porovnejte si např. auta z koncernu VW, další německé značky vs. např. francouzské vozy. Pád jejich ceny vůbec neopisuje tabulky poruchovosti - je to dáno jen a pouze subjektivním hodnocením lidí.
Pokud by se měl linux hodnotit čistě technicky, tak tu jsou a byly i lépe navržené systémy. Ale byly třeba moc drahé, nebo moc složité, a proto nezaznamenaly takový úspěch.
-
Sten (neregistrovaný)
Možná pro někoho, kdo nezná historii Apple. Apple je momentálně ve stejné situaci, jako byl na začátku 90. let. Má jeden produkt, který má malou část trhu a prodává jej s velmi vysokou marží a na tom stojí všechny jeho příjmy. Stačí dva nepovedené releasy po sobě (a iPhone X momentálně vypadá, že by mohl být ten první, jeho prodeje jsou výrazně slabší než u iPhone 7, poprvé ze všech iPhonů), a může být na cestě k bankrotu. Apple si je téhle slabiny samozřejmě dobře vědom, ale diverzifikace nikdy nebyly silnou stránkou Applu a dodnes nedokázal s ničím přijít.
-
qwertz (neregistrovaný)
Může mi někdo vysvětlit jak se v MS Office importuje CSV do Excelu? v LO je perfektní wizzard, kde lze navolit typ oddělovače, kodovaní, a spoustu dalších parametrů s reálným náhledem na výsledný dokument, zatím co v MS Office jakýkoli pokus o import končí automaticky načtením souboru s celým řádkem v jedné buňce.
-
Pokud je to CSV podle specifikace Microsoftu, tak jednodueš "Otevřít jako".
Pokud je to jiné CSV (variant existuje víc), je nutné soubor přejmenovat na .txt (nebo jinou koncovku), použít dialog Otevřít jako, a textový soubor. Pak Excel nevezme předvolby, jak má vypadat CSV, ale nabídne dialog k nastavení parametrů importu.
-
qwertz (neregistrovaný)
No bohužel v defnicích CSV je docela bordel a zejména v Evropě řada systémů používá čárku jako desetinný oddělovač a proto ne jako oddělovač jednotlivých hodnot. Tohle mě fakt nenapadlo, že MS sežere CSV jen s čárkou.... Díky.
Každopádně je komické, že například průměrná banka vám vyplivne CSV s oddělovačem středník (tedy nekompatibilní s MS) ale následně to zakóduje pomocí CP1250 (což je typický MS relikt) místo standardního UTF8. Prostě bordel.
-
No já už viděl formátů CSV, až hanba. Někdo používá uvozovky k uzavření hodnoty, jiný je používá výhradně jako platnou hodnotu (a pak se oddělovače v hodnotách musí escapovat), ..., ...
Na excelu je patrné, že od prvních verzí považují za CSV jeden formát, kterého se drží.
Blbé je to s tím přejmenováním koncovky, nikomu nemůže dojít - je to absolutně neintuitivní - že ve stejném dialogu, pod výběrem stejného formátu, jednou vyskočí dialog s určením parametrů, jindy ne. Netroufám si soudit, proč má excel takové chování, ale drží se ho už roky, takže myslím, že to je kvůli zachování nějaké kompatibility (např. se scriptováním). Hlouběji jsem to nestudoval.
-
BobTheBuilderStříbrný podporovatel
"Tohle mě fakt nenapadlo, že MS sežere CSV jen s čárkou."
No, to tak docela není, co je oddělovač desetinného čísla a co hodnot v seznamu definuje jazykové nastavení. Když to změníte tam, bude to brát i Excel jinak. Ovšem zaděláte si na problémy, protože obdržený CSV od někoho v okolí budete mít implicitně špatně a naopak. A pak jsou tady aplikace, které to mají natvrdo v sobě... -
m (neregistrovaný)
Protože se snažíte otevřít CSV soubor, to ne vždycky funguje (záleží na lokalizaci). Pro podobný wizard jako je v LibreOffice stačí v Excel 2016 klepnout na Data -> From Text -> Vybrat CSV soubor co potřebujete a můžete si nastavit jak je zdrojový soubor formátován, oddělen a co se má považovat za text.
-
bublavý_fredy (neregistrovaný)
slysel sem o hodne distribucich linuxu, co se sami nainstaluji, maj v sobe office a vsecky ty sracicky na net apod. a jsou user friendly. Nevidel jsem to nikdy nikde u nikoho ani v zadne firme. Vsude se leskly na pc skrinich licencni stitky Windows. Kamen urazu proste je to, ze chce nekdo nekoho predelat aby si zvykal po letech na Win na neco jineho. Za me Windows forever...
-
peterffff (neregistrovaný)
Ja to pravidelne skousim, cca jednou rocne si nainstaluji najnovejsi distribuce. Co vzdy funguje je sit, firefox, prikazovy radek, klavesnice mys, detekce pripojenych disku, ....
S cim jsou neustale problemy, ale da se to do hodiny vyresit : tlaceni, skenovani,.. a tohle se neustale zlepsuje, vyrobci uz bezne dodavaji sve ovladace.Co se zatim vyresit nepodarilo je vsechno ostatni, a dokonce mam pocit ze se situace neustale zhorsuje, posledni dobu uz vubec nevis co muzes od Linuxoveho desktopu ocekavat, neustale se deji nejake zmeny ktere potom meni opet spet, a takhle dookola. Jako kdyby vyvojary Linuxoveho desktopu dosahli na sve hranice, a uz se nevedi posunout dal, tak delaji nejake zmeny tam a zase spatky. Celkove user experience se tim z roku na rok zhorsuje.
Jo a Open Office je pro denni nasazeni nepouzitelny, je to jako kdyby si pracoval v MS office z roku 1999. Kdyz jednou za tejden neco potrebujes napsat a vytlacit je to OK, ale ne na denni pouzivani.
-
ded.kenedy (neregistrovaný)
S cim jsou neustale problemy, ale da se to do hodiny vyresit : tlaceni,
Jestli mas problemy s tlacenim, doporucuji vyhledat pomoc odbornika nebo vhodne laxativum.
Pokud jde o problemy s tiskem, ty jsem poslednich deset nepozoroval ani jednou. Co je zajimave, ze uzivatele OS X, kteri pouzivaji stejny software pro tisk, taky nemaji problem s tiskem. Rekl bych tedy, ze problem nebude v softwaru a s hardwarem to asi taky moc souviset nebude.
-
peterffff (neregistrovaný)
Ale jo, vytisknes na Linuxu, a kdyz jsou k dispozici ovladace od vyrobce tak mozna bez problemu.
Ale opet, napr ovladace od EPSONu k me tiskarni neposkytuji takove moznosti nastaveni tlace jako maji ovladace od EPSONU pod windows. Vytlacenej text je zubatej, a fotky ani nekomentuji, vubec nema cenu se ani pokouset vytlacit fotku na me tiskarni pod linuxem, vypada to otrasne, farby jsou uplne mimo, cele je to do zeleno-zluta, a farebni prechody jako kdyby fotka mela 8 bitovou farebni hloubku. Akurat jsem pri techto pokusech zbytecne vyplytval kvalitni foto papir a atrament.
To ze jsou vazni problemy pri tlaci fotky, tomu jeste chapu, farby, profily, atd ...
Ale co mne prekvapuje je, ze text vice zubatej jako kdyz tlacim na windows. -
peterfffff (neregistrovaný)
Vubec netroluji. Ma EPSON L365 tiskarna tlaci dod linuxem v nizsim DPI a neda sa nastavit vyssi DPI . Jestli chces udelam Ti z toho fotky nebo video. Nejsem zadnej trol, a v tom je ironie Linuxoveho desktopu, ze i kdyz poukazujes na realni pravdive nedostatky, tak jsi oznacovan Linuxovymi ignoranty za trola. Skoda, tihle ignoranti situaci jeste zhorsuji.
-
Děkuji, že jsi se sám pomohl usvědčit se z trollingu:
1. Píšeš "napr ovladace od EPSONu" = problém je u výrobce, ale svádíš to na Linux - trolling
2. Kdo chce, snadno si zjistí, že Epson tiskové ovladače vůbec nedodává, takže z tvé strany trolling podruhé (dodává pouze skenovací)
3. Dle této stránky: http://www.openprinting.org/printer/Epson/Epson-L365_Series existuje opensource ovladač a má označení "work Perfectly" - další důvod pro označení tvých komentářů trollingem, nestalo se mi totiž nikdy, aby tiskový ovladač označený takto měl nějaká omezení tisku
Každopádně výběr tiskárny, kterou si koupíš je na tobě a pokud si zvolíš takovou tiskárnu, u které se výrobce ani neobtěžuje vydat tiskový ovladač pro konkrétní OS, není to chyba toho OS. Je hromada tiskáren, které si pod Windows 10 ani neškrtnou, v Linuxu jedou jedna báseň a taky nikdo netrolluje, že je to chyba Windows. Takový uživatel po upgradu ze starší verze Windows na desítky vezme peníze a jde si pokorně koupit novou tiskárnu, která v nich tiskne.
-
Myslím si že dodáva http://download.ebz.epson.net/dsc/search/01/search/searchModuleFromResult
(Treba doplniť názov tlačiarne a OS) A posledné ovládače nemajú ani mesiac -
Myslím si že dodáva
No to je IMO právě ten co se najde na OpenPrinting. I když je pravda, že je to Copyright SEIKO Epson:
https://github.com/endlessm/epson-inkjet-printer/tree/master/201401w
Což ale nemění nic na tom, že peterfffff je troll, protože držkuje na kvality Linuxu kvůli ovladači od výrobce tiskárny.
-
peterfffff (neregistrovaný)
Ma ovladace aj ovladaci utilitku pro Linux, presne jak uvadi 7R7. A na tento problem s tiskem si presne pamatuji, bylo to totiz tak ze mi odesel harddisk na PC s Windows 7, zalohu OS jsem mnel ale harddisk co jsem mnel k dispozici byl mensi. Tak jsem se rozhodnul ze nainstaluji posledni Ubuntu a dam mu sanci. 2 mesice jsem bezel jenom na Ubuntu, rozchodil skenovani, naucil se pracovat s Xsane, vytvaret .pdf z nascanovanych obrazku, udelal si nazor na posledni LibreOffice, nakonfiguroval name resolution v domaci siti (v nsswitch.conf), sambu, odstranil ruzne potize na ktere jsem narazil, jednou jsem resil ze mi po nainstalovani Nvidia ovladacu vubec nebootoval OS (vtedy jsem to takmer vzdal), updejtovani ubuntu taktez neco rozbilo.. ale stale jsem bezel jenom na tom ubuntu ... a pak jsem nakonec byl nucen nainstalovat Windows 10 protoze tiskarna tiskla VELMI zubatej text a uz jsem nemel cas to resit . A jak jsem starsi tak uz nevladzu resit tyhle veci co nefungujou napoprve, nemam na to cas a energii, takze to byl asi muj posledni seriozni pokus prejit na Linuxovej desktop.
-
A na tento problem s tiskem si presne pamatuji
A zase trolling. Píše, že ovladač je od Epsonu, ale tvrdí, že za to může Linux. Je toto normální? :D
Mám hromady přesně opačných zkušeností a nejen u sebe, ale i u domácích i firemních uživatelů. Protože nemají čas řešit problémy, které jim přinášejí Windows (nejlepší jsou ty, co rozbíjejí funkční věci, protože Windows Update přinesl něco aktualizovéno :D) a už by desktop na Linuxu za Windows neměnili ani za nic.
-
Ano, přesně tak, protože ve vnímání lidí Windows podporují to, co oni vyžadují, a víceméně bezproblémově. Proto exces snadněji přejdou, odpustí.
Linux proti tomu má pověst potížisty, nemá podporu výrobců (nerozlišuji, kdo za to může), a když něco nefunguje, je přirozená první myšlenka, že za to může Linux.
Tomuto způsobu zkratkového přemýšlení se říká předsudek.
A my si tu teď můžeme přiznat, že lidé předsudky mají, a pracovat s tím, jako to dělají firmy, které do marketingu hrnou miliony dolarů.
Nebo tu můžeme brečet nad tím, jak je nespravedlivé předsudky mít, a snažit se dokola hledat viníka. Až viníka najdeme, ten na nás stejně udělá dlouhý nos a budeme znovu na začátku této úvahy.Pro linux existuje spousta ověřeného hardwaru, ale neznám snad nikoho, kdo by byl ochotný se takovým seznamem doporučení řídit, a k tomu si pořídit podporovanou distribuci. To by pak totiž bylo srovnatelné, asi ne přímo s Windows, ale blížilo by se to aspoň k Macu.
Bohužel (teď zobecňuji, omlouvám se těm, kterých se to dotkne, vím o vás), komunita, jako jakákoliv společnost, se dělí na mlčící většinu a hlučnou menšinu. Hlučná menšina pak hudruje, že linux dobře nepodporuje ten, či onen hardware, něco tuhne, něco není kompatibilní. To bych bral opravdu jedině v případě, kdyby toto říkal člověk, který má RHEL (nebo i CentOS), či SuSE, a má hardware podle doporučení. Bohužel, RHEL, CentOS i SuSE mají verze starší, což už komunita nechce přijmout, a doporučený hardware také není plný novinek, ani kusů s dobrým poměrem výkon/cena.
A opět jsme tedy v začarovaném kruhu.
Na vybočení z tohoto kruhu osobně doporučuji všem vyzkoušet FreeBSD, tam je podpora hardwaru menší, ale co tam je,tak víceméně bez výjimek funguje.
-
"pokud si zvolíš takovou tiskárnu, u které se výrobce ani neobtěžuje vydat tiskový ovladač pro konkrétní OS, není to chyba toho OS"
To je velmi diskutabilní tvrzení. Pokud nějaký OS má zastoupení na desktopu kolem 1 %, a ještě je to roztříštěné do mnoha distribucí, které by bylo potřeba otestovat, je postoj výrobce poměrně logický. Byl bych opatrný nazývat to vinou výrobce.
-
ded.kenedy (neregistrovaný)
Nejsem zadnej trol, a v tom je ironie Linuxoveho desktopu, ze i kdyz poukazujes na realni pravdive nedostatky,
To chces tedy rict, ze i OS X ma problemy s tiskem a je proto nepouzitelny pro desktopy nebo snad DTP? Jeste jednu bych ti rad pripomenul, ze oba operacni systemy tisknou pomoci stejneho software a nevybavuju si, ze by si nekdo s Applem stezoval na problemy s tiskem. Problem bude nekde jinde.
-
1. Pokud vím, přešel jsi na Windows, tak mi není jasné, odkud bereš tisky z Ubuntu, ale budiž.
2. Tisky nejsou identické, jsou tam jasně použitá jiná písma, seš si jist, že za to rozdílný tisk může Linux a ne rozdíly v písmu či jeho kvalitě?
3. Ovladač poskytl kdo? Linux nebo EPSON? Kdo tedy za kvalitu tisku může? Linux, který pošle data k tisku do ovladače nebo ten ovladač, který ta data zpracuje a pošle do tiskárny a podle tebe v jednom případě s horším výsledkem?
Začínám mít pocit, že prostě jen nechápeš, že za případný problém (pokud vůbec existuje), který máš nemůže Linux či linuxový desktop, na který neustále ukazuješ. Tiskárna je EPSONu, ovladač je EPSONu, ale může za to Linux :D. Buď trolluješ nebo seš blbej, když to nechápeš. Pokud se ti něco nezdá, stěžuj si u dodavatele/výrobce tiskárny a ovladače.
Další věc je, že z mého pohledu oba tisky cos poslal jsou děs a hrůza, asi jsi neviděl kvalitní tisk (bez ohledu na OS, ve kterém byl vytvořen). OS v tom cos poslal prostě nehraje roli, proto to svádět na něj je mimo nebo trolling.
Každopádně po tom co jsi poslal, tě podezřívám, že jsi vyráběl PDF soubor přes virtuální PDF tiskárnu CUPSu, o které se ví, že PDFka tvoří v náhledové kvalitě a ten následně tisknul, aby jsi svá trollovací tvrzení potvrdil (popřípadě podezřívám dodavatele ovladače, že z neznalosti používá při tisku něco podobného a tím si zničí data dřív, než dojdou do tiskárny = opět chyba dodavatele tiskárny/ovladače ne Linuxu). Vyzkoušet si to může každý, doporučuji následně zvětšit co to jde a hlavička dokumentu bude jasně zubatá u PDF z virtuální tiskárny CUPSu, kdežto u tisku z Firefoxu i Chrome je výsledné PDF krásně jemné:
1. PDF z CUPS PDF tiskárny: https://ufile.io/mqtzi
2. PDF z Firefoxe: https://ufile.io/q8e5o
3. PDF z Chrome: https://ufile.io/px3gy
-
Architeuthis dux (neregistrovaný)
Tak po delší době opět tá správná výměna názorů Windows vs.Linux.Jediné téma,kdy ustupuje čím dál tím větší nuda a začíná to tu ožívat.Chybí tu ovšem momentálně náš drahý kamarád Lael.Bez něho to jsou jenom prázdné fráze,výkřiky do tmy,deziinformace,revoluce,třídní boj.Kde jsi kamaráde?Potřebujeme to správné vysvětlení,tápeme,hádáme se,urážíme se.Kde jsi?!Napadá Vás něco?Třeba jak vůbec žít s tak rozdělenou,názorově nesmiřitelnou a ba i bojovnou komunitou všech zapálených lidiček do fenoménu s názvem OS.Ano jakýs ten OS je velice důležitá otázka,neřknuli každodení starost.Většina z nás přece už bez PC není schopná představit si život bez něj.Co by jsme proboha vlastně celé ty dny dělaly?Ne,ne Vážení přátelé,to co jsem napsal berte pochopitelně s rezervou a s humorem,ten tady a nejen tady velice chybí.
A samozřejmě Widows vs.Linux.Nevadí mi ani jeden ani druhý.Např.Whonix je můj nejoblíbenější OS.
Měj te se. -
Prave naopak. Miluji tyhle diskuze, vzdycky mi velmi zvednou ego a citim se jak velkej geek, kdyz slysim ty narky jak nekdo pred petadvaceti roky potkal tucnaka a dodneska ma z toho nocni mury. Nebo jak jsou ty Widle uzasne jednoduchy, user friendly, a na vsechno staci.
No a ja mam ten, skaredej, nepouzitelnej, nefunkcni a zastaralej Linux. A dokonce ani neokradam vyvojarske firmy (prihlednu-li k faktu, ze stejne hodne kopii MS Widli, Office, a dalsiho bezne uzivanyho softu je warez). Uz roky. Bez castejsich problemu. Asi su fakt dost dobrej. AVE Ja :)
-
Windows vs linux? (neregistrovaný)
Je několik důvodů proč jedno nebo druhé.
1) Mnoho programů je pouze pro Windows.
2) Většina lidí umí(neumí) jen s windows.
3) Cena podpory kvalitní podpory o obě platformy je výrazně odlišná.
4) Cena přizpůsobení OS pro zákazníka.A pokud jsem vás nepřesvědčil prosím vzpomeňme Roberta Novotného(Mironet) a jeho vůli dodávat HW tak aby si zákazník mohl svobodně vybrat.
Myslím, že pokud se nejedná o použití pro odbornou technickou práci se specializovaným softwarem. Ale třeba na úřadě nebo v kanceláři.
Tak otázka jaký OS je vhodný není otázkou technickou ale politickou. -
LSD (neregistrovaný)
Rodiče mají doma Ubuntu a nevypadají, že by nějak trpěli. Pravda, nehrají nejnovější hry. Jen píší emaily, tisknou dopisy, sdílí a upravují fotky a surfují na internetu. Dropbox funguje, skype funguje, nějaké ty solitare či bubble shootery na odreagování tam taky jsou. Updatovat jim to můžu při návštěvě nebo vzdáleně. Netuším, co víc by s tím měli dělat, aby si dokázali, že linux je na... :-)
-
peterfffff (neregistrovaný)
jo ale jsou lidi co denne napisi desitky emailu a webove rozhrani pro ne neni nejvhodnejsi. chteji mit emaily s prilohami stazeny lokalne aby to nemuseli vzdy odznova stehovat nebo hledat na disku . a tady je dalsi problem : pod linuxem totiz neexistuje normalni moderni emailovy klient. Normalne jsem tomu neveril dokut jsem se nepokusil takovou aplikaci najit. Neexistuje.
-
hoši vklidu 8)
až hlavy mnichovskejch rodin prožerou ty $$$ ze zakázek co šly tak trochu netrasparentní cestou tak zas přijdou na tom jejich magistrátu stim že se budou vracet k linuxu že to nebyl tak blbej nápad že je ten linux grátis a ačkoliv je míň hipsta než ios tak je pořád víc hipsta než win a hipsta os je to co zelený město budoucnosti potřebuje 8) a nebo si hoši vymyslej jinou výmluvu 8) 8) a pak zase s velkým humbukem budou přecházet zpátky k linuxu zase se budou točit $$$ a zase někam zmizej 8) 8) 8) -
marek (neregistrovaný)
Ať je Linux jakýkoliv, tak mě prostě hrozně baví s ním pracovat, něco nového se stále učit. Moje zkušenost je taková, že na Linuxu, pokud něco rozchodím, což je někdy složité, tak to pak funguje perfektně a navíc vidím "pod pokličku". Naproti tomu ve Windows si něco naklikám velice jednoduše, ale je to blackbox a za nějaký čas se to rozsype.
-
O (neregistrovaný)
Jo, když jsem byl mladej a blbej, tak jsem na to koukal podobně. Jenže pak jsem změnil zaměstnání, kde jsem automaticky dostal notebook s Windows, a najednou mi došlo, kolik času jsem v předchozí práci trávil tím, že jsem se jebal s podělaným linuxovým desktopem. A od té doby bych už Linux na desktop nebral za zlaté tele. Sice i teď pořád trávím prací v Linuxu hodně času, ale výhradně přes ssh terminál na vzdáleném serveru nebo v lokálním virtuálu. A můžu říct, že takto jsem s Linuxem maximálně spokojen. Jak pomalu stárnu, čas má pro mě čím dál vyšší hodnotu a nehodlám ho trávit řešením problémů s rozvrzaným softwarem, který můžu snadno nahradit něčím jiným.
-
O (neregistrovaný)
Co já vím, co to přesně bylo, jsou to už léta. Končil jsem s nějakým Ubuntu a nejspíš Gnome (protože KDE jsem neměl rád a to ostatní nestálo za nic), předtím jsem vystřídal nejméně Debian, RedHat, Fedoru (tedy alespoň v práci).
Jedna z nejšťavnatějších "vychytávek", na kterou nezapomenu, byla intelí grafika a přepínání na externí monitor. Napoprvé to prošlo, napodruhé to vždycky skončilo stavem, který má ve Windows ekvivalent v podobě BSOD, akorát na Linuxu to nehodilo ani ten kernel panic, prostě to jen najednou bylo tuhý jak cep. Pak už jsem po každém přepnutí grafiky na externí displej a zpět rovnou dělal zdravotní reboot, abych nemusel myslet na to, že už to nesmím přepínat. A ano, měl jsem vždy nejčerstvější kernel (samozřejmě builděný ze zdrojáků, v balíku bych se ho nedočkal). Vlastně doteď nevím, jestli to nakonec někdo fixnul, protože jsem to mezitím v té práci zapíchnul a už mi to bylo fuk. Moc bych se ale nedivil, kdyby tam ten bug pořád ještě visel.
Další vymazlená věc byl jakýkoli větší update, v nejhorším případě upgrade na novou verzi distribuce. To se mi ten senzační desktop vždycky rozesral tak, že trvalo týden, než jsem si ho nakonfiguroval do podoby, abych s tím zase mohl pracovat. Půlka věcí se začala chovat jinak (klávesové zkratky apod.), něco nefungovalo vůbec a prohrabávat se nějakými upatlanými konfiguráky zašitými kdesi v /usr/share/kde/to/do/prdele/je (nebo podobně úchylně schovanými v $HOME), abych to zprovoznil, mi opravdu nečinilo žádné potěšení.
A to nemluvím o tom, že když jsem potřeboval některé aplikace ve specifických verzích nebo v novějších verzích, než byly v repo, tak jsem neměl nárok, protože většinou jsem k nim zas neměl správné verze knihoven. Build ze zdrojáků (mnohdy i s úpravou automake/autoconf/libtool konfiguráků nebo rovnou těch zdrojáků) byla činnost, která ze mě sice v důsledku udělala lepšího linuxáka a céčkaře, ale taky o dost nasranějšího uživatele. Dnes bych to možná alespoň částečně vyřešil dockerem, tehdy ale nic takového neexistovalo (no, snad chroot, ale to byla pro tenhle účel hodně chabá berlička).
Každopádně platí jedno - na desktopu chci být obyčejným uživatelem, ne expertem. A to mi Windows umožňují nesrovnatelně lépe než Linux. -
O (neregistrovaný)
Zrovna ty bys raději neměl psát nic, tvůj pravopis mi pije krev víc než všechny linuxové desktopy na téhle planetě dohromady.
Ale když už ses rozhodl, že nás tady opět oblažíš českou ortografií jak z pera Homo neanderthalensis, tak ti teda odpovím. Ano, psal jsem primárně, proč jsem před časem linuxový desktop opustil. Jestli chceš vědět, proč jsem se k němu nevrátil, tak důvody jsou víceméně stejné. Čas od času si zkusím rozjet nějakou desktopovou distribuci alespoň ve virtuálu a je to pořád ta samá srágora.
Co se týká nativního provozu linuxového desktopu, moje poslední zkušenost taky není až tak stará, asi před rokem a půl jsem ho zkusil rozjet na desce s integrovaným Intel J1900. Naprosto běžný hardware, žádné extra blbinky navíc, ale opět to byl tristní zážitek a opět se to týkalo vytuhávání celého systému kvůli grafice. Jo, nakonec jsem na nějakém fóru vyhrabal info, že je to známý bug v driveru té grafiky, který se ale nikdo zatím nenamáhá opravit, a že mám nastavit jakýsi parametr kernelu, aby se to nedělo, ale řešení takto závažného problému by snad nemělo ležet na bedrech uživatele. Byl to jen domácí server, takže jsem si na to ten čas našel (a nakonec tu grafiku stejně raději nepoužívám, byl to jen experiment, jestli by se to třeba nedalo použít i jako multimediální centrum), ale v práci bych se na to už dávno vybodl, protože bych těžko vysvětloval nadřízenému, že jsem strávil tolik času neproduktivní kokotinou. -
asi před rokem a půl jsem ho zkusil rozjet na desce s integrovaným Intel J1900. Naprosto běžný hardware, žádné extra blbinky navíc
Tak to si myslím, že sis poněkud naběhl.
J1900 IMO není "běžný" hardware. Je to tak očesaná a ohnutá věc oproti běžným CPU, že s tím jsou problémy obecně, nejen v Linuxu. Navíc ovladač dodává sám Intel, takže stěžovat si na Linux, kvůli tristní kvalitě ovladače, dodávaného přímo výrobcem je opravdu hloupé.
"Bezproblémovost" J1900 ve Windows:
https://forum.giga-byte.co.uk/index.php?topic=17205.0
(Windows a zamrzání grafického ovladače pro J1900)https://atsutane.net/2016/01/06/how-to-fix-asus-j1900i-c-freezing-issue-on-linux/
(aby nezamrzal je pro Windows nutné vypnout C State v BIOSu, Linux to umí i z řádky :), což se hodí, když v BIOSu to výrobce desky nenabídne)https://www.linuxquestions.org/questions/linux-desktop-74/win-10-and-mint-18-xfce-%27s-chrome-browser-freezes-4175595815/
(Windows na bratříčkovi J2900 mrznou pořád a v Linuxu "kupodivu" taky = chyba HW)a takových problémů (nejen) s Windows s osekanými "Atom" CPU, které zjevně nesouvisí s konkrétním OS se na netu válí hromady. Linux na to má naštěstí parametr pro jádro a problémy pak obvykle zmizí, s Windows, pokud nemá deska nastavení v BIOS/UEFI a není to patchnuté updatem firmware nebo jinak (např. ohnutým ovladačem přímo od výrobce desky) je vymalováno, Windows alternativu tohoto boot parametru nenabízejí. Takže asi tak...
PS: D.A. Tiger skutečně píše místy jako tatar, osobně mi to taky tahá za oči, ale očividně IT rozumí víc než spousta jiných rádoby odborníků tady, takže snižovat se k takovým argumentům jen ukazuje, že k jeho odbornému obsahu máš kulové a snažíš se snížit jeho IT odbornost poukazováním na jeho (ne)znalost češtiny a místo argumentů k věci používáš argumentum ad hominem.
-
j (neregistrovaný)
Me prozmenu pijou krev blbove jako ses ty. Takze sis poridil nejaks sracka HW, ke kterymu dodava srackodriver soudruh Intel, a cilis se na tuxe, ze ti to nefunguje. Navic je tu rec o desktopu a ty zvanis o serveru. Na kterym grafarnu vubec neni treba resit (teda narozdil od widli, protoze ty bez grafarny nenastartujou).
-
Mily clovicku dvakrat moudry (kdyz me srovnavas s tim neandrtalcem - k tomu pozdeji), zacnu odprostred a to tak, ze ti povim pribeh primo od klavesnice vlastniho pocitace ktery se udal ani ne mesic nazpatek. je to situace velmi podobna te tve.
Nedavno jsem se rozhodl z jistych duvodu migrovat na 64bitovy system. Dotedka nejsem presvedcen ze 64bit system je nejaky extra velky prinos pro pracovni stanice, ale to je na jinou diskuzi. Me k tomu donutily nektre produkty, ktere chci vyuzivat a v jine verzi nez 64bit jich nelze ziskat (napr. Steam lze vyuzivat na 32bit jen omezene, a nebo Viber vubec ne, atd...).
Reinstalci jsem provedl zdarne, nicmene hned pri startu me cekalo velmi nemile prekvapeni. Novy system mel problemy s USB a vsechny pokusy s nimi pracovat skoncily s chybou I/O. System nakonec nabehl, ale vse, krom monitoru mam k PC pripojeny pres USB. Pocitac byl nepouzitelny.
Misto nadavani na Linux jsem se vrhl na mobil a behem nekolika minut jsem mel vygoogleny, ze musim jadru zadat urcity parametr. Jako cloveku (pardon - neandrtalci) v Linuxu zbehlem mi bylo jasne, ze parametry je nutno zadat zavadeci. Takze jeste rychle opacko konfigurace grub2 a pri dalsim startu PC jsem si vyzadal v nabidce grubu editacni mod. Ten mi dovoli pro tento sart upravit parametry zavadece. Jednoducha editace a nasledne boot systemu. Uspech! Uz jsem mel zas kompl pod kontrolou.
Hned jako prvni jsem pod rootem zeditovat konfigurak grubu, spustil grub-update a bylo po problemu. Cele reseni tak... 10min - at nezeru. Problem zdarne vyresen, poznamenal jsem si postup, pro pripad, ze bych na nej jeste nekdy v budoucnosti narazil.
A ted mi rekni: Ty jsi tu naznacil, ze se IT zivys . Ja jsem jen nadsenec. Takovy BFU++. Muzes mi tedy vysvetlit co je na tom tak strasne slozityho a ty se s tim musis sahodlouze rejpat a ja jako vycemene lajk s tim nemam zadny problem??? To jsou ty strasne slozity problemy s Linuxovym desktopem co nam tu mlatite o hlavu?
Spis to bude tak, ze jste zhnily jak ves a cekate ze se z vas tvurci Linuxu (dister, programu) musi priposrat, protoze jste si milostive nainstalovali Linux.
kdybych byl tvuj nadrizeny, tak zkousnu, ze ti splneni zadaneho ukolu trvalo dele, vzhledem k objektivnim technickym potizim. Sice asi z remcama, zvlast pokud by na me tlacily z vrchu, ale akceptoval bych to. Uz ale dost tezko by jsi mi vysvetlil, proc jsi se vybodl na tu "neproduktivni kokotinu", ktera ti jakozto zamestnanci v ramci tvych pracovnich povinnosti a ukolu byla zadana.
A ted k me osobe. Kazdy z nas ma svuj handicap. Nikdo neni dokonaly. Mym je Cestina a jazyky obecne. Tahne se to se mnou od skoly a potahne se to se mnou az do smrti. Bohuzel tak to proste je a patri to ke me. Smytec. A bud rad, jsou chvile, kdy se mi tak spatne pise, ze je to temer nesrozumitelne a oprava takoveho textu je pro me be zvyrazneni temer nemozna (protoze ja ty chyba a skomoleniny proste nevidim). Jestli ti to tak vadi, doporucuji ti moje posty necist - jsou myslim dost jasne rozpoznatelne. Nemluve o tom, ze tyhle utoky na oponenta jsou nefer a ukazuji, ze utocnik sam (je/muze byt) jaksi trochu... krupan. Zvlast, kdyz si o to sam a nahlas koledoval.
Nakonec k tem neandrtalcum: Doporucoval bych ti zi o nich neco zjisti. Jednak, at uz si o sobe myslime cokoli, nejsme tu jako lidsky druh jeste tak dlouho, abycho se s nimi mohli porovnavat. A za druhe, podle vedcu jednim z hlavnich duvod proc nakonec vymreli, je jejich udajna, neprizpusobivost, zkostnatelost. Nepripomina ti to neco?
-
Omlouvám se, že Vám do toho vstupuji, ale narážku na češtinu jsem měl první já, tak snad mohu. Za prvé, bylo to míněno jen jako obiter dictum, tedy něco navíc a mimo téma. Za druhé, zvažoval jsem, jestli se dopředu neomluvím dyslektikům, dysgrafikům, dysortografikům, ..., ale na konec jsem si říkal, že lidé pochopí, že to není výsměch těm, kteří nemohou. Jestli ne, činím tak aspoň takto dodatečně.
Na druhou stranu, Vy víte, že asi budete s jazykem či psaným slovem bojovat se zvýšeným úsilím, a patrně se budete vyhýbat činnostem, kde byste se příliš trápil. Nebudete patrně hledat zaměstnání jako editor či korektor. S uživateli je to stejně. Uživatel, zákazník, opravdu očekává, že se z něj dodavatel posere. Chce-li linux bojovat o zákazníka, toto jsou pravidla hry. Nechce-li, nikdo mu to nemá vyčítat, je to rozhodnutí linuxu - autorů a komunity.
Nešťastné na linuxu je roztříštění očekávání i v samotné komunitě. Někomu stačí to, že je to technicky kvalitní systém a zároveň s širokou podporou hardwaru a technologií, někdo jiný by v něm rád viděl konkurenta. Konkurenta komu? Hovoří se jen o Microsoftu, ale přitom technicky má linux daleko blíž k MacOSU a k Androidu. Proč to tedy? Protože právě část komunity by si přála být technologickými apoštoly (= apoštol, nositel evangelia, radostné zprávy; nemyslím ani jako výsměch křesťanům, ani jako provokaci ateistům). Ač ten nesoulad není na první pohled patrný, jedná se i o jakýsi vnitřní rozpor uvnitř komunity - právě ten rozdíl, jestli je motivace účasti vnitřní (radost z linuxu samotného), nebo vnější (radost z úspěchu linuxu u třetích = forma pochvaly díla veřejností).
Kdybych byl zaměstnavatelem, hlavně bych zakousnul zaměstnance, který mi řekne, že se ze zákazníka neposere; jako zákazníka vnímám i firemního kolegu čekajícího na splnění interního úkolu. A tím slovem "zakousnul" nemyslím doslova ublížit mu nebo mu něco vyčítat. Prostě by musel zůstat na juniorní pozici (tedy s minimálním přímým stykem se zákazníkem). A zde další vysvětlění: junior může být expert na nějakou technickou oblast. Juniorita / seniorita je pouze rozlišení komplexnosti osobnosti a její vhodnosti pro vedení dalších lidí, či pro přístup k zákazníkovi, ne hodnocení všech kvalit.
I já umím grub2, několik operačních systémů (a myslím, že rozumně dobře), a přesto (nebo možná proto?) si dovolím jejich kvality srovnávat nejen technicky, ale i z pohledu zákazníka. MS-DOS jsem využíval od verze 5, využíval jsem i Dr. DOS. Multitasking jsem využíval Desqview, později OS/2, Windows 3.0 a výš, Windows NT 4.0 a výš (na serverch i na stanicích). Linux od Slackware 3.0 (kernel 1.2.13), včetně řešení pozůstatků z přechodu z a.out na ELF, včetně veselostí jako bylo iBCS2 a nejčastější zásek - chybějící knihovna Motiff (v té době striktně komerční a bez alternativy). Internet pamatuji od domény .cs a od přístupových bodů Cesnetu a napojování SLIP spojení přes Kermit do VMS. Chvíli jsem používal i NEXTstep, z Unixů pak DECstationy a Suny (tyto tři jsem ale nikdy nespravoval) a PC pak SCO (dokud ještě bylo komerční). Jako relativní nováček jsem ve FreeBSD, ke kterému jsem si došel až od rel. 10. Jako dluh ještě cítím zejména OpenBSD a detailnější poznání RHEL / CentOS v jejich ryzí podobě - tedy bez injektáže balíků z Fedory (čímž ten systém ztrácí jedinou svoji výhodu).
Nemusíte s mými názory souhlasit, to přežiju. Jsem otevřený vnímat názory druhých, ale nemám trpělivost diskutovat o tom, jestli v zastupitelské demokracii očekáváme "politická" rozhodnutí a jak je definujeme. Náš (= evropský) systém považuji v těchto diskusích za axiom, úplně mě, aspoň pro tento moment netankuje uvažovat o změnách politického systému, nebo o možnostech, které mají v centrálně řízeném Rusku (s rezervou), Číně či KLDR.
Co naopak v celé této diskusi považuji za cenné, to bylo zamyšlení se nad pojmem "svobodný software" a to, že jsme si navzájem sdělili, že každý tento pojem vnímáme trochu jinak. Neočekávám od toho, že by to mělo vést ke sjednocení názorů, ale spíš k pochopení, zvýšení tolerance k druhým.
Nevadí mi ani palce dolů, i vyjádřený nesouhlas je fajn, znamená to, že čtenář nad mými postoji uvažoval, a rozhodl se podle sebe. Mně to dává impuls k přemýšlení, jestli jsem něco nedomyslel, nebo jen špatně vysvětlil, nebo "jen" někoho urazil. Je to cenný feedback. Čtenáři to dává možnost, doufám, přeji si, aby mu to rozšířilo horizonty uvažování o tématu - třeba to využije někdy v minulosti. Byl jsem v životě nucen mnohokrát přehodnotit svoje stanoviska, a vlastně jsem rád, že se během té doby našli lidé, kteří mi dali možnost nad věcmi přemýšlet.
Znovu se omlouvám, jestli se Vás ve Vaši situaci dotkla moje první poznámka o češtině.
-
Hmm, Vasi narazku jsem nebral jako mirenou na mou osobu. Bylo-li to tak, pak je omluva prijata. Hodne si vazim lidi co si dokouzou priznat omyl/chybu a omluvit se. A jeste takto verejne. Klobouk dolu.
Jinak puvodne jsem nemel vubec v umyslu na post kolegy "O" dal reagovat a nechat to byt. Ale kdyz si o to tak nahlas koledaval...
Vite, Vase uvaha konkurenci Linuxu je chybna v tom, ze tvurce dister (a Open Source) stavi automaticky do stejne role jako Producenty komercniho software. To je vsak naprosto mylny pohled. Predpokladate model zakaznik - prodejce (dale jen MKP). Jenze v pripade Linuxu, jeho dister a Open Source (del jen OSS) to tak nefunguje.
V idealnim pripade MKP mate vzdy vymenu hodnota za hodnotu. Tedy klient si zaplati za produkt a vramci teto platby ma narok na produkt, suport, obskakovani a jako bonus zarivy usmev a lestidlo na boty. Prodejce si za to nainkasuje platbu, ktera mu pokryje vsechny jeho naklady, saskarny ktere musi kolem zakaznika delat, a jeste mu zbyde nejaky zisk. V pripade software vetsinou (ale ne vzdy) si vsak klient koupi licenci - tedy pravo definovanym zpusobem a za jasne stanovenych podminek uzivat dany produkt. V tomto pripade, kdyz neco nefunguje muze skakat po Prodejci a dozadovat se svych prav. Muze produkt reklamovat. To protoze mu svou vadou brani ve vykonu prav, protoze i tento prodej je osetren zakony, protoze prodejce ma zajem dale prodava a mit z prodeje dalsich licenci zisk. tento model je diky pradavani hodnot v podstate prikazovy: Obe strany zavazne neco musi, a neco jineho zase nesmi - aby neco mohly.
V OSS vsak cela vec funguje na principu dobrovolnosti a ... hmmm slusnych mravu. Ale hlavne jde o svobodne sdileni kodu a prace. Autor zverejni svou praci a da vam ji volne k uzivani. Pokud jsou nejaka omezeni, jsou pozadovana proto, zby bylo mozno zarucit, ze kazdy uzivatel bude mit stejna prava. Konkurencni boj zde ztraci svuj vyznam, protoze motivaci Autora NENI finacni zisk. Tim take (a je to uvedeno v licencich) uzivatel ztraci pravo na jakoukoliv podporu a je jen na dobrovolnem rozhodnuti autora, zda a v jake mire ji poskytne. Nemusi jej to zajimnat vubec. Vy zas, budete-li chtit muzete pokracovat na jeho praci dale. A treba nejen nahlasit chybu, ale poslat opravu, rozsireni atd... Obe strany mohou - chteji-li.
-
Hluboce respektuji přání autorů. Můj komentář byl namířen právě proti těm, kteří linux srovnávají s microsoftem. Buďto chci konkurovat, ale pak přijmu (a ovlivňuji) pravidla hry. Nebo hraji jinou ligu, a nesrovnávám se. Linux plně respektuji, znovu upozorňuji, že s ním jdu od svých 15 let (dnes je mi 37 - takže je to víc, než polovina života, a prakticky celá moje dospělost). Úplně stejně ale respektuji to, co dokázal MS za tu samou dobu.
Nesouhlasím s tím komentářem kolem self supportu. V mnoha ohledech má MS lepší dokumentaci, než Linuxové projekty. U linuxu se můžu podívat do zdrojáků. U MS nemusím.
Na desktopu mi nejvíc vyhovuje MS, na serverech FreeBSD. Tam kde není možné, tak Debian (který mě čím dál víc sere - přesto primus inter pares).
-
SB (neregistrovaný)
No ty Kurde, na to bych se mohl pěkně vysrat. To mě bavilo tak před 15 lety, rýpat se ve widlích (než jsem přišel na to, že je to furt dokola). V předchozí práci, když se něco ve widlích moc posralo, dal jsem to správci a dělej si s tím, co chceš. Nechtěl bych být v jeho kožce tou dobou...
-
K (neregistrovaný)
No potom co jsem dostal služební notebook s Windows 10, tak si Linuxu na desktopu vážím ještě víc. W10 jsou strašný systém po několika letech na Linuxu, úplně stačí na tom notebooku. To snad radši OS X/macOS. Ale možná kdybych měl doma W10, tak bych aspoň trávil na PC asi méně času :-D (protože by mi s W10 docházela trpělivost a šel bych radši dělat něco jiného)
-
Alter (neregistrovaný)
Co sa tyka Office aplikacie, sice s uzavretym kodom, ale vyskusajte WPS Office (KingSoft Office). Myslim, ze budete prijemne prekvapeni kompatibilitou, stabilitou a rychlostou startovania (Linux, Windows, MAC, mobilne zariadenia). Jedina tricky vec je ze lokalizacia je komunitna a prilis sa nevyvija takze asi 3 tlacitka su aj tak v anglictine, inak spellcheck a delenie slov sa da prebrat z OpenOffice a fonty sa tiez daju doplnit i ked svojich vlastnych ma viac nez dost.
-
Youda (neregistrovaný)
Stejne je to prdel, jak se dokaze hromada troubelinu handrkovat kolem pisidel na mnichovske radnici. V tehle oblasti jsou technicke parametry tretirade,na prvnim miste je politika.
Linux, poradne nasazeny, by samozrejme smesnou urednickou agendu zvladl s prstem v nose. Ostatne Ceska Posta ma pouziva linuxy s ncurses rozhranim a velice uspesne. Kdyz jsem delal pro nemecky Airbus Defense Systems, standardni stanice mela RHEL6 bootovany ze site na nem moznost spustit wokenni virtual. -
backup (neregistrovaný)
pro zamestnance byla intergrace IT do pracovnich procesu skoro Bozske pozehnani.
V tom okamziku, kdy se nejaka organizace (napr. nyni Mnichovska radnice) rozhodne, ze je potreba ten 'sileny' a 'nespravny' IT system vymnenit, tak v tom okamziku jsou zamestnanci svobodni a nenapadnutelni. Kdyz se zjisti, ze se neco udelalo spatne, tak je to jen z toho duvodu, ze ten stavajici system nefunguje. A osoby, ktere chteji z jakychkoliv duvodu takovou zmenu jen podobne problemy vitaji.
Pak se zacne zavadet ten novy system. Samozrejme, ze je zamesnanec bez viny, protoze se zavadi novy system a jak znamo, bez problemu se to jeste nikdy neobeslo. Doba, kdy neni mozne 'poradne pracovat' trva zhruba 2 roky.
Po dvou letech, kdy uz se vychytala rada problemu to zacne byt pro zamestnance neprijemne. V tuto chvili nastupuje strategie - 'pozadavky po zmenach, ktere byly pri instalaci noveho systemu slibeny'. Pri argumentaci pro zavadeni noveho systemu se totiz slibovalo, jak to bude v budoucnu pekne fungovat a jak je ten novy system schopen mnohem lepe reagovat na zmeny, ktere se objevi v budoucnu. Jak jinak by take meli zamestnanci zvysovat svou produktivitu, kdyz by se melo pracovat podle stejnych zasad a se stejnymi procesy jako s tim starym systemem.
Zacnou se tedy implementovat zmeny, nejlepe na urovni oddeleni v referatech. V dobe implementace a zkouseni je zamestnanec opet chranen, protoze se 'bohuzel' nelze na tu pocitacovou techniku spolehnout. Ty zmeny je treba delat ale lokalne na urovni tech oddeleni - a to formou maker pro word a excel. To prinasi pro zamestnance nasledne vyhody:
- kdyz zamestnanec zmeni oddeleni nebo referat, tak je konfrontovan s uplne jinym software a minimalne 1/2 roku je hajen, protozr musi byt nejdrive proskolen
- pri kazdem vetsim update excelu a wordu je rada maker nefunkcnich a je treba je prepsat pote, co se zjistilo, co zase nefunguje. Zamestnanci opet nebylo objektivne umozneno poradne pracovat.Samozrejme, ze i zamestnanci se musi procinit, aby systemy fungovaly z jejich pozic 'spravne' - takova vhodna opatreni jsou:
- otevirani vsech mailu, zejmena ty s prilohou
- prohledavani pornostranek
- neustaly pristup k pocitaci zvenku pres teamviewer nejlepe s admin heslemJestlize jsi zamestnanec - pamatuj:
- IT je tvuj nejvetsi pritel a pomocnik
- neustala zmena IT systemu ti garantuje pohodlne pracovni misto s nulovou zodpovednost -
j (neregistrovaný)
Este si zapomel na to, ze kazdyho 1/2 se zmeni zcela zasadne nejakej kus legislativy, a tudiz je treba nejen prekopat vse v IT ale i vsechny proskolit (specielne ve statni sprave) a tudiz zamestnanec vlastne nikdy za nic nemuze, protoze ono vlastne nikdy nic nefunguje.
BTW: To skoro vypada, ze s tim tuxem hrozilo, ze to fungovat i bude.
-
jinej muf (neregistrovaný)
Problém je pouze a jen nevzdělanost.
Uživatelé neumí a nechtějí umět dělat s Windows, natož s něčím jiným. Tak jak se průměrný český pa*lb bojí každého, kdo nemá stejnou barvu kůže, tak se bojí všeho, co nevypadá jako Widle, se kterými ale taky dělat neumí, obzvláště s novějšími, kde se každou verzi mění umístění položky "odhlásit", takže i šikovný děcka raději rovnou vypínají počítač, protože "doma to je jinak".
Admini jsou líní se učit nebo nemají na opravdovou práci čas mezi řešením problémů typu "myš nejede proto, že ji nemáš v USB" nebo "monitor ti nesvítí, protože ho nemáš zapnutý".
Manažeři nerozumí ničemu jinému než své výplatní pásce a tomu, že pokud přejdou k produktům MS, tak jim MS zajistí nějaké to "školení v Karibiku".
-
To máte pravdu, ale to není nic nepřirozeného. Uživatelé aut (řidiči) umějí také jen vybrané minimum, co je učí autoškola. Nevědí specifika norem, které např. platí pro dopravní značení, neučí se signály a návěsti pro řidiče tramvají (nebo jen okrajově), neumí opravit auto (vlastně už ani vyměnit žárovku), ...
A teď hodnoťte, jestli je to špatně, správně, nebo přirozený vývoj.
-
Aha. A proto v Mnichově řešili třeba podporu HW na Linuxu. Když totiž svoje distro založené na Ubuntu LTS doladili a otestovali tak aby fungoval HW na té spoustě modelů HW, které tam mají, tak jim chyběla podpora nového HW. To znamenalo velké problémy s koupí nových strojů. Když upgradovali distro, tak sice zafungovala podpora nového HW, ale přestala fungovat řada věcí na starších strojí. Myslíte že za tím byla byla nevzdělanost jejich IT oddělení?
