Názory k článku
Mnichov se chce vrátit k Linuxu

Jsem rád, jak jste všichni odborníky na úředníky. Kdyby jste do toho aspoň náznakem viděli, věděli byste, že úředník má do takových věcí pramálo co mluvit, a spousta z nich má svoji práci a snaží se jí dělat, a fakt si nepotřebují co dva roky zvykat na nový systém (a OS není problém, spíš ERP ve kterém pracují, a najednou se mění a funguje v něm všechni jinak). A nedivím se, že spousta úředníků je otrávených, protože stát jim všemožně hazí klacky pod nohy, komplikuje veškeré procedury a nedodává informace dostatečně a včas (kolikrát začne platit nějaké kravina, co si ti i**oti v křeslech za 200 tisíc měsíčně odhlasují, a úředníci přitom ještě nemají předpisy, prostředky a informace). A pak přijde na přepážku někdo jako vy a začne na ně nadávat. Já se jim nedivím, já bych byl nasraný a otrávený taky, když by mne buzerovali z obou stran.

Tak se laskavě zamyslete, ryba smrdí od hlavy a všechno to začíná od těch nahoře, ne od posledního článku v řetězu. Nadávat na úředníky je snadné, jenže oni pramálo ovlivní. Ano, jako všude i tam někde sedí otrávené slepice co každému znepříjemní život. Už jsem pár věcí na úřadě zařizoval, a pokaždé jsem se buď setkal s člověkem, který prostě udělal svoji práci, anebo s lidmi, kteří byli neskonale nápomocní v případě nějakého problému. Stačilo jednat s nimi normálně a slušně. Když tam přijde někdo nasupeně a začne se do nich navážet už ve dveřích, tak bych se taky mohl vykašlat na to mu jakkoli pomoct či zpříjemnit život, to mi věřte. A to má tam spousta lidí svatou trpělivost i s takovými.

"A nedivím se, že spousta úředníků je otrávených, protože stát jim všemožně hazí klacky pod nohy,"

Az na to ze "stat" jsou hlavne ty urednici. Poslanci muzou odhlasovat jen to co jim nekdo k odhlasovani predlozi a predlozi to ministerstvo, coz jsou krome ministra zase urednici. Implementaci toho, ze urednici ministerstva napisou a poslanci schvali zase delaji urednici. Takze urednici si muzou stezovat maximalne zase na uredniky...

Poslanci muzou odhlasovat jen to co jim nekdo k odhlasovani predlozi a predlozi to ministerstvo
To se mýlíte. Je spousta poslaneckých návrhů zákonů, a ke všem projednávaným zákonům (i těm vládním) poslanci dávají pozměňovací návrhy. Poslaneckých „pozměňováků“ se všichni úředníci děsí, protože jsou to často nedomyšlené amatérské návrhy, které zákon rozbijí a pak se to musí složitě vykládat, aby to aspoň nějak fungovalo.

Aby byl výčet kompletní, vedle vlády a poslanců má právo předkládat návrhy zákonů ještě Senát a krajská zastupitelstva.

Spíš bych si dovolil tvrdit, že správa Windows je sice jiná, ale pomocí GPO v doméně dost mocná. Zbytek se dá asi doklepat pomocí DSC a PowerShellu atd. moc se tím nezabývám. Windows jsou vzhledem k počtu instalací a druhů konfigurací poměrně robustní platforma, ideální to není, ale lhali bychom, kdybychom tvrdili, že Linux na desktopu je odladěnější a super stabilní.
Linux out of the box je možná o něco lépe spravovatelný pomocí skriptů apod. ale hned jak budete mít víc počítačů, tak budete řešit nějaké agenty na správu nastavení v pull módu. Na hodně věcí si nakonec asi koupíte nějaké GUI, kde už výrobce něco přednastavil. V ten moment jste zhruba tak na úrovni GPO out of the box.

Windows i Linux jde spravovat ve velkém, já s tím opravdu detailní zkušenosti nemám ani s jedním a nemůžu říct, že bych znal někoho, kdo je na správu pracovních stanic na jakémkoliv OS opravdu expert.

Linux je rozhodně ohebnější, obecně asi jednodušeji nebo hlouběji debugovatelnější a v některých situacích bude mít asi lepší výkon. Na druhou stranu je spousta softwaru, který běží jen na Windows a portovat to na Linux se nevyplatí. Některý ten software používat musíte, pokud chcete komunikovat např. s nějakým úřadem, kontrolní institucí nebo zákazníkem.
Někteří lidé jsou spokojenější, když jim řeknu, že GNU/ Linux a další věci můžou chápat jako jeden hodně ohebný framework nebo knihovnou se standardní implementací, kde se počítá, že si to každý více či méně přiohne. Ve Windows (ale třeba i macOS nebo Androidu) se čeká, že víc věcí bude fungovat jako hotový produkt.

Na Windows seženete lidi i firmy. Na Linux regionálně nic, možná něco ve 3 největších městech.

To ale v pripade Mnichova nevidim problem. Pri ich objeme bude vyhodnejsie si tych ludi vyskolit/vychovat. Z dlhodobej perspektivy urcite najlepsie riesenie. Alebo kvoli takemuto kseftu vznikne nejaka nova firma, ktora im to bude rada spravovat, kebyze to nechceli riesit oni samy. Dopyt a ponuka. Preto v regionoch tazsie zozenies Linux odbornika. Je tam menej prilezitosti. Dotiahni tam prilezitost a budu aj ludia.
To je podobne ako s autami. Ked si idem kupit jedno auto ako sukroma firma alebo mala firma s par autami, tak riesim aj dostupnost servisu, odbornikov. Ak ale ide o velku flotilu, tak kludne aj vlastny servis. U vecsich nakladnych prepravcov som sa s niecim takym stretol. Riesili si tak vlastny servis a ponukali ho aj ext. zakaznikom.

Dopyt a ponuka. Preto v regionoch tazsie zozenies Linux odbornika. Je tam menej prilezitosti. Dotiahni tam prilezitost a budu aj ludia.

Ono to nejde tak rychle. V Mnichově se pustili do projektu, který nemá rozsahem obdoby. Chtěli kompletně nahradit MS platformu a to narazilo. Město se nemůže na několik let zastavit, musí fungovat i v době přerodu. Nakonec z toho vyšlo, že bude potřeba udržovat MS licence ještě hodně dlouhou dobu (neurčitelně dlouhou, kvůli legacy systémům, které nemá nikdo rozpočet, aby přepsal), odborníci nemají dostatek best practices (musí se teprve vytvořit), takže pracují neefektivně. A celé to přestalo dávat ekonomický smysl.

Pokud hovoříte o poptávce a nabídce, tak za vše hovoří podle mě to, že žádný z velkých Linuxových hráčů v projektu Mnichova neviděl smysl. Nezbylo jim, než aby začali tvořit to, co zkušení hráči považovali dopředu za prohrané.

Přirovnání k autoservisům a flotile není moc dobré. Za prvé, auta nejsou tak komplexní jako je kompletní ekosystém pro město. Za druhé, auta jsou první roky v záruce (takže měníte jen olej). Za třetí, když auto opravdu přestane jezdit a ani fleetový servis ho neopraví, odveze se auto do oficiálního servisu (který ho za vyšší cenu, ale opraví). Za čtvrté, neopravitelné auto prodáte na díly a do pár dní koupíte nové, které od první chvíle funguje na 100 %. A za páté, porucha jednoho auta neochromí víc řidičů.

Z těchto důvodů roste finanční náročnost v IT daleko prudčeji, čím víc subsystémů a uživatelů máte. U autoservisu se naopak uplatní economy of scale.

Ja ani neocakavam,ze sa to udeje rychlo. Kazdy kto to ocakava, tak je mimo reality. To je praca kludne aj na viac ako 10 rokov a myslim, ze stoji za to. Podla mojho nazoru a skusenosti to chce cas a tlak. Postupne vytlacat closed source(nechceny SW) a postupne si vytvarat prostredie a podmienky na prechod na svoju "vysnivanu" platformu.
Nepoznam detaily tohto projektu, takze nedokazem objektivne posudit co sposobilo neuspech a dnesnu situaciu ale myslim si, ze je to realizovatelny projekt (v dnesnych podmienkach urcite). V dobe, ked to zacal realizovat Mnichov to bol urcite velmi ambiciozny projekt a ja by som do toho asi nesiel. Urcite nie tak ako na to isiel Mnichov(znovu podotykam, ze hodnotim podla toho, co o tom viem).
Je mozne, ze nikto nevidel v projekte Mnichova zmysel alebo aj to, ze nikoho neoslovili a vsetko si isli robit vlastymi silami.
K tomu autoservisu. Ja som mal na mysli taky pripad, ze ten fleetovy servis bol zaroven aj autorizovany servis. Aj keby nebol, tak aj tak to nie zly priklad, lebo nepisal som, ze si vyrobym vlastne auto a sam si ho budem servisovat a vyrabat nahradne diely. Mal som na mysli to, ze si kupim auto a nastavim si tak prostredie aby som vedel vsetko to, co je pre mna ekomicky zaujimave riesit vo vlastnej rezii a co nie, riesim s vyrobcom alebo inymi dodavatelmi.
Nevidim problem riesit problemy s vyrobcami open source SW, viacere z nich ponukaju podporu. Takze nemusi(a v tomto pripade ani nieje nemoze) aby vsetko bolo vo vlastnej rezii. Mal som na mysli ten zaklad a viac menej-bezny servis. Zvysok riesit s konkretnymi projektami. Priklad.
Zoberiem si napriklad Linux. Vyberiem si Mint a ak zvladam riesim jeho upravy vo vlastnej rezii alebo to riesim s tvorcami Mintu. Si zaplatim upravy tak aby mi to vyhovovalo mne a zaroven aby to bolo vseobecne prospesne a mohlo to byt sucastou standardneho Mintu(alebo Debian, Ubuntu, cokolvek)
To iste aj dalsie veci ako LibreOffice, Firefox, Thunderbird, PostreSQL,....az po dodavatelov SW na mieru pre potreby mesta. Nechcem a necakam nieco zadarmo alebo super lacne a zazracne ale co najefektivne vyuzivat verejne financie.
No a toto si predstav nie na urovni mesta ale na urovni statov alebo EU.
Nestalo by to za to? By sa nielen usetril kopec penazi ale aj my obcania by sme ziskali ovela viacej spet za svoje dane.
Dnes nas stat plati tazke peniaze MS aby mohol pouzivat jeho produkty, aj ja ako obcan druhy krat a aj tak si MS robi co chce a ako chce. Mne to nepride ani trochu normalne. Ma nas v pasci a to aj vyuziva. Nemyslim si zeby bol nejaky problem napriklad zo strany EU zafinancovat vyvoj LibreOfficu, tak aby bol nasaditleny a pouzitelny v ramci statnych sprav v jednotlivych krajinach. Myslim si zeby to dokazala aj jedna krajina a mozno aj jedno velke mesto.
Myslim si, ze pre EU by nebol problem zafinancovat vsetko potrebne aby sa minimalizoval vendor lock-in a co najviac sa pouzival otvoreny SW a technologie. Zrusit len pendlovanie EU poslancov medzi Bruselom a Strasburgom a hned mas rocne volnych 250 milionov EUR.

Viem, ze to idealisticke ale niekde tam sa vieme dostat.

k EU a open source

Štúdia: Open-source šetrí peniaze
https://euractiv.sk/section/podnikanie-a-praca/news/studia-open-source-setri-peniaze/

e-Government by mal fungovať na platforme open-source
(To mozete porovnat ako todopadlo)
https://euractiv.sk/section/informacna-spolocnost/news/e-government-by-mal-fungovat-na-platforme-open-source/

No a toto si predstav nie na urovni mesta ale na urovni statov alebo EU.
Nestalo by to za to? By sa nielen usetril kopec penazi ale aj my obcania by sme ziskali ovela viacej spet za svoje dane.

Vycházíte z předpokladu, že open source je něco a priori lepšího. Jenže k tomu nejsou žádné přesvědčivé důkazy, je to jen určitý typ zaslepenosti. Možná s dobrým úmyslem, ale bez objektivního měřítka. FOSS prokázal svoji životaschopnost a ukázal oblasti, ve kterých tento model vyniká. Na desktopu se to ještě nepodařilo.

Dnes nas stat plati tazke peniaze MS aby mohol pouzivat jeho produkty, aj ja ako obcan druhy krat a aj tak si MS robi co chce a ako chce. Mne to nepride ani trochu normalne. Ma nas v pasci a to aj vyuziva.

To platilo možná před patnácti lety. Dnes kde kdo vystačí s webem i alternativními programy. Veřejná správa navenek komunikuje v univerzálních formátech. Lock-in ve smyslu let milénia už neexistuje.

A k těm těžkým penězům. No, ehm. Licence veškerého software stojí zlomek peněz, co stojí zaměstnanci. Srovnejte si cenu software proti ceně návštěvy kina, krabičce cigaret, každodennímu obědu.

Zrusit len pendlovanie EU poslancov medzi Bruselom a Strasburgom a hned mas rocne volnych 250 milionov EUR.

...a při 450 milionech obyvatel EU budeme moci snížit daně asi o 40 centů ročně. To je opravdu významná úspora.

moj osobny nazor je, ze skor Microsoft prejde na opesource ako klienti a mesta a statne institucie. takze vlastne staci len pockat par rokov.

Miroslav Šilhavý 25.5.2020 19:52
V Mnichově [...] Chtěli kompletně nahradit MS platformu a to narazilo. Město se nemůže na několik let zastavit [...] Nakonec z toho vyšlo, že bude potřeba udržovat MS licence ještě hodně dlouhou dobu (neurčitelně dlouhou, kvůli legacy systémům, které nemá nikdo rozpočet, aby přepsal), odborníci nemají dostatek best practices (musí se teprve vytvořit), takže pracují neefektivně. A celé to přestalo dávat ekonomický smysl.

- Mesto se nezastavilo
- udrzovanych MS licence, resp. Win instalaci byl jen zlomek z celkoveho poctu stanic
- odbornici s tim problem nemeli, resp. ne takovej aby to chteli cele odpiskat, naopak doporucovali aby k te zmene zpet k Win nedoslo

Duvod toho puvodniho prechodu od Linuxu zpatky k Windows nebyl technicky, ale politicky, tehdy novej startosta Mnichova byl zarytej fanousek/priznivce Microsoftu, sice se asi nedozvime zda rozhodoval jen z tohoto presvedceni, nebo natlaku Microsoftu ohledne nove MS centraly v Mnichove, nebo zda tam slo ciste o uplatky, nicmene rozhodoval proti doporuceni prave tech odborniku ktere za spravou IT v Mnichove stali a byli v obraze...

26. 5. 2020, 22:54 editováno autorem komentáře

sice se asi nedozvime zda rozhodoval jen z tohoto presvedceni, nebo natlaku Microsoftu ohledne nove MS centraly v Mnichove,

To jsou ale legitimní důvody, tak funguje a má fungovat zastupitelská demokracie. V jednotlivém případu nemusíte s výsledkem souhlasit, ale celkový výsledek je dobrý.

nebo zda tam slo ciste o uplatky,

V současném světě chybí odhodlání bojovat proti korupci. Whistleblower v Evropě nezíská nic, kromě ostudy a nálepky práskače. Nemusíme chodit až do Mnichova, že.

nicmene rozhodoval proti doporuceni prave tech odborniku ktere za spravou IT v Mnichove stali a byli v obraze

Odborníci netvoří politiku. Vidíte to na COVIDU, kdy z hlediska zdraví by bylo nejlepší zavést karanténu. Jenže společnost musí fungovat, tvořit HDP, jinak přijde průser jiného typu (bankrot). Nakonec se objeví jiní odborníci, kteří upozorní, že sice jedna skupina neumírala na COVID, ale jiná předčasně umře na rakovinu. ... K těmto otázkám se odborník může vyjadřovat, ale rozhodovat musí politik. O svých politicích musí rozhodovat voliči. Nic lepšího nebylo vynalezeno.

nuz tie uplatky mohli prist aj z druhej strany, ked sa migrovalo z windowsu na linux ;-) tazko o tom hovorit, ked v mediach sa moc nedocitame ekonomicke vyhodnotenie a stale je to len suhrn pocitov prispievatelov zastancov jednej ci druhej strany.

stale je to len suhrn pocitov prispievatelov zastancov jednej ci druhej strany

Přesně tak. Linux není jen platforma, ale i ideologie. Jako zastupitel bych se např. nepouštěl do změny (na Linux), dokud by proti sobě nestály srovnavatelné nabídky podobně silných firem (u kterých nebude riziko, že podnikání zabalí, kdyby se projekt začal ubírat špatným směrem). Teprve v tu chvíli se dá věřit cenovému srovnání. (Často do tendrů jdou nezkušené firmy, které jen zkoušejí štěstí: buďto to vyjde a zbohatnou, nebo to nevyjde a zavřou krám - ale to jako zadavatel nechci riskovat).

vtipalku

U widlí je furt pár problémů, který se špatně řeší. Třeba centrální update SW, pokud není od M$ a autor dává jenom klikací exáče. To je pomalu na vytvoření instalačního image a komplet přeinstalaci komplů co dva měsíce.

Řeší se to tím, že IT oddělení připraví vlastní upgradovací scripty. Nebo, dnes ještě častěji, se to řeší virtualizací aplikace. Zaplaťbůh, takových programů ubývá. Dlužno poznamenat, ale že s tím nemá operační systém nic společného, to je na vendorovi softwaru. I na Linuxu existují aplikace, které se aktualizují podobně pitomě.

Dlužno poznamenat, ale že s tím nemá operační systém nic společného, to je na vendorovi softwaru. I na Linuxu existují aplikace, které se aktualizují podobně pitomě.
No, je tu takový drobný rozdíl – linuxové distribuce poskytují nástroje pro distribuci softwaru odjakživa, Windows na to dříve kašlaly úplně, pak měly několik neúspěšných pokusů, až teď konečně mají Store, který se z uživatelského hlediska tak nějak blíží tomu, jak by měla distribuce softwaru vypadat (nevím, jak vypadá ze strany vývojáře).

linuxové distribuce poskytují nástroje pro distribuci softwaru odjakživa

Já tedy pamatuju doby ještě velmi odlišné. I po příchodu RPM a DEB trvalo ještě dlouhé roky, než závislosti fungovaly i v praxi. V mezidobí se prasilo podobným způsobem, jako na Windows, jen s tím rozdílem, že na Linuxu neexistovaly podobně komplexní programy.

O závislostech nebyla řeč a nejsou tak podstatné. Podstatné jsou aktualizace a to, že se software neinstaluje tak, že někde splašíte nějaké EXE.

O závislostech nebyla řeč a nejsou tak podstatné. Podstatné jsou aktualizace a to, že se software neinstaluje tak, že někde splašíte nějaké EXE.

To je hezká teze, ale bavíme se o době, kdy bylo potřeba, aby už technika sloužila a ne se teprve vyvíjela. Linuxové distribuce začaly později, nenesly s sebou kouli u nohy v podobě historie a mohly se připravit líp. Přesto je výsledek na desktopu zatím tristní: dělají to "líp", ale očividně to ocení jen asi dvě procenta lidí. ...možná si trh prostě žádá něco jiného než technický ideál.

To je hezká teze, ale bavíme se o době, kdy bylo potřeba, aby už technika sloužila a ne se teprve vyvíjela. Linuxové distribuce začaly později, nenesly s sebou kouli u nohy v podobě historie a mohly se připravit líp.
Aha, už se začíná vyjasňovat, jak vypadá ten váš alternativní vesmír. Je tam obrácená šipka času.

Tady v našem vesmíru byla například distribuce RedHat Linux vydána v roce 1994, v roce 1995 začala používat správce balíčků pm. Tenbyl inspirován balíčkovacím systémem pms z roku 1993. dpkg bylo vydáno v roce 1994. Windows NT 4.0, což je nejstarší přímý předchůdce dnešních Windows 10, byly vydány v roce 1996.

V našem vesmíru byl rok 1996 až po letech 1993 a 1994. Kromě toho, já jsem netvrdil, že to měl mít Microsoft implementované hned v roce 2000. Ale že to trvalo 20 let, to je na můj vkus příliš dlouho.

Tady v našem vesmíru byla například distribuce RedHat Linux vydána v roce 1994, v roce 1995 začala používat správce balíčků pm. Tenbyl inspirován balíčkovacím systémem pms z roku 1993. dpkg bylo vydáno v roce 1994. Windows NT 4.0, což je nejstarší přímý předchůdce dnešních Windows 10, byly vydány v roce 1996.

Pomíjíte, že do NT4 i dalších Windows byla přenášena kompatibilita s DOS a legacy Windows aplikacemi.

RH i Debian balíčky měli, ale v praxi nebyl vytvořený ekosystém, který by dokázal závislosti naplňovat jako dnes. To trvalo další roky.

Ale že to trvalo 20 let, to je na můj vkus příliš dlouho.

To vysvětlete platícím zákazníkům, kteří vyžadují zpětnou kompatibilitu. Přes to jsme se ve vyšší míře přenesli až s virtualizací.

Miroslav Šilhavý: Už jsme si vysvětlili, že takovou vymoženost, jako závislosti, pro Microsoftu nikdo nechce. Chci to, abych instalačky aplikací nesháněl po všech čertech, ale aby byly na jednom místě – a uživatel běžně neměl způsob, jak instalovat aplikace odjinud. A tihle distribuční místo pak má zajišťovat distribuci aktualizací.

Nějaká kompatibilita s DOS aplikacemi a starými Windows aplikacemi se v tomhle případě vůbec nemusí řešit. Jde jen o to, jak nainstalovat aplikaci do systému a jak ji aktualizovat – za prvé se takhle dají šířit i ty DOSové aplikace, za druhé by samozřejmě pořád existovala možnost povolit i instalaci odjinud. Není potřeba nic vymýšlet, už dávno to tak mají linuxové distribuce, Android i iOS.

Mimochodem, příště byste si mohl tyhle hloupé pokusy o manipulace odpustit. Vy samozřejmě dobře víte, že závislosti, DOS ani staré Windows aplikace nejsou z hlediska distribuce žádný problém – tak proč takové nesmysly píšete?

Na takove veci je tu chocolatey