Nikoli, knihovny nativních aplikací, které používáte na počítači, se distribuují ve formě binárek. To, že máte vedle binárky k dispozici i zdrojové kódy, je jiná věc – a u WebAssembly to může být úplně stejně. Distribuce ve formě zdrojových kódů je běžná např. v Gentoo nebo Linux From Scratch, ale na Windows, Macu i většině linuxových distribucí se distribuují už přeložené binárky.
Tohle je ale způsob, jak dělat nativní aplikace. Když se webový svět dostal do stavu, že v něm jde nějak udělat aplikace, vznikl postupně Node.js a pak Electron, které umožňují webovou aplikaci zabalit a spouštět jako nativní. Tahle iniciativa podle mne řeší to samé, jako Node.js pro JavaScript, akorát pro WebAssembly.
WebAssembly je bajtkód a potřebuje k běhu virtuální stroj. Je to tedy velmi podobné, jako Java. A jde o to, aby ten virtuální stroj nutný pro běh nebyl implementovaný jen v prohlížeči, ale aby byl dostupný samostatně – jako je to u té Javy. Takže si pak budete moci spustit aplikaci přeloženou do WebAssembly přímo ve svém systému, nebudete ji spouštět v prohlížeči. Nativní možná není úplně to správné slovo, ale jde o to, že je to aplikace spuštěná přímo v systému, ne v prohlížeči.