Na fotografii černé díry v centru galaxie M87 bylo potřeba zpracovat 5 PB dat. Navíc takové množství dat bylo obtížné přenést po internetu. Proto byly disky přepraveny letecky do výpočetních center v Německu a Bostonu, kde byly zpracovány.
Na fotografii vidíte Katie Bouman s částí použitých pevných disků.
(zdroj: slashdot)
fotografii udelas z cehokoliv :-)
a co rentgen, taky ti daji obrazek, ale puvodni data nejsou ve viditelnem spektru.
co obrazek miminka v brichu, co obrazek spektra, co notovy zaznam????
cokoliv jsou data, to lze po vhodne transformaci zobrazit jako obrazek.
Phos řecky znamená světlo. Vše s předponou foto- se aspoň původně týkalo světla. Fotosyntéza, fotosenzitivita, fotografie. Rentgen, UV snímek, IR snímek už v úzkém smyslu nejsou fotografiemi, a nezáleží na tom, jestli se průmět na materiál provede v okamžiku, nebo po výpočtu.
V klasické fotografii také existují postupy, které nezachytí obraz naráz. Napadají mě např. panoramatická kompozice, nasobná expozice stejného pole, nebo extrémně dlouhá expozice noční oblohy teleskopem (kdy se musí rotace Země kompenzovat servomotory).
Můžeme maximálně hovořit o tom, že fotografií není obraz vzniklý bez přispění lidským okem viditelného světla.
Patrně se však budeme muset patrně smířit s tím, že v živých jazycích dochází k posunům významu slov a že bude na vzdělání čtenáře, aby text pochopil v kontextu oboru a doby, ve které vznikl. Podobně, jako nás naučili ve škole, co že to babička B. Němcové dělala, když ve své době šukala po světnici.
Původní fotografie zachycovala obraz ve viditelném spektru na hmotný materiál (sklo, film, ...).
V době kinofilmu vznikly i materiály citlivé na infračervené nebo naopak ultrafialové záření. Už v té době se říkalo "IR fotografie" a "UV fotografie".
Takže nazývat sestavení něčeho okem neviditelného do podoby okem viditelné jako "fotografii" není žádné novum. Jedná se o zcela běžný posun významu slova v jazyce.
Podobných posunů je jazyk plný: šesták byl původně 1/10 zlatky - šesti krejcarů. Později se přenesl i na nový krejcar, kdy 1/10 zlatky byla 10 krejcarů (reforma z šedesátkové na desítkovou soustavu). Po přechodu na (rakouské) koruny začal odpovídat 20 haléřům. Staré zlatky jsou v nenávratnu, novější zlaky jsou v nenávratnu, rakouské koruny jsou v nenávratnu, haléře jsou v nenávratnu. Přesto šestáku rozumíme, i když se jeho význam posunul už pětkrát.
Ano, ale možná nesprávně oceňujeme. Za šesták se daly za mladí mého dědečka koupit 2 housky. Ale dnes?
Jenže právě způsob pořízení "IR fotografie" a "UV fotografie" se téměř nelišil od běžné "fotografie". Celý princip byl stejný kromě materiálu, jak sám píšete. Proto se přirozeně pojmenovala téměř stejně.
A hlavně, je tam to důležité slůvko "UV", resp. "IR", takže nikdo neupadne v omyl, že jde o běžnou fotografii ve viditelném světle!
Asi stojí za to doplnit odkaz na tu diskusi, kde na to lidé nemají jen jeden názor.
Dle mého je to snapshot části elektromagnetického spektra, což není moc daleko od fotografie, kterou máte na mysli vy. Osobně to vidím jako takovou hi-end fotografii. Zajímavé je, že anglická a česká Wikipedie se v definici liší. Zatímco ta česká zmiňuje jen viditelné světlo, ta anglická mluví o elektromagnetickém záření.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Fotografie
https://en.wikipedia.org/wiki/Photography
Vzhledem k tomu, že jde o peníze na další výzkum, tak by byl nesmysl používat termín vizualizace, vyobrazení nebo něco jiného.
:-), dík.
Ono to tam někde je.
Ale je to dloooouhýýýýý...
(vizualizace)
Také mi slovo "fotografie" pro tento případ nesedí. Ale v titulcích se to vyjímá efektně :-).
Od běžné fotografie se to liší už příliš:
1. Není ve viditelném světle ani v blízkém spektru.
2. Je produktem velice komplikovaného a časově náročného zpracování, ve kterém navíc hrál velkou roli i lidský faktor. U fotografie předpokládáme přímočařejší postup.
Já bych použil raději o něco méně zavádějící slovo "snímek", případně "snímek v rádiovém spektru". Pokud bych nemusel být stručný, tak "počítačem vytvořený snímek na základě dat nasbíraných za delší časové období z více radioteleskopů v mikrovlnném záření" :-).
Jsem velmi smutný.
Lidstvu se podaří přistát na kometě a nejdiskutovanější je anime tričko, které má presentující vědec na sobě.
Lidstvu se podaří vytvořit obraz akrečního prstence v mikrovlnné oblasti kolem černé díry a nejdiskutovanější je, jestli je pro to fotografie správný název.
No aspoň že ta fotka nikoho nestojí kariéru.
Lidi co v IT delaji embeded a low level veci dost casto alespon tu praktickou fyziku na urovni elektro resit musi. Nedaval bych tady lidi do jednoho pytle. Treba jen na urovni ze signal se siri nejakou rychlosti a muze ti dorazit pozde a ze vedlejsimi fyzikalnimi jevy senzoru ovlivnis mereni nebo ze zarizeni je urceno pro siroky rozsah teplot takze se ti timing treba hodne houpe a musis to kompenzovat.
A kupodivu fyziku musi resit i takovy specialista pri vyvoji storage reseni... Ono treba rozkmitat disk s sebou nese nejake neprijemne dusledky :-P
Je takovou nejakou nerdi naturou ze se snazi prijit na to jak veci funguji a podivat se pod poklicku veci. Zjistit jak funguji veci v prirode je prirozenou nerdi zvedavosti narozdil od bezneho povlu.
Ale jo hernajs, nemyslel jsem to spatne vuci komukoliv.
J ouda si stezuje, ze tu neni dost odborna debata, coz vzhledem k zamerenosti serveru a obsahu zpravicky neni az tak prekvapive. Jak jsou lidi zvedavi a schopni, problematika akrecnich disku supermasivnich cernych der je docela dost specializovane a obtizne tema. S tim se setkal opravdu malokdo, kdezto senzory se uci leckde.
