Existují i šílenci, kteří ve svém retro-kutilství jdou ještě mnohem dál - až ke stavbě releových počítačů. Kdysi jsem četl článek o jednom takovém highend-retro-hobbyistovi :-), který si zkonstruoval velký releový počítač doma v ložnici, k velké potěše své manželky. Bohužel už nejsem schopen odkaz na tento konkrétní článek najít, tak tady je aspoň něco hódně podobného:
Tak tohle je opravdu "retro" - jeste ze dnesni rele jsou oproti tem starym o dost mensi a mene zerou. Navic se do nich nemuze dostat prach a vselijake potvurky, jako onen mol co nasla Grace Hopperova v Marku III :-).
BTW: Kdybych si delal vlastni CPU z TTL svabu, nebyl bych nejspis taklhe konzervativni ohledne designu, ale nejspis bych pouzil nejakou vice RISCoidni architekturu, pripadne OISC/ZISC (one/zero instruction set). Napriklad neco na zpusob TTA (transfer-triggered architecture) - nepotrebuje mikroradic, je modularni a da se udelat i clockless. Nevyhodou je to, ze veskere instrukce jsou "presun data z A do B", takze z pohledu "klasickeho" assembleru to je jako psat v mikrokodu.
ja bych asi sel do zasobnikoveho procesoru ala MISC M17 apod. (dokonce mam dojem, ze takto MISC M17 vznikl). Vyhoda je, ze neni pouzit dekoder - instrukce jsou jiz v horizontalnim formatu. Precejen pro OISC a ZISC udelat port Minixu ci neceho slozitejsiho nez soucet dvou cisel je docela silenost :-)))