Nabídka Microsoftu pro vládní sektor

Proboha co má efektivita státní správy společného se současnou situací na burze? Co udělá banka s penězi, které jí dáte? Zhodnotí vám je. Navíc jich část někomu půjčí, takže peníze jsou v oběhu 2x (resp. technicky více než jednou, méně než dvakrát). Co udělá stát, když mu dáte peníze? Část si jich nechá na vlastní režii, a část rozdá. Samozřejmě je to srovnání nevypovídající, ale to váš příspěvek tuplem.

Stát je neefektivní proto, že má monopol de jure. Zkuste říci státu, že dostáváte špatnou službu, nechcete mu už platit daně, a zaplatíte raději někomu jinému. Peníze si vezme, a vás pošle do vězení. Jakou má stát potom motivaci poskytovat kvalitní služby? Leda tu, že jednou za 4 roky zaškrtnete na volebním lístku B nebo C namísto A. Důsledkem toho je třeba způsob výběru řídících pracovníků. Ti hlavně nesmí nikomu vadit, nebo se na své místo dostanou za odměnu, na výsluhu, případně dokonce aby byli uklizeni z místa, kde mohou škodit více. Nízká efektivita státu ve srovnání se soukromým sektorem je ekonomy považována za empiricky prokázaný fakt. Rovněž je vyzkoušeno, že je soukromý sektor schopen zajišťovat i tak zásadní věci, jako výrobu a dodávku energií, zdravotnictví, nebo dokonce výrobu a distribuci potravin.

+1

Potraviny, voda, oděv i bydlení jsou základní životní nutností. Všechny tyto věci jsou předmětem businessu. Voda sama o sobě není problémem. Ale někdo jí musí čerpat, čistit a rozvádět. Výstavba vodovodní sítě i její provoz a údržba něco stojí. Dalším problém je fakt, že pokud je voda zdarma, chybí motivace s ní jakkoliv šetřit. Teoreticky pak totiž zaplatíte daně, a máte k dispozici libovolné množství vody; v praxi to nefunguje z toho zjevného důvodu, že vody není v místě k dispozici neomezené množství.

Samozřejmě může být, že implementace na konkrétním místě z nějakého důvodu selhala. Ale to není důvod tvrdit, že má být voda zdarma (ona zdarma nikdy není).

Voda v Praze je velmi kvalitní. Osobně piju téměř výhradně vodovodní vodu, samozřejmě nepřevařenou. Problém bude zřejmě v rozvodech v domě, který obýváte (případně o kus dále jinde v místě). Dálková potrubí jsou na tom velmi dobře. Daleko větším problémem jsou místní rozvody, které například v centru tak staré, že dosluhují. Ovšem rozkopat silnice a měnit rozvody je drahé a dlouhé.

Privatizace pošt je naprosto v pořádku. V místě máte poštovní schránku. Pošta je tam, kde se vyplatí, a kde si to stát vynutí regulací (a zaplatí, z vašich daní).

Privatizace samozřejmě funguje. Není to o panu Klausovi, je to o ekonomické realitě (o které toho zjevně moc nevíte). Pro ilustraci se podívejte, jak dlouho trvalo zavedení telefonu v době monopolu ČT, nebo jak dlouho trvalo ČP proplacení pojistné události. A samozřejmě fakt, že dnes v ČR neexistují opravdu chudí lidé (jen relativně chudí), a nejsme na žitovní úrovni Ukrajiny, ale Portugalska, je velký úspěch.

Z vás čiší neúspěch, slabé sociální poměry a rezignace. Protože píšete o vybírání popelnic, asi to sedí. Korelují s tím i vaše politické a žitovní postoje. Svět je takový, jaký si jej uděláte.

Co byste doporučil? Aby byla zdarma voda, chléb, elektřina, oblečení, bydlení, lékařská péče? Problém je v tom, že oběd zdarma neexistuje. Za všemi těmi statky jsou náklady na jejich vytvoření (či transport). Pokud vodu dodává stát, platíte jí dvakrát. Jednou na daních, a podruhé v ceně vody. A samozřejmě když státním vodárnám nezaplatíte za vodu, také vám jí odpojí úplně stejně, jako soukromé vodárny. Potom můžete chcípnout žízní, nebo pít vodu z jezírka na skládce odpadků. A pokud vám někdo pomůže, tak nejspíš tím způsobem, že vám dá třeba sociální dávku, abyste neumřel hlady. A to ještě jen proto, že jste v Evropě. Není důvod si myslet, že když máte problém, musí vám pomoci stát. Ve většině světa to tak není. Buď vám pomůže rodina, přátelé, nebo nějaká charita - a nebo umřete hlady. Je to naprosto přirozené: neulovil jsem manuta, nemám co jíst, nikdo mi nechce pomoci, umřu.

Pokud mluvíte o případu Cochabamba, tak tam sice byly protesty proti privatizaci, a soukromá společnost to zabalila, ale od té doby se nic nezměnilo. 600 000 lidí nemá vodu, a ti ostatní ji mají na 3-4 hodiny denně. Vyřešil stát situaci lépe, než soukromá firma?

Systematický problém nastává v rozvojovém světě tehdy, když řada lidí nemá žádné prostředky, a tedy peníze nemohou plnit alokační ani regulační roli. Problém je v tom, že stát nemá prostředky, zkušenosti ani technologie, a korupce a krádeže často sežerou většinu finanční pomoci. V důsledku tedy nepomůže nic. Možná by mohli objednat OLPC ;)

Myslíte, že vás Jakási Plynárenská posílá od čerta k ďáblu proto, že je privatizovaná, a že by to neprivatizovaná nedělala? Omyl. Jinak otvírací dobu u nás umíme zjišťovat i telefonicky, a auta se dají půjčovat (za pár stovek na den, nebo od kamaráda). Ale zpět k privatizaci. Soukromé firmy mají zájem na vysoké efektivitě, protože to vede k vyššímu zisku. Stát takový motiv nemá. Můete si myslet, že soukromá společnost prostě zvýší ceny, a tím dosáhne velikého zisku. To ale není prada. Cenová pružnost poptávky vede k tomu, že při zvýšení ceny nad nějakou hladinu klesnou tržby. Kde je cenová pružnost poptávky malá či záporná, je holt třeba nějaká regulace (fuj, už to slovo...). Státní podniky nejdou po zisku, ale poskytují mizerné služby, protože nemají motivaci. Firmy naopak typicky mívají vyšší zisk, pokud poskytují dobré služby.

Nevím, jestli vám někde nezavedou telefon (mě ho chtěli zavést na chalupě, přitom před pár lety byl nejbližší telefon 12km daleko). Určitě jsou místa, kde nelze použít ADSL, což je technické omezení, a moc se s tím nedá dělat.

Elektronika v kontejneru je určena k recyklaci. Tenhle koloběh je třeba, aby bylo zaco lidi platit. Kdybyste měl pořád svůj první mobilní telefon, co by výrobci mobilů vyráběli? Proto se snaží přijít s lehčími modely, barevnými displayi, Java hrami, Windows Mobile apod. Starý telefon vyhodíte, zaplatíte za nový, a ekonomika jede dál. Funguje to proto, že uspokojení jedné poptávky vyvolává další poptávku (ekonomické pravidlo, zjevně funguje). Pokud je někdo tak chudý, že nemá na nové zboží, ať vezme repasované zboží z druhé ruky. Zabývat se šrotem z kontejneru (když tomu nebudeme říkat popelnice) není pro mě. Já se přiznávám, že se orientuji spíše na vydělávání peněz, než ne jejich šetření tím, že bych odpadky zvovu uváděl do oběhu.

S dostupností ropy ve skutečnosti není problém. Cena je vysoká díky politickým problémům a slabému dolaru. Viz třeba zde:
http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/svetova-ekonomika/clanek.phtml?id=519181

Stát nemá motivaci nebýt sinekurou. Soukromá firma má tu motivaci, že když dělá lepší službu, má více peněz.

Privatizace v Cochabambe přinesla zdražení, které by dlouhodobě umožnilo výstavbu funkční vodovodní sítě. Navíc protesty pokračovaly i po snížení ceny.

záleží na tom, jaký problém chcete privatizací řešit. Jestli ten, že vás pošou s projektem do jiné vesnice, tak tento konkrétní problém privatizace možná nevyřeší. Jestli chcete řešit nízkou efektivitu, mizerný servis a katastrofický management státních podniků, privatizace to řeší. Faktem ale je, že evropské pokusy o vytváření tržního prostředí často končí fiaskem, protože není vytvořen trh, ale pseudo-trh.

Ano, díky ekonomickému myšlení jsme tam, kde jsme: máme vodu, jídlo, boty, obydlí, vysokou životní úroveň.

Změna klimatu je reálný fakt. Klima je z podstaty nestálé, a mění se prakticky pořád. V sedmdesátých letech se idé obávali, že svými aktivitami spustí novou dobu ledovou. Dnes se obávají, že způsobí globální oteplení. Přitom už bylo daleko chladněji, i tepleji. Na našem území ve středověku bylo tepleji, a pěstovaly se tu i fíky. Mám zato, že "globální oteplovači" staví hlavně na prvotním hříchu. Když už se máme dobře, musíme se cítit provinile.

Znovu říkám, že problém ceny ropy je rázu politického, nikoliv technického. A samozřejmě pokud budou jiné technologie získávání energie výhodnější, přejdeme na ně. Až se to stane, budeme moci arabský svět konečně nechat jeho osudu, a izolovat se od něj. Až uvidíte, že se to blíží, podívejte se včas do Kuwaitu a Bahrainu.

Á, to je zase Chytrý Jarda. A víte, že pacianti v USA mají o desítky procent lepší šanci uzdravit se z rakoviny (5 years survival znamená, že pacient je vyléčený)? A že mají o řád vyšší pravděpodobnost, že budou léčeni nejnovějšími (a tedy nejúčinnějšími) léky? Ale Jarda o tom ví svoje.

http://www.ncpa.org/pub/ba/ba596/

Jde o průměr, tedy je započítán i Joe Sixpack. Zdravotnictví (ani nic jiného) není nikdy absolutně efektivní. Podobně můžete vyčíslit, kolik prostředů je promrháno díky neefektivitě tržního hospodářství. Bohužel alternativy jsou ještě horší. Já jsem doživotně nemocný člověk (což mi naštěstí nebrání šťastně žít, pracovat a být úspěšný), a mám s českým zdravotnictvím rozsáhlé zkušenosti. Změna je zcela nutná, stav alarmující. Ale to je na jinou diskuzi.

Tohle jsem napsal před měsícem kamarádovi (lehce editováno):

V USA roce 2006 15.8% obyvatel nemělo alespoň po část roku pojištění (třeba 1 den, když na to přijde); to těžko intetrpretovat tak, že zdravotní pojištění má 85% Američanů. Navíc v nepojištěných jsou počítáni i ilegální imigranti. Federální zákon zaručuje realizaci neodkladného ošetření každému, bez ohledu na jeho schopnost za něj zaplatit. Staří, invalidé, děti, váleční veteráni a chudí využívají pojištění ve veřejném zdravotním systému (neplatí ale, že na něj má nárok každý člověk automaticky); tento systém vydává 44% z celkových výdajů za zdravotnictví v USA. Nemocnice v USA existují komerční i neziskové. Ty neziskové provozují kraje, státy, náboženské řády a neziskové organizace (kterým mimochodem můžete poslat část daní, místo abyste je posílal státu).

Osobně nemám námitky proti modelu, kdy se za zdravotní služby platí stejně, jako za jakékoliv jiné služby. Kdo chce, nechť se pojistí. Auto si také pojišťuje ten, kdo chce. Samozřejmě to předpokládá jistou odpovědnost v populaci (viz níže).

Existuje něco jako řízení rizik, což je věc, kterou by měl každý člověk provádět. Například v Evropě se považuje za standardní mít úspory pro případ problémů ve výši minimálně tří, lépe šesti, měsíčních platů (což je v ČR pravda skoro nezvyklé). V USA je to asi více (byť to zřejmě závisí na sociálním statutu), nemohu soudit. Každopádně pokud má někdo zaplatit spoluúčast až do výše USD 1800, což je cca půlka průměrného amerického platu, není to v případě správného managementu rizik problém.

V ČR má člověk možnost vypadnout ze systému zdravotního pojištění stejně, jako kdekoliv jinde. Stačí být doma, nemít smlouvu s (ohlášení u) VZP, a problém je na světě. I u nás existuje institut neodkladné péče, kterou musí dostat i ten, kdo není schopen zaplatit. I u nás neurgentní péči člověk nedostane, když jí není schopen zaplatit z pojištění či v hotovosti.

Faktem ovšem je, že americké zdravotnictví je předražené. Rostoucí cena zdravotní péče zvyšuje náklady na lidské zdroje mnohdy až neúnosně. Řešením by podle mě mohlo být zavedení nových poskytovatelů péče na trh, například změnami v systému regulace. Nevidím do jejich systému, ale třeba v ČR musí být lékař členem lékařské komory, která si pravidla stanovuje sama. Pokud ho vyloučí, protože je blondák (tak si to odlasují), tak má smůlu, a léčit nesmí. Takový systém regulace je ideální pro zablokování trhu – stávající poskytovatelé služeb se postarají o to, aby je nikdo jiný poskytovat nemohl.

Kdybych žil v USA, snažil bych se prodávat pojištění s neurgentní péčí v zemi s levnějšími zdravotnickými službami. Například britové dnes celkem běžně létají za zubaři do Indie. Zaplatí letenku a ošetření v Indii. Nemusí měsíce čekat, a ještě je to vyjde levněji, než doma. Britské zdravonictví je podle mnoha lidí jedním z nejhorších v civilizovaném světě (a shodou okolností čistě státní).

Viz http://www.root.cz/zpravicky/nabidka-microsoftu-pro-vladni-sektor/182132/

LOL, LOL. Nakupovat HW v popelnici, to jsem ještě neviděl. Sháníte tak také jídlo, oblečení, nebo nějaké další věci? Ať se poučíme a pobavíme.

Pan LO především nevybírá popelnice. Kupodivu není problém postavit kvalitní počítač za CZK 7000, nebo koupit starší kvalitní kousek za CZK 3000 (i méně).
http://www.ddworld.cz/sestavy/vybirame-pocitacovou-sestavu-a-komponenty-leden-2008-3.html
http://www.levnapc.cz/repasovane-pocitace.html

Moje domácí síť má 1 desktop (+1 starý, který půjde pryč) a 2 notebooky. Okénko s barevnou vývojkou jen přes mou mrtvolu, přece jen mi není 16 :). Je samozřejmě pravda, že můj HW je špičkový, a tedy drahý. Ale nevidím důvod se za to nějak stydět. Tvrdě pracuji, a jsem úspěšný. Možná kdybyste se méně zabýval vybíráním popelnic, a více něčím, co lze dost dobře zpeněžit (v oboru IT v podstatě cokoliv), mohl byste třeba každý měsíc dát stranou peníze na 10 repasovaných počítačů, a rozdat je méně majetným lidem. Ale možná je jednodušší občas něco vyrabovat z popelnice, a vzdychat, jak je ten svět tvrdý a ošklivý.

Většinou se použité počítače vozí ze západní Evropy do ČR. Logicky tedy nemá moc smysl je vozit zase zpátky :). Ve skutečnosti není problém v Irsku koupit použitý počítač za EUR 50. A opět není nutné se hrabat v popelnici.
http://www.gumtree.ie/dublin/08/18596308.html

Arabové projeli několik vojenských konfliktů s Izraelem, a mají tedy držet ústa a krok. Kdyby Hamas neměl jako základ své politiky zničení Izraele, kdyby palestinská samospráva fungovala, a kdyby z "táborů" UNRWA nebyly teroristická hnízda, kam se ani palestinská policie neodváží, mohla tu dávno být dohoda. A kdyby arabské státy neútočily na Izrael, nemusel stát Izrael dnes spravovat území, která obývají tzv. Palestinci (tedy arabové žijící na území Palestiny - z definice to není národ), a na kterém měl být původně stát Palestina. To byl holt arabové v roce 1947 museli psát ústavu a budovat stát, a ne střílet a vraždit.

Palestinci si bohužel nejsou schopni sami vládnout. První palestinská samosprávná oblast v Jerichu fungovala fajn, dokud nedošlo na první intifádu. Během ní odešli izraelští zaměstnavatelé, a tamní životní úroveň propadla. Gaza byla vyhledávaným turistickým letoviskem. Palestinci ji změnili ve slum, kterému se každý rád vyhne.

Navíc palestinci nevědí, co chtějí. Až totiž budou mít vlastní stát (který by mohli mít dávno, kdyby neměli nereálné požadavky), nebudou dostávat energie, potraviny a léky z Izraele. Rovněž nebudou moci jít k izraelskému doktorovi, v Izraeli pracovat, nebo přecházet hranici kde se jim zlíbí. Samozřejmě je tragické, že palestinci jsou podobní našim romům - bez vzdělání (nebo snahy o něj), bez kvalifikace, bez schopnosti plánovat na delší dobu, s obrovskou porodností a tedy obrovskou bídou. Zvláštní je, že palestince nechtějí ani arabští bratři v Jordánsku, Libanonu a Sýrii. Když v roce 1948 projeli arabové (tehdy si palestinci neříkali) první válku a prchli do okolních zemí, nikdo jim tam nedal občanství a s tím související práva. A kupodivu je tamní arabské vlády drží v právním vakuu dodnes. Tomu říkám "arabská vzájemnost".

Na Google Earth jsem se díval. Jako první jsem viděl "etnicky vyčištěné" městečko Akko/Acre. Jeďte se tam podívat. Jednak mají hezkou pláž, a pak uvidíte, že to město má arabské i židovské obyvatele. Je to jeden z příkladů, že židé a arabové mohou žít spolu v pokoji. Samozřejmě jsou arabové chudší, ale za to si mohou sami (viz výše srovnání s romy). Nakonec ruští imigranti jsou také chudí.

Souhlasím, že pravomoci se exekutivě snadno dávají, a velmi těžko odebírají. Proto bych s jejich přidáváním byl velmi opatrný.

Letištní kontroly v USA jsem neprošel, ale drsnější než v Izraeli to nebude. Když jsme u toho, shoe bomber Richard Reid byl na listu, a proletěl se na letu El Al z Amsterdamu do Tel Avivu. Po důkladné kontrole, se souhlasem kapitána letu (a celkem správně se rozhodl, že letadlo El Al není dobrý cíl pro útok). Z no fly listu vás v USA dostane Department of Homeland Security, v Izraeli nevím.

Proč myslíte, že Guantanamo Bay detention camp obývají lidé sebraní na ulici? Jsou zadrženi v boji, na základě americké legislativy, a jejich věznění je schváleno Combatant Status Review Tribunal. Profily pár z nich (včetně přepisu slyšení) můžete najít zde:

http://www.defenselink.mil/news/Combatant_Tribunals.html

Hned první kousek: Zadržený byl dohližitelem ve výcvikovém táboru Al Qaidy v Khowstu, Afganistan. Podílel se na vytvoření partizánského výcvikového centra v Kábulu, Afganistan. Informátor FBI tvrdí, že zadrženého potkal v roce 2001 v ubytovně v Kábulu, která sloužila členům Al Qaidy, a sloužila jako kábulská komunikační spojnice Al Qaidy. Zadržený toto zažízení vedl. V roce 2002 byl zadržený supervizorem komunikační sítě Al Qaidy v Afganistanu. ... Byl také osobou, která zabezpečovala rodiny teroristů v Afganistanu. Posuzoval také požadavky dobrovolníků na zařazení do teroristického výcviku Al Qaidy. Počítač zabavený zadrženému obsahoval detailní návod k výrobě a použití detonátorů, a materiály se vztahem k výbušninám, detonátorům, chemikáliím, vojenským strategiím, střelám a tankům. V počítači byl také nalezen dopis, ve kterém Al Qaida a Libijská islámská skupina pro boj požaduje asistenci zadrženého při shánění výbušnin a zbraní.

Co myslíte, měli ho nechat jít? A ty ostatní (jen těchto top případů je na seznamu 14)? Já vím, že je to z hlediska práva na hraně. Mimochodem zadržení jsou přepravováni připoutaní na lůžku, a toletecky. Ne volně v dobytčáku, to by bylo nebezpečné.

Lidi na ulici sbírali soudruzi z KGb, kteří měli v nejdrnějších letech denní kvóty na zatýkání :)

Nikdo snad nemá námitky proti existenci palestinců. Palestinci se nesmí střílet dle libosti, a nejsou stříleni dle libosti. Hnutí Hammas (dnes ovládající Gazu) například deklaruje, že nerespektuje dohody s Izraelem, a chce Izrael zničit. Izrael je v takové situaci ten hodný, kdo dohody respektuje. Problém je v tom, že kriminální činy (například držení zbraní, výroba výbušin, teroristické útoky) nejsou palestinskou justicí trestány. V takovém případě musí zasáhnout Izrael (jde o věcnárodní bezpečnosti). Je velmi smutné, že jsou u toho civilní oběti (které nikdo nechce, a IDF se jim snaží vyhnout). Z právního hlediska má Izrael právo vstupovat na palestinská území, a provádět oprávněné úkony mimo jiné ve věci hrdelních zločinů. A například demolice domů jsou buď na základě stabvy bez stavebního povolení, nebo na základě právního řádu (zděděného po Osmanské říši; jde o obdobu zabavení auta řidiči po těžkém přestupku). Posvěceno Nejvyšším soudem; musí existovat demoliční výměr, majitelé mají právo se odvolat k soudu, atd.

Kurdové by v jižních Čechách mohli založit stát, pokud by k tomu dostali mandát od OSN. Ten by možná dostali, kdyby tu pár tisíc let žili.

Deir Yassin je jeden z mnoha podobných příběhů. Masakry židů i arabů se prostě staly. žádný takový masakr nelze omluvit; lze pouze konstatovat, že to bylo ve válce, kterou začal útok arabů.

Palestinci mohou mít stát (pokud se budou snažit). Máme tu i menší státy. Izrael nemá žádná neoprávněně okupovaná území. Z hlediska mezinárodního práva se jedná o dobytá území (to lze legálně provést), v některých případech anektovaná (to lze opět legálně provést).

Mnou uvedený příklad zadrženého je dobrý příklad. Informace od informátora jsou jedním z mnoha bodů. Ve válce se nehraje na civilní právo, to snad víte. V poslední době se nehraje ani na Ženevské konvence - bojovníci jsou neoznačení, používají zakázané zbraně, používají civilisty jako živé štíty atd. Zajímalo by mě, jak chcete v průběhu válečného konfliktu vyšetřovat generála nepřátelského vojska (funkce ekvivalentní funikci popsaného zadrženého) před civilním soudem ;)

O přepravě na lůžku nekecám. Samozřejmě je řeč o američanech. Místní spojenci nakládají se zajatci dle svých pravidel, která mohou být výrazně odlišná. Asi si nebudeme dělat iluze o jejich podobě. V relativně civilizovaním Egyptě je pořád celkem běžné, že poldové na policejní stanici pálí lidi zapálenými cigaretami apod. Zacházení se zajatci ve válce v Afganistanu zřejmě bude o pár řádů drsnější. Arabové obecně nemají moc úctu k lidskému životu, natož fyzické integritě. K přepravě vězňů američany: ano, tak se přepracují nebezpeční vězni. Chcete jim dát letenku a posadit je na civilní let z Kuwait City do Miami? Bez pout je jeden jedinec (s teroristickým výcvikem a bohatou praxí) velmi nebezpečný, desítky kusů samozřejmě o to více.

Amíci nemají měsíční plán na počet zajatců. Na Guantanamo se dostávají lidé, o kterých amíci soudí, že jsou velmi nebezpeční. Těžko si představit, že tam skončí rolník, kterého někdo udá ;)

Svědectví vězňů bych nebral vážně, dokud nejsou prokazatelná. Tvrdit lze totiž cokoliv.

Ještě k prevenci terorismu v IL: před vstupem do obchoďáku musíte projít detektorem, a vaše zavazadlo bude zkontrolováno. Na silnicích jsou zátarasy s kontrolními stanovišti a vojáky. Ve městě máte vždy alespoň jednoho policistu na dostřel. V restauracích jsou (typicky neozbrojení) strážci, kteří za plat bridádníka u McDonald's hlídají, a případného teroristu se pokusí zneškodnit (a vědí, že to asi nepřežijí; ale musí přežít hosté). Mezi západním břehem Jordánu a zónou C (území čistě pod kontrolou Izraele; západní břeh je zóna A a B, tedy palestinská samospráva) se staví plot, který má zabránit průchodu teroristů. Pásmo Gazy je obehnané plotem. Tyto "ploty" zahrnují kamerové systémy ve vididelném a infra-red spektru, optické závory, radarové detektory atd. Ambulance jsou na místě teroristického útoku v podstatě okamžitě, lidé zpravidla ani nestačí umřít (umřít za méně než dvě minuty není tak lehké). Továrny a sídliště hlídají ozbrojenci, mnohdy s velmi dobrou technikou. Tajné služby měsíčně předejdou několika desítkám útoků.

A takhe to vypadá, když to nevyjde:
http://www.youtube.com/watch?v=jCBLEnwjWa4

Upozorňuji, že mrtví jsou nevinní civilisté. Nejedná se o ozbrojence, teroristy ani zločince. Nebyli zabiti náhodou ani omylem.

Arabové dnes tvrdí, jak jsou na své "mučedníky" hrdí. Já jim to věřím, protože jde o racionalizaci. Kdyby ta sugesce, že musí být hrdí, nefungovala, museli by si přiznat fakta. Jejich děti to uvidí, a budou plivat na jejich hroby. Budou se stydět tak, jako se dnes Němci stydí za svou fašistickou minulost. Upřímně, pro araba není nic horšího, než takový obraz.

Vyjma popsaných aspektů je Izrael podobný třeba Itálii nebo jižnímu Řecku. Možná trochu civilizovanější. Pocit tam mám celkem dobrý.

Jaké cizí území máte na mysli? Jde o území dobyté ve válečném konfliktu. Jak jsem někde výše psal, ve válce legálně lze dobýt území. Lze ho pak i anektovat (což Izrael neudělal, a tento fakt je právně na hraně). Problém je v tom, že palestinská území ani není komu předat, protože tam žádný stát neexistuje. Správu tohoto území dnes provádí stát Izrael (před jeho vznikem to byly Jordánsko a Egypt). Přechodné dohody na některých územích zaručují palestincům samosprávu v oblasti veřejné správy a případně i bepečnosti. Je nutno dodat, že na těchto územích je veřejná správa mizerná, a bezpečnostní prakticky neexistuje (držení zbraní nelegálními milicemi, teroristická hnízda v "táborech" provozovaných pod hlavičkou OSN, účast oficiálních bezpečnostních sil na teroristických útocích, všudypřítomná korupce, ekonomika v troskách, bída, závislost na humanitární pomoci). Evropská a americká finanční pomoc skončila z velké části na soukromých kontech palestinských politiků, například Arafat měl údajně majetek v hodnotě až miliardy dolarů. Mnoho darovaných peněz byla také použito na nelegální nákupy zbraní a výbušnin, a výplaty členů teroristických organizací.
http://en.wikipedia.org/wiki/Yasser_Arafat#Financial_dealings

V případě půdy je tu vždy otázka vlatnictví. Například velk procento nedávno opuštěných osad mělo svou půdu legálně koupenou. Palestinci ve většině případů moc půdy nevlastní. Před vznikem státu Izrael půda patřila místodržitelům Osmanské říše, velkostatkárům apod. Arabové jí měli typicky pouze pronajatou, pokud k ní vůbec měli práva. Naopak židovské agentury legálně skupovaly půdu ve velkém (dlouho před vznikem Izraele vykoupily velkou část jeho původní rozhlohy).

Ještě bych dodal, že proti trase plotu lze opět uplatnit námitky soudní cestou. V jejich důsledku byla trasa plotu opakovaně měněna.