Tak už teď jde jádro kompilovat bez VT, ale žádá distribuce to zatím nedělá. Chtějí asi nějaký jednoduchý/ověřený fallback, když třeba grafické rozhraní nenaběhne.
Když by ale jádro bylo tímto způsobem bez VT a uživatel by VT chtěl, musel by překompilovat jádro. Takhle jen změní parametr jádra.
Ono by bylo zajimave to zapinat treba podle stavu podrzeni ctrl/shift/alt .. podobne jak to ma MacOS. Ale buhvi jak se klavesnice chova behem handoveru mezi UEFI a jadrem.
Linux je provozovaný na strojích, kde je klávesnice připojená přes kdovíco – PS/2, USB, I²C nebo dokonce Bluetooth. (Viděla jsem lidi, kteří mají BT klávesnici jako „hlavní“, jak si protrpí meníčko GRUBu a klávesnice ožije až celkem pozdě v userspace. Podle mě znamená mít počítač bez early klávesnice/konzole jen bolest.)
V důsledku to znamená, že kernel objeví klávesnici klidně až později během bootu, navíc některé klávesnice (ThinkPady, …) ignorují klávesy, které byly při (re)inicializaci klávesnice už stisknuté, takže by uživatel musel najít vhodný moment, kdy zmáčknout klávesu.
macOS si může dovolit tohle dělat, protože je celkem dobře definované, na jakém HW bude běžet.
IMHO ani na macOS pokud chcete ovlivnit boot nějakou klávesou, musí to být drátem připojená klávesnice, BT klávesnice nefungovaly.
GRUB umí detekovat přidržené Alt, Ctrl, Shift (nezkoušel jsem, ale má na to jakousi funkci). Může pak předat jádru vt.enable=1 .
Virtuální konzole (VT) není v moderních distribucích velmi používaná...
To jistě, ovšem jen do doby, než se něco rozbije.
Tak kvůli RISC-V jsem musel od číňana dokupovat USB to RS-232 (3.3V TTL) na zprovoznění po nějaké botě.
Nenapadlo mě, že se něčeho podobného dočkáme na PC taky ;-)
Stačí, když na daném ±PC framebuffer dostanete až po bootu (protože firmware, moduly) s jádrem z téměř libovolné distribuce (pokud dané jádro vůbec nějak bootuje). Takhle jsem si na jednom stroji prvně oživila CH340, abych zjistila, jak rozběhat GPU. :D
Tohle prave resi UEFI FB ... ze nejaky displej tam proste je - zarizen bootloaderem (coz je uefi bios v tomto pojeti od vyrobce, napr. na coreboot-u bych na tohle uplne nespolehal).
Pro non-UEFI boot na PC vzdy existoval textovy rezim, pripadne se dalo spolehnout na VGA, nebo VESA extensions.
Horsi to je resit na nejakych legacy bastlech (non-x86 deska a bezna grafika v pci/pcie, ktera spoleha na svuj bios extension rom pro x86).
Imho cela ta situace je vysledkem upadku a frikulinstvi dalsi generace vyvojaru, co spolehaji na to, ze vsechno vzdy funguje, lol. Treba start kompu s X kde se prihlasim - no way ze tohle nasadim. Prihlasuji se na terminalu a pak poustim X - jednou za par mesicu me to opravdu neprijde narocny ukol.
Problém je v tom, že od jisté doby to prostě funguje...
Nestalo se mi, že bych musel řešit nebootující stroj. Vlastně ano. Jeden notebook mi jeden den nechtěl nastartovat - skončil v nějaké bootovací smyčce, ale moment, kdy se restartoval, vždy přišel tak rychle, že jsem nezaznamenal proč. Různé hrátky s init-em, nuzové režimy a podobně nepomohly, tak jsem si říkal, že se na to podívám později. K tomu už nedošlo, protože příště nastartoval bez problémů...
Hele, ale aby bylo jasno, terminál používám hodně. Jak GUI, tak jaderný VT - teď jsem přešel na kmscon (super věcička - možnost nastavit si font a vlastní klávesovou mapu je pro mne výhra). Takže já bych stejně měl VT zapnutý.
Nějak z Vašeho textu nevidím výhody kmscon – font a rozložení klávesnice jde přeci nastavit i na jaderné konzoli.
Kdysi jsem zkoušela používat userspace VT nad framebufferem, ale co do spolehlivosti mi to přijde zhruba ekvivalentní tomu pustit si tam X.Org a v něm jakýkoliv emulátor terminálu. Zkoušela jsem tím nahradit jadernou konzoli, ale pak je riziko, že když něco rozbiju (třeba změnou hardwaru), nemám konzoli. Takže by to muselo znamenat spouštět VT ručně a to už můžu používat to, co mi dá jádro.
UEFI framebuffer (a předtím VBE) je pro tyhle účely fajn, bohužel se mi už povedlo potkat stroj, kde mám grafiku ještě v GRUBu a po startu Linuxu je toho rozdrbaného tolik, že nemám žádný výstup.
Hele, mám tu jeden domácí server a RS232 z něj mám vyvedený a mám na něm nastavený login terminál a jaderné výpisy (a i BIOS přes to nastavím). V případě, že to nejede, tak nemusím lézt po skříni s klávesnicí a monitorem. Navíc mám ten sériový port připojený k routeru, kde monitoruji výpisy, takže v případě havárie serveru mám k dispozici coredump.
Jsem vděčný za tyto možnosti.
Někdy je pro mě podstatně pohodlnější zmáčknout Ctrl+Alt+F1 , přihlásit se a naťukat nějakou maličkost. Grafické prostředí mi někdy nedává žádný užitek navíc, tak jsem rád že ho nemusím použít.
Občas, když něco hodně rozdrbu (třeba xdm, občas totiž dělám chyby), tak počítám s tím že mě textová konzole zachrání. Schovaná, ničemu nezavazí, čeká jestli se mi bude hodit. Používám ji málokdy, ale když ji zrovna potřebuju, tak jsem vždycky velice rád že tam je.