Steven J. Vaughan-Nichols shrnul poslední dění na poli sjednocování Linuxového desktopu v článku Desktop Linux's best day ever. V dosavadní historii skupiny vývojářů (zejména KDE vs GNOME) víceméně mezi sebou vedli „války” a vítězem byl Microsoft. Nyní to vypadá, že sjednocení Linuxového desktopu je jen otázkou času a uživatelé by se mohli dočkat jednoduchého způsobu instalace aplikací jako je tomu ve světě MS Windows.
Nejlepší den Linuxového desktopu
7. 4. 2006
22
nových názorů
-
Když jste připojený dostatečnou linkou k internetu. Pokud ne, tak je instalace v linuxu totální utrpení.
Prostě linux bez internetu je pouze pro masochisty. -
Souhlasim, ze Linux je OS velmi prorostly spolehanim na pritomnost v sitovem prostredi. Nicmene musim oponovat v tom, ze technicke moznosti, ktere nabizi apt, pripadne yum, o nekolik generaci prevysuji to, co muzeme najit v OS Windows. Problem je v tom, ze a) vyrobci/distributori komercnich programu techto moznosti nevyuzivaji, b) vyrobci/distributori komercnich programu jsou casto odkojeni chaotickym systemem Windows, coz vede k bodu a). Je samozrejmosti, ze upgrade lze provest nejen ze siroke skaly internetovych spojeni, ale take z distribucniho CD. Coz by mohli vyuzit i vyrobci komercniho SW nejen k distribuci programu, ale zaroven k distribuci oprav na program.
Priklad vhodneho komercniho nasazeni: Nektere routery/firewally, ktere pouzivaji jako OS Linux. Je mozne dostat se do nich pres ssh nebo pres web, je mozne velice jednoduse nebo primo automatizovane upgradovat jejich SW vcetne firmwaru (vyrobce vystavuje na siti debian repository, kterou lze samozrejme stahnout i na CD). Uzivatel na to nemusi ani sahnout, ale kdyz chce, ma k dispozici plnou paletu nastroju Debianu.
Srovnejte si to s nejcastejsim typem upgrade programu na Windows - hledani na netu, stahovani, odinstalace predchoziho programu, instalace nove verze.
I na Windows ale existuji velmi chytre napsane programy - treba automaticky update AVASTu a jeho databazi pres binarni delty je velmi usporny co se tyce prenosove kapacity a funguje stabilne. Kdyby se takhle umely chovat vsecky programy na Windows, ani nesteknu. V Linuxovych distribucich to totiz skrze system baliku (apt/rpm/cokoli jineho) vsechny programy umeji [az na ty binarni delty]. -
Ale no tak... standard na menu uz davno existuje
http://www.freedesktop.org/wiki/Standards_2fmenu_2dspec
http://www.freedesktop.org/wiki/Standards_2fdesktop_2dentry_2dspec -
vredy (neregistrovaný)"Instalace jako je tomu ve světě MS Windows"
jak tomu rozumim ja, je ze si stahnu "neco" (balicek/zdrojak/...)
a nainstaluju ho.
Zatim musim hledat jestli existuje nekde balicek pro konkretni distribuci,
a konkretni verzi, pokud neexistuje tak compilovat, coz znamena mit veskere nezbytnosti pro kompilaci na pocitaci, procist vsechny nastaveni, aby vysledek byl takovy jaky ho ocekavam.
Trosku by to sjednotit chtelo. -
mrzout (neregistrovaný)Vetsina linuxovych distribuci se instaluje mnohem snadneji nez Windows desktop.
Rec je asi o tom, ze nekde najdete novy program a ten nema balicky pro vase distro. Navic muze byt uzavreny, bez zverejnenych zdrojaku. Windows user to neresi a klika "next, next ..." a ma nainstalovano. -
Jarda (neregistrovaný)Jenze rada veci v Debianu je, bohuzel, v dost predpotopnich verzich. Treba Firefox furt 1.07 a to jedu Debian testing. Kdovi, co je ve stable. A na unstable se neodvazuju, i s tesingem jsou obcas problemu. Na svem silnem dvouprocesorovem superstroji mam Gentoo, a to je s verzemi o dost dale.
-
vd (neregistrovaný)Ano, ale srovnavejte Debian a Gentoo z hlediska jejich nasazeni. Nikdo by asi nechtel na server distribuci, kterou si sam zkompiluje a ktera mu predhazuje neustale nove verze sw (viz. comix Kernel Panic :-), nevim ktery dil presne to byl, ale o Gentoo je tam peknych par slidu). Debian ma dlouuuuhyyy vyvojovy cyklus, ktery je vhodny pro nasazeni na serverech. V distribuci jsou 100% odladene a otestovane programy s vychytanymi chybami. Neni to chyba Debianu, ale vlastnost.
-
DNA (neregistrovaný)instalace aplikací jako ve windows? To snad ne, to se mi jako nainstaluje aplikace do /usr/ jedním klikem a klikáním na next bez rootovských práv? Ne, děkuji, po přechodu na Linux nebudu dělat krok zpět a po vzoru windows sjednocovat uživatele s adminem... Aby se nakonec nepřiblížil Linux windowsu až moc, s děravým systémem nechci mít nic společného. Stejně tak není dobré spatlat KDE a Gnome dohromady, jen společné ikony na ploše a sjednocené položky v menu, přece to nebude jak ve windows, že všichni budou mít stejnou lištu, ikony, prohlížeče webu, přehrávače atd.
-
pista (neregistrovaný)Zober si to z tohto pohladu. Windows user stiahne .exe instalator, poklika a ma nainstalovany soft. V linuxe si len tak lahko balicek nestiahnes, lebo len velmi malo vyvojarov vydava okrem zdrojakov aj balicky. Ak nahodou aj ano, este to neznamena ze ten balicek bude fungovat kazdemu. A ostava mu len kompilacia, a na to uz treba nervy, cas a ine veci... rozhodne to nie je pre kazdeho.
-
FerD (neregistrovaný)S tym suhlasim. To mne vysvetlovat netreba. Tiez som si uzil. A nadaval som dost. Ale aj som sa vela naucil a s tym som spokojny. Faktom vsak zostava, ze vacsina ludi chce system pouzivat a nie sa ucit.
Len som chcel povedat, ze to co je z pohladu "bezneho desktopoveho pouzivatela" problem je vlastne (podla mna) dosledkom vyhod Linuxu (i dalsich unixov), resp. opensourcu. Ja som si zvykol a vyhovuje mi to. Ale to som ja. Mne napr. uz teraz miestami pridu Windows dost komplikovane, pokial clovek len nechce pozriet web/mail, zahrat hru, napisat text. Mozno som divny, ale je to tak. Okrem toho, uz to bolo aspon milionkrat povedane, ze ked sa porovnava Windows a Linux, treba sa skor orientovat na konkretnu distribuciu a nie lamentovat nad Linuxom s GNU vseobecne. Velky vyznam roznosti distribucii je imho v tom, ze je kazda ina a je na mne ktoru si vyberiem, ktora mi vyhovuje. Jedna z moznosti je vybrat si taku distribuciu, ktora je dost casto aktualizovana a ma aj dost softwaru. Potom je vacsia pravdepodobnost, ze tam bude aj software, ktory zhanam a bude prisposobeny tomu co mam nainstalovane. To vsak tiez prinasa dalsie problemy. Co uz... ;-) -
-pao- (neregistrovaný)Pojďme si nalít čistého vína a to bez toho, abych snad rozpoutal flame. Linux, který bude použitelný "běžnými uživateli" (tedy například těmi ženami ve firmách o které se starám, z nichž některé jsou i velmi snaživé a zvídavé) bude ekvivalentem Windows. V tom okamžiku přestane být zajímavý pro určitou komunitu, která si najde zase něco dalšího. Samozřejmě - lze to řešit i tak, že to bude "dnešní" linux, náležitě nainstalovaný, konfigurovaný a udržovaný solidním administrátorem.... ale to pak mohou být stejně dobře Windows, které nejsou děravější, než neošetřovaný linux.
Ty řeči o uživatelích kteří "musí" pracovat jako administrátoři v prostředí Windows nebudu komentovat. Jsou to nesmyly amatérů, kteří se nachytali na zrádnou (zdánlivou) trivialitu Gatesových okýnek a shořeli - nedokázali do toho systému nikdy proniknout. Pak možná (ale spíše ne) budou úspěšní na linuxu, který jim to podává jinak a nutí je myslet tam, kde by to jinak sami neudělali.
Největší chyboua tragédií komunity kolem linuxu a spol. je to, že lže sama sobě. A že se nikdy nepokusila skutečně pochopit důvody a způsoby, proč a jak "běžný uživatel" pracuje.
Jsem člověk odkojený ještě osmibity, dosem, dělal jsem dlouho Apple... nedělá mi problém žádný systém, pokud na něj mám několik dnů času. Nikdo by raději nenasadil něco jako linux do produkčního prostředí na stanice místo Windows. Obvykle to nejde. To je vše. -
mz (neregistrovaný)"Jsou to nesmyly amatérů, kteří se nachytali na zrádnou (zdánlivou) trivialitu Gatesových okýnek a shořeli - nedokázali do toho systému nikdy proniknout." -asi jo, ale dodnes neexistuje ve windows něco jako sudo nebo lépe: "spustit jako jiný uživatel" rovnou v gui, kde by se napsalo heslo admina a program se nainstaoval a dal potom zapnout z normal účtu a taky, kdo má pořád povolovat zápis do toho a toho adresáře a stejně existuje spousta prasáren, které rozjet pod jiným než admin účtem pomalu nejde(hodně toho znám třeba na počítačích ve škole, třeba delphi7, baltík, a ještě něco na stránky, co prostě nešlo ani po povolení zápisu do všech myslitelných adresářů), ve škole/podniku se to nějak vyřešit musí, ale doma se na to každý vykašle a jede pod adminem jen z lenosti, stejně ani pod admin účtem se s windows nic extra podělat nedá(teda ne tolik, co v linuxu při stejném způsobu používání, tj nelze smazat otevřené soubory, "odbouchnout" některé procesy,...) ve windows vlastně admin účet ani neexistuje, je tam jen user, který dovolí instalaci programů, viz restarty po instalaci aktualizací, další problém: učitelce informatiky správce nevěří, nedá jí práva (a upřímě, ví, co dělá), a ona přinese nový flashdisk, který se namapuje na písmeno obsazené netware diskem, a neni vidět, musí restartovat, což když bude správce nemocný, komp má čtyři porty a děti přinesou úkoly na 15 flashdiscích, bude dost restartů, aby to všechno mohla přečíst, že??? PS: nejsem správce, jen občas pomáhám, nemyslím si, že umím všechno, ale většinu problémů umím vyřešit sám a na tohle jsem nic obecně použitelného nenašel
-
vd (neregistrovaný)Uz jsem to psal nekde vyse. Uz od 1969 plati "Mechanism, not policy." Pokud chcete politiku v unixovem systemu, tak si ji tam MUSITE NASTAVIT (abych tak trochu parafrazoval "The Art of Unix Programming"). Btw. v te same knizce je zajimava myslenka. Hodne lidi predvidalo unixu rychly pad (zvlaste ty, ktere nutili uzivateli politiku, misto mechanizmu - to delate i vy), ale postupne vsechny umrely a ... unix je tu stale a jeste dlouho tu bude. Pokud tvrdite, ze Linux nejde nasadit do produkcniho prostredi, tak vite houby.
Vy jste unix vubec nepochopil a ani ja jsem ho nepochopil, ale jsem mnohem bliz poznani, nez vy. Vite, unix (a jemu podobne) predpoklada, ze uzivatel vi co chce a ze si uzivatel system nastavi. Nepredpoklada ... ehm ... hlupacka.
Prectete si knihu o ktere jsem psal, vali se nekde na Internetu zdarma ke stazeni. Neni ani tak o programovani (samozrejme taky), ale spise o filozofii a kulture okolo Unixu.
Autor zprávičky
