Názory k článku
Nejrychlejší superpočítač Evropy je ze Švýcarska
-
No jiste. Kdyby tam dali Widle, stal by takovy cluster miliony za licence a vykon by spadl na 50 %. Krome toho Widle na spouste HW nejedou anebo blbe. Si predstavte, jak treba na tisici strojich mate BSOD a objizdite to na kolobezce a mackate reset. To by bylo jak ten stary americky elektronkac, kde v prumeru tak jednou za dve hodiny vydoutnala elektronka a muselo se to vypnout, zchladit a pak hledat a hledat.
-
JA (neregistrovaný)
Jj, windows maji jiste problemy bezet na kde cem:o) Pocitam, ze windows ma o dva rady vetsi podporu pro HW nez vsechny ostatni platformy dohromady:)
Jinak na techto pocitacich bezi vlastni totalne osekany system, ktery jen zprostredkovava nejake centralni instrukce, nic vic. Prijde nejaky packet s kodem a on jej jenom pusti, nic vic. Pocitam, ze jadro na takovem systemu bude mit par kilobajtu max, o zadnem linuxu (v obecnem pojeti slova) nemuze byt rec. Takove jadro bude mozna dokonce nejak HW naroubovano do CPU, aby nepotreboval uloziste nebo nemusel bootovat z nekama ......
Klasicky linux by tam cekal asi jen uplny fanatik:)
Co by me ale mnohem vic zajimalo jsou ty nicnerikajici FLOPS, z principu definice te "jednotky" je zcela irelevantni v jednoucelovem superpocitaci ... kdyz se veme treba zpracovani HVEC nebo nejaka FFT, tak specializovany obvod bude mit FLOPS limitne blizici se nule, ale dokaze zpracovat 50 streamu v realnem case, ale nespecializovane CPU bude potrebovat ke stejnemo vykonu pul superpocitace:) To je asi jak ty andoidi benchmarky na ARM vs. x86 ... nulova informacni hodnota, ale hlavne, ze to vyhodi nejake cislo:) -
Lael Ophir (neregistrovaný)
Dnešní superpočítače jsou typicky výpočetní gridy, v principu podobné projektu SETI@home. Nejčastěji se používají naprosto běžná x64 PC s GPU kartami, v běžném racku. Rozdíl bývá jen v síťovém spojení.
SW na nodech tvoří většinou běžný OS s podporou rychlejšího síťování a implementací MPIv2. Obecně vzato nezáleží na použitém OS; Linux je samozřejmě zdarma, což je výhoda.
Problém bývá v řízení clusteru a dosažení rozumného výkonu. Někdy máte k dispozici armádu unixových adminů, kteří mohou měsíce experimentovat, kompilovat a nastavovat aby celou věc rozchodili, a poté to budou do smrti administrovat.
Jindy potřebujete HTC prostě používat na akceleraci výpočtů (Matlab, GROMACS, TELEMAC, Numerix apod.), a nechcete u toho stavět tým experimentátorů a opečovávatelů. Pak se vyplatí Windows HPC Server. Objednáte, přivezou pár racků, provede se rychlý deployment, a je hotovo. Když chcete napsat něco vlastního, použijete Visual Studio, včetně možnosti remote debuggingu přímo na nodech. K tomu je tam samozřejmě konzole, správa jobů, diagnostika atd.
