Názory k článku
Nejvzdálenější restart v historii lidstva
-
developer (neregistrovaný)
Vyznam tej sondy je ale aj tak pochybny. Svoj ucel uz splnila (pofotila rozne planety). Teraz leti akoze v ustrety neznamej civilizacii. No kedze je to po tolkych rokoch iba 13 svetelnych hodin, je dost mozne, ze skor ako ju najde nejaky alien, tak si po nu doletime a vystavime v nejakom muzeu.
-
Trident (neregistrovaný)
Dalsi Ynteligent. Vzhledem k tomu ze v do te oblasti se tak 10–20 let nikdo nepodiva(naposledy vypustili sondu smerem k plutu a koiperove pasu sondu ktera ma v nazvu Horizon nebo tak nejak). Voyager se nachazi na hranici heliopauzy. A vzhledem k tomu ze nektere pristroje jeste funguji, sonda ma stale svuj vyznam.
-
UNIX vzniknul v roce 1969, ovsem HW ty sondy urcite nebyl tak vykonnej, aby ho utah. Tehdy urcite tam nepsali SW v nicem jinem nez ASM, pravdepodobne bez jakyhokoli OS.
Ale pokud jde o dobivani versmiru, tam moc o odzkousenych technologiich nemuze byt rec :).
Dnes se pro satelity Linux samozrejme pouziva. -
Martin (neregistrovaný)
„Ale pokud jde o dobivani versmiru, tam moc o odzkousenych technologiich nemuze byt rec :).“
To si delate legraci? Samozrejme, ze pro vesmir se pouziva osvedceny HW z letectvi a vojenskych projektu.
„Dnes se pro satelity Linux samozrejme pouziva.“
V jakem pomeru k proprietarnim OS pro ucely letectvi/kosmonautiky? -
Ve vesmiru nemaj technologie z letectvi moc velky uplatneni, ve vesmiru nemas gravitaci a atmosferu ani magneticke pole Zeme, cili vetsina leteckych pristroju je ve vesmiru nepouzitelna. Stejne tak napriklad tepelny stity nejsou potreba v letectvi ani vojenskych projektech. 90% vesmirne technologie je kompletne nova vcetne novych materialu. Mozna by to chtelo trochu pocist co vsechno musela NASA vyvinout aby se do vermiru dostala…
V jakej je „trzni podil“ Linuxu v oblasti kosmonautiky netusim. Jeste sem na takovou statistiku nenarazil :). -
Izak (neregistrovaný)
No s tim linuxem je to tak, ten RT linux, myslim ze flylinux nebo jak mu NASA rika je zde relativne kratkou dobu, ale na to vozitko na marsu se uz pouzil linux.
Rusove meli GOS a tam byla kazda aplikace svym OS a OS byl v podstate mezivrstva, neco jako virtualizace … zajimave, kdyz si vezmu, jak je to stara tech. a jak preskocila dobu …
-
Trident (neregistrovaný)
A tohle muze psat na roota… kam jsme se to dostali…
Na vozitku na marsu a to jak Sojouneru, tak na spiritu/oportunity je VxWorks. OS ktery se bezne pouziva i v IT kritickych embedded aplikacich nebo robotice obecne. Napriklad jedny z prvnich kabelovych modemu u nas-Motoroly ho mely. Jinak ovladaci software na zadavani prikazu ze zeme je v jave a je pomerne tezkopadny;( -
Petr (neregistrovaný)
Vás bych teda pustil do kosmického programu… Samozřejmě, že se používají oveřené a osvědčené technologie. Proč si asi myslíte, že ještě v 80-letech se používali např. rtuťové spínače pro řízení odstřelu jednotlivých stupňů, které vymysleli v německu při vývoji V1 a V2. Protože elektronické řízení oproti tomu „fyzikálnímu“ bylo mnohem nespolehlivější. A tak je to se vším.
Ad UNIX – tady vůbec nejde o to, zda už tehdy UNIX existoval. Ano, existoval, ale nikoho by ani ve snu nenepadlo, aby do tam dali i kdyby jim to HW utáhnul! A není tam ani dnes. Experimenty a vozítkama a jinejma hračkama slouží kromě primárního poslání především pro ověřování nových věcí, ale jak má být něco na 99.9999% tak vám tam žádněj *nix (ani jiný obyčejný OS) a např. Intel Core nedá. -
Gratuluju k nalezeni jedne stare soucastky, ktera se snad jeste pouzivala pred 30 lety :). Samozrejme pokud neco funguje dobre a neni v dosahu nic vyrazne lepsiho, neni duvod to menit, ale o kolika castech se da takhle mluvit? Kosmicke lety byly vzdy experimenty. Z experimentalniho stadia se lety do vesmiru stavaji az s komercializaci.
Jakej je rozdil mezi sondou poslanou kolem nekolika planet a sondou ktera musi prezit pristani a pak samostatne fungovat v prasnym prostredi Marsu? Nebo sondou poslanou vystrelit na kometu, ktera mimochodem otestovala uplne novy typ pohonu?
Jakykoli sondy nebo lode vzdy vyzadovaly nove technologie. Pritom cena tech sond je tak astronomicka, ze selhani je temer nepripustne. Ovsem bez tech novych technologii ty sondy ztracej smysl. K cemu by byl vesmirnej teleskop bez supercitlivyho snimaciho cipu? Jak by kosmonauti vystupovali do volnyho prostoru bez skafandru? K cemu by byly na povrchu Marsu roboti bez umely inteligence? Proto pred kazdym startem probiha spousta testu a i presto se ztrati pulka sond poslanych na prozkoumani Marsu… miliony dolaru ztracenych… -
Petr (neregistrovaný)
Vy jste vážně nechápavej, anebo si pletete sci-fi s realitou. Nejde o jednu součástku – to byl příklad. A hlavně co to podle vás je „nová/moderní technologie“?! Pokud byste tím myslel způsob jak důmyslně použít osvědčené věci a postupy pro dosažení nového cíle, tak to v rámci kosmických programů platí. Ale vy si zjevně myslíte, že tam strčí něco „cool“ jenom proto, že je to moderní a inovativní – což ale oni NIKDY neudělali a neudělají. Vždy se používaly technologie staré zhruba 10 – 20 let a to platí i dneska (a nechoďte na mě s notebookem od Dellu na palubě raketoplánu… ano, možná tam měli i lízátka).
-
Nejsem si jistej kdo je tu nechapavej. Ja nerikam, ze do vesmiru poslou cokoli kdo zrovna vymysli. Samozrejme je tam spousta overenych veci z jinych oboru, (i kdyz vetsinou upraveny pro konkretni ucel). Ale je obrovsky mnozstvi veci, ktery se museli vyvinout specialne pro lety do vesmiru. Samozrejme ze nekdo neco nenactrtne a za tejden to leti. Nejdrive se testuje na zemi treba i tech 10 20 let, ale je to vec vyvinuta pro lety do vesmiru… Na co by byl komu na Zemi skafand vyvinutej pro hopsani po mesici? Dnes uz se do vyvoje vesmirnych technologii necpe tolik penez, proto Amici porad litaj v prehistorickych raketoplanech i kdyz uz mel byt davno nastupce jehoz ruzne prototypy, ale prave z nedostatku penez byli skrtnuty a NASA se tak vraci technologicky do 60 let minulyho stoleti…
-
Petr (neregistrovaný)
Ach jo. To se rozumí, že skafandr do vesmíru nebudou vyrábět na procházky v parku a stejně tak, že nebudou do vesmíru tahat míchačku na beton (přestože je osvědčená). O tom tady někdo nemluvil. Ale pokud novou (a snad unikátní) technologií myslíte ten sám fakt, že se pro VESMÍRNÉ účely pustí do výroby VESMÍRNÉHO skafandru a nepoužijou skafandr na potápění, tak mluvíme každý o ničem jiném. To totiž není technologie, ale pouhé podřízení se účelu. A k tomuto účelu se právě použijí stávající (osvědčené) technologie pokud to jen trochu jde a cokoliv nové se používá velice obezřetně a v prních fázích především tam, kde selhání nebude mít fatální důsledky. To v důsledku znamená, že se věci (které jsou posle vás moderní) dostávají do vesmíru velmi pomalu a pozvolna nebo dokonce vůbec.
Teď říkáte: „…Ale je obrovsky mnozstvi veci, ktery se museli vyvinout specialne pro lety do vesmiru. Samozrejme ze nekdo neco nenactrtne a za tejden to leti…“, ale zhruba to jste právě předtím tvrdil, viz „…90% vesmirne technologie je kompletne nova vcetne novych materialu…“, což je právě přesně naopak – těch 90% jsou osvědčené (podle vás zastaralé) technologie.
Také je třeba rozlišovat co se v rámci kosmického programu, kde použije. Tedy co přímo ve vesmíru, co na zemi, co na zemi jen při vývoji a výrobě atd.
Nakonec, nemyslím si, že by se NASA (či jiná vesmírná agentura) vracela do 60 let minulého století (i když stejně jako přispěvatel níže si nemyslím, že by to v některých případech bylo špatně – některé dobré nápady by stálo za to oprášit). Ale myslím si, že se „z oblak“ vracejí zpátky „na zem“. Raketoplány, jsou sice pěkná věc, ale ukázalo se, že hlavní cíl (tj. ekonomicky úspornější lety) ani zdaleka neneplnily. Takže je třeba přijít s něčím lepším, třebaže to podle vás bude „technologický krok zpátky“, protože to patrně nebude vypadat jako z Hvězdných válek. -
Radovan (neregistrovaný)
Neber to podle Vesmírných kovbojů, to byla komedie!
Zápletka: Rusům se podělal satelit ve kterém je počítačový systém okopírovaný z americké stanice Skylab. NASA je musí zachránit, ale protože tomu tam už dneska nikdo z těch mladých nerozumí, pošlou to spravit pár dědků.
Realita: ve Skylabu byl řídící počítač AP-101, výborná letecká mašina která létá například v F-15 nebo B-1B, a ten je odvozený z IBM System/360 z roku 1964. V každém raketoplánu je jich pět! Houby že tomu nerozumí, je to jejich denní chleba už skoro padesát let :-D Před pár lety je teda trochu modernizovali, místo feritových pamětí tam konečně dali dostatečně odstíněné polovodičové, takže hmotnost každého klesla z nějakých 110 kg na 45. I když to je v té stotunové krávě nepodstatný detail.
A co se těch nových technologií týče, tak Amíci dodnes nedokázali postavit nic lepšího než raketoplán, s raketami jsou úplně v hajzlu. Dneska už nedokážou postavit ani ten Atlas se kterým létali na Měsíc (stejně jako Japonci už nedokážou vyrobit kvalitní elektronky), protože už pro to nemají potřebné „překonané“ technologie. Museli by začít úplně od začátku a to nedokážou zaplatit. Nebýt primitivních ruských Sojuzů, které vznikly před čtyřiceti lety, tak by žádná ISS nebyla. A spolehni se že na těch bys pár stoprocentně spolehlivých rtuťových spínačů a analogových počítačů našel! Stejně jako dávno zapomenuté feritové paměti ve Voyageru…
P.S. ztracená sonda na Marsu – když počítač spočítá výšku otevření padáku v metrech podle údajů z výškoměru, který měří ve stopách, tak to holt trochu pleskne ;-)
P.P.S. projekt ruského marsochodu z osmdesátých let, nepřipomíná ti to náhodou něco? -
Petr (neregistrovaný)
Podle hierarchie příspěvků mám dojem, že to byla reakce na mě. Ale s vámi naprosto souhlasím (ačkoliv neřeším, ze které země ten či onen vesmírný program pochází) – zhruba to jsem se právě snažil tomu Black Riderovi s „velkýma očima“ z nových technologií vysvětlit.
Nechtěl jste tedy reagovat na něj? -
Radovan (neregistrovaný)
Skutečně to patří Black Riderovi, ono to odsazení není moc dobře vidět, možná by to chtělo i tady nějaké spojovací čáry jako jsou v tom rychlém přehledu.
Ještě jsem si k těm leteckým technologiím vzpomněl, že ruský Buran ve svém čtyřiasedmdesátiprocesorovém palubním superpočítači používal sběrnici Boeing. Na rozdíl od amerického Space Shuttle také bez problémů zvládl celý let včetně přistání s automatickým řízením, což NASA trvalo ještě dalších deset let. Holt Rusové použili šičkovou technologii osmdesátých let zatímco NASA létá na špičkové technologii let sedmdesátých.
Na druhou stranu je pravda že pro kosmický program se musely vyvinout i některé úplně nové věci, které dnes mohou používat i běžní smrtelníci, pochází z něj třeba suchý zip nebo mazadlo WD-40. Také pro lepení žáruvzdorných destiček na raketoplány bylo třeba superodolné lepidlo, ale tam to asi nebude taková sláva, protože jich Američanům při každém přistání opadá pěkných pár desítek. Buran olepovali studenti na brigádě a neodpadla ani jediná :-D
Supermoderní technologie se používají akorát ve špionážních satelitech, což je také jediný důvod proč USA ten šíleně předražený kluzák s provozními náklady převyšujícími lety na Měsíc (proto se na to Rusové na poslední chvíli vykašlali) i po těch letech a desítkách průšvihů včetně dvou katastrof pořád ještě udržuje v provozu, 90% peněz na Space Shuttle je od Pentagonu a tajných služeb. Jinak má NASA roční rozpočet, který na „export demokracie“ do Iráku a Afghánistánu vystačí tak na dva týdny… -
Petr (neregistrovaný)
No však si taky myslím, že NASA (resp. celkově USA) už pochopily a něco takového jako Space Shuttle hned tak nezopakují. Je třeba přijít s něčím rozumnějším.
A ohledně „Rusko versus USA“ bych řekl, se prostě od sebe dost učí. Například (co vím) první pokus o orbitální stanici SkyLab byl opravdu pionýrský kousek co nevalně dopadl, Mir už byl mnohem lepší (a podle mě jeden z nejlepších kosmických projektů), no a ISS je zase lepší než Mir…
P.S.: Jo, jo… ten suchý zip je opravdu vrcholná technologie :-) -
Murphy (neregistrovaný)
„Dneska už nedokážou postavit ani ten Atlas se kterým létali na Měsíc“
Rakety Atlas byly použity pro projekt Mercury ale také pro vynášení družic do kosmu. Vzniklo mnoho variant této rakety. Poslední verze Atlas 5 vynáší dodnes komerční družice do vesmíru. Poslední start byl letos 22. dubna.
Na měsíc létaly rakety Saturn. Nyní vyvíjí rakety Ares 1 a 5. -
Trident (neregistrovaný)
Ach joooo… n
Doposud se pouzivaji elektronky. A to nejen v kosmonautice. Jsou o dost mensi a z modernejsich materialu ale pouzivaji se.
Az do zacatku 90tych let raketoplan pouzival feritove pameti. Potom prisel pocitacovy „upgrade“ na avoniku AP-101S(od semiconductor). S klasickymi pametmi. Samozrejmne nekolikanasobne jisteni proti flip-flopu ktery se v silne radiaci podari raz-dva.
Nevim jestli od te doby upgradovali na AP-104. Ale muzeme se zeptat;)
A kdyz jsme u tech supercipu. Ty se pouzivaji na zemi v dalekohledech. V kosmu se pouzivaji orezanejsi snimaci technologie. Nejdulezitejsi je radiation hardened design. Treba takova IBM ma v techto soucastkach pomerne silnou pozici.
Ano iontovy pohon jsme vyzkouseli. Ale co se tyce pocitacu tak nam letaji nad hlavou same sroty. Vykonove srovnatelne tak s i386 a 8086.
Neni tomu tak davno co NASA vykupovala tyto procesory. Duvodem je predikovatelnost operaci, odolnost proti radiaci a siroka zakladna vyvojaru. A nelze zapomenout na lety provereny design.
Jinak v kosmu se spise pouzivaji zminena APcka(znate z vojenskych stihacek:) specialni verze PowerPC,MIPSky,specialni verze AVR a podobne.
Vzato kolem a kolem tak na marsovskych vozitkach jsou vlastne jedny z nejvykonejsich procesoru momentalne v kosmu.
Cela ta opicarna dava smysl. K cemu je vam ultramoderni pohon, kdyz vam umre primarni i sekundarni ridici pocitac jen kvuli tomu ze je slunecni maximum? -
jirka (neregistrovaný)
Dodnes se v letadlech a raketoplanech pouziva general purpose computer (GPC) model AP-101 nebo novejsi AP-1 ktery ma stejne registry a instrukce jako IBM-360 a tato sonda bude mit v sobe starsiho bratricka kdyz byla vypustena v roce 77 a arch je od roku 66 pro zajemce odkazy dole
Tyto „zastarale“ pocitace se pouzivaji protoze jako jedine maji certifikaci pro pouziti v letectvy ktera je velmi nakladna
viz:
NASA uses five general-purpose computers in the Shuttle. Each one is an IBM AP-101 central processing unit (CPU) coupled with a custom-built input/output processor (IOP). The AP-101 has the same type of registers and architecture used in the IBM System 360 and throughout the 4Pi series29. IBM announced the 4Pi in 1966, so by the early 1970s, when Shuttle procurement was complete, the machine had had extensive operational use30. The AP-101 version, which is an upgraded AP-1, has since been used in the B-52 and B-1B military aircraft and the F-8 digital fly-by-wire experimental aircraft. The central processor in each case is the same, but the IOP is adapted to the particular application.
http://www.hq.nasa.gov/office/pao/History/computers/Ch4-3.html
http://klabs.org/DEI/Processor/shuttle/
zde jsou pdf :
HAL/S Compiler System Specification
HAL/S Language Specification
HAL/S Programmer's Guide
HAL/S-FC User's Manual
Programming in HAL/S (Scanned by Eric Smith) -
x/ (neregistrovaný)
JJ kam se hrabe soucasna technologie na starou dobrou TTL logiku. Kdyz se dostalo Apollo 13 do problemu, tak po poklesu teploty v kabine poletovaly kulicky zkondenzovane vody, pri navratu do atmosfery dokonce zacalo prset, ale nedoslo k jedinemu zkratu. Kdyz jsem tuhle sledoval radoby odborny komentar Antonina Vitka v CT24, jak ze je soucasna technologie superspolehliva, protoze se milion soucastek vejde na jeden maly chip, tak radeji no comment :-)
btw lepsi dukaz spolehlivosti, nez Voyager je druzice Oscar 7, ktera aktivne pracuje jiz od roku 1974 :-) http://www.amsat.org/amsat-new/satellites/satInfo.php?satID=9 (postavili ji mimochodem radioamateri)
