Některé nové notebooky od Samsungu nepřežijí instalaci Linuxu

Jsem docela překvapenej že tu ještě neni Lael :D

Asi mu odisiel (aj) jeho notebook, koli tej chybe...

Vidím že je tu po mě poptávka :). Dnes není tak velký problém dát dohromady OS, který bude kompilovat, a dokonce bootovat. Problém je v tom obrovském rozsahu HW, na kterém musí běžet. Komunitní tvorba SW bohužel nemá klasické QA, takže je výsledek vždycky sázkou do loterie. Drivery se píšou podle specifikací chipsetů a metodou reverse engineeringu, a často bez testování na HW, na kterém nakonec běží. Někdy to zafunguje, a někdy prostě ne. Zastánci open source vždycky tvrdí, že mají ten SW zdarma, a testováním SW je právě jeho používání. V tomto případě to "trochu" nevyšlo.

Zajímavé komentáře na LaunchPadu:
https://bugs.launchpad.net/ubuntu-cdimage/+bug/1040557?comments=all
#55 José popisuje popisuje, jak svůj Linuxem bricknutý notebook reklamoval s tím, že mu ho rozbil Windows Update :)
#83 Použití efibootmgr přepisuje položku pro vstup do BIOS Setupu.

Zajímavý je i komentář autora kódu:
https://plus.google.com/111049168280159033135/posts/h7FjkQKZHKT

Další podobné problémy:
- lm-sensors během detekce zařízení prováděly zápis do jejich NVRAM. Výsledkem byla CRC chyba NVRAM, díky které ThinkPady nebootovaly.
http://www.lm-sensors.org/browser/lm-sensors/branches/lm-sensors-2.10/README.thinkpad
- Chyba v ftrace vedla k nechtěnému zápisu do paměti karet Intel e1000e, což je odstavilo.
https://lwn.net/Articles/304105/

Z krátkodobého hlediska je řešení jasné: nepoužívat modul samsung-laptop. Zřejmě se ukáže, že kód (opět) zapisuje do VNRAM, kam zapisovat nemá. Z dlouhodobého hlediska to ale vypadá, že vývoj Linuxu jako platformy má problém. OS se nedá vyvíjet stylem "kompiluje to, dokonce to běhá na mém HW, tak to musí být OK". OS nemůže být sada špinavých hacků. Drivery je potřeba psát pro specifická zařízení, dát dohromady testovací framework, certifikovat HW, komunikovat s výrobci. Jenže to znamená spoustu práce. Je to jako rozdíl mezi smontováním motoru s podvozkem v garáži, a výrobou moderního automobilu, který chrání posádku, zastaví sám před překážkou atd. Ale kdo to celé úsilí vedoucí k profesionalizaci Linuxu zaplatí, když koncoví uživatelé mají distra zadarmo?

e009424 samsung-laptop: Disable on EFI hardware
83e6818 efi: Make 'efi_enabled' a function to query EFI facilities

Bohužel podle všeho pořád nikdo nezná faktickou příčinu problému. Zakázat modul samsung-laptop je fajn, ale příčinu to neřeší.

A v čem ten problém vývoje Linuxu jako platformy tkví? Ono, pokud hardware obsahuje nějaké nedokumentované vlastnosti, tak se pro něj vyvíjí cokoliv také těžko, neboť nikdo nemůže zaručit, že nedojde díky nějaké chybě k vyvolání té nedokumentované vlastnosti.

Kdo to zaplatí? No, jestli jsi si nevšiml, tak existuje několik společností zabývající se Linuxem, které z Linuxu prosperují. Čili, pokud tyto firmy vydělávají i přesto, že mají koncoví uživatelé distra zdarma, znamená to, že existují i finance na úsilí k profesionalizaci Linuxu.

Pokud například v NVRAM nastavíte špatné časování pamětí, můžete lehko stroj odstavit. Notebook pak v lepším případě musíte rozebrat, abyste zresetoval CMOS. V horším případě máte smůlu. Obecně když jde něco nastavit se SW, může to nastavit i driver.

Řešení je myslím zjevné. Používat dokumentovaný interface, a ne dělat se zařízeními psí kusy s nadějí že si to nějak sedne. I když nějaký nedokumentovaný interface funguje na jednom modelu HW, na jiném může způsobit nejrůznější problémy, nebo ho bricknout. Taková funkcionalita prostě musí být vázaná na konkrétní model HW. Jinak můžete provést místo dotazu zápis, přepsat něco úplně jiného než zamýšlíte apod. Pochopitelně je dobré mít dokumentaci, a *samozřejmě* je nezbytné testovat s konkrétními modely HW.

A proč by třeba Red Hat, který prodává primárně SW pro *servery* s poměrně dobře popsaným HW, měl platit testování té přehršle modelů nového spotřebitelského HW, která každý rok vychází? Z funkčního řízení otáček ventilátorů nebo fungující hibernace na nějakém notebooku neplatícího zákazníka nemá RH vůbec nic. Fedora je pro ně beta testem jejich technologií, kterou uživatelé provedou zdarma, a při troše štěstí i zdarma napíšou něco, co se pak dá prodat za peníze.

Rád bych upozornil na fakt, že podle Vaší argumentace by měl všechny ovladače pro Windows psát Microsoft, protože to je firma, která za uvedený OS inkasuje peníze. Tak to ale ve skutečnosti není.

Podle mého názoru je minimálně v tomto případě navýsost trapné, že Samsung není schopen takový ovladač sám vyvinout (či zaplatit), když na Linuxu jinde vydělává miliardy dolarů (Android).

Kdyby Samsung vydělával miliardy na prodeji notebooků s Linuxem, tak si na jejich podpoře dá záležet. Ale tak to není, takže chybí finanční motivace.

Jen ve krátkosti:
HP linuxové certifikace
http://h71028.www7.hp.com/enterprise/cache/569891-0-0-0-121.html
http://h18004.www1.hp.com/products/servers/linux/hplinuxcert.html

Ještě nějaké připomínky?

Skvělé, takhle to má vypadat. Když uživatel notebooku zaplatí USD 50 ročně (tj. víc než uživatel Windows), najednou to jde. Certifikační kit, spolupráce mezi autorem distra a výrobcem HW, testování... To je ta síla peněz :)

Má to ale jisté mouchy:
- Žádný z těch modelů EliteBook, ProBook a Mini z linkované stránky už není v prodeji.
- Certifikace se týká pouze produktu SuSE Linux Enterprise Desktop. Distra se bohužel liší verzí kernelu, konfigurací, výběrem zahrnutých patchů a modulů, tahají si různé systémové aplikace atd. Proto je vypovídací hodnota pro uživatele jiných dister nízká až nulová.

To byla ukázka, na které šlo prokliknout na jiná distra a novější modely v prodeji.
Mezi patchemi jádra, které nepatři do vanilla, budou převládat backpory, nebo se spláchnou zpět do vanilla až bude začleňovací okno.
Pokud bude fungonvt jedna distribuce dost možná budou fungovat i jiné a novější verze.
50 dolarů je cca 1000 kč. To je víc, než za licenci Windows? Jen do oem licence se ta částka vleze minimálně 3x a zahrnuje veškerou podporu. A v tom může člověk přecházet na novější verze. Nebo si nainstalovat neplacenou verzi (SLES -> OpenSuse, RHEL -> Fedora atd).

Hardware ktery se necha odpalit softwarovou operaci tak trivialni jako je zapis, si nezaslouzi byt na svete :)

A coz teprve hardware (telefon Samsungu), ktery nenabehl po operaci cteni z 1 oddilu vnitrni pameti a skoncil po restartu na trvalo v bootloaderu (je to dokumentovano na forech, musela se v takovych pripadech menit cela zakladni deska). Nebo jde o stejnou chybu?

Nebo třeba vypatovačky LG co flush write buffer implementovaly jako flush firmware.

No není tomu tak dlouho, co se jedné, nejmenované, americké společnosti podařilo vypustit telefon, co netelefonoval, protože ztrácel signál a přesto ho "každý" musel mít. :-D

Hlavně bych řekl že je prasárna vydávat dodnes hardware, který můžete bricknout. A u notebooku a PC bych neco takoveho neocekaval uz nekolik let, mozna skoro desetileti.

Jenže dnes se stroje nežhaví, netestují, prostě se nasadí a problémy se budou řešit za provozu a to ještě jen po nějaký krátký čas, kdy je stroj v prodeji a možná i chvilku po tom. Výrobci se zbavují problémů a vše háží na zákazníka, koupil sis to, tak se starej!

CIH jsem zažil na několika strojích, to byla éra kdy jsem si přivydělával kopírováním paměťí... zamačkávám slzu v oku...

Ještě monitory se nechaly ničit, posláním frekvencí které už cívky vychylování nestíhaly( spíš jejich zesilovače) . Občas to monitor vydržel do doby než si toho všimla obsluha a přežil :-)

Mě napadá spíše že, když ty notebooky lze teoreticky po zaslání patřičného příkazu "zablokovat" a dostat do nepoužitelného stavu, jestli to není jenom nedokumentovaná bezpečnostní vlastnost toho HW.
Takovou věc, pokud není extrémně sofistikovaně implementovaná, se bude výrobce snažit skrýt (což by objasnilo i postoj Samsungu: "Nechte to být").

To je cena za to, že už nemusíte měnit jumpery na deskách a flash BIOSu nemusíte provádět vyjmutím EPROM a absolvovnáním kolečka s UV lampou a programátorem. Někteří výrobci to ještě dnes řeší tím, že HW má vlastně všechno dvakrát (EEPROM, případně Flash) a má nějaké tlačítko, kterým se dá vnutit "boot do továrního nastavení". Jenže spotřebitelé tlačí na cenu a tak kolikrát na luxus "mám v tom BIOS/Firmware/OS dvakrát" nejsou prostředky. Takže naopak množství "bricknutelného" HW se rok od roku zvyšuje. Před 20 lety ho bylo minimum, vyjmutí baterky a následný reset CMOS obvykle stačil. A když zhavaroval flash BIOSu, tak se vyndala ta EEPROM a u někoho z IT kroužku nebo ve škole se nechala přepsat.

Pravděpodobná příčina a řešení: http://www.jakobheinemann.de/en/blog.html
První soud pro z takovéhoto důvodu zamítnutou reklamaci by Samsung jistě prohrál.

To vypadá spíš na problém se ztrácejícím se BIOS/EFI setup menu. Samsung sice odpoví chybnou na údajně validní dotaz, ale autor v kódu jaksi zapomněl ošetřit chybové stavy. Když nastane chyba, přesto pokračuje v modifikaci, což je velká chyba. Ale samozřejmě s klidem řekne, že za to může Samsung. Na co ošetřovat chyby? :/

Jo, zeptáš se a čekáš array pointer nebo null a místo toho ti tam přiletí string... To nevypadá na chybu jádra.

Toho jsem si v linku nevšiml. Zdroj?

Linkovaný článek rozebírá situaci, kdy po instalaci Linuxu na Samsungu nejde vstoupit do BIOS Setupu pomocí F2. U Samsungu EFI volání GetNextVariable­Name() selže, pokud velikost předaného bufferu není 128 bytů, což je dokumentované v EFI 1.0, ale nemělo by to být třeba u EFI 2.0. Bohužel modul efivars.c definuje délku názvu proměnné i hodnoty jako 1024 (struct efi_variable), což u Samsungu neprojde. Až sem to možná bude chyba Samsungu (pokud je specifikace opravdu jednoznačná). Funkce virt_efi_get_nex­t_variable() z efi.c se chová správně, a vrátí chybu. Bohužel ale instalátor chybu neošetří; přitom by se měl zastavit a nahlásit chybu, pokud dostane cokoliv mimo EFI_SUCCESS (položka načtena) nebo EFI_NOT_FOUND (konec seznamu). Místo toho se instalátor chová, jako kdyby byla tabulka prázdná. Díky tomu pak s klidem přepíše položku zavaděče, která normálně implementuje BIOS Setup.

Takže čí je to vina? Samsung si od Phoenix Technologies koupil EFI Runtime Services, které činí nesprávný předpoklad u nějakého parametru (vychází chybně z EFI 1.0). Nicméně instalátor neošetřuje chyby, a po chybě naprosto nesprávně přebuší tabulku boot entries. Můj verdikt? Mohou za to obě strany, a autor instalátoru výrazně víc.

Co s tím? Takové věci se stávají odjakživa, a lze je vychytat jen při důkladném testování. To bohužel u Linuxu chybí. Při tom množství dister a tempu vydávání nových verzí se testuje špatně. Navíc když za distra uživatelé neplatí, nejsou na to peníze.

http://www.codon.org.uk/~mjg59/scratch/brick_samsung.txt (autorem je Matthew Garrett)

Jak mohly ty notebooky dostat "Windows 8 ready" certifikaci bych doopravdy rád věděl.

MS certifikační testy zřejmě netestují přeplnění UEFI storage. U modulu samsung-laptop je problém jednak v těch zápisech do paměti BIOSu, když se jede na EFI, a potom absence testování na reálném HW.