Vlákno názorů ke zprávičce Německý nejvyšší soud: provozovatel Wi-Fi není zodpovědný za pirátství uživatelů od libertarian - autorske prava su bolsevicky nezmysel... na volnom trhu...
-
p (neregistrovaný)
Napriklad linuxove jadro je obrovsky SW do nehoz je nainvestovano mnoho clovekohodin a penez a nikoho nijak netoci ze vysledek tehle prace si muze kdekdo svobodne stahnout a uzit a navic i pres to se kolem toho toci obrovsky business. O napsani SW a mnozstvi investovanych penez to neni. Spis o nastaveni autora.
-
Petr M (neregistrovaný)
"nikoho nijak netoci ze vysledek tehle prace si muze kdekdo svobodne stahnout a uzit"
Tady někdo nečetl licenci... Je fakt, že neplatíš za užití, neplatíš licenční poplatky, ale jakoukoliv úpravu (opravu chyby, přidání ovladače,...) musíš zveřejnit. Takže když do úprav dáš 160 člověkohodin, stojí tě to plat pro programátora na 160 člověkohodin. A to už není zadarmo.
Každopádně je to ale zlomek toho, co bys zaplatil za vývoj a testy jádra, ovladačů, IP stacku,... ve vlastní režii.
A jde právě o tu licenci - i u Linuxu máš licenci, která je právně závazná. Pokud se prokáže, že dáš k zákazníkům upravený kernel a nezveřejníš ho / požaduješ za zveřejnění peníze / podobná levárna, tak máš právní problém a soud bys asi projel.
-
A.S. Pergill (neregistrovaný)
Tady je to ovšem tak trochu jako v té pohádce, kdy cestář vydělal za den tři groše, jeden vracel (dával rodičům), jeden půjčoval (kupoval za něj obživu pro děti) a jeden spotřeboval.
Čili vy do toho jádra, jste-li toho mocen, dáte 160 člověkohodin, které zvýší hodnotu toho jádra (vracení) a současně ho ovšem i využíváte (vaše spotřeba) a ještě to někomu dáváte (obdoba těch dětí).A jinak pochopitelně právně závazná licence ležela v žaludku různým soudruhům s "Velkým Billem" v čele, protože windows by se (ještě v době disket) bez Microsoftem postahovaného freeware ani nenainstalovaly.
-
j (neregistrovaný)
Tady by si tu licenci nekdo mel vazne precist ze?
"ale jakoukoliv úpravu (opravu chyby, přidání ovladače,...) musíš zveřejnit"
Ne, to vazne nemusi, pokud to budou interni upravy a nebude takovy vytvor dal sirit, tak si s tim muze delat co chce, a nikde nic zverejnovat nemusi. Pokud to dal siri bude, byl by sam proti sobe pokud by upravy nezverejnil, a vubec nejlip - nedostal do oficialniho jadra, protoze by pak jak kkt musel neustale udrzovat patche.
-
Ja (neregistrovaný)
Linuxové jádro je kapku speciální případ - jeho vývoj je placený částečně z reklam šířených androidem, částečně z výrobků které jádro používají (chytré televize, routery apod.) a z firem které prodávají podporu uživatelům linuxu (RedHat, Canonical, SuSe, Oracle?). Za to, že si ho můžete svobodně stáhnout, platíte tím, že ho ladíte a testujete pro jeho "výrobce". Případně svého zaměstnavatele vedete k tomu, aby linux nasadil do produkce a zaplatil si podporu.
Předpokládám, že takový přístup lze použít na podstatnou část SW, ale už ne na mediální produkci (filmy, hudba). U té hudby je to trochu sporné - viz příklad Jarka Nohavicy, který prohlásil že výtěžek z koncertů mu stačí a všechny své písničky vystavil na internet k volnému stažení... ale myslím, že to je spíš výjimečný než typický případ.
-
A.S. Pergill (neregistrovaný)
Francouzská Akademie odkoupila od vynálezců Nipéceho a Daguerra vynález fotografie na stříbrné destičky zcitlivěné parami jódu (daguerrotypie) za doživotní státní rentu. Ta ovšem byla (s poklesem ceny franku) tak malá, že podle tehdejších novin byly vyšší náklady na jednu opici v pařížské ZOO. Nipécemu to stačilo, žil na venkově (kde se žilo podstatně levněji) na rodinném statku a tu rentu měl v podstatě jen jako příspěvek do domácnosti. Daguerre žil v Paříži, kde se žilo dráž, a tak se spojil s jedním výrobcem daguerrotypických komor a za mírný poplatek (za který si výrobce mohl účtovat vyšší cenu) spolu vyráběli komory vlastnoručně podepsané panem vynálezcem.
IMHO tohle (různé autogramiády se vstupným, prodej nosičů, podepsaných interpretem nebo i celou kapelou atd.) by asi byla cesta pro hudebníky, aby nám neumřeli hlady (ale i třeba pro tvůrce filmů). Sběratelé určitě zaplatí za režisérskou verzi filmu, podepsanou režisérem (a třeba hlavními hvězdami).
Druhá věc je, že digitální technika šíleně slevnila produkci hudby i filmů, takže pomalu začínají "velkým" filmům konkurovat i díla amatérských (či poloamatérských skupin) skupin. A protože člověk může za život shlédnout jen omezený počet filmů, promítne se to i do poptávky po těch "velkých".
-
Petr Neni (neregistrovaný)
me tohle fascinuje, jak vsichni jsou chytry a vedi ze $1 USD per view zaplati vsechny naklady a vygeneruje dostatecne zajimavy zisk... Kdyz se rozhodnu prodavat susene hovno za $1M/kg tak je to jenom me rozhodnuti a nikoho to neopravnuje jit do kramu a vykrast ho jenom proto, ze ma pocit ze $1 by byla ta spravna cena. Samozrejme pokud se nenajde zajemce za $1M tak logicky muj byznis skrachuje. Point je ze jako zakaznik muzu akceptovat nabidku nebo jit o dum dal. Film je byznis jako kazdy jiny, lidi chteji generovat maximalni mozny zisk proto do toho cpou stovky milionu dolaru.
-
j (neregistrovaný)
Jenze to tvoje hovno ti nikdo nekrade, ty si ho klidne muzes romazat po hlave ....
Az budu mit doma skrinku, ktery reknu "1/2kg medium rare" a vypadne mi z toho steak, za poplatek 0,001Kc za alektrinu, tak budou stejny kokoti jako ty vykrikovat, ze okradam chovatele krav, hospodsky, ...
-
Boľševický? Myslím, že nie (forma vlastníctva mi nejak nepasuje k boľševizmu). Neťahajme ale, prosím, do diskuzie politiku, inak z toho bude flame war.
Nezmysel? V súčasnej podobe IMHO áno, je to dosť nadstrelené. Príkladom o niečo lepšieho riešenia môže byť patentový systém, ktorý chráni investície do výskumu, vývoja a tvorby po dobu 20 rokov od vytvorenia (alebo udelenia?) patentu. Takto postavený systém je viac než dostatočný na ochranu intelektuálneho vlastníctva, hoci aj tento má svoje neduhy tak ako autorský právny systém (napr. patentoví trollovia vs DMCA zneužívanie).
Moja pointa je, že by bolo zaujímavejšie, keby ochrana autorských diel nebola taká prestrelená a produkcia viac súperila s warez scénou kvalitou a pohodlnosťou služieb (ako vidíme napr. na pohodlnosti použitia iTunes/Google Play/iné), a po napr. 20 rokoch od vzniku by dielo prešlo do public domain, čo je viac než dostatočná doba v súčasnosti, keď produkcia nového obsahu je tak masívna na všetkých frontoch.
-
j (neregistrovaný)
A to si predstav, ze za ten patent jste musis kazdorocne platit, a navic, musis ho vymahat, protoze pokud ho nevymahas, tak (narozdil od autorskyho dila) o nej proste prijdes. Zdaleka ne vse se pak vyplati si nechat patentovat, jednoduse proto, ze celosvetovej patent stoji hromady penez.
A bonus, to ze je neco patentovany, vubec neznamena, ze to kdokoli nemuze vyrabet, klidne si doma muzes vyrobit libovolnej patentovanej vytvor. Jediny co nesmis, je to delat komercne = prodavat.
Navic za ten patent krome penez zaplatis jeste tim, ze patent je verejny. A to prave proto, aby po tech max 20 letech mohl kdokoli patentovanou technologii vyuzit.
-
Patenty jsou vymysl z 15. stoleti, tehdy sel vyvoj tak pomalu, ze 10 let (coz tehdy byla doba hajeni patentu) bylo tak akorat, aby mela spolecnost nakou konkurencni vyhodu. Dnes kdy jde vyvoj nasobne rychleji jsou patenty na 20 let absolutni nesmysl, protoze za 2 roky je vetsina patentu irelevantnich...
-
654 (neregistrovaný)
Souhlasím, duševní vlastnictví je pojem, který stojí na vodě. On vlastně ani nesplňuje "prerequisite", který dělá vlastnictví vlastnictvím (vzácnost). Například krádež se trestá, protože když vám vezmu auto, nemůžete ho dále používat.
Na druhou stranu by dobře odvedená práce měla být zaplacena, a bez aspoň minimálních a rozumných pravidel by inovace stála za hovno. Ideálně by to chtělo začít od začátku a zapracovat na základech, které současné pojetí duševního vlastnictví nemá. Jen se někdo snažil narychlo nacpat čtverec do kruhové díry tím, že pirátění nazve krádeží, ikdyž nikdo nepřichází o možnost svou věc používat.
Ale proč by se dnes někdo snažil vytvářet právo správným způsobem, od základu , když stačí problém zalátat nějakým narychlo spíchnutým zákonem.
dobré nápady, vynálezy, software a jeho údržba mají svou hodnotu, ale ta nevychází ze vzácnosti "produktu", ale ze vzácnosti chytrých hlav. Takže je na čem stavět. Současné zákony bohužel staví na mylném připodobnění ke klasickému vlastnictví, a vychází z mylné vzácnosti myšlenek, místo reálné vzácnosti chytrých lidí.
-
A.S. Pergill (neregistrovaný)
Josef II. a další osvícení panovníci dokonce podporovali knižní pirátství (pirátská vydávání především učebnic, encyklopedií a podobných děl) za účelem rozvoje ekonomiky státu.
IMHO je ochrana textu nebo nahrávky hudby či videa do doby 70 let po smrti autora (která se navíc stále prodlužuje) naprostý nesmysl, který v reálu jen škodí.
Mělo by se rovněž zcela jednoznačně oddělit plagiátorství (tj. že A.S. Pergill neobšvihne Tři mušketýry a nebude je vydávat za své dílo), s ošetřením parodií a parafrází (aby mohl napsat třeba "Tři barbary"), od komerce (= termínu, do kdy bude třeba autorovi za dílo platit). A měla by se i ošetřit situace, kdy existují dědicové, kteří jsou jen pasívními příjemci peněz od situace, kdy dědicové na díle aktivně pracují (jak to dělá např. jeden ze synů J.R. R. Tolkiena) -
Ja (neregistrovaný)
No jo, ale kde se pak vezmou peníze na natočení filmu, když platba za jeho kopii bude dobrovolná? Najde se dost zodpovědných jedinců, kteří za zhlédnutí zaplatí? Producent zaplatí režiséra, herce, kulisy, kameramany, svačináře, (námět nemusí, ten si zkopíruje), střihače a trikaře (ti budou naštěstí levnější, protože střihací a trikový software si zkopírují) a výsledkem bude 1ks dvd, který si pak diváci rozkopírují. Jistě, něco by šlo vydělat na projekci v kině... jenže kina přece také promítají z kopie, takže šťastný producent bude mít stále svůj originál, který mu nikdo nevezme a na ten se bude moci dívat až do smrti hladem, která na sebe nedá dlouho čekat :-).
-
Ja (neregistrovaný)
To je pro mne trochu paradoxní náhled na lidské chování. Stávající systém dělí lidi na několik kategorií:
- lidé, kteří film chtějí vidět a koupí si dvd
- lidé, kteří film chtějí vidět, ale nechtějí platit a tak si pořídí pirátskou kopii
- lidé, kteří film chtějí vidět, ale odepřou si ho, protože nechtějí platit ani pirátit
- lidé, kteří film nechtějí vidětNový systém by dělil lidi takto:
- lidé, kteří film chtějí vidět, pořídí si kopii a obdarují tvůrce (nic nekupují, protože tvůrce o nic nepřišel)
- lidé, kteří film chtějí vidět, pořídí si kopii a tvůrci nic nedají (protože tvůrce o nic nepřišel, tak proč by mu měli platit)
- lidé, kteří film chtějí vidět, ale odepřou si ho... to vypadá jako prázdná skupina
- lidé, kteří film nechtějí vidětMožná patříte k těm zodpovědným, kteří by patřili do první skupiny a bylo by vám podobných dost na to, abyste film zaplatili. Obávám se, že pokušení sklouznout do druhé skupiny by bylo dost velké a lidí s pevnou vůlí čím dál méně.
-
bezprizorny (neregistrovaný)
Nesúhlasím s poslednou vetou. Je to skôr o pohodlnosti. Predplatiť si dnes HBO, Netflix je na pár kliknutí. Kúpiť si hru je na dve kliknutia na Steam-e, či GOG-u. Predplatiť si Spotify je tiež na dve kliknutia. Tak načo pirátiť, keď kúpiť si to je dnes jednoduchšie. Dnes sa piráti podľa mňa z filozofického presvedčenia.
Diskutabilné sú filmy, kde to stále funguje "archaicky" s výnimkou hore uvedených služieb. Ale deťom ich obľúbený film na DVD musím kúpiť zložitejším spôsobom. Tu vidím veľkú medzeru, ktorú lokálni distribútori "skrývajú" pod transparentom o pirátení.
-
Adam (neregistrovaný)
Ono je to i tak, že koupíte dětem film a následně ho musíte "zpirátit" (což je trestné!), aby si ho mohly děti pouštět. Alternativou je "hledej a tahej!", což je jednak legální, druhak zdarma - jen těm autorům a distributorům utíkají zisky.
Nebo, jako jisté hudební vydavatelství, pustí díla "bez ochrany" za pár korun a na pár kliknutí "do světa" a mají ucházející a stabilní příjem. -
bezprizorny (neregistrovaný)
Vyjadril som sa nepresne. Chcel som povedať, že deťom musím/chcem kúpiť to DVD, lebo online alternatíva je práve len to "hledej a tahej!". Stále som nepochopil, prečo lokálny distribútori nepredávajú aj digitálne kópie. Aj pri knihách to ide, máte na výber HW knihu alebo e-book. Tak prečo to nie je možné aj pri filmoch?
Ono je to z mojej strany len povzdych. Už som písal jednému nemenovanému distribútorovi, či o niečom takom neuvažuje, ale ich odpoveď bola z môjho pohľadu nepochopiteľná, citujem:
"Sťahovanie digitálneho obsahu z internetu je trestné." WTF? Ja sa opýtam, či neuvažujú o predaji digitálnych kópií na svojom e-shope ako alternatívu k DVD a odpovedia toto?To potom naozaj človek uvažuje, že "hledej a tahej!" je jediná cesta. Ak tie prachy nechcú, tak prosím.
-
A.S. Pergill (neregistrovaný)
Tvůrci si prostě budou muset zvyknout, že nedostanou platbu za shlédnutí (vyslechnutí) díla, jako nedostane honorář architekt od každého, kdo projde kolem jím naprojektované budovy. A asi budou muset pouvažovat nad tím, zda skutečně musejí produkovat všechny ty shity, které tvoří 90 - 99 % produkce velkých studií.
-
Ja (neregistrovaný)
Jenže ty shity dneska někdo zaplatí, ať už koupí dvd, nebo návštěvou kina, nebo z tv reklamy, nebo i z výnosu lepšího filmu.
Architekt dostává zaplaceno od uživatele budovy a tím nejsou kolemjdoucí, ale vlastník budovy, který ji pronajímá nájemcům. Řekl bych, že hlavním úkolem architekta není řešení fasády, ale aby to nespadlo a aby se na záchody nechodilo přes kancelář ředitele.
Producent filmu dostává zaplaceno od uživatele filmu a tím jsou kina, která pronajímají film divákům (na jedno shlédnutí), nebo majitelé dvd, jejichž vlastnické právo je smluvně omezeno. Nejsem architekt ani právník a tak nevím, zda zadavatel díla architektu má automaticky právo stavět podle téhož projektu další a další budovy.
Tohle přirovnání trochu kulhá.
-
A.S. Pergill (neregistrovaný)
Tady je třeba si uvědomit, že ono "placení shitů" byla zcela mimořádná (technologicky i politicky) situace, která se prostě nevrátí a vrátit se do ní nejde. Takže výrobci shitů se budou muset buď přizpůsobit, nebo odejít do společnosti trilobitů, brontosaurů, neandrtálců (atd.). Tak, jak zmizeli v nenávratnu třeba formani nebo jezdci Ponyexpresu.
Nicméně ani vlastník budovy neobíhá s pokladničkou všechny, kdo jdou kolem.
Fasáda je většinou doménou architekta, taky na řadě webů věnovaných architektuře se dočtete o tom, kolik práce si ten či onen architekt dal s navrhováním prvků fasády a je za to chválen či naopak haněn.Jinak to, aby barák nespadl, řeší v detailu spíš stavební inženýr (architekt by měl ovšem být natolik stavebně gramotný, aby to, co navrhuje, bylo realizovatelné, což ne vždy platí). WC za kanceláří ředitele (či spíš naopak, ředitelskou kancelář na trase k WC) řeší většinou architekt. Stavění podle projektu je různé, existují typizované projekty, podle nichž se staví série budov (což je předem dáno), i unikátní. Nápady se "kradou" i v architektuře, to je jasné. Architekti jsou ovšem různí a mnozí navrhují blbosti, které se pak horko-těžko předělávají.
-
A.S. Pergill (neregistrovaný)
Vynechal jste jednu důležitou kategorii
-lidé, kteří film chtějí vidět, koupili si ho na nosiči a nejde jim přehrát, protože DRM nebo jiné podobné shity, a tak si ho stáhliA zapomínáte na to, že pokud si chci přehrávat ten samý film/seriál doma i na chalupě a nechce se mi stěhovat sem a tam furgón nosičů, tak bych měl mít (podle "majitelů autorských práv", což je jedno ze synonym slova "zloděj") ty filmy/seriály mít koupené dvakrát.
A zapomínáte i na to, že existuje "zónovost" DVD (a snad i blue ray), a že u řady filmů a seriálů tvůrci tohoto shitu rozhodli, že "rasově podřadní Češi" nemají nárok je shlédnout, čili že ani nemáte možnost je legálně nakoupit a přehrát.Za velmi důležité považuji i to, že v řadě případů "majitelé autorských práv" nejsou v žádném spojení ani s těmi, kdo ten film / seriál natočili, ani s těmi, co to natočení financovali. Takže přiškrcení toku peněz do jejich kapes nijak tvorbu filmů a seriálů neohrozí.
-
Hmmm (neregistrovaný)
Ta myslienka, ze stiahnutim filmu autor o nic neprisiel, pretoze mu nevznikla fyzicka skoda je zcestne.
Ked sa natoci film, tak sa to nerobi zadarmo a pocita sa s tym, ze sa naklady vratia a bude z toho nejaky zisk. Vytykat niekomu snahu o zisk je zcestne tiez, o tom sa bavit nejdeme.
Tym padom je nutne, aby za kopiu toho filmu zaplatilo, dajme tomu 10 milionov ludi. Inak sa naklady nevratia a autorovi vznika skutocna skoda.Samozrejme, filmove hity si na svoje naklady zarobia uz za prve tyzdne v kinach, ale to je mozno 5%-20% z celosvetovej produkcie.
Co ten zvysok autorov? Ti maju zivorit/natacat zadarmo a potom sa na to vykaslat, pretoze to proste nevynesie? Nestraca potom produkcia na kvalite, pretoze takto sa z priemyslu odlievaju talentovani autori?
Ak uz chces silou mocou neplatit za filmy, tak aspon si stahuj tie, o ktorych sa vie, ze si uz na seba zarobili.
-
Lol Phirae (neregistrovaný)
Ak uz chces silou mocou neplatit za filmy, tak aspon si stahuj tie, o ktorych sa vie, ze si uz na seba zarobili.
A to jsou prosím pěkně které? V podání hollywoodských účetních takový film neexistuje: https://www.theatlantic.com/business/archive/2011/09/how-hollywood-accounting-can-make-a-450-million-movie-unprofitable/245134/
-
A.S. Pergill (neregistrovaný)
Jestliže jsem zaplatil za nosič, tak nemám problém s tím ten film stáhnout pro svou potřebu (což je navíc v tuzemsku i řadě dalších civilizovaných států legální).
Do toho nevydělávajícího zbytku patří "vysoce umělecká" díla, na která přijde (s trochou nadsázky) deset lidí do kina a z nich polovička během promítání uteče. Absencí takovýchto děl lidstvo rozhodně škodu neutrpí.
-
j (neregistrovaný)
2Hmmm
"Ta myslienka, ze stiahnutim filmu autor o nic neprisiel, pretoze mu nevznikla fyzicka skoda je zcestne."
Ne, to je naprosto vecne.
Schvalne, jakej je rozdil mezi:1) film sem nevidel, autor nic nedostal
2) film sem videl, autor nic nedostal... aha, z pohledu autora ... (a jeho penez) presne 0. Jenze kdyz sem ten film videl, mozna o nem reknu par dalsim lidem ... a mozna autor dostane PR v cene miliard dolaru ... aniz by musel zaplatit byt jedinej cent.
A je naprosto jisty (a pozor, i dokazany!!!) ze nejstahovanejsi filmy jsou zaroven taky nejvydelecnejsi. Tzn, chtel bych byt majitelem prav nejstahovanejsiho filmu historie.
-
Hmmm (neregistrovaný)
"A je naprosto jisty (a pozor, i dokazany!!!) ze nejstahovanejsi filmy jsou zaroven taky nejvydelecnejsi."
A to je vyborny priklad rozdielu medzi kauzalitou a korelaciou.
Najziskovejsie filmy nie su najziskovejsie kvoli stahovaniu, ale kvoli tomu, ze su najpopularnejsie. Z rovnakeho dovodu su najstahovanejsie. -
j (neregistrovaný)
Ale bude, uz dneska toci spousta lidi spoustu veci proste pro zabavu. Dneska si za par zbrdli muzes poridit techniku, ktera ti umozni delat skoro totez, jako technika za miliony. Vychazi ti spousta games, ktery sou doslova one man show. Casto mnohem lepsich, nez ty, do kterych nekdo naladu stovky miliony a dalsi stovky za PR.
-
Ja (neregistrovaný)
To není odpověď na to, zda lze film vlastnit, případně zda způsobíte vytvořením kopie vlastníkovi filmu újmu.
Na netflix lze použít příklad:
- mám několik oblíbených filmů nebo třeba seriál, na které koukám pořád dokola
- abych na ně mohl koukat, platím každý měsíc netflixu $10
- udělám si kopii streamu, filmy/seriál si uložím lokálně
- koukám se ze své zálohy a netflixu už neplatím nicokrádám netflix o $10 měsíčně, kdykoliv se na zálohy dívám, nebo ne?
-
Ja (neregistrovaný)
Přesnější formulace by byla "Tato otazka pro mne nebude existovat" - ne každý má stejné návyky jako Vy - jsou lidé, kteří se rádi dívají na filmy, které už viděli - předpokládám, že ti živí ty tv stanice na kterých pořád dokola běží Přátelé, Jak jsem potkal vaši matku apod., moje děti se zas stále dokola koukají na Avengers...
Že momentálně Vy neumíte udělat kopii streamu netflixu neznamená, že to neumí či nebude umět udělat někdo jiný. Nejsem v obou žádný odborník, ale domnívám se, že jakmile jde něco přehrávat v PC, jde vytvořit i aplikace, která to dokáže uložit na disk. Dovedu si představit šifrování využívající klíč v grafické kartě, nebo ještě lépe v monitoru... ale to už tu bylo s dvd a blueray disky a jak dlouho ty ochrany vydržely...
-
j (neregistrovaný)
Myslim, ze krom nechuti platit kazdy mesic za to, ze se divam porad na to same (predpokladejme takovou hypotetickou situaci), existuje i jiny duvod. Kdo mi zaruci, ze film nebo serial, ktery tam ted je v nabidce, tam bude jeste za mesic, kdyz ho nekdo treba z nejakych pochybnych treba ideoogickych duvodu (nebo rekneme kvuli zmene ve vysi licencnich poplatku vlastnikovi autorskych prav) muze odstranit? Sice jsou streamovaci sluzby pohodlne a svym zpusobem cenove dostupne, hlavne kdyz koukam porad na neco jineho, ale neni to ekvivalent sluzby, ktera mi umozni obsah stahnout.
-
j (neregistrovaný)
Proc resis co ma nebo nema byt zaplaceno? Od toho je tu trh. Pokud prijdes na trh s tim, ze budes lidem prodavat vzduch ... tak pak taky budes vykrikovat jak te vsichni okradaj, protoze si svine dejchaj zadarmo?
Tohle je stejny. Ses to TY kdo se rozhodne rekneme nalejt nejaky prachy do vyroby filmu === je na tobe, abys pri dany technologii a stavu trhu zvazil, jaky to sebou nese rizika. A nemam pocit, ze by prave producenti AV prumyslu umirali hlady.
-
A.S. Pergill (neregistrovaný)
Je to feudální opatření v době rodící se buržoasní společnosti. Licence na tisk a patenty původně uděloval panovník (ostatně, korzárské listy, legitimizující pirátské napadání lodí nepřátelských a konkurenčních států, byly také patenty). Ovšem původní licence na knihy byly časově omezené, takže autor musel knihu napsat, vydat, případně vydat dotisky a padla (a pak už stejně, bylo-li to dílo dobré, začala chrlit výtisky konkurence z jiných států, mimo jurisdikci místního panovníka). Uvádí se např., že Defoeův Robinson (resp. 1. díl) byl pirátsky vydán několik desítekkrát již za jeho života. A přesto autor neumřel hlady.
