Pracuji velmi casto s Linux, OS X a Windows. Mohu s klidnym svedomim rici, ze Linux je pro me nejlepsi. Nic me tam neomezuje jako to dela Apple a Microsoft.
Cim dal vice si to mysli i ostatni z mych klientu i okoli. Vetsina nevi, ze neco jako Linux existuje. Po instalaci to proste funguje a zadne prekvapka se nekonaji.
Ja mam na destopu Linux uz cca 14 let a od te doby zadny dualboot ani windows opravdu nikde nechci.
Spise je to tak, ze mi schazi dane aplikace z linuxu jinde. To co je tam zdarma, jinde se plati za tezke prachy.
Fascinuje mě, jak jsou lidé schopní ignorovat, že každý používá svá zařízení jiným způsobem. Nobody nahoře ví přesně, co na desktopu dělá 99 procent uživatelů, vy zase na desktopu provádíte většinu úkonů, které člověk dělat může. Fascinující.
Tak třeba mě Linux na desktopu vůbec nechybí a dokud neskončí podpora W7, tak ani nebude. Pak to bude nejspíš MAC.
Jinak k těm programům - koukám do svého počítače a na linuxu tutově nenajdu hromadu věcí:
- různé softy na nastavování specifického hardware, typicky poplachových ústředen apod.
- účetnictví. Ano, vím o Flexibee, ale já chci mít na výběr. Ty ostatní věci ještě nedospěly do 21: století.
- hry (Total War a spol.) Nechci se drbat s wine, chci hrát, když mám náladu.
- dobrý mailový program (pro mě třeba The Bat)
- různé VPN a remote access klientské programy (Cisco, Juniper)
- Sierra Chart
- a takhle bych mohl pokračovat ještě dlouho.
Linux používám výhradně na serverech a desktop je mi ukradený. 2 procenta tržního podílu jsou po všech těch letech spíš k pláči, běžná komerční firma by už dávno hodila ručník do ringu a napřela by úsilí a peníze do něčeho, co jí jde výrazně líp. Tohle je akorát plýtvání časem vývojářů-
kolik lidi potrebuje sw na ustredny a sitarinu? promile? ano spravne, jses zapocitan v tom 1%...
tech zbyvajicich 99% pouzije prohlizec pro pristup k internetu, nejakeho kecalka, nejakej programy na prehrani/jednoduche_upravy hudby/filmu/fotek/dokumentu/pdf... stahnou fotky/video z kamery/fotaku/telefonu, prevedou si necim hudbu do "mp3" prehravace/telefonu... drive jeste pouzili nejakej program na naskenovani a na vypalovani...
btw: The Bat! bezi pod Wine, rozbehnout ho zabere mene casu nez ty ztravis z opravou rozesraneho WindowsUpdate ktere ti zatezuje CPU a stejne s tim nemuzes rozumne pracovat ;)
> kolik lidi potrebuje sw na ustredny a sitarinu? promile?
Jenže toho softu je hromada. Někdo potřebuje speciální SW na ústředny, jiný se neobejde bez Lightroomu / Photoshopu, další chce pořádnou videostřižnu, další CuBase, další hrát nové hry a nebýt omezený tím zlomkem, co je na Linux, další člověk opravdu potřebuje MS Office, pak zas někdo jiné účetnictví než Flexibee... a určitě existuje spousta dalšího podobného SW o kterém ani nevím.
Takže jen u soukromých (nefiremních) uživatelů to bude od oka tak 10-20% lidí, rozhodně ne 1%. No a z toho zbytku, kolik lidí zvládne nainstalovat a udržovat Linux a najít, jak vyřešit své potřeby s Linuxem? Většinou totiž kdo počítač používá víc než na kecálka / net a umí s ním, tak sice zvládne Linux nainstalovat / udržovat a hledat řešení svých potřeb, ale zas je u něj vyšší pravděpodobnost, že bude potřebovat nějaký SW, který na Linux fakt není.
napr Thinkpad T42 (Pentium M + ATI Radeon, 1400x1050 IPS, Wifi/BT), Thinkpad T60p (CoreDuo + ATI FireGL, 1600x1200 IPS, Wifi/BT), Thinkpad X220Tablet (i5 + Intel, touchscreen+wacom+3G/GPS+Wifi/BT), Lenovo Yoga 300 (Atom BayTrail + Wifi/BT + touchscreen), Desktop s ASUS MinitITX (Atom D525 + NvidiaION2, IntegrovanaWifi/BT), Notebook BenQ (Core2Duo + Intel, Wifi/BT), Lenovo Flex 15 (i5 + Nvidia, Touchscreen Wifi/BT), Dell Precision M4300 (i7 + Nvidia, BT/Wifi), HP Elitebook 8460 (i5 + Intel, BT/Wifi)... na vsem (a ze zkusenosti desitkach dalsich ruznych notebooku) proste vezmu instalacni iso nahrane na DVD nebo USB, nahodim, nabehne to behem par minut v live rezimu kdy je to uz pouzitelne pro pristup na internet a vsechno vcetne te Wifi a Touchscreenu funguje automaticky rovnou... poslech hudby ci zakladni praci... dam nainstalovat, zaskrtnu sifrovani/aktualizovat/kodeky, vyberu jazyk/casovou_zonu, jmeno/heslo/nazev_pocitace, pockam ~1hodinu a mam to nainstalovane s jednim restartem, vyskoci nabidka aktualizace zbytku a/nebo doinstalovani jazykove podpory a muzu s tim delat... pokud chci doinstalovat program napisu jeho nazev do CentraSoftware a tuknu na nainstalovat, nemusim resit co/kam/proc/jak, nemusim studovat jake prava mi odebre pouzita licence, proste pohoda...
naproti tomu instalace Windows7, kdy se pak nedari dokoncit vyhledavani aktualizaci, musim googlit abych zjistil kterej KB musim RUCNE stahnout, nainstalovat pak zjistim ze jeste musim nejdriv opravit WindowsUpdateDiagnostikou aby to vubec slo, od pocatku instalace je to tak 10 restartu a pul az 2 dny nez je to pripravene k pouzivani...
napr sem nedavno instalovatl Windows10 na Lenovo Yoga 300 a po instalaci nefungova VUBEC dotekova obrazovka, musel sem to pripojit k internetu, stahnout ~50MB ovladac a teprve po jeho nainstalovani a restartu mi to zaclo chodit, pritom v LInuxu to chodilo hned a bez problemu, hold doba se meni ;)
Ad naproti tomu instalace Windows7... - zkuste to co jste popisoval s distrem Linuxu z 2009, tj. z doby kdy byly vydané Win7 :)
Ad indows10 na Lenovo Yoga 300 a po instalaci nefungova VUBEC dotekova obrazovka, musel sem to pripojit k internetu - ovladač by se vám měl stáhnout přes Windows Update. Jinak drivery na Linuxu jsou většinou generické, psané podle dokumentace, netestované nebo testované na úplně jiném HW než který používáte. Takže třeba u skeneru (pokud ho vůbec rozchodíte) vám nejde skenování z filmu, perovky jsou v některých rozlišeních zubaté, nebo jsou barvy úplně mimo. U tiskárny nejde vybrat podavač, potisknout CD, potisknout fólie atd. Takové ovladače jsou dost na nic, a Linux je jich bohužel plný.
Takovy clovek si muze pouzivat co potrebuje.
Ale proc by mi mela treba skola vnucovat software jedne soukrome firmy, ktery navic zaplati danovi poplatnici?
Skola te ma naucit principum, ne kam klikat! Ze skola pripravuje do zivota? Blbost. Za tu dobu, nez dostuduje se vse zmeni 3x. UI bude uplne odlisne. Vzdyt kazda verze office i windows ma odlisne rozhrani.
Proc nektere skoly ten linux maji a problem tam neni? V cem je takovy rozdil, ze to tam jde? Daji se najit priklady jak z vyspelych zemi, tak i z Afriky, kde jsou radi, ze maji co jist.
Jakmile by se toto zmenilo, mohu vam garantovat, ze drtiva vetsina tech beznych lidi bude mit linux a bude jim vyhovovat. To by se pak zmenily i statistiky trochu vice a najednou by i ta podpora byla. Pak by ani nic nechybelo tem lidem, jako treba vy.
Staci zacit u zdroje problemu. Podekujme hlavounum naseho statu.
Ad nez dostuduje se vse zmeni 3x. UI bude uplne odlisne. Vzdyt kazda verze office i windows ma odlisne rozhrani - toho jsem si nějak nevšiml. Win95 - Win7 měly UI založené na Start Menu, od Win10 je to zase zpátky. Taskbar je stejný celou dobu. MS Office měly od první verze menu tříděné prakticky stejným způsobem, až v roce 2007 došlo k přechodu na ribbon. To co se liší mezi verzemi je většinou pár detailů.
Ad proc by mi mela treba skola vnucovat software jedne soukrome firmy, ktery navic zaplati danovi poplatnici - to máte na mysli například SW LibreOffice soukromé společnosti The Document Foundation? Upozorňuji že příspěvky pro tuhle soukromou společnost jsou v řadě zemí odečitatelné z daní, takže ten SW také platí daňoví poplatníci. A ten důvod proč zrovna MS Windows a Office je snad jasný: výuka probíhá na tom, co se v praxi opravdu používá.
Ad Jakmile by se toto zmenilo, mohu vam garantovat, ze drtiva vetsina tech beznych lidi bude mit linux a bude jim vyhovovat - to si nemyslím. Linux je zdarma, dostává se mu značné publicity, už před 15 lety se o něm psalo snad i v časopisech o ženy, společnost IBM sprejovala po chodnících Love - Peace - Linux, z časopisů padala CD a DVD s distribucemi Linuxu, a zdejší diskutéři psali na ministerstva vtipné dopisy stylu "jaktože nepoužýváte Linux a OpenOffice, gkyž to poporučuje Evropská Uhnije". Skutečnost se má tak, že Linux z mnoha důvodů nevyhovuje uživatelům ani vývojářům. Těch důvodů je dlouhá řada, ale skalní fanoušci je odmítají vidět, protože jich se to až tolik netýká. Některé jsou vypsané tady:
http://itvision.altervista.org/why.linux.is.not.ready.for.the.desktop.current.html
Tak mi reknete, kolik lidi potrebuje delat to co vy? Tady nejde ale vubec o vas. Vetsina lidi, kteri navstevuji servery jako root bude mit velmi specificke potreby.
Ale tato skupina rozhodne nepatri mezi ty, kteri delaji bezne ukony jako je brouzdani po webu, prehrani filmu a mozna nejake kopirovani fotek.
Proc lidem staci cim dal vic smartphony a tablety? Protoze umi vse, co clovek muze chtit. A urcite to bude podobne i s linuxovym desktopem. Jen ho netlaci zadna firma podobnym zpusobem, jako to dela napr. google s androidem.
Me tedy prijde opravdu hodne i 1%. Pokud je firma mensi a bude mit jen par milionu uzivatelu, kteri se do toho 1% jiste vejdou, rozhodne na tom nebude spatne.
Co se tyce her, tak to je davno jiz vyreseno. Nativnich her pro linux mate jiz tisice. Zrovna zminovany Total War je dostupny na Steamu. Jednodussi uz to byt nemuze.
VPN rozhodne na linuxu problem nebude.
Ale shrnu to takhle - ten kdo chce, ma linux jiz davno. Ten kdo nechce, nebude ho mit nikdy.
Ja mohu mit jakykoli Mac i stroj s windows a pracovat na nem kdykoli. Ale nedelal bych to ani zadarmo.
Mam se vsemi 3 OS letite zkusenosti (od jejich zacatku az po posledni verze) jako uzivatel i jako vyvojar a tudiz dokazu posoudit, co ma jake kvality.
Vy na to treba neprijdete, ale mohou na to prijit ostatni miliony lidi, kterym tam zarucene nic chybet nebude.
Treba jen otazka vyuky pocitacu na skolach je u nas naprosto katastrofalni. Jak je mozne, ze stat dotuje soukrome firmy? Vzdyt vsem by bohate stacil opensource. Proc se plati to, co se platit nemusi? Ano, budeme verit, ze to je pro nase dobro :-D
Jakto, ze v jinych zemich to jde? Ano, u nas jsou zpatecnici. Holt budeme cekat, az to lidem dojde (snad, nekdy, mozna).
Tak výuka na školách MS Windows a MS Office dává smysl, protože je to nejpoužívanější systém. Asi by Se Vám nelíbilo, když by jste vyšel ze školy a zjistil by jste, že většina firem vyžaduje práci se SW A, který umí většina lidí, ale vy umíte B, což nikoho nezajímá, protože jste byl na nějaké "lepší" škole, že?
MS, za chvíli po tom co opustíš školu, vydá novou verzi, která se ovládá zcela jinak.
Mamlas jako ty bude v řiti, protože se marketingově zmanipulovanou školou nechal naučit pár postupů v konkrétní verzi jakéhosi kdysi módního softwaru.
Je z něj prostě cvičená opice a absolovent rozumnější školy se mu může jen hlasitě smát.
Mentalita cvičené opice je pro tvůj druh typická.
To není tak úplně pravda. Svého času se běžně učil WordPerfect nebo Quattro Pro. Když se někdo naučí používat tohle, tak nemá problémy ani s MS Office. Bohužel školy dnes nemají problém v tom SW, ale v tom, co o něm učí. Měly by děti naučit, že když mám data ve spreadsheetu, tak to nesčítám kalkulačkou. Že změna velikosti písma je fajn, ale formátovat se má použitím stylů. Že se zalomení stránky nedělá tím, že pár sekund mačkáte Enter, ale vložením značky konec stránky. Atd. atd.
Místo toho tu nejmladší kolegyně občas vzpomíná, že ke zkoušce na střední škole musela umět nazpaměť menu v MS Word 97 (v roce 2008). Ale že existuje sumif a že řadit se dá i jinak, než volbou menu seřadit (viz autofiltr), to jsme ji tu učili až my.
Takže ne, u věcí jako je kancelářský balík je úplně jedno, jestli vás učí program A nebo B. Protože ty základy jsou všude stejné. Něco jiného je to u IT pracovníka, od kterého například očekáváte VBA. To se na Open Office opravdu nenaučí. A úplně jiné věc jsou i věci jako Cisco routery apod., tam opravdu potřebujete se naučit právě ten jeden konkrétní HW a SW.
Co bys taky od tech skol chtel, kdyz ITci na nich ucit (ani zadarmo) nesmej, protoze nemaj to spravny "pedagogicky" vzdelani ... par bejvalejch spoluzaku takhle obcas ucilo - spis pro zabavu nez pro penize ... ale uz nemuzou.
Takze tvoje ratolesti bude na 99% ucit pedagogicky vzdelana 70leta duchodkyne ... variantne 22leta namachrovana negramotna blbka. Protoze informatika je ten nepodstatnej predmet, tak ho jeste/nebo uz zvladnou ...
Cituji "Vzdyt vsem by bohate stacil opensource."
Odpověd : opensource != free
důkaz . např .Why should I pay for iText? Isn't it open source? - http://itextpdf.com/customer-faq
Tak si to mysli, každý má právo chybně myslet.
ENG:
"The iText AGPL license is for developers who wish to share their entire application source code with the open-source community as free software under the AGPL “copyleft” terms."
CZ:
iText AGPL licence je pro vývojáře kteří chtějí sdílet zdrojové kódy svých aplikací s open-source komunitou jako zdarma program pod AGPL pravidly.
To znamená, že přestože jsou open-source nejsou zdarma pokud nesplňuješ jejich podmínky užívání. Pokud si stáhneš jejich zdrojáky z gitu a použiješ je do komerční aplikace porušuješ podmínky používání a tudíž nejsou pro tebe "zdarma" ale jsou OpenSource.
Ale zpět k myšlence na kterou jsem reagoval. A to tak, že kdyby vyměnil slovo OpenSource za Free(zdarma) pak jeho tvrzení je 100% správné a pravdivé ale takto pravdivé prostě není. Prostě pokud je něco OpenSource tak tě to neopravňuje si to používat jak se ti to zachce.
"To znamená, že přestože jsou open-source nejsou zdarma pokud nesplňuješ jejich podmínky užívání. Pokud si stáhneš jejich zdrojáky z gitu a použiješ je do komerční aplikace porušuješ podmínky používání a tudíž nejsou pro tebe "zdarma" ale jsou OpenSource."
Zkuste nějaký kurz češtiny. Zřejmě máte problém chápat slovo "zdarma". Možná je vaším mateřským jazykem angličtina. Tihle lidé musí použít dodatečné rozlišení, protože Free má pro ně více významů. S oblibou používají "free as a speach" a "free as a beer". Česká zdarma je to "free as a beer". "Free as a speach" překládáme jako svobodný.
Takže ano, AGPL je zdarma. Autoři to rádi označují za svobodné, ale v tom se zřejmě oba shodneme, že to diktuje podmínky, takže svobodné to nebude. Ale zdarma je to zcela nepochybně, nikdo po vás nechce ani korunu.
Jo a ještě jedno rýpnutí: Použít AGPL a OpenSource v jednom textu je považováno za rouhání. Proč? AGPL (Affero General Public License) je od lidí blízkých Free Software Foundation. OpenSource je výraz z dílny Open Source Initiative. Tyhle dvě skupinky se vzájemně moc nemusí.
Tak sem s free prohlížečem gerber dat pro widle... Na Linuxu ti jistí Gerbv.
V čem je Chrome, Firefox, Thunderbird, VLC, Eclipse, KeePass, CodeBlocks, Kodi, Apache, MariaSql, Diamond,... pro Linux o 10 řádů horší proti verzi pro Linux, když zdroják je stejný a díky balíčkovacímu systému mám zajištěno, že dělám s max. týden starou verzí bez extra námahy?
Hm. Co když používám MS Word, MS Excel, MS Project, MS Exchange, Adobe Photoshop, Autodesk AutoCAD, na účetnictví, sklady, personalistiku a mzdy mám Money S3, a mám hotel kde mi běží pokladní systém, sklady potravin, kuchyně, recepce, mobilní číšník, směnárna, zámkové systémy a wellness od Agnisu? V čem si na Linuxu pomůžu? V tom že pro naprostou většinu aplikací nenajdu dostatečně kvalitní alternativu, ale zato ušetřím pár tisíc za licenci OS? A myslíte že mi Lotus Domino server a Notes klient na Linuxu aktualizuje sám od sebe (tak jako Exchange + Outlook), nebo se o to budu muset postarat?
V tom případě Vás poprosím Linuxovou alternativu k MS Office, která nabídne veškeré programy z jeho balíku, které zároveň obsahují 100% funkcí z nich a zároveň jsou plně kompatibilní, tedy, že se nebdue stávat to, že složitější Word se při otevření v LO rozhází. Myslím, že ani během dalších 10 let nic nenajdete.
Preeesne.
Nechapu, proc se ty debaty vzdycky zvrhnou na uplne debilni "pouzivej jedine tohle!"
Vzdyt kdyz chci sroubovat, nevemu si kladivo, ale sroubovak. Kazdy system je skvely pro jistou mnozinu ukonu a podle toho by si mel racionalne smyslejici clovek vybrat, co se mu k cemu hodi.
U nas v domacnosti mame Mac, GNU/Linux a Windows.
Tyhle těžko budou o deset řádů horší, když to jeden a ten samý produkt pro všechny OS. Myslel jsem ty aplikace, které jsou jenom pro Windows a Linux je nějaká sh1t alternativa od někoho jiného, typicky MS Office a Libre Office, kdy to druhé nabízí tak 10% funkcí toho prvního a polovinu z nich ještě blbě.