Nové baterie se nabijí za pár minut

IMHO mají pro vybíjení takovou rychlost (a schopnost) i současné baterie.

Pokud se něco nabije 100x rychleji, poteče do toho i 100x větší proud, ne? Takový nabíjení si umím představit někde v průmyslovym nasazení, ale ne v mobilu/notebooku, těžko by tam mohly vést takové drátky nebo dokonce cestičky na desce jako teď. A i kdyby se jen 10% při tom nabíjení měnilo na teplo, pořád mám pocit že to bude dost, aby se baterie nedala (v mobilu/notebooku) uchladit. No jsem zvědav, takových zázračných technologií už bylo..

A teď si ještě představte, že dáte nabíječku do zásuvky a vyrazíte domovní jistič. Posílíte domovní jističe a spolu se sousedy zlikvidujete jištění trafostanice. Následně můžeme pokračovat až na páteřní linky.
Málokdo si totiž při současné euforii nad používáním elektromobilů dovede představit co se stane, až lidé ve velkém přijedou z práce a své auto připojí k el. síti. A rychlonabíjení to už jen dorazí. Ostatně v EU je většina států čistým dovozcem elektřiny, takže spolu s blekotáním o odstavení jaderných zdrojů a zavedením elektromobilů bude elektřiny absolutní nedostatek.

Co jsem četl současné koncepce používání elektromobilů, tak se počítá s tím, že auta se budou nabíjet buď přes den (přímo u práce, často se uvažuje o soláním nabíjení) nebo přes noc, kdy je elektřiny stejně přebytek a dnes se prodává pod cenou (využívají to třeba akumulačky).

Napěťové špičky by se naopak daly daleko snáze vyrovnávat tím, že by se elektromobily používaly i jako baterie (u velkých organizací jako je Česká pošta, kde auta stejně většinu času stojí, nebo vlastně by to šlo na všech parkovištích, kde by se elektromobily dobíjely).

Rychlonabíjení by bylo jen pro případy, kdy by bylo potřeba (třeba dlouhá cesta, kdy jedno nabití nestačí), a bylo by možné jenom na speciálních stanovištích, které by pravděpodobně měly nějaké baterie, ze kterých by se to nabíjelo (třeba by to mohla dělat ta pošta); dnes se místo toho (realističtěji) uvažují výměnné stanice, kde vám během několika sekund vymění celou vybitou baterii za nabitou (třeba ve vizi Tesly Model S).

V noci moc přebytku proudu nebude, když je snaha odstranit jaderné zdroje a sluníčko si drze zapadá za hory.
Ukládání přebytečné energie do baterií se poněkud tluče s tím, že každá má omezený počet nabíjecích cyklů. Nehledě už na to, že najednou bude firma auta mimo běžný čas potřebovat a ony jsou zrovna na nule.

Existuje mnoho dalších zdrojů, které dodávají ve dne i v noci víceméně stejné množství energie a které se v současnosti velmi podceňují (např. vítr, voda, biomasa nebo vlny).

Ten počet nabíjecích cyklů je pro takové použití poměrně velký. Běžně užívané baterie (li-ion, li-pol) mají více než 1000 plných cyklů, tedy asi tři roky, i pokud je každý den plně vybijete a nabijete (dle testů Tesla Motors by při denním vybití poloviny kapacity za tři roky stále měly fungovat a udržet asi 70 % původní kapacity). Zajímavé jsou také li-air baterie, které by měly mít počet cyklů ještě vyšší; bohužel jsou stále ve vývoji.

Na nule nebudou, budou třeba na polovině. Běžné elektromobily mají dojezdy v řádu stovek km (370 km pro střední li-ion baterie Tesly Model S, rekord drží Audi s 600 km s li-pol) a ty velké firmy tolik s jednotlivými auty většinou nenajezdí (viděl jsem tento koncept zpracovaný pro USPS, měli tam denně trasy do 50 km).

Solarni nabijeni je docela dobra vec. Treba na Sahare funguje celkem dobre.

A přitom manažeři ČEZu si vyplácej takový prémie jako kdyby měli bůhvíjaký technologický náskok. :-)

Ono to nabijeni je take zpusobeno setrenim na nabijeckach. Nedavno jsem videl originalni tusim Nokii co mela 350 mAh. Pritom bezne mam doma 500-1000 mAh.