Názory k článku
Nový EU štítek u TV vyžaduje uvedení spotřeby v SDR i HDR režimu

Změna významu stupnice bez viditelného odlišení od původní generace je fakt super nápad :-|

Na první pohled to poznáte podle stupně – už se nebudou rozlišovat počty + u A, ale písmena A–G. A pokud to chcete exaktně, poznáte to podle kódu – místo 2010/XYZ tam bude 2019/XYZ.

Ano, je to matoucí (měli použít třeba číslice místo A++++++, příp. využít modrou barvu).

Ale není tak težké poznat ty nové štítky - obsahují QR kód.

Jj, přesně, stačilo by přidat něco jako A4...An nebo A4+...An+ (pokud v současnosti bylo nejvíc A+++). Takhle v tom akorát bude bordel, minimálně mezi neznalými - což bych byl taky, kdybych teď náhodou nenarazil na tuhle zprávičku.

Ono to odliseni tam je. Pribyl QR kod, prvky jsou trochu jinak rozmistene, je tam o par ramecku mene, cary stupnice jsou jinak siroke a dlouhe. Proste hromada malych detailu, kterych si skoro nikdo nevsimne. Designova a PR katastrofa. Chudaci vyrobci, meli si vic dupnout.

Ale hlavni chyba byla uz v te puvodni stupnici, ktera neumoznovala snadny rust. Kdyby byla A nejhorsi, a E nejlepsi, tak se snadno prida kategorie F, G, a v budoucnu klidne O pro super skvele vyrobky. Kdyz narazili na problem, tak udelali rychlou obezlicku s pluskama. Jenze misto aby to pri zmene predelali, tak ted zase jen zadelali do budoucna na uplne ten samy problem.

Podle mne klidne mohla zustat puvodni stupnice, jen by se misto A+++ psalo A3+, misto A+++++ by bylo A5+ nebo nejaka variace na tohle. To by slo skalovat dal a dal.

Neni to presne, uplne identicky problem 1x nenastane - v soucasne dobe je nejlepsi B, protoze A zustalo nevyuzite pro pripadne zlepseni do budoucna, takze jeden mozny rust zde je pripraven.

Teď jen otázka, co vyhoví tomu A, kdo to určí, bude první na řadě nějaký německý výrobce, protože mu to přinese větší prodeje?
Protože, když se píše o EU, je za tím většinou německý byznys.

To je tak, když ty třídy vymýšlejí úředníci a ne technici.

Je to poměrně jasně odlišené. Především ta nová stupnice nemá žádná A+ A++ a A+++, ale nahoře je jen A. Také logo je jiné, to nové se pozná podle nápisu ENERG{BLESK}, zatímco předchozí generace štítků používala nápis ENERG následovaný čtyřmi kolečky (Y) (IJA) (IE) (IA).

Praktický příklad u monitoru: https://twitter.com/Oskar456/status/1357711644219031553

2. 3. 2021, 10:34 editováno autorem komentáře

Jo, jasně, to je super přehledné a každého to na první pohled trkne. Hlavně pak když o téhle změně nic neví.

Ironie?

Kdo o téhle změně neví, toho nejspíš nezajímá a kupuje produkt na základě jiných kritérií než energetických štítků. Kdo kupuje produkt v přechodném období (letos), dostane k němu dva štítky a pravděpodobně se bude snažit zjistit, proč každý ukazuje jinou hodnotu. Kdo produkt vybírá v obchodě právě podle štítků, tomu je celkem jedno, jestli je na produktech nalepený ten starý nebo nový, hlavně to musí být v celé prodejně konzistentní (což nejspíš prodejny zařídí).

Občan koupil před 7 lety lednici, a řekli mu že je superúčinná, A++, tak měl radost. Teď půjde koupit novou lednici, a uvidí samé C až A. Řekne si kde jsou ta plus, já chci plus, minule jsem koupil lepší lednici než jsou teď. Zanadává na blbé štítky, prohnilou EU a přestane si těch štítků všímat.
A to je to nejhorší co může nastat - ztráta důvěry v systém štítků.

Ironie?
Jistě.

Můj hlavní problém s touhle změnou je nekoncepčnost a rozbití kompatibility se starým značením. To je tady jak dlouho - nějakých 15+ let? Lidi si na to tak nějak zvykli a hodně pochybuju, že si téhle změny někdo v dohledné době všimne a pokud náhodou ano, ti méně technicky vzdělaní budou nejspíš mít zmatek v tom, jak to teda nakonec je.

Přitom by stačilo tak málo - buď to od začátku navrhnout líp (tj. otočit stupnici), nebo ponechat stávající a místo třeba A+++ používat A3+ apod. To je celkem výstižné a pokud by to i tak někdo nechápal, bylo by jednoduché mu to vysvětlit a zároveň by to mohl srovnat s jakýmkoliv jiným spotřebičem se starým štítkem.

Ta stupnice jen pomáhá v orientaci. Nemůže pojmout veškeré nuance - např. to, že na regálu mohou ležet výrobky starší i novější generace. Nenapoví Vám, jestli se Vám vyplatí vyměnit starší výrobek, který máte doma, za nový, úspornější. Neřekne Vám, jestli při Vašem způsobu užívání není výhodnější méně efektivní výrobek. Nevyhodnotí za Vás, jestli máte doma studnu a nezajímá Vás spotřeba vody, nebo naopak máte fotovoltaiku a nezajímá Vás spotřeba elektřiny. Ke všemu tomu slouží specifikace, které jsou dostupné. Můžete si je nastudovat.

Stupnice slouží běžnému občanovi, který si z fyziky nic nepamatuje, aby mohl aspoň přibližně určit, jestli zakupovaný výrobek dbá na spotřebu, či ne. Z dlouhodobého hlediska to vede ke zvýšení zájmu o efektivnější spotřebiče.

Až bude každý jednotlivý spotřebitel v každém okamžiku umět a mít možnost číst specifikace a umět je vyhodnotit ve své situaci, pak zjednodušené stupnice nebudou potřeba. Do té doby je lepší, když jsou.

bezny obcan spotrebu asi riesit nebude na prvom mieste

Tím bych si nebyl úplně jistý, viz přístup "víc proužků, víc Adidas".

A zajámá to reálně někoho z běžných lidí, obzvlášť u televizí?

Jaky ma vyznam jednotka kWh/1000h, kdyz se ty 1000 a h pokrati, tak z toho vyleze "W", tj. stitek ukazuje jenom spotrebu, a bylo by snazsi tam napsat 30 W.

Zda je to prumer za 1000h nebo okamzita spotreba nehraje roli, kdyz krome local dimmingu na to ma vliv i nastaveni jasu - a to se nepise na kolik % to meli, nebo jakou intenzitou (v nit) to svitilo.

Az to budou dve cisla - jedno pro MAX NITs a druhe pro AVG WATTs, pro ktere plati tohle testovaci pouziti:
1sec max white
1sec mid gray (18% max white)
1sec black
1sec 32x18 checkerboard pro 4K (64x36 pro 8K)

.. tak bude mit nejaky stitek s rozmery displeje smysl (pac ty jsou snad jedinym pravdivym a nezpochybnitelnym udajem na tom soucasnem kusu papiru).

Ty štítky slouží pro porovnání různých modelů mezi sebou. Jak se ty údaje měří je stanovené v příslušných normách.

Odkaz na tu prislusnou normu?

Linkovany web obsahuje jen mlhave informace pro spotrebitele (jak ten stitek vypada, ne co doopravdy znamena).

Wikipedie nezminuje za jakych podminek se skutecna spotreba meri, jen to, ze pismenka jsou podle pomeru vuci referencni spotrebe, odvozene od plochy displeje.

Na první pohled nesmyslná jednotka kWh / 1000h má svůj důvod: průměrný Evropan je už poměrně dementní a nemůžeš na něj vytáhnout desetinnou čárku. On si prostě nedokáže představit rozdíl mezi hodnotami 0,756 a 1,012. Ale když mu na štítek napíšeš 1012 vs 756, tak už ten rozdíl vidí. Nic víc v tom nehledej.

Jenže podobné "ústupky" dementům vedou pouze k větší demenci :(

Je to asi trošku jednodušší. Na faktuře za elektřinu máte uvedeny kWh. A 1000 hodin bude relativně blízko spotřebě televize za rok.

Uvádět tam W by sice bylo fyzikálně to samé, ale musel byste to přepočítávat na peníze až v hlavě.

Zdegenerovaný, ne dementní. Ale jinak asi jo.

Porad nechapu ta pismena. Misto A++++++ jsme se vratili k A.
Jenze za par let to zase nekoho nepadne predelat.

Proc se to proste nemuze udavat v procentech ucinnosti?
Tedy cim vic by se spotrebic blizil 100%, tim lip. A uz nikdy by se to nemuselo menit.

Krome kondenzacnich plynovych kotlu, tam se bezne uvadi ucinnost 110%. Tem bude i A malo :-D
Nechapu, ze to je vubec legalni, takhle klamat zakazniky. To by musel vznikat spalovanim dalsi zemni plyn :-)

https://www.plyn.cz/ucinnost-plynovych-kotlu
https://www.eon.cz/radce/plynovy-kotel

Proč píšete, že jde o klamání zákazníků, vždyť v tom článku to máte přímo vysvětleno

"ale kondenzační kotle dokážou zajistit účinnost až 110 %. Jak je to možné? Účinnost plynových kotlů se udává ve výhřevnosti paliva. To znamená, že kondenzační plynový kotel vyprodukuje více tepla, než činí výhřevnost spotřebovaného plynu. "

Btw. tahle informace je i ve všech návodech kondenzačních kotlů v nějaké formě uvedena.

Jasně, to číslo je v pořádku za předpokladu, že je známo, jak ho správně interpretovat. Nicméně odhaduju, že nějakou interpretací se běžný kupující, neznaje ani základy fyziky, nebude nijak zaobírat a bude jen požadovat, aby ono číslo bylo co největší - ať už znamená cokoliv.

> To znamená, že kondenzační plynový kotel vyprodukuje více tepla, než činí výhřevnost spotřebovaného plynu.

A kde se vezme to teplo "navic"?
Ja vzdy myslel, ze kdyz je vyhrevnost paliva X, tak to je maximum, ktere z nej jde ziskat. Pokud vsak zdokonalim proces spalovani a vyuziju odpadni teplo, jen se o neco vic priblizim dane maximalni vyhrevnosti paliva X.
Ale prece z paliva nemuzu dostat vic energie, nez obsahuje.

To je jako kdybych klasickou zarovku s ucinnosti cca 5% vyuzil k topeni i ke sviceni, porad se prece nedostanu na vic, nez 100%.
Jen bych mohl rikat, ze 5% elektricke energie pouziju na sviceni a 95% na topeni. Takze treba v zime by pro me klasicka zarovka neznamenala plytvani, ale energii bych stejne vyuzil, protoze bych o to mene mohl topit plynem.

Proti spalnému teplu není v hodnotě (výhřevnost paliva) zahrnuto měrné skupenské teplo páry, obsažené ve spalinách. Předpokládá se, že její teplo je nevyužitelné a uniká v plynném stavu se spalinami. (viz Wiki)

Jenže kondenzační kotel využije i teplo oné páry.

Tedy problém ve vašem předpokladu je pouze v tom, že neznáte pojem výhřevnost paliva a prosím už tento off-topic dále nerozvíjejte je to skutečně o něčem jiném, než o čem je ten příspěvek.

2. 3. 2021, 12:56 editováno autorem komentáře

Teplo navíc je získané kondenzací vodní páry, obsažené ve spalinách. Což se do výhřevnosti (narozdíl od spalného tepla, viz např.) nezapočítává. Díky tomu je chybné nazývat tu hodnotu účinností :) Jde o topný/chladící faktor (COP).

A k té žárovce - i když odpadní teplo v zimě využiješ, spálíš víc ZP na výrobu odpadního tepla z elektřiny (účinnost bajvočko 40% plus ztráty na přenosu) než spalováním ZP pro teplo přímo na místě (účinnost přes 90%).

Ale ta energie u kondenzačního kotle je navíc.
Máte hořlavinu a tu spálíte. Vznikne spousta plynu, spalin. Chemická reakce hoření (oxidace) proběhla a z jedné chemické látky (v reálu ze směsy) a kyslíku vznikla úplně jiná látka. Tedy chemická reakce nazývaná hoření proběhla a byla ukončena.
Po čase se ale zjistilo, že lze spaliny zkapalnit a tím získat skupenské teplo. To nemá s hořením nic společného, jedná se o změnu fyzikální ne chemickou (pára a kapalná voda je chemicky taky to samé). Tedy máte teplo navíc. Ale aby to bylo možné lehce porovnat s existujícím kotlem, tak se pro jednoduchost vymyslelo že kondenzační kotel má účinnost nad 100%.

Na jednu stranu to je fyzikálně blbost, ale z praktického pohledu když porovnám obyčený kotel s účinnností 95% a kondenzační se 105%, tak z kondenzačního opravdu dostanu o 10% více tepla ze stejného paliva (při správném nastavení teploty vody o otopném systému).

Na něco podobného jsem kdysi narazil, když na nějakém salámu (herkules) uváděli obsah masa "110%". Trik byl v tom, že počítali hmotnost syrového masa před zpracováním a hmotnost výsledného salámu, takže i když maso samozřejmě tvořilo méně než 100 procent surovin, bylo ho použito více, než kolik vážil salám po vyuzení.

Nebudu zde vypisovat to stejné, co už je zde řečeno 3x. Neberte to za zlé, ale jestli Vás to zajímá, tak zkuste více zjistit co znamená to kondenzační v názvu kotle.

Proc se to proste nemuze udavat v procentech ucinnosti?
Tedy cim vic by se spotrebic blizil 100%, tim lip.

Tohle není pravda, to 100% vidíš očima v současné době. Když byla většinová do TV s 720x576 považovalo se 1920x1080 jako 100%, pamatuju tu dobu kdy v tu chvíli to FullHD ještě nebylo ani jako prototyp ale četl jsem o tom v S&V jako o snu TV fandů. No, a na jakém stupni by dnes byly 8K?

Navíc problém s procenty je ten, že mnoho lidí to na ZŠ nepochopilo, na SŠ mají blok z matematiky a prostě ve výsledku nechápou přirozeně, co to znamená, že ta hodnota začíná na 0 a končí na 100, přičemž je vlastně relativním vyjádřením nějaké reálné veličiny. Procenta jsou pro tento účel a současnou, zčásti tupou společnost příliš abstraktní.

Tak by se účinnost/procenta převedly na 5 či 10 hvězdiček (jasně, 10 už je moc; samozřejmě po půlhvězdičce) jak pro blbečky. A jsme zpět u více pruhů, tomu lid rozumí. :D

Hlavně by mne zajímalo, jak by se definovala účinnost třeba u televize. Fyzikálně by to asi měl být podíl energie vyzářené v podobě světla a zvuku vůči příkonu, ale jednak je taková hodnota celkem nesmyslná, jednak by hodnoty byly nepříjemně malé.

Tedy cim vic by se spotrebic blizil 100%, tim lip. A uz nikdy by se to nemuselo menit.

Protože skutečná účinnost se mění v době. Analogový drátový telefon měl svoje limity účinnosti, které by se daly při troše dobré vůle stanovit. Pak přišly první mobily a už do hry vstoupila baterie. Pak přišly GPS, fotoaparáty, složité operační systémy - a účinnost se už nedá měřit proti původním kritériím.

Přesně to vedlo k tomu paradoxu u kondenzačních kotlů. Sice víte, že má účinnost 105 %, ale to číslo Vám houby řekne o tom, jestli je to dnes považováno za dobrou, průměrnou nebo špatnou účinnost. Na to byste si musel udělat srovnání - a přesně to lidé nedělají, takže se to veřejnosti servíruje zjednodušené: kupte A, A+ nebo A++++++ a víte, že jste na vrcholu toho, čeho se dnes (maximálně loni) dá dosáhnout.