Vlákno názorů k článku
Nový EU štítek u TV vyžaduje uvedení spotřeby v SDR i HDR režimu od Martin Vancl - Porad nechapu ta pismena. Misto A++++++ jsme se...

Porad nechapu ta pismena. Misto A++++++ jsme se vratili k A.
Jenze za par let to zase nekoho nepadne predelat.

Proc se to proste nemuze udavat v procentech ucinnosti?
Tedy cim vic by se spotrebic blizil 100%, tim lip. A uz nikdy by se to nemuselo menit.

Krome kondenzacnich plynovych kotlu, tam se bezne uvadi ucinnost 110%. Tem bude i A malo :-D
Nechapu, ze to je vubec legalni, takhle klamat zakazniky. To by musel vznikat spalovanim dalsi zemni plyn :-)

https://www.plyn.cz/ucinnost-plynovych-kotlu
https://www.eon.cz/radce/plynovy-kotel

Proč píšete, že jde o klamání zákazníků, vždyť v tom článku to máte přímo vysvětleno

"ale kondenzační kotle dokážou zajistit účinnost až 110 %. Jak je to možné? Účinnost plynových kotlů se udává ve výhřevnosti paliva. To znamená, že kondenzační plynový kotel vyprodukuje více tepla, než činí výhřevnost spotřebovaného plynu. "

Btw. tahle informace je i ve všech návodech kondenzačních kotlů v nějaké formě uvedena.

Jasně, to číslo je v pořádku za předpokladu, že je známo, jak ho správně interpretovat. Nicméně odhaduju, že nějakou interpretací se běžný kupující, neznaje ani základy fyziky, nebude nijak zaobírat a bude jen požadovat, aby ono číslo bylo co největší - ať už znamená cokoliv.

> To znamená, že kondenzační plynový kotel vyprodukuje více tepla, než činí výhřevnost spotřebovaného plynu.

A kde se vezme to teplo "navic"?
Ja vzdy myslel, ze kdyz je vyhrevnost paliva X, tak to je maximum, ktere z nej jde ziskat. Pokud vsak zdokonalim proces spalovani a vyuziju odpadni teplo, jen se o neco vic priblizim dane maximalni vyhrevnosti paliva X.
Ale prece z paliva nemuzu dostat vic energie, nez obsahuje.

To je jako kdybych klasickou zarovku s ucinnosti cca 5% vyuzil k topeni i ke sviceni, porad se prece nedostanu na vic, nez 100%.
Jen bych mohl rikat, ze 5% elektricke energie pouziju na sviceni a 95% na topeni. Takze treba v zime by pro me klasicka zarovka neznamenala plytvani, ale energii bych stejne vyuzil, protoze bych o to mene mohl topit plynem.

Proti spalnému teplu není v hodnotě (výhřevnost paliva) zahrnuto měrné skupenské teplo páry, obsažené ve spalinách. Předpokládá se, že její teplo je nevyužitelné a uniká v plynném stavu se spalinami. (viz Wiki)

Jenže kondenzační kotel využije i teplo oné páry.

Tedy problém ve vašem předpokladu je pouze v tom, že neznáte pojem výhřevnost paliva a prosím už tento off-topic dále nerozvíjejte je to skutečně o něčem jiném, než o čem je ten příspěvek.

2. 3. 2021, 12:56 editováno autorem komentáře

Teplo navíc je získané kondenzací vodní páry, obsažené ve spalinách. Což se do výhřevnosti (narozdíl od spalného tepla, viz např.) nezapočítává. Díky tomu je chybné nazývat tu hodnotu účinností :) Jde o topný/chladící faktor (COP).

A k té žárovce - i když odpadní teplo v zimě využiješ, spálíš víc ZP na výrobu odpadního tepla z elektřiny (účinnost bajvočko 40% plus ztráty na přenosu) než spalováním ZP pro teplo přímo na místě (účinnost přes 90%).

Ale ta energie u kondenzačního kotle je navíc.
Máte hořlavinu a tu spálíte. Vznikne spousta plynu, spalin. Chemická reakce hoření (oxidace) proběhla a z jedné chemické látky (v reálu ze směsy) a kyslíku vznikla úplně jiná látka. Tedy chemická reakce nazývaná hoření proběhla a byla ukončena.
Po čase se ale zjistilo, že lze spaliny zkapalnit a tím získat skupenské teplo. To nemá s hořením nic společného, jedná se o změnu fyzikální ne chemickou (pára a kapalná voda je chemicky taky to samé). Tedy máte teplo navíc. Ale aby to bylo možné lehce porovnat s existujícím kotlem, tak se pro jednoduchost vymyslelo že kondenzační kotel má účinnost nad 100%.

Na jednu stranu to je fyzikálně blbost, ale z praktického pohledu když porovnám obyčený kotel s účinnností 95% a kondenzační se 105%, tak z kondenzačního opravdu dostanu o 10% více tepla ze stejného paliva (při správném nastavení teploty vody o otopném systému).

Na něco podobného jsem kdysi narazil, když na nějakém salámu (herkules) uváděli obsah masa "110%". Trik byl v tom, že počítali hmotnost syrového masa před zpracováním a hmotnost výsledného salámu, takže i když maso samozřejmě tvořilo méně než 100 procent surovin, bylo ho použito více, než kolik vážil salám po vyuzení.

Nebudu zde vypisovat to stejné, co už je zde řečeno 3x. Neberte to za zlé, ale jestli Vás to zajímá, tak zkuste více zjistit co znamená to kondenzační v názvu kotle.

Proc se to proste nemuze udavat v procentech ucinnosti?
Tedy cim vic by se spotrebic blizil 100%, tim lip.

Tohle není pravda, to 100% vidíš očima v současné době. Když byla většinová do TV s 720x576 považovalo se 1920x1080 jako 100%, pamatuju tu dobu kdy v tu chvíli to FullHD ještě nebylo ani jako prototyp ale četl jsem o tom v S&V jako o snu TV fandů. No, a na jakém stupni by dnes byly 8K?

Navíc problém s procenty je ten, že mnoho lidí to na ZŠ nepochopilo, na SŠ mají blok z matematiky a prostě ve výsledku nechápou přirozeně, co to znamená, že ta hodnota začíná na 0 a končí na 100, přičemž je vlastně relativním vyjádřením nějaké reálné veličiny. Procenta jsou pro tento účel a současnou, zčásti tupou společnost příliš abstraktní.

Tak by se účinnost/procenta převedly na 5 či 10 hvězdiček (jasně, 10 už je moc; samozřejmě po půlhvězdičce) jak pro blbečky. A jsme zpět u více pruhů, tomu lid rozumí. :D

Hlavně by mne zajímalo, jak by se definovala účinnost třeba u televize. Fyzikálně by to asi měl být podíl energie vyzářené v podobě světla a zvuku vůči příkonu, ale jednak je taková hodnota celkem nesmyslná, jednak by hodnoty byly nepříjemně malé.

Tedy cim vic by se spotrebic blizil 100%, tim lip. A uz nikdy by se to nemuselo menit.

Protože skutečná účinnost se mění v době. Analogový drátový telefon měl svoje limity účinnosti, které by se daly při troše dobré vůle stanovit. Pak přišly první mobily a už do hry vstoupila baterie. Pak přišly GPS, fotoaparáty, složité operační systémy - a účinnost se už nedá měřit proti původním kritériím.

Přesně to vedlo k tomu paradoxu u kondenzačních kotlů. Sice víte, že má účinnost 105 %, ale to číslo Vám houby řekne o tom, jestli je to dnes považováno za dobrou, průměrnou nebo špatnou účinnost. Na to byste si musel udělat srovnání - a přesně to lidé nedělají, takže se to veřejnosti servíruje zjednodušené: kupte A, A+ nebo A++++++ a víte, že jste na vrcholu toho, čeho se dnes (maximálně loni) dá dosáhnout.