Prosil bych, abyste nepodsouval něco, o čem nic nevíte. XFS není podporován proto, že existují případy, které způsobují potíže. Píše se o nich občas v různých konferencích (a já si je nearchivuju, protože je to pro mě zbytečné). Je to prostě věc, která má reálná proti a pokud klient X platí RH statisíce dolarů ročně, nemůže si RH dovolit oficiálně mít v jádře něco, co se líbí vám, ale _musí_ tam mít to, na čem si nevyláme zuby (a zároveň nevznikne nebezpečná závislost na externích vývojářích SGI).
Pokud chcete mít v jádře všechno, použijte třeba desktop od Mandrake. Pak ale nechoďte brečet, až budete mít problémy. Bavíme se totiž o opravdu rozdílných věcech a hlavně o velmi seriózní podpoře, která RH živí.
XFS dělalo do jádra velmi intruzivní zásahy a jak jsem naznačil výše, není jeho implementace v Linuxu ideální i co se designu týká, protože je to prostě jen FS jiného OS, který byl nacpán do jádra (bez ohledu na jádro a čistotu věci samotné).
A tudíž pokud RH měl jako strategický záměr jinou implementaci ACL, device mapper, LVM2 atd, tak logicky nemůže svůj záměr rozmělňovat v něčem, co duplikuje výše uvedený strategický základ.
Když jsem před 3 roky vybíral filesystém pro náš linuxový server, prošel jsem si praktické zkušenosti a testy linuxových filesystémů (pod kernelem 2.4.20). Nejlépe vycházely pro určité podmínky ext2 a ext3, reiserFS a XFS (ten pro velmi rozsáhlá disková pole). Protože používáme SUSE a měli jsme tedy možnost volby, zvolili jsme pro naše podmínky XFS a zvolili jsme dobře. Nemohu to porovnat s jinou stejnou konfigurací např. s ext3, nebo reiser, ale v každém případě pod linuxem není xfs o nic horší a po stránce výkonnosti a spolehlivosti je na tom dokonce velmi dobře a můžu ho doporučit. Obchodní politiku Redhatu opravdu nechápu, možná kdyby byl v poměru na linuxovém trhu v postavení MS...