Vlákno názorů ke zprávičce Nový standard pro video VVC/H.266 má komprimovat 2× lépe než H.265 od wm6x - To vypadá jako příprava na budoucí přechod na...
-
To vypadá jako příprava na budoucí přechod na DVB-T3 až si nějaký nenažraný operátor zase vzpomene na další kmitočty. Už v době přechodu na DVB-T bylo standardizované T2 a vědělo se že se na něj jednou přejde. Na jednom satelitu už tohle testujou i když tam bude dlouho trvat než se záchod prosadí (VVC=WC=záchod). Kromě analogu se tam ještě používá snad všechno (MPEG2, MPEG4, HEVC, DVB-S, DVB-S2, DVB-S2X, DVB-S2MIS, T2-MI).
-
To není pravda. V Česku se mělo původně začít vysílat v DVB-T už v roce 2004, první experimentální vysílání probíhalo už v roce 2000. Nakonec se vysílat začalo v roce 2006. Standard DVB-T2 ovšem vznikl v roce 2009, první ostrý multiplex byl v Británii spuštěn až v roce 2010.
Navíc mícháte dohromady nesouvisející věci: způsob kódování pro přenos vzduchem, frekvenční pásmo a formát pro kompresi videa. Tyhle věci se dají různě kombinovat naprosto nezávisle na sobě.
-
Pravda, lze do jisté míry kombinovat formáty pro kompresi videa (MPEG2, MPEG4, HEVC, VVC) a vysilaci normy (satelitní DVB-S, DVB-S2, DVB-S2X, DVB-S2MIS, T2-MI a pozemni DVB-T/T2). Některé kombinace fungovat nebudou jako třeba že v DVB-S normě lze použít pouze MPEG2, tedy aspoň jiný kodek v této normě nikdo nepoužívá. Nevím k čemu je těch norem tolik, když se VŠECHNY v běžném provozu používají a třeba takový přechod z DVB-S2 na S2MIS nepřinesl kromě výměny přijímače vůbec nic. Ale duvodem přechodu pozemniho vysilani bylo vždy uvolnění nějakého pásma. Při přechodu z analogu na DVB-T to bylo pásmo VHF III a taky to že analogu došla kapacita, ted je to pásmo 700 MHz které si nárokují mobilní operátoři. Až bude chtít nějaký operátor dalších 100 MHz z televizního pásma tak bude další přechod na DVB-T3, i když na T2 je garance 10 let. Co ale nechápu je třeba vypnutí satelitního analogu, kde je kapacity dostatek a na některých programech se obrazová kvalita nezměnila. V kabelu jede analog vesele dál.
Pokud je v tom chyba tak mě klidně oprav. -
V jedné věci se velmi mýlíte - mobilní operátoři si nic nenárokují. Mobilní operátoři využívají pouze to pásmo, které jim jeho vlastník (tj. stát ČR) nabídne. Přičemž stát jako majitel si může svobodně určit, kdo bude které pásmo využívat a jak dlouho. Nikdo jiný nemá žádný nárok o tom rozhodovat.
Jedna z největších chyb pak byla, že TV přišla o pásmo VHF III., protože v něm prakticky nic není, když vynecháme rozhlas s takřka nulovou poslechovostí v DAB+. Rozhlas se mohl klidně přesunout do bývalé normy OIRT VKV FM I. nebo zůstat na CCIR VKV FM II. ale v digitální podobě a TV by měla k dispozici kmitočty VHF III. Sice s nižší šířkou kanálu 7 MHz, ale pořád lepší, než nic. -
Ondřej CaletkaZlatý podporovatelNa satelitu rozhodně není dostatek kapacity. Limitujícím faktorem je energetická náročnost transpondéru, která je více-méně stejná bez ohledu na typ modulace. Jestliže v analogovém satelitním vysílání přenáší jeden transpondér jeden TV program, DVB-S třeba 8 programů a v DVB-S2X třeba 20 programů, je to poměrně zásadní rozdíl v nákladech na distribuci jednoho TV programu.
7. 7. 2020, 17:06 editováno autorem komentáře
-
@Petr Krčmář
Názvy vysílacích standardů a kodeků v praxi splývají. Laikové jsou zmateni, že televizor s podporou DVB-T2 nemusí podporovat H.264. Splívají mimo jiné i kvůli tomu, že v argumentech pro zavádění nových standardů se vyjmenují všechny možnosti, co to přinese. Spousta lidí (a nejen úplní lajkové) neumějí striktně rozlišovat mezi "možnost" a "součást" standardu.
Úvaha nad tím, že v rámci argumentů nad dalším novým vysílacím standardem se objeví i možnost použití nového kodeku a že to bude významný argument pro lobby bojující o pásmo, je myslím docela na místě. (Nepředpokládám ani, že ti, co o tom ve výsledku hlasují, umějí rozlišit mezi vysílacím standardem, kodekem, pásmem a vztahu mezi nimi)
-
Dovolím si předpokládat, že žádné T3 už nebude, ve smyslu přenosové vrstvy. T2 je jakousi optimalizací toho, co se odzkoušelo v T1. Nové způsoby modulace, ochrany před rušením a odrazy, vyhnané na maximum, co to ještě snese. Pokud by mělo přijít nějaké T3, tak by muselo zcela opustit schéma s 8 MHz kanály. A to už pak nebude mít smysl něco takového nově zavádět, když už tu bude fungovat 5G. Prostě se pásmo pro TV vysílání zcela uvolní ve prospěch mobillních sítí.
-
A jak by to v tom 5G vysílalo? Protože při ladění kanálů je stejně jako před cca 70 lety nutné znát konkrétní frekvenci vysílače a nevím jak to bude fungovat pokud se do toho bude míchat další provoz který TV nezpracuje, takže zase bude nutné vyhradit kus pásma pro TV. Co se týká velikosti pásma tak TV má oproti jiným služnám (rádio, mobily) v součtu všech pásem pro DVB-T2 a DVB-S největší pásmo, tedy pásma UHF (470-690) pásmo C (3,7-4,2 GHz) a pásmo Ku (10,7-12,6 GHz) a to ještě nepočítám pásma pro uplink na družice. I když C pásmo už za pár mít nebude a tuším že má být uvolněno do roku 2023.
-
Tak za posledních 30 let se nám podařilo posunout z desítek kilobitů za sekundu na gigabity za sekundu. Není důvod si myslet, že se rozvoj zastaví zrovna dneska. Televize, ale i rádia jednoduše skončí. Nebude to zítra, ani za pět let, ale myslím, že ještě za mého života bude televize, jak ji známe dnes, historií. Pustit si kdy chci co chci hrozně snadno překoná stream našlapaný reklamou.
-
Problém je že před uvedením na internetu je pořad vždy nejprve uveden v televizním vysílání. Podle toho se taky serverům jako ivysilani nebo iprima souhrně říká ARCHIV. V TV vysílání tedy vidí pořady ti kterým se nechce čekat až se objeví na internetu. Mám 20 let a myslím že minimálně 50 let ještě TV bude.
-
Ano, přenosová rychlost zvláště bezdrátových spojů ohromě narostla, ale za cenu stále komplikovanější modulace (což má své limity) a používání stále širšího pásma na stále větších frekvencích. Takže je sice super, že např. spoje v pásmu 80 GHz přenesou už několik Gbps, ale směřovat na sebe dvě antény s přesností např. ±0,25° už je opravdu velký opruz. Mobilní operátoři sice používají lépe průchodné pásma, ale ty rychlé stejně nejsou moc průchodné. A opravdu není reálné řešení mít antény každých 100-200 metrů. Takže ty vysoké rychlosti budou dostupné jen někdy a někde.
-
Přijímám hlavně zahraniční stanice a internetové vysílání (tedy sledování na webové stránce vysílatele) jsem zkusil používat půl roku a zjistil jsem že použitelnost je na hony vzdálená klasickému přijmu na TV. Přešel jsem na satelitní příjem a to mám internet 30mbit. Na internetu je geoblokace, která vyžaduje neustále zapínat a vypínat VPN, každý program je na jiné webové stránce, takže přepínání trvá dlouho, i když obraz jede více méně bez záseků. Nahrávání pouze FRAPSEM nebo jinym podobnym programem (případně grabovací kartou) kvuli kterému je PC na 2 hodiny mimo provoz a nesmíte se po tu dobu dotknout klávesnice nebo myši snad ani nelze brát vážně. Možná vám bude připadat že jsem zamrznul v nějaké dřevní době ale v mém případě je OFFLINE nahrávání stále stejně důležitá funkcionalita jako před 15 lety, akorát VHS kazetu od té doby nahradil USB disk. Archiv sice funguje na webu vysílatele, ale pořad tam nevydrží dlouho. Tuto technologii používám jako nouzové řešení.
Pokud jde o komerční IPTV co mají "vše v jednom" tak tam jsem zjistil že programy které mám na satu žádná IPTV služba v nabídce vůbec NEMÁ, a už vůbec ne zadarmo což mi Fransat na satelitu nabízí. Takže za mě pozemní vysílání může IPTV vytlačit (programovou nabídkou) ale sat určitě ne. Můžou za to územní vyílací práva na pořady a jiné byrokratické nesmysly které ale na satu nejsou. Nevím teda jak moc složité je sehnat zahraniční IPTV ale asi bude dražší a s geoblokací.
Ja nevim co všichni mají s těma výhodama IPTV oproti ale já je nějak nevidím. Jediné co mě napadá že není potřeba parabolická anténa, jejiž instalace může být třeba v památkových zonach problém a potom taky výpadky při přívalovém dešti, ke kterým dochází párkrát za rok.
-
Nevím zhlavy jak je to u TV, ale minimálně u rozhlasu platí, že musí být zajištěno fungování rozhlasu pro krizové situace ve státě. Čili tam předpokládám, že to pozemní vysílání (i kdyby se jednoho dne přešlo na debilní DAB) bude vždy zajištěno, a to nezávisle na nějakém ethernetu a podobných věcech, které je technologicky složitější držet v běhu.
-
Na doraz rozhodně ne a krásně se to dá ilustrovat na videu. Měli jsme tu historicky formáty jako MPEG2, MPEG4 ASP/DivX, MPEG4 AVC/H.264 (předtím a poté teď ignoruji). Ty byly používány v široké škále situací, od DVB-T/T2 po DVD-Video, Blu-ray a jinou další spotřebku. V nastavení prvků komprese se samozřejmě třeba u MPEG-2/DVD-Video či H.264/Blu-ray nesmí překročit určitá hranice, která definuje třeba počty makrobloků, maximální počet snímků, které jsou referenčí pro P či B snímky atd atd atd. Takže například máte mantinely pro kvantizaci, jenže to jak jste flexibilní v analýze zdrojového obrazu videa pro určení těch kvantizačních koeficientů, se může brutálně lišit. Kdysi se třeba koeficienty dělaly vlastně natvrdo, pak se hranice rozšířily a pak přišel Jason Garrett-Glaser (dnes Fiona Garrett-Glaser) s adaptivní kvantizací, a to v rámci prací na x264. A byla to tak důležitá věc, že tento přístup ke kvantizaci prý (neověřoval jsem si to) postupně probublal i do MPEG4 ASP kodeků či dokonce MPEG-2. To já beru jako zářný příklad toho, ale i closed-source standardy mohou být hnány DALEKO za své původní hranice z doby vzniku prvních implementací na bázi specifikace 1.0.
