Zkuste si nejprve zjistit, co ta linuxova kompatibilita v tomhle pripade znamena. Vadi linuxovemu svetu,ze na OpenBSD nepujdou spustit linuxove binarky? Pravoverni linuxaci preci mohou byt jen radi. Kdo to potrebuje, spusti si je na linuxu, ktery si kvuli tomu nainstaluje.
Kdyz v podstate stejnou "linuxovou kompatibilitu" nedavno prezentoval Microsoft, to bylo kriku. Meri se stejnym metrem?
Nevím, proč by linuxáci měli být "rádi", že OpenBSD zruší kompatibilitu, linuxu a jeho uživatelům to může být jedno. Křik kolem kompatibilní vrstvy od MS nebyl ani tak kvůli tomu, že si někdo dovolil být kompatibilní s linuxem, ale proto, že si mnozí vzpomněli na nechvalně proslulé Halloweenské dokumenty.
V openbsd sa rusi binarna kompatibilita s linuxom. T.j. ak nieco je skompilovane pod linux, da sa to za urcitych podmienok spustit aj na bsd. Teraz to na openbsd proste pojde spustit, len ak sa aplikacia prekompiluje. Takze nic take strasne. Kto bude binarnu kompatibilitu s linuxom, prejde na ine *bsd.
Jedna pani povedala, ze systemd je invazivnejsi co sa tyka kodu aplikacii. Takze je tazsie so systemd pisat multiplatformne aplikacie.
To, že se systemd jsou aplikace méně snadno přenosné, je pravda a vedle všech těch pseudoargumentů, flamů a výlev proti systemd je až to dosud snad jediný skutečný a rozumný argument. Nedá se popřít, že na vzájemném odcizení se linuxového a BSDího světa systemd určitě nese mnohem větší podíl, než to, jestli některé BSD má nebo nemá linuxově kompatibilní vrstvu. Na druhou stranu je ale taky pravda, že těžko lze vývojáře kritizovat za to, že rádi použijí framework, který jim zjednodušuje práci, nota bene když na druhé misce vah je přenosnost na OS, který - při vší úctě - představuje zcela minimální podíl na trhu. Možná je to na BSĎácích, aby se taky vyvinuli něco po svém (když už jim ten systemd tak strašně vadí), ale s kompatibilní API.
Což je přesně ten důvod, proč je velmi těžké vyhodit kus systemd a nahradit něčím jiným, ačkoliv je to oblíbený argument systemd-lovers - aneb když se vám něco nelíbí, tak si to přepište, API máte. Portace potom znamená buď moc velkou údržbu při vydání nových verzí, nebo kompletní fork, který se bude vyvíjet samostatně. Naštěstí jsou u *BSD lidé většinou příčetní a snad se do takových blbostí nepustí.
"Možná je to na BSĎácích, aby se taky vyvinuli něco po svém (když už jim ten systemd tak strašně vadí),....."
Drivi se do lesa nenosi - http://www.openbsd.org/papers/bsdcan2016-rcd.pdf
Multiplatformní program vždy musí řešit rozdíly platforem a používá např. #ifdef nebo zastřešující knihovnu. Kdyby všechny platformy byly stejné, nemusíme jich mít několik. Takže pokud vývojáři nějakého programu řeší multiplatformnost, budou ji řešit i se systemd, a pokud ji neřeší, systemd nejspíš nebude jediný problém. Ano, systemd situaci nezlepšuje a je to další kapka do poháru problémů multiplatformnosti, ale nezveličoval bych to. Spousta programů je portována na Linux, do *BSD, OS X i Windows, tam jsou mnohem zásadnější rozdíly, než nějaké systemd.
"To je krasny, jak vsichni rvou, ze systemd neni portabilni na BSD, ale ze si nejake BSD zrusi kompatibilitu s linuxem, takovy ticho :D :D :D nema byt nahodou ten slavny *nix multiplatformni atd..."
Znalosti Linuxovych uzivatelu o tom, co to znamena Unix, Unix-like a multiplatformnost mne neprestavaji udivovat. Zadny div, ze se pak objevuji hnoje jako systemd. Nu ale co, kdo je tak blby, ze se neumi z historie poucit, tak je nucen si ji zopakovat ;-)
Možná by neuškodilo, kdyby si taky někdo tu historii jednou přečetl. Linux copy jádro je jaksi volně inspirovaný Unixem, ale zdaleka ne jenom jím a linuxoví vývojáři nikdy neváhali jít svoji vlastní cestou, když jim to připadalo lepší. Userland je GNU a GNU, jak víme, is NOT Unix :)
Neboli: to, že linux není unix a ani se o to zas tak moc nesnaží vadí, zdá se, unixákům, ale linuxákům zas tak moc ne. Systemd je jedním z těch případů, kde linux na to jde jinak, přičemž to zdaleka není poprvé ani naposled. A pokud velikost a dynamičnost uživatelských komunit linuxu and BSDů o něčem svědčí, pak linuxový svět má patrně v něčem pravdu. Samozřejmě, že ne pro toho, kdo se drží Božího přikázání "V jediný OS věřiti budeš". Ten se může utěšovat tím, že linuxáci prostě unixu "nerozumí". Třeba nerozumí, ale třeba ne proto, že jsou všichni blbí. Třeba je to proto, že to prostě nepotřebují.
S těmi uživatelskými komunitami bych byl opatrný.
Ta linuxová je celkem zřejmá, ta unixová tolik ne. BSD má volnou licenci a mnoho produktů má vevnitř BSD unix právě proto, aby nemuseli zveřejňovat kódy (a nikde to veřejně neprezentují). Ve své podstatě macOS a iOS jsou odvozeniny z FreeBSD, takže už jen z tohoto pohledu ten rozdíl komunit není tak velký.
Odvozovat z dynamičnosti pravdu -> to mne pobavilo. ;)
Tak GNU se snaží, aby všichni měli stejná práva i povinnosti a aby všichni měli (v ideálním případě) užitek. BSD nemá tak vysoký morální nárok, nesnaží se někomu předepisovat, co a jak dělat. Snaží se naopak vytvořit jaksi nejmenší společný nárok na kvalitu - všichni totiž danou implementaci můžou okopírovat a musí jen odkázat na autora a resp. nesoudit se s autorem. Tato nejnižší laťka se průběžně zvyšuje tím, že někdo, kdo si věří, že je lepší, pošle změnu do upstreamu. Kdo má kód hala-bala, tak ten nic posílat nemusí, protože by to stejně pro všechny znamenalo víc práce. Takto to znamená víc práce na údržbě jen pro autora.
Aspoň takhle to funguje v ideálním světě. Realisticky je GNU/ Linux a BSD v lecčems srovnatelné, nekdě je lepší jedno, jinde druhé. Jednou se více hodí GNU licence, jindy poněkud méně přísnější BSD/ ISC/ MIT licence. Věřím tomu, že všechny licence nepřekáží rozumným komerčním zájmům a taky si myslím, že každá z komunit má něco specifického, co ji činí zajímavou. Např. OpenBSD právě mají docela ponětí o čistém a bezpečném kódu bez serepetiček okolo. FreeBSD se zase staví k problémům střídměji, často více podle 80/20 pravidla. Nesnaží se být nejbezpečnější, snaží se být obecně dobře použitelní, nesnaží se čekat na poslední dílek dokumentace, když by blokovala začlenění nějaké užitečné vlastnosti. GNU/ Linux nebo NetBSD se zase dobře ohýbá a slouží jako základ ke spoustě různorodým projektům. Každé má něco, každá komunita má svou dynamiku a své kouzlo. Viděl bych to pozitivně, ani jedno společnosti obecně neškodí, tak proč se pořád hádat...
OSX a iOS obsahují (částečně) kód z BSD, ale oba dobře víme, že ti, co nadávají, jak se linux zpronevěřil unixu atd... tím unixem nemyslí Apple. Možná mi něco ušlo, ale v těch flamech nejde o to, že by se linux měl víc podobat Macu (který má mimochodem launchd, což je systemd v bleděmodrém). Paradoxně OSX je směr, kterým se linux ubírá, a to je to přesně to, z čeho mají VUA infarkty.
Takže tvrdit, že unix má obrovskou komunitu zkrzevá iOS a OSX je přinejmenším dost licoměrné. Ostatně pokud přistoupíme na takový argument, tak do linuxu můžeme rovnou započítat android... Tím nechci říct, že linux ho má většího než unix atd... Jde o to, že argument, že linux jde se systemd špatným směrem a měl by se radši držet unixu, viz Mac, je dle mého názoru naprostá blbost.
> Systemd je jedním z těch případů, kde linux na to jde jinak, přičemž to zdaleka není poprvé ani naposled.
Na nejakem "linux na to jde jinak" v tomto pripade prakticky nezalezi. Jediny duvod, proc je systemd pro linux je, ze linux je nejrozsirenejsi svobodny OS. Linux neni unikatni snezna vlocka s genialni spravnou filozofii, je proste nejpopularnejsi, coz prinasi zajem vyvojaru.
Kdyby byl mainstream FreeBSD, taky by ho chtel kazdy porad rozesirat.
Navic, produktem "zastancu unixu" jsou taky launchd a SMF, oba nasazeny davno pred systemd.
> A pokud velikost a dynamičnost uživatelských komunit linuxu and BSDů o něčem svědčí, pak linuxový svět má patrně v něčem pravdu.
Hlavni duvod, proc je mainstream Linux a nikoli BSD, je soudni spor, kde magori z AT&T tvrdili, ze BSD obsahuje jejich kod. To odhanelo zajemce o Unix na PC k Linuxu. Ten pocatecni rozdil uz se nikdy nezvratil, protoze popularita zpusobuje popularitu (drtiva vetsina nove prichozich uprednostni nejaktivnejsi projekt).
Jistě nejste sám, ale - aniž bych se vás chtěl dotknout - jste zcela zanedbatelná kapička v oceánu. I když všichni ti, co systemd nemůžou vystát, odejdou na BSD nebo na nemainstreamová distra, pochybuju, že se to nějak projeví na linuxovém podílu na trhu. Tím líp, jestli jste našel platformu, která se vám líbí víc, od toho je open source. Linux a systemd se ale kvůli tomu nezachvějí. Jestli devuan někdy bude mít alespoň řádově srovnatelnou komunitu uživatelů a vývojářů, jako mají debian, fedora nebo ubuntu, tak uvidíme.
Mně je úplně jedno, jak velká kapička jsem nebo nejsem a nevím, proč by se kvůli tomu měl někdo nebo něco chvět. Když jsem si v roce 1994 začal hrát s Linuxem, tak mi taky všichni okolo říkali, jaká jsem kapička a jak to nemá budoucnost. Měl jsem v té době nějaké zkušenosti s SCO-Unixem a na bajťácké BBS byl ke stažení Linux ve formě Slackwaru. Být tam tehdy BSD, byl bych si tenkrát stáhl BSD. Nebo třeba Minix. Nic víc, nic míň v tom nebylo. O rok dříve jsem byl dokonce odhodlán si "svůj vysněný" Unix napsat sám, k čemuž jsem byl silně motivován tehdy v češtině vyšedší knihou od M. Bacha.
Důvodů ke skepsi směřování Linuxu mám více, stejně jako tenkrát jsem měl hromadu důvodů, proč preferovat Linux před DOSem, potažmo Windows. Nyní k tomu mám navíc ještě těch 22 let komparativních zkušeností.
A pokud jde o to posmívání se, že něco není unixové řešení... ono by bylo dobré si nejdřív položit otázku, co dělá unix tak atraktivním, úspěšným a jak je možné, že už 46 let dokáže konkurovat ostatním, novějším, podstatně novějším výtvorům. Protože napsat 20 milionů řádků nekvalitního softwaru není těžké. Napsat 20 tisíc řádků kvalitního softwaru, to je kumšt. Největším problémem vývojáře totiž není řešený problém, ale on sám, nedostatek sebekázně, pokory před koncepcí již napsaného kódu a respektu ke zkušenostem jiných. Těžko překonatelnou bariérou také je symptom "prvního poznaného", kdy je obtížné nazírat později věci jinak, přijmout jiná schemata práce a uvažování, když má přejít z jednoho prostředí do jiného: Kdo se učil jako první jazyk BASIC nebo FORTRAN míval později potíže s osvojením si strukturovaného přístupu. Kdo jako první dnes pozná Windows, z uživatelského i programátorského hlediska, zkrátka mívá potíže s chápáním unixu a má tendence tam přenášet své (zlo)zvyky - uživatelské i programátorské. To není syndrom jen u systemd, to se dá pozorovat i jinde. Ale u systemd je to tak markantní, právě proto, že se jedná o dost kritickou část OS, dotýká se mnoha věcí a do očí bije i arogance a naprostý amatérismus komunity, mající systemd na starosti. Ale to je holt ta současná generace, která chybějící znalosti a fortel supluje přebujelým egem a sebevědomím.
No a o to právě jde. Nikdo netvrdí (alespoň já ne), že linux je "geniální". Linux je prostě pragmatický a implementuje to, o čem se hlavní vývojáři (v tomto případě distra) domnívají, že to odpovídá potřebám linuxové platformy. Stejně tak ale není absolutně nic geniálního na návrhu unixu, a jeho nábožné uctívání spolu s přesvědčením, že je tak dokonalý, že se na jeho principech nikdy nesmí nic změnit, je mírně řečeno směšné.
Samozřejmě, že je to o tom, že linux je mezi open source OS dominantní a proto má nejaktivnější vývoj. Ale realita je, že si svoje postavení drží jednoduše proto, že uživatelé ani vývojáři s ním nemají problém. Kdyby ten systemd a neunixovost byly tak hrozné věci, jak se nám někteří snaží vsugerovat, tak už dávno upstream projekty vyvíjí primárně pro BSD a linuxáci si lámají hlavu, jak je rozchodit na linuxu.
Znalosti systemd-haterů o tom, co to znamená Unix, mně nepřestávají udivovat. Žádný div, že se pak objevují hnoje jako tento komentář. Nu ale co, když je tak blbý, že si nevšiml, že i certifikované Unixy mají něco podobného více než deset let (SMF, launchd), tak je nucen ze sebe veřejně dělat blba ;-)
Zrovna u launchd bych tohle moc netvrdil. Dodnes neumí správně pracovat ani s proměnnými prostředí.
Blba tady, s prominutím, ze sebe dělá často někdo jiný.
Zkuste se ráno podívat do zrcadla.
To o čem píšete zdaleka není takový hnůj jako systemd.
Pro natvrdlé ještě jednou: nevadilo by, pokud by se změnil init system. Katastrofa je v nekoncepčních zásazích všude, kde se porouchané osobnosti Poeteringa zrovna chce něco domrvit. A kvalita toho kódu evidentně také není moc vysoko. Testují vůbec podle nějaké metodiky?