Patnáct let od vydání prvního Ubuntu

Naskočil jsem do Ubuntu, respektive Kubuntu o něco málo později a ano, vím, že Ubuntu je starý africký výraz pro "neumím nainstalovat Debian", ale tohle je prostě distro, které mě po letech lapálií s Red Hatem, pak Mandrake a Debianem, pevně a trvale ukotvilo v úžasném světě Linuxu. Za to mu patří nehynoucí dík a Mark Shuttleworth me jisté věčné místo mezi anděli, u nohou samotného Velkého Tuxe.

Také jsem zdá se asi pamětník, tuhle verzi si pamatuji. A jak se dalo objednat zadarmo instalační CD...

Sám jsem ale Ubuntu myslím používal jen krátce. Delší dobu jsem ho používal třeba na některých cizích počítačích (pro rodiče a jiné příbuzenstvo). Ale i ty jsem pak postupně přemigroval na Debian a přijde mi to lepší. Oni nějaké nejnovější verze některých programů stejně nepotřebují a pomalejší release cycle u Debianu znamená i méně starostí pro mě. Přeci jen u Ubuntu byly nové verze co půl roku a občas se při upgradech něco rozsypalo. U Debianu to hrozí jen jednou za dva roky... Jasně, existují tu i LTS verze Ubuntu, ale to také nebylo vždycky. A taky některým lidem prostě nesedlo Unity. Proti tomu zlaté XFCE nebo třeba LXDE...

Mně se právě při upgrade Debianu na novější verzi nikdy nestalo, že by se mi sesypal. Kdežto u Ubuntu se mi to stalo xkrát a nejlepší bylo, když jsem neměl jiné zařízení a přestal mi fungovat internet. Moc znalostí jsem tehdy neměl a bez internetu sem to opravit nedokázal (ono já je furt nemám, považuji se za pokročilejšího uživatele, nainstaluju si co potřebuju, ale zrovna třeba v nastavení sítě jsem se vrtal tak málo, že si to prostě nepamatuju). Navíc sem fungoval na testingu, kterej měl aktuálnější balíčky, tak mi to nepřišlo tak hrozný. Donedávna jsem ho spokojeně používal a když jsem chtěl nějakej aktuální program, tak sem šáhl po snapu, víceméně jsem spíš jenom chtěl vyzkoušet novinky.