Názory k článku
Pět účetních programů pro Linux
-
Lael Ophir (neregistrovaný)Lael Ophir doporučuje uživatelům Linuxu, lačnícím po účetnictví, aby si koupili licenci Windows. Pokud jim silně vyhovuje Linux, mohou ji provozovat ve virtuálním stroji. Na Windows totiž mají výběr z obrovské spousty SW, včetně toho účta, nebo perliček typu SW pro tetovací salóny, kadeřníky a psí chovné stanice.
-
Veterán (neregistrovaný)Tohle asi bude jeden z dalších velkých nedostaků Linuxu. Lidé, kteří ho podporují, se často vyjadřují k věcem o kterých nemají ani páru.
Nechápou rozdíl mezi účetnictvím vedeným podle daňových zákonů a domácím účtováním. Nechápou pojmy stavení a strojírenský CAD a VariCAD doporučují stavařům. Neznají co se děje v desítkách dalších oborů, ale slavnostně popisují, co mají lidé používat.
Nejbližší obdobná skupina jsou asi politici. Také máločemu rozumí, ale o to důležitěji o tom kecají. -
kvas (neregistrovaný)ciastocne s vami suhlasim. autor tejto spravy to trosku prehnal. (vymenovany software naozaj nie je uctovnicky v pravom slova zmysle) mozno ten spominany winstorm aspon podla toho, co pisu tu: http://www.winstrom.cz/produkty/10/
-
anonymníCož o to, autor se už projevil jako člověk, který není schopen reflexe a to, že vyplodí absolutní nesmyly, vnímá jen jako drobný detail nehodný komentování, ne jako základní anti-předpoklad pro jeho práci. AŠ je podobný případ jako Jiří Macich na Lupě. Frekvence vydávání čehokoliv značná, kvalita většinou pochybná, sebereflexe nulová, sebevědomí vysoké.
Já se jen divím, proč má redakce potřebu tyto dlouhodobě nekvalitní autory tolerovat. Možná heslo "lepší něco nežli nic"? -
anonymníUctovnictvu sa rozumiem len minimalne ale myslim, ze GnuCash _je_ uctovny software (pre male firmy). Da sa v nom robit podvojne ucto, ma moznost evidencie zamestnancov, dodavatelov a odberatelov.
Asi jedine co treba je, si donho naklikat platnu uctovnu osnovu danej krajiny (ak sa neda niekde stiahnut). -
Veterán (neregistrovaný)Já to vzdávám. Jste přesně ten, o kterém píši na začátku vlákna. Nerozumíte tomu, ale je to dle vás zcela jednoduché.
Chyby:
Účetní osnova se nedá naklikat.
Nebudou výstupy pro Finanční úřad.
Nebudou výstupy pro přehled stavu firmy.
(u obou případů by to samozřejmě šlo udělat stylem "urob si sám").
Nepřetržitá nutnost sledovat změny zákonů a integrovat je do programu.
Stažení účetní osnovy z internetu - "Pane kontrolore, neříkejte, že je to špatně zaúčtované a já mám platit daňové penále. Já si to stáhnul zadarmo z internetu, tak to musí být dobře!"
...
Výsledek:
Čas strávený touto zábavou bude dražší (účetní + programátor) než zakoupení solidního komerčního účetnictví.
Jděte raději do té politiky! -
Veterán (neregistrovaný)A kde je chyba? Vy umíte v GnuCash naklikat účetní osnovu? Jako účetní si v něm udělat odpovídající výstupy? Vy se půjdete dohadovat na Finanční úřad, až se ukáže, že jste někde v zadávání opakujících se pohybů udělal chybu? A skutečně chcete srovnávat produkty vámi uvedených firem s GnuCash, případně s produkty uvedenými ve zprávičce?
A jen pro informaci. Já se pohybuji v oblasti reklamních agentur a stavební projekce. I tyto firmy však používají účetní SW (pod windows) a já ho udržuji v provozu. Díky tomu alespoň znám požadavky na účetnictví, ale nikdy bych si netroufnul psát na zdejší stránky aktualitu, jak i v Linuxu je účetnictví. Na rozdíl od autora zprávičky alepoň vím, že zahraniční program se v českém prostředí nedá použít bez značných úprav. A že bez hromadného nasazení, chyby nakonec najde až daňová kontrola. O ceně této chyby byste jako člověk pohybující se kolem ekonomického SW pak měl něco vědět. -
Izak (neregistrovaný)Vetsina programu vubec zadne zakony neumi, od toho je danovy poradce a ucetni.
Ucetni osnova je primitivni a lze ji vest i papirove, takze proc ne v GnuCash ? nerikam ze je to dobra volba, jenom ze to lze.
Takze pokud ucetni zavede patricne ucty a faktury na spravne mista, spravne je odecte z dani, zvoli spravne sazby zde i onde a ehle, ono to funguje.
Vydel jsem spatne spocitane mzdy i v profi IS vinou ucetniho, takze o cem se nas to tady snazite presvedcit ?
Ja mam pocit, ze jste v zivote nerozumel, co vlastne ten ucetni dela, program neni kouzelnik, je to jenom nastroj, IS taky neumi zakony, pouze je prizpusoben procesum ve firme, ktere namaji vubec nic spolecneho se zakony a ucetnictvim, proste IS vas omezuje v procesech, ktere se delaji pomoci smernic firmy, ucetnictvi je v poradku jenom diky ucetnim, kteri to zadaji spravne a zvoli spravne procenta.
IS/Ucetnictvi muze pomoct, protoze napr ma ciselnik dani a ruznych % vyplyvajici se zakona ale ma dati dal, aktiva/pasiva pouze pocita podel toho, jak jsou zadana. -
Petr (neregistrovaný)Naprostý souhlas, Veterán o účetnictví vůbec nic neví. Přidaná hodnota velkých účetních programů je automatizace toků dat a propojení s dalšími moduly, které generují vstupy do účetnictví (sklady, fakturační systémy, mzdy atd.)
Tím nechci říci, že je na Linuxu situace růžová, účetnictví vést lze sice vést i v GnuCash (stejně jako ručně na formulářích SEVTu), ale dělal bych to pouze v případě, že budu mít pár faktur za měsíc a nebudu vést sklad atp.
Autorovi bych nicméně vzkázal, že takovéto zprávičky jsou opravdu k ničemu, mnohem více by mne zajímala např. rozhovor s účetní z firem, kde se používá komplexní účetní systém, který běží na Linuxu, např. HoneyCalc nebo WinStrom. -
Veterán (neregistrovaný)Většina i malých účetnictví včetně daňové evidence dnes obsahují sklad, mzdy, fakturaci a pokladnu. Vše s přenosem do vlastního účetnictví. A všechny obsahují přednastavené nejčastější úkony. Žádná účetní si tak nesedá před čistou osnovu s povinností si vše zavést sama. Dovedete si to vůbec představit? Účetní bude pracně vysvětlovat člověku od počítačů co potřebuje nastavit, on jejím odborným pojmům nebude rozumnět a po mnoha hodinách práce se dostanou tam, kde by se zakoupeným programem byli hned.
Já třeba od účetnictví chci aby mi vytisklo vyplněný formulář DPH, daňového přiznání a další doklady. Větší firma to bude chtít i včetně zaměstnanců. Nechci to pak přepisovat do oficiálních formulářů. Takže kdybych si to měl vytvářet sám, budou náklady mnohonásobně vyšší než u zakoupeného programu.
Vést účetnictví v GnuCash je samozřejmě možné, ale budete muset třeba jen zajistit, aby peněžní deník byl vytištěn tak, že daňová kontrola nebude mít námitky. Asi jste v životě žádnou neabsolvoval, protože tito lidé bazírují na prkotinách a pokud nemáte za zády špičkového odborníka, který je usvědčí z omylu včetně § zákona, vždy prohrajete.
A o účetnictvím vím alespoň tolik, že si daňovou evidenci mohu vést sám (účto 2008) a naučil jsem se úplné základy podvojného účetnictví pro servisní práce u zákazníků. -
Petr (neregistrovaný)Účetních kontrol jsem absolvoval několik. Osnova (u nové firmy, případně při změně účetního systému) se vytváří dle požadavků firmy a pod dohledem daňového poradce (samozřejmě že v mezích platných předpisů). Migroval jsem velké účetní systémy firem s několikamiliardovými obraty. Od účetního (komplexního) programu samozřejmě chci všechno to co vy, do diskuze jsem se zapojil jen proto, že pro mnohé je účetnictví cosi mýtického a neskutečně obtížného. Pokud to zjednoduším, tak samotné účetnictví musí být správné, úplné, průkazné a archivovatelné. To všechno GnuCash splňuje, jelikož vychází ze standardních zásad podvojného účetnictví (resp. teď jen již účetnictví). Tudíž z technického hlediska by GnuCash při kontrole prošel.
Nicméně je tu jedno velké ALE - musí být správné, tj musím vědět jak kterou položku správně zaúčtovat (programu je to jedno) jedno to ale není FÚ. Účetní programy, které jsou aktualizovány výrobcem na základě nových předpisů (mění se třídy odpisů, výše sazeb DPH...), toto účetnímu ulehčují (a to ušetří 99% práce účetního oddělení). -
ABC (neregistrovaný)Vy si ale vlastně neprotiřečíte. Jeden říkáte, že to v GnuCash jde, vy tvrdíte to samé, jenom, že do toho musí člověk dát práci navíc. V tom není rozpor. Někomu to nevadí si s tím pohrát.
Můžete argumentovat starým známým "čas jsou peníze", ale to není úplně pravda - jak pro koho. Někoho může hřát pocit, že si to všechno sám nastavil... -
Lael Ophir (neregistrovaný)Obávám se, že účetní nemají tu úchylku, kde si člověk staví "OpenÚčto from scratch". Zřejmě to bude tím, že počítačům nerozumí, nechtějí rozumět, a na vlastním účetnictví toho není moc zábavného. Viz níže. Pro pořádek půlka "zajímavosti" ve světě účetnictví skončila s decimalizací libry, a druhá půlka s nástupem počítačů.
http://www.youtube.com/watch?v=UzCz6EApH6I -
Labil AuPair (neregistrovaný)Cas straveny matlanim si ucetnictvi ve vlastni rezii bude drazsi nez dat to ucetni firme a neresit pitchoviny jako ucetnictvi pod linuxe/widlami ;-).
Jste jeden z tech kteri delaji vsechno sami, a vysledkem jsou jen problemy? "Pane kontrolore ale ja si ucetnictvi delam sam, naucil jsem se v tom klikat podle navodu a pouzivam profi software pohoda XXXX :-D." -
Veterán (neregistrovaný)Já vím jak o existenci stavebních CAD programů (bohužel bez českého prostředí - knihovny, normy) i podvojného účetnictví. Jen jsem poukázal na to, že lidé, kteří zřejmě znají administraci počítačů, se automaticky cítí povoláni mluvit i o nasazení aplikačních programů v oborech, o kterých nemají ani základní znalosti.
-
Veterán (neregistrovaný)Je to komplikovanější. Laik se dívá na člověka od počítačů jako na znalce. Netuší, že celý obor dnes již nikdo není schopen zvládnout. A když pak dostává obdobné informace, bere je za pravdivé. Jenže je to stejné, jako když neurochirurg bude radit zubaři jak vrtat. Ten první má mnohem větší znalosti o fungování základu celého člověka, ale jeho rady zubaři už budou asi z většiny pro kočku.
-
vx (neregistrovaný)jen to chce aby se dostali spravni lide na spravna mista...
aby se tupí BFU nepokoušeli tvářít jako IT guru...
a aby se kazdy hned neurážel...
když chcete soft na učetnictví a daně, tak si ho napište nebo naportujte nebo jen pusťte v emulátoru... protože sčítání není zas tak extrémně náročné...
stejně by bylo nejlepší tohle učetnictví dělat online, mít databázi na serveru berňáku a jen jim tam nějakým webovým formulářem vyplnit všechny udaje... skript by to zkontroloval... a nebylo by potřeba milion učetních a uředníků... jenže co s nima... na jinou práci se nehodí, takže... takže tak jako s kopáčema, raději pro položení dvou kabelů dvakrát vyhrabat díru a dvakrát ji zasypat, než aby se to udělalo najednou, protože pak by ti lidi neměli práci... -
Veterán (neregistrovaný)Jak by se vám líbilo, kdyby váš lékař vás označil vzhledem k jeho znalostem za tupce? A co třeba řezník, pekař, chemik...
A s názorem "když to chceš, tak si to napiš" se bude Linux jistě výborně prosazovat. Obvoďák vám řekne, že máte přijít za měsíc, že si zrovna dělá expertní databázi a nemá čas na léčení, pekaři kašlou na chleba, protože portují účetnictví a tak nemohou přece vydávat faktury... Se svými názory jste zamrznul v pravěku počítačů, kdy člověk dostal na stůl kouzelnou bednu, několik měsíců se učil ovládání a programování a pak mu program ušetřil tolik času, že to předchozí ztrátu pokrylo. To už je ale naštěstí pryč. -
Izak (neregistrovaný)Samozrejme, ze psat si nic netreba, pokud tomu nerozumim, ale mala firma pouziva mnohdy DOS ucetnictvi, ktere neumi nic vic nez GNUCash s osnovou, kterou udela amater podle potreb ucetni za 1 odpoledne, na vetsi firmu se to samozrejme nehodi.
Ale uz hodne dlouho tu mame napr. http://www.abra.cz/, je to sice spise server, desktopy je treba resit jinak (citrix, terminalserver, vmware, win4lin)... skoda, ale to se bavime o stredni tride, mensich ucetnictvi, ktere se vzdalene podobaji IS
Velke IS napsane pomoci frameworku: Citrix, SAP/R3, Oracle a dalsich maji nativni klienty pro linux, zde se zacne podle me prosazovat i QT, trery je opomijen, prtooze vetsina lidi tomu vubec nerozumi a nechape, ze QT neni jenom toolkyt, ale cely framework, ktery muze smele konkurovat SAP/R3 ... akorat vyvojari musi ctit pod QT psat aplikace, coz zrovna SAP rad uplatky prekazi, nebot SAP uz je zastaraly a nemotorny ... ale vetsina lidi jej vnima jako spicku a padnou pred tim na zadek. -
Lael Ophir (neregistrovaný)Zkoušel jste někdy napsat něco v SAPu a v Qt? To první je ABAP aka COBOL, to druhé je C++. Co myslíte, že je vhodnější pro člověka řekněme se zkušeností v oblasti lidských zdrojů, když bude chtít implementovat nějakou dodatečnou funkcionalitu? Problém je, že lidí, kteří dovedou psát v C++, a zároveň rozumí cílové problematice, existuje poměrně málo (tedy se nedostane na všechny firmy, a bude to drahé). Naopak lidí, kteří jsou schopní se naučit triviální ABAP, je v populaci dost, a když navíc znají problematiku, tak máte skoro hotového pracovníka.
-
Karel (neregistrovaný)No, zase s tou trivialitou ABAPu bych to neprehanel...hlavne editor je silenost (intellisense a code completion to nezna (ani netweaver 7.0, planuji jakejsi plugin do eclipse, ale o tom se ani nic moc nevi, existuje jen jedno video (ted nemyslim placeny od ceon.nl))... dal treba programovani dynper humus hnus, ted teda dost leti webdynpra, ale zase porad to pisu v tom zkurvenym editoru, kterej nic neumi... zato kdyz zacnu delat ve VS 2008 v C#.... to je pohlazeni po dusi, takze bych to s tou snadnosti ABAPu zas neprehanel (proc taky maji asi abapisti platy, jaky maji, ze...)
-
Lael Ophir (neregistrovaný)Samozřejmě ten editor je děsivý. Ovšem jazyk je jednoduchý. Nabízí se srovnání BASICu a C.
ABAPisté mají vysoké platy proto, že odvádějí výsledky, které jsou pro firmu důležité. Navíc ani ten počet lidí se snalostí cílové problematiky (třeba MM) a trochou tehnického uvažování není tak veliký. Co jsem se snažil napsat: při vývoji v C++ namísto ABAPu by byla situace ještě daleko horší.
C# je coby managed jazyk v pohodě, ovšem pro SAP těžko použitelný. Nakonec MS od akvizice SAP AG ustoupil právě proto, že jsou jejich technologie velmi odlišné. -
Lael Ophir (neregistrovaný)Pokud jsem si všiml, tak i firmy, které dělají účto pro DOS/Windows, mají prolbémy se uživit. Ten trh je plný konkurence. A vaše firma by měla ořezáno 99% potenciálních zákazníků, protože jedou Windows. To zní jako recept na prodělek. Ale zkuste do toho jít, a podělte se pak o zkušenosti.
-
Sandokan (neregistrovaný)Vy víte o nějaké změně v českém zákoně o účetnictví třeba v posledním roce, která by vyžadovala nějakou aktualizaci programu ??? Domnívám se, že tu jde o nedorozumnění. To, co se mění každou chvíli, jsou daňové předpisy a hlavně všeliké formuláře, ale to, že celkový součet zůstatků na všech účtech musí být 0, platí myslím někdy od roku 1640. Jak tady napsal kolega, jsou to věci účetního a nikoliv programu.
-
Karel (neregistrovaný)Nojo, ale baba vas vyhodi za to, ze ten sw neumi ani blbej DPH formular (o nejaky provazanosti treba na mzdy ani v tomto pripade nebudu radsi uvazovat), ktery ostatni software ma jako zaklad (+ hromadu dalsich formularu, co bezne z takoveho typu sw lezou), ale vy babe reknete, ze si to ma spravovat sama.... nojo, bezte to chlapce zkusit do praxe, jak pochodite a pak tu treba napiste blog, rad si prectu vase zkusenosti
-
Sandokan (neregistrovaný)Ano, velebný kmete, přiznávám, že formulář pro vyúčtování DPH a asi osm jiných výstupů bych musel dodělat, kdybych v nějaké firmičce chtěl implementovat třeba ten Vámi vysmívaný GNU Cash. Ono při implementaci účetní části ERP systému se takových výstupů taky předělává dost a to je pod podporou (mimochodem také na linuxu).
Nejde mi o to, jestli tam chybí ta nebo ona sestava nebo jestli je v nadpisu slouců napsáno "Má dáti", aby neměla ta účetní zrní pod sklem, ale co konkrétně dělá ten program špatně a proti zákonu.
Bavíme-li se o zaúčtování mezd, skladové evidence, nedokončené výroby, fakturace a majetku, pak třeba víte, že to lze provést např. jednou měsíčně několika transkacemi. Někdy je to praktické, jindy ne, záleží na situaci, např. když má podnik asi tak 8 odštěpných závodů a každý se zabývá něčím úplně jiným, tak to je dokonce nutné.
Pozdravujte Vaši účetní -
Lael Ophir (neregistrovaný)Třeba se s rušením drobných mincí měnila pravidla zaokrouhlování, mění se sazby daní, výpočet mezd, může vám vyvstat potřeba prodávat na jeden účet jménem dvou společností apod. Samozřejmě hlavní účetní kniha zůstává prakticky stejná; na vedení hlavní knihy vystačíte v malé firmě s Excelem a vhodnou šablonou. Problém je v tom, že běžně koupený produkt "účto" dnes typicky zahrnuje poněkud širší problematiku, a firmy to tak vyžadují.
-
Alfons (neregistrovaný)KMYMoney - není účetnictví, ale přinejlepším daňová evidence; spíše domácí účto.
GnuCash - opravdu účetní software (tj. podvojné účetnictví). S tím jsem se setkal u klienta, účetní firma, a bylo mi řečeno, že na domácí účto to jde, ale firemní účetnictví v žádném případě. I účetní software na linuxu má holt už svoje mýty.
TurboCash - účetní software pro okna, který běží na linuxu díky Wine. Nemá českou lokalizaci.
Homebank - není účetní software; opět domácí účto.
Cubit - Jihoafrický webový účetní software. To asi mluví pronás za vše. -
dustin (neregistrovaný)Nevím, kolik z diskutujících má praktické zkušenosti s výběrem SW pro SME.
Externí účetnictví u firmy je využitelné, dokud nepotřebujete rychlý přístup k aktuálním číslům (výsledky jednotlivých projektů, cash flow, aktuální výsledovka/rozvaha). Po určité době jsme zjistili (firma cca 20 zaměstnanců, několik různých projektů, kanceláře ve dvou městech), že je potřeba mít SW ve firmě a výbornou externí účetní/daňovou poradkyni, která radí a kontroluje interní pracovnice účetního oddělení.
Firemní informační systém není o účetnictví, ale o sledování projektů a cash flow. Vlastní účetnictví je pro vedení firmy téměř k ničemu, protože nijak nezohledňuje budoucnost a velice často je zkreslené vším možným. Potřeba je sledovat naplánované příjmy a výdaje ("návrhy faktur"), které jsou smluvně podložené, ale ještě vůbec nefigurují v účetnictví (tj. hlavně v DPH).
Dobrý firemní informační SW používá pro jednotlivé druhy dokladů účetní operace (MD/DAL na příslušné účty/podúčty), popsané jednoduchými názvy. Tyto operace definuje kvalitní externí účetní ve spolupráci s vedením firmy - dle požadavků vedení na sledování výsledků. Vlastní operace pak díky jejich popisu umí používat i relativně nekvalifikovaná pracovnice, která pořizuje data do systému. Samozřejmě má na telefonu externí účetní, která jí dle smlouvy radí a vede.
V ideálním případě s firemním informačním systémem pracuje celá firma, od obchodníků (pořizování zakázek, rozpočtů - návaznost na plánované cash flow), přes helpdesk (např. stavy zaplacení faktur), účetní oddělení až po vedení firmy (hlavně výstupy zohledňující reálná data, ne nesmyslná čísla z účetnictví).
Proto je potřeba, aby klient byl multiplatformní (obchodníci nebudou mít linux, zato např. vedení si s linuxem může vystačit). Omezení systému na jednu platformu je nesmysl, protože nyní převažuje windows, ale do budoucna počítáme s větším nasazením linuxu na pracovních stanicích.
Pokud má firma více poboček, hodí se obousměrná synchronizace mezi několika servery. Přístup přes VPN je sice možný, ale stále docela pomalý.
Zcela zásadní je support dodavatele a možnost dělat zákaznické úpravy vedle společné hlavní verze.
V našem případě používáme OOffice, účetní oddělení má win, vedení mix linux a win, obchodníci win (zatím firemní systém nepoužívají, jedou přes legacy CRM). Server běží na linuxu.
Firemní systém je Obis4SQL http://www.epos.cz/obis4/index.html a jsme spokojeni. -
Ano, samozřejmě je pro některé typy firem výhodné mít vlastní server - především pro firmy, které se živí výrobou a mají složité procesy související například s CAD návrhy a následným programováním výrobních strojů. U běžné obchodní firmy se situace v mnohém velmi mění. Převládá princip, kdy je využito nějaké formy outsourcingu:
Předpoklad:
Vystavování faktur, příjem objednávek, skladové operace a pod zvládne běžný zaměstnanec obchodního oddělení. Účetní pouze kontroluje výstupy a řídí vzory pro zaúčtování konkrétních položek na základě typů. Uživatel vybírá pouze z těchto typů. O samotném účetnictví neví nic.
1) Model
Začínající firma s plány na rozvoj o cca 5 lidech nepotřebuje zaměstnávat účetní ani správce IT. Software si nechá hostovat u dodavatele IS. Pro řízení obchodního procesu, cashflow atd. používá tenkého klienta (prohlížeč webu), který je optimalizován pro tento typ úloh. Účetní přistupuje do databáze plným klientem (většinou z windows nebo za pomoci wine). Všechna data jsou online přístupná. Pro komunikaci mezi firmou a účetní jsou použity komunikační funkce IS.
2) Model
Zavedená firma má zájem o zpracování a zejména kontrole účetnictví od renomovaného účetního domu. Účetní firma ve spolupráci se svým dodavatelem IS poskytne účtované firmě přístup do dat pomocí tenkého klienta. Klient má online přístup do svých dat pro vyhodnocení výsledků, cashflow a pod. Zároveň může zakládat doklady typu faktury sám, a nemusí za to platit externí firmě. -
Ještě připomenu, že model databáze na Linuxu (Oracle), multiplatformní tencí klienti (web prohlížeče) + tlustý klient pro účetní nabízí například Notia Business Server.
-
Lael Ophir (neregistrovaný)LOL. Zkuste někdy outsourcing z pozice zákazníka. Uvidíte, že většina outsourcingu celého IT buď nefunguje, nebo je dražší, než mít IT "doma". Tenký klient je v pohodě, pokud to ovšem není browser. Interface webových aplikací je totiž velmi neefektivní.
Zajímavé je, že za tenkého klienta považujete právě browser. Co brání použití VPN a Win32 či .NET klienta, případně použití Remote Desktop session? Na rozdíl od HTML interface to nevede k nepoužitelnému interface.
Vystavení faktur, příjem objednávek, skladové operace - na to opravdu účetní nepotřebujete. -
Lael Ophir (neregistrovaný)To jako webové účto bude (skoro) zdarma proto, že je webové, a desktopové drahé proto, že je desktopové? Jistý takový efekt (ovšem dost slabý) tam samozřejmě bude, ale jen díky tomu, že jsou ty webové aplikace daleko hůře použitelné. Nedají se ovládat z klávesnice, nedá se z nich tisknout atd.
-
honzak (neregistrovaný)dost dobre nechapu, o co vam jde. Autor zpravicky oznacil jakesi programy jako 'ucetnictvi' a Veteran, ktery si jako vetsina populace pod ucetnictvim predstavuje neco jako Pohodu namitl, ze jednou z chyb v linuxove komunite je, ze blafalove, kteri nemaji paru o konkretnich aplikacich vice skodi nez pomahaji. Co je na tom spatne nebo nepochopitelne? Uvedene (free) programy nepredstavuji pro vetsinu uzivatelu v CR ekvivalentni nahradu za zavedene windows-programy - nebo to tak neni?
-
Hero2 (neregistrovaný)
Dobrý den,
Potřeboval bych kód na export dat z interní MySQL databáze do formátu ABO (kvůli importu dávky do internetového bankovnictví). Pokud máte s ABO zkušenosti tak prosím pište na vorel@hero-translating.com
Děkuji
Lukáš Vorel -
Jano (neregistrovaný)
zvladnu / podporuju tie uctovne programi pre Linux aj import vypisov z bank, alebo taky import PayPal vygenerovany do uctovnictva cez http://www.import-vypisov.eu/
