To je fakt, založíme novou iniciativu vyzývající k psaní dlouhých pracovních mailů a nazveme ji "Aspoň pět vět", inovace bude následující:
PROBLÉM
Pokud píšete krátké e-maily s krátkými větami, lidé ve vašem okolí se mohou (většinou) mylně domnívat, že nejenže nemáte co říct, ale že vaše vyjadřovací schopnosti a slovní zásoba jsou omezené, z čehož usoudí, že jste na nižší inteligenční úrovni a přestanou vás respektovat.
ŘEŠENÍ
Na každém e-mailu si nechte patřičně záležet. Važte slova, která použijete, a zvláště si dávejte pozor, aby každý váš e-mail ohromil skrytou pointou, již do něj nenápadně zakomponujete. Využívejte zásadně vět rozvitých a pamatujte, že dle úrovně vašeho slohu hodnotí příjemce Vás.
No, vy se tomu sklebite, ale nekteri lide pisi veci, ze se clovek nestaci divit. Kdysi jsem cetl neci praci o tom, jak funguje browsing na Widlich. Nejen, ze to byla desna nuda, ale vubec nic jsem z toho nepochopil, protoze tam nebyla zadna informace (podotkneme, ze Microsoft tehdy nemel k dispozici jediny clanek, ktery by to jasne a strucne vysvetlil). A to toho byo aspon 20 stranek. Musel jsem si napsat vlastni, tak nejvyse na 3 stranky a to jsem se jeste snazil, aby sef nemel pocit, ze nedostatek stranek svedci o odflaknute praci. Jinak to mohlo byt kratsi, mozna i na 1 stranku.
..používám jabber. Pro operativní práci je to rychlejší a efektivnější. Než se prohrabávat hromadou krátkých mailů, to raději jeden dlouhý ale zato výživný.
Jeden ze zásadních problémů těhle iniciativ je míchání jablek s hruškama. Tedy obsahu a formy. Je pravda, že někteří lidé mají tendenci nedostatek obsahu kamuflovat vhodnou volbou formy (délka, pravdivé ale irrelevantní informace apod.) Forma pak spíše zamlžuje obsah. Jenže tato inicitiva (pět vět) dělá úplně to samé - diktuje formu. Bez ohledu na obsah. Osobně jsem si vždy myslel, že forma by se měla přizpůsobit obsahu (tomu co chci říci, jaké informace chci předat dál, tomu jak moc chci lhát, jak moc chci manipulovat čtenářem atd.)
Pokud posílám report forecastu, doprovoný email má obvykle jedinou větu. Když dělám analýzu recyklace odpadu, je to email na dvě stránky. Navíc u jakékoliv serioznější práce je slušnost uvádět veškeré relevantní informace. Nevím jestli vy jste zažili do ruda rozpáleného manažera, který na vás křičí, že jste mu "to" měli dát vědět a že on je manažerem právě proto, že on rozhoduje o tom co je a co není důležité. A i z praktického hlediska je lepší začít emailovou komunikaci emailem, ve kterém bude maximum dosud známých informací. Mám kolegy, pro které jednoduchý dotaz znamená buď nejisté vzpomínání nebo prohledávání stovek emailů (ještě že máme fulltext). Osobně pak při psaní používám jednoduchou pomůcku jak volit formu - otázku, zda bych sám chtěl takový email číst.
A poslední připomínka - email se od slovní komunikace liší tím, že jeho existence je prakticky neomezená a poskytuje tak informace i tomu, kdo ho napsal. Je velice příjemné, když i z rok starého emailu pochopíte, co jste se snažili říci.