Ale je, volalo sa to kupónová privatizacia, za 1000 kořun slubovali 10000 kořun. Pár rokov po revolúcii v '89. Rozkradli to Široký, Kožený a podobné individuá. Boli fondy, čo ponúkali aj mikrovlnky (neviem, či ich všetci dostali). Naši boli v Harvardskom podielovom fonde a dostali hovno :)
To je ovsem ciry podvod. Zajimave je, ze to nikoho nezajima. Jo, kdyby si soudruzi politici koupili auto, to jim po mesici vymenili za kolobezku a tu nakonec zabavili, tak toho by si mozna vsimli.
Me takto dopadla vetsina investic, nakonec zbyl jen jeden solidni, ze ktereho obcas vypadne par litru, takze to nebyla vylozene vyhozena tisicovka.
> Ak by som mal po revolucci 18, to už by som bol tažko za vodou.
Nebo taky ne. Pamatuju se, jak se o tom rodiče bavili. Vůbec nevěděli, jaká bije - ale to je vidět teprve zpětně. Uvědomte si, že byl rok 1991. Všechno bylo státní, nezaměstnanost neexistovala(tedy v 91 už asi ano), informace ze zahraniční mizerné, konkurence, nedej bože čínská jim nic neříkalo. Spousta podniků byla naprosto nekonkurenceschopná. Byl to opravdu naprosto jiný svět. Kdyby vám v '91 bylo 18, tak na to pravděpodobně také koukáte jinak. Těch 10 let, co byste prožil v socialismu by vám dalo naprosto jiný mentální rámec, než 10 let v transformující se ekonomice.
Těžko. Pokud jsi nepatřil do priviligované vrstvy bolševiků tak bys sis neškrtl. 95-97% všech porevolučních podnikatelů to byli jenom bolševické rodiny příp. vexláci. Neříkám, že později se k podnikání dostaly i jiní, ale ti se správných kádrových rodin měly lepší start(např. dostaly se na západ před 89tým nebo jistý čas žily na západě, či měly přístup k hospodářských podniků protože byli ve vedení, apod..) a mohly si podniky zprivatizovat či odkupovat nemovitosti, pozemky za babku.