Vlákno názorů k článku
Polsko definitivně odmítlo smlouvu ACTA
od EuGenio - Podle toho, co o mechanismech v EU vím,...
-
EuGenio (neregistrovaný)
Podle toho, co o mechanismech v EU vím, tak Polské nepřijetí ACTA nebrání ostatním zemím v ratifikaci a plnění smlouvy. Znamená pouze to, že ACTA se nestane oficiální evropskounijní směrnicí, tj. že zemím za její nepřijetí nebude hrozit žádný postih "z Bruselu".
Ostatně krásným příkladem je aktuální "dohoda o rozpočtové kázni" - Británie řekla jasné NE a přesto dohodu ratifikuje 25 zemí EU a bude pro ně platná a závazná.
-
Mam podobne informace jako vy, zastavenim ratifikace v jedne zemi rozhodne neznamena, ze ostatni zeme EU nemuzou dohodu prijmout. Takze bych nejasal predcasne, u dohody typu ACTA neni opatrnosti nikdy dost. Dohoda totis nebyla podepsana "ukvapene" jak se pise ve spravicce, byla pouze podepsana rychle a bez zajmu medii, protoze politikum zaplacenym velkymi nahravacimi spolecnostmi je jasne, ze medialni zajem muze dohodu vazne ohrozit (proto taky byla vyjednavana tajne a proto taky ted nektere vlady od dohody couvaji, neni to rozhodne kvuli tomu, ze by si uvedomili, ze dohoda je spatna. Je to proto, ze se cela vec zmedializovala a boji se o volebni preference!)
-
Já bych to hrotil. Když to "přijde odněkud z EU", kdo udělá sebevraždu? "Do Bruselu daleko."
Je ale možné vystoupit z EU, byť se to může po Lisabonské smlouvě protáhnout (pokud budou v Bruselu chtít) až na dva roky. Po těch dvou letech bychom ale měli větší samostatnost, větší politickou konkurenci a těžko by si někdo něco takového dovolil.
-
Sten (neregistrovaný)
Dohoda o rozpočtové kázni se týká pouze eurozóny a Británie má výjimku umožňující ji euro nepřijmout, takže tam rozpor nevidím. Pro ČR je nepodstatné, jestli ji teď přijmeme nebo ne, momentálně euro nemáme, takže pro nás stejně platit nebude, ale až budeme euro zavádět, tak pokud ji eurozóna přijme, budeme ji muset přijmout taky.
ACTA se týká autorského, trestního a celního práva, což se vztahuje nejen na celou EU, ale dokonce i na celý Schengen. Na druhou stranu nic nebrání jednotlivým státům ACTA přijmout a implementovat to, co implementovat smí bez evropských směrnic (tedy trestní právo), zatímco EP může ACTA schválit a implementovat to, na co má mandát on (autorské a celní právo). Výsledek by tedy mohl být takový, že v Polsku bude de iure ta „ochrana“ stejná jako ve zbytku EU, čili notebook vám zabaví, ale nebude možné vás potrestat, tedy sedět nepůjdete (lex imperfecta). ACTA je v tomhle značně nedokonalá, protože vůbec nespecifikuje, co dělat, když je zákonodárná moc rozdělena, jako je tomu v EU.
-
"Pro ČR je nepodstatné, jestli ji teď přijmeme nebo ne, momentálně euro nemáme, takže pro nás stejně platit nebude"
Kéž by. Pro ČR je ale celkem podstatné, jestli ji přijme. Nemáme totiž, narozdíl od Britů a Dánů, trvalou výjimku na přijetí eura. Až nám ale přikážou zavést euro, což může udělat, tuším, Rada EU, nebudeme mít příliš prostředků se tomu bránit. A spolu s eurem přijde ještě zmíněný fiskální protektorát. Jak může vypadat?Jeden rok nebude vpořádku rozpočet (na to se můžeme celkem spolehnout) a budeme zavázáni podřídit EU i rozpočet. Pokud ony "snahy vyrovnat rozpočet" budou spočívat ve výběru vyšších daní (moc bych se nedivil, už teď máme stanovenou např. minimální výši daní aneb daňový kartel), bude to snaha o vyrovnání spíš naoko (viz Lafferovu křivku*) a situace se možná ještě zhorší. (Ono vlastně není až tak těžké udělat další deficitní rok, stačí pokračovat dnešním stylem a vymlouvat se na to, že se zatím nedaří.) Přijde tak další deficitní rok a další možnost řídit náš rozpočet. Hlavní je nepřerušit řetěz...
-
Chtěl jsem přidat ještě odkaz, ale zapomněl jsem na to a zbyla mi tam jen hvězdička. Ono to možná zní celkem sofistikovaně, ale je to celkem jednoduché. Výnosy z daní nerostou lineárně (v závislosti na sazbě) a od určitého bodu dokonce začnou klesat. Je to podobné zdražování - od určitého místa si výrobek bude kupovat méně lidí a výnosy též začnou klesat. Více na slibovaném odkazu: http://mmister.com/lafferova-krivka-funguje-samozrejme/
-
MMN (neregistrovaný)
Protoze to absolutne ignoruje dynamiku ekonomiky, napriklad. A je to, co jsem zatim videl, zalozeno na uvahach do znacne miry vycucanych z prstu. Ukazte mi nejake rigorozni zduvodneni a ekonomicky model, kde Lafferova krivka existuje jakozto funkce danovych vynosu na mire zdaneni. A pak srovnani onoho modelu s ekonomickou realitou. Mozna neco takoveho existuje, rad se necham poucit. Ale rozhodne jsem to nenasel na blogisku klausistickeho fanatika s typicky zkratkovitym uvazovanim.
-
K dynamice ekonomiky: To neznamená, že Lafferova křivka neplatí. To jen znamená, že v praxi nemusí být snadné určit, jestli jsme před maximem, nabo až za ním.
Jinak je IMHO celkem zřejmé, že něco jako Lafferova křivka platí a že bude mít zhruba takový tvar, jaký se ji přisuzuje:
* Mějme graf (nebo odpovídající funkci) výnosů z daní při různé výši zdanění. Na ose x bude míra zdanění (z intervalu <0; 1>) a na ose y bude výnos státu z daní.
* Když se budeme přibližovat bodu 1 (tedy 100% zdanění), budou spojitě růst daně, ale záoveň spojitě klesat částka, ze které jsou daně vyměřovány. Ona Lafferova křivka bude tedy spojitá.
* Na nule i jedničce máme nulové výnosy (buď nejsou daně, nebo lidem sebereme vše a oni nemají důvod oficiálně vydělávat).
* Na ostatních bodech mám (empíricky :) ) funkce nějaké kladné hodnoty. To vidíme i dnes - něco se pořád vybere.
* Zpočátku ta funkce tedy musí růst, ale danit se bude čím dál méně. Zřejmě tedy jde o konkávní křivku.
* Když je ta funkce mezi 0 a 1 spojitá, má mezi nimi kladnou hodnotu a je konkávní, měla by mít mezi těmito body právě jedno maximum. To IMHO nebude těžké matematicky dokázat.Přijde mi přehnané Lafferovu křivku považovat za "ze značné míry vycucanou z prstu". Zřejmě je potřeba dodat některé vlastnosti (které jsou ale intuitivní), protože ekonomie není až tak silně axiomatizovaná jako čistá matematika, ale pak se dá již mnohé matematicky odvodit.
Ke "blogisku klausistickeho fanatika s typicky zkratkovitym uvazovanim": mám radši argumenty.
-
Sten (neregistrovaný)
Pokud tu dohodu přijme eurozóna (jakože přijme), pak to pro ostatní bude závazné, když budou chtít euro přijmout. Z tohoto hlediska je fakt jedno, jestli tu dohodu přijmeme (a zatím platit nebude) nebo nepřijmeme (a budeme ji muset přijout před vstupem do eurozóny nebo si budeme muset vyjednat výjimku, že euro nepřijmeme). IMO jediný důvod, proč se to jedná i s ostatními státy EU, je, že eurozóna nechce, aby ostatní (opět) křičeli, že se to vyjednává bez nich.
IMO ta snaha je právě odstrašit jednotlivé státy od nebezpečných rozpočtů, protože nic není lepší politická sebevražda, než přijít o kontrolu rozpočtu. Pochybuju, že by EU měla opravdový zájem kontrolovat rozpočet nějakému státu (nota bene ČR, která zaujímá na HDP EU pouhé 1,2 %), navíc když by pokračující kontrola (= pokračující zvýšený deficit) znamenala pokračující destabilizaci eura. Na druhou stranu jednotná měna nemůže fungovat bez zodpovědné rozpočtové politiky všech členských zemí (pokuty se neosvědčily, ty státy si prostě půjčily i na tu pokutu), a jak na euru lze demonstrovat, i taková malinká a ekonomicky nepodstatná země jako Řecko (2,5 % HDP eurozóny) dokáže dělat problémy ekonomikám Francie i Německa (dohromady 49 % HDP eurozóny).
Btw. zásadní problém Řecka je, že nemá na splátky dluhů, které stihlo nadělat během doby, kdy si mohlo díky euru levně půjčovat (dobrých 100 % HDP). Současné úrokové sazby má totiž podobné jako na začátku 90. let, ale splátky jsou téměř trojnásobné.
-
To by znamenalo, že pokud nebudeme mít trvalou výjimku, tak si nemůžeme být tak jako tak jisti... Každopádně, pokud si nebudou chtít naštvat občany, pak je tu větší šance, že se tomu vyhneme, pokud euro a fiskální unii chtít nebudeme. Stručně řečeno, stát má jen takovou moc, jakou mu dají jeho občané a nelze v dlouhém období jít proti jejich vůli. Výjimku tvoří blbečci, kteří si nechají líbit všechno. (Jiná věc je ovlivňování veřejného mínění skrze státem zřizované školy, státem regulovaná média apod.)
Deficit v takovém případě není potřeba pro trvalé řízení zvyšovat, stačí ho nesnížit příliš.
Jinak mám pocit, že Pavel Kohout psal, že měnová unie sice nemůže fungovat bez fiskální unie, ale ona nemůže (v případě EU) fungovat ani s ní. V takovém případě by totiž jedni pořád dopláceli na druhé.
-
Karel (neregistrovaný)
Samozřejmě, že si to může ČR ratifikovat. Věci, které nejsou v rozporu s unijním právem by pak naprosto normálně platily. Části, které by pak v rozporu byly (a to se týká zejména kontrol na hranicích apod. - EU má poměrně rozsáhlou sbírku směrnic ohledně svobodného pohybu) by pak platily pro všechny kromě občanů EU. Takže by to bylo pak o tom, že by právníci měsíce a možná roky studovali a hledali, které části jsou v souladu s legislativou EU a které nikoliv. Ze skříní by vypadl nejeden kostlivec a zřejmě by byl vyvíjen obrovský tlak, aby se spíše upravila legislativa EU, než implementace ACTA.
Zde je dobré upozornit na jednu takovou perličku - jakožto občan ČR si mohu vybrat, zda se budu prohlašovat za občana ČR, nebo za občana EU. Již v jednom případě jsem si na letišti ulehčil práci tím, že jsem se prohlásil za občana EU. Nerozumím legislativě, ale celník se ke mně pak musel chovat jinak. Bylo mi to doporučeno přímo tím celníkem, takže to není ani tak o mé vychcanosti, jako spíše o nějakém známém háčku v legislativě. Takže si dokážu představit, že by ČR ACTA ratifikovala, ale řadu bodů by neuplatňovala vůči občanům EU. A pak by záleželo, zda se na letišti prohlásíte za občana ČR, na kterého by ACTA platila celá, nebo za občana EU, na kterého by platila jen nějaká část.
ČLÁNKY DO MAILU