Jistěže není vhodný na desktop, reaguji pouze na nářek lidí o "vysokých" nárocích ubuntu na RAM. Viz. předchozí příspěvky. Lidi v ubuntu vidí náhrážku Windows, což je utopie. Aby si člověk v Ubuntu ani nemohl svobodně zvolit audio přehrávač je opravdu silná káva, kvalita zvuku taky stojí za hovno. Windows media player sice není nejlepší, ale produkuje dost kvalitní zvuk.
Přehrávač zvuku akorát dekóduje soubor a posílá zvuk na kartu. Rozumné formáty (mp3, ogg) lze dekódovat podle specifikace jediným způsobem, tedy zvuk (ve smyslu digitálního zvuku, co chroupe karta a konvertuje na audio) je daný dokumentací formátu. Windows media player produkuje úplně tentýž zvuk jako kterýkoliv jiný přehrávač.
Kvalita zvuku v Ubuntu... vy v tom máte teda dobrej hokej :D
je vidět, že linux fanatici jsou tímto OS posedlí, a nedělaj nic jiného než, že se v tomto OS neustále vrtaj, ale ve skutečnosti ani nepoznaj rouzdíl mezi MP3 a FLAC
OS má uživateli sloužit, je to podvozek, ne životní náplň, programátoři mají samozřejmě jiný názor
nízké rozšíření i navzdory neomezené dostupnosti tohoto užovatelsky omezeného systému je důkaz jeho nedostatečnosti
Neměl jste chlastat ten pochybnej rum...
Ona má aplikace Totem nějaký vliv na svůj vzhled? Slyšel jste někdy o grafickém toolkitu? GTK, QT? Může vypadat jako Win 95, stejně tak jako Mac OS X, stejně tak jako ve Win 7. To je ten rozdíl oproti Woknum. Ale to bys o tom něco musel vědět...
"OS má uživateli sloužit, je to podvozek"
Souhlasím. Proto se tedy podle vás nedá Windows klasifikovat jako OS, protože místo toho, aby jen vytvořil prostředí pro aplikace, tak vyplýtvá úplně všecky systémové zdroje a aplikace se musí spokojit s tou troškou, co jim Wokna nechala. :D
Ad nízké rozšíření:
Víš, že na světě je pravděpodobně více instalací Linuxu než Windows?
Linux
Desktop: 1%
Tablety: 39%
Mobily: 60%
Servery: >60%
Mainframy: 92%
Wokna:
Desktop: 92%
Tablety: 1,5%
Mobily: 3%
Servery: 36%
Mainframy: 0,4%
PS: Nejsou započítány MCU, routery, chytré telezive, atd.
Odkud pocházejí ta čísla ohledně serverů? Podle mě se jedná v nejlepším případě o web servery, což je jen jedna skupina serverů.
U tabletů a mobilů je otázkou, jestli se dá mluvit o Linuxu. Jedná se jádro Linuxu nastavené Javou, a celý stroje se typicky dodává bez rootovského přístupu a zamknutý proti modifikacím. Jinými slovy Linux uzavřený do "neprůstřelné" krabice. A to jádro Linuxu těm zařízením také moc nepomáhá:
http://www.theinquirer.net/inquirer/news/2182710/intel-claims-android-ready-multi-core-processors
"Jedná se jádro Linuxu nastavené Javou"
Vážně? To by mě zajímalo - máte nějaký odkaz?
"A to jádro Linuxu těm zařízením také moc nepomáhá: ...intel-claims-android-ready-multi-core-processors"
Tak jsme se zasmáli :D Takže proto se používá na mainframech...
"Odkud pocházejí ta čísla ohledně serverů?"
Myslím, že je to z anglické wikipedie, ale nejsem si jist.
"Podle mě se jedná v nejlepším případě o web servery, což je jen jedna skupina serverů."
Ano, to je docela možné.
Ano, stejně jako byl Linux v TiVo. Místo tivoizace by se dnes mohl zavést pojem androidizace. Velký Guru RMS k tomu sice v pauze mezi vyjídáním knedlíčků hnusu z vlastních vlasů něco prohlásil, ale komunitě je to zjevně jedno.
http://www.cs.mcgill.ca/~rwest/wikispeedia/wpcd/wp/r/Richard_Stallman.htm#Personal_Life
http://www.cio.com.au/article/356590/q_richard_stallman/
Chápu to dobře, když jste použil jeden přehrávač v Ubuntu a pak říkáte, že zvuk "na Linuxu" je nahovno?
"Mezi přehrávači a kvalitou zvuku je zřetelný rozdíl."
Uchem to určitě nepoznáte (to budou minimalní sotva měřitelné odchylky). Tedy pokud není problém v nějakém nastavení.
>Který linux audio přehrávač přehraje 32- bit Audio?
A kde bych to 32-bit audio vzal? A ktery pocitac ma hardware, na kterem by 32-bit audio melo smysl? Nema smysl mit dynamicky rozsah, jak krava a odstup sumu tak velky, ze je hluboko pod hranici sumu audio hardware. To by byla samoucelna opicarna dobra tak na to, aby se mlamojove se sluchem znicenym hlasitou hudbou tak, ze nepoznaji zvuk motoru traktoru od Bethovenovy pate symfonie, meli cim vytahovat.
$ totem http://www-mmsp.ece.mcgill.ca/Documents/AudioFormats/WAVE/Samples/AFsp/M1F1-int32WE-AFsp.wav
Kde je problém? Na Windows to nejede? :D
Bože vy jste hovado co je tak přesvědčené o své pravdě.
Přehrávače posílají zvukové kartě buffery většinou v nějakém nekomprimovaném WAV formátu (třeba 16bit stereo), kterému rozumí její hw (případně to posílají mezivrstvě, která třeba ještě konvertuje na jiný bitrate, smísí různé kanály atd). Karta potom provede D/A konverzi.
Jak vypadá rozkódované MP3 nebo OGG nebo FLACu ve smyslu nekomprimovaného WAV, co produkuje přehrávač, je do posledního bitu dáno specifikací formátu. Jak si s tím poradí zvukovka je záležitost hw a jeho nastavení.
Konformní přehrávač nezávisle na platformě produkuje identický nekomprimovaný zvuk WAV, co zvukovka dostává.
Tvrdíte-li, že stejná zvukovka pod různým OS produkuje jiný výstup, prostě nemáte pravdu.
Tak to, vážený pane, nemáte pravdu. Jediný formát, který do puntíku rekonstruuje původní audio data, je FLAC (nebo ALAC a další bezeztrátové formáty). MP3 a OGG výstup je silně závislý na implementaci dekodéru a přesnosti jeho výpočtů. Tudíž, u MP3, Ogg, AAC a čehokoliv co je ztrátový formát platí, že kvalita zvuku je u každého dekodéru jiná. Asi si nepamatujete dobu, kdy se recenzovaly enkodéry a dekodéry mp3 dle kvality zvuku.
Přehrávač neposílá buffer zvukové kartě, toho se snaží vícero přehrávačů marně docílit. Jediný, komu se to daří vw Windows solidně, je foobar2000, který nabízí jednak obejití audio kernelu a zápis přímo do driveru zvukovky (což taky není nejpřímější přístup), nebo přes přímé interface, které celý systémový audiosystém obcházejí (namátkou na Audigy2 přímé připojení P16V a využití 24-bit přes ASIO). Jinak Vám, vážený pane, Windows domrví zvuk přes jejich interní software. Pročpak si myslíte, že ve Windows 7 si můžete zesilovat a ztlumovat zvuk pro každou aplikaci extra ? To je funkce zvukovky ? Není, je to v systému, protože zvuk se posílá ne na HW, ale do SW, který dělá postmix a další věci a mrví zvuk.
Situace na linuxu je oproti tomu poměrně snazší (pro člověka, který ví, co dělá a chce dosáhnout a má solidní znalosti systému). Je na výběr vícero zvukových subsytémů, ale téměř vždy je možno nějakým způsobem přistupovat přímo na zvukový hardware, některé zvukové subsystémy jsou pro přímé audio I/O rovnou navrhnuté a dělané.
Takže ten, kdo je úplně mimo, jste vy.
Dekódování je dáno specifikací (u MP3, OGG i FLACu) a všechny dekodéry by měly pro daný MP3 dávat přesně stejný výsledek (vizte např. http://en.wikipedia.org/wiki/MP3#Decoding_audio: "Most decoders are "bitstream compliant""). Recenze enkodérů si pamatuju, dekodérů však nikoliv - můžete mi nějakou vylovit?
Vy se zabýváte tím, jestli je MP3 po dekódování je stejný jako nekomprimovaný vstup, což pochopitelně není a taky to nikde netvrdím.
Račte si taky povšimnout, že píšu, že přehrávač posílá buffer zvukovce nebo "nějaké mezivrstvě" - myslel jsem třeba PulseAudio atp.
Jestli foobar2000 zapisuje data do DRIVERU zvukovky, tak nevím, jestli z toho vyleze zvuk :)
Správně jste podotkl že by měly podávat stejný výstup. Nu v praxi, jak to tak bývá, nepodávají. A to, že je to ve specifikaci nic neznamená. A ne, nezabývám se tím, že MP3 po dekódování je stejná jako nekomprimovaný vstup, to samozřejmě pravda není.
Nicméně se omlouvám, přehlédl jsem to, co jsem napsal taky. A to, že je tam mezivrstva co kurví zvuk.
foobar2000 má hodně možností výstupu, co jiného by měl používat, když ne ovladač zvukovky. Alespoň se dá obejít mixer systému pomocí KS modulu.
Já si myslím že oba víme jak to chodí, jen si myslím, že nemáte pravdu že stejná zvukovka produkuje stejný výstup pod různými OS. To je prostě hovadina, a zejména Windows hrají prim v kurvení zvuku - trvale zapnuté DSP ekvalizéry, nekvalitní resampling, nemožnost zvolit sample rate se kterým se pracuje atd.
Ehm... Windows mají nějaké trvale zapnuté DSP ekvalizéry? Můžete si je samozřejmě zapnout, ale by default tam nejsou. Sample rate se volí ve vlastnostech zařízení, a zvukový výstup aplikace se v případě potřeby převádí do 32-bitového floatu pro další processing (změna hlasitosti, volitelné DSP moduly). Co je na tom konkrétně špatně?
"Je to jasný důkaz omezených možností Linuxu."
Ja jsem reagoval na tohle. Protoze Linux je o cele dekady vyspelejsi nez Windows.
"kvalita zvuku taky stojí za hovno"
Hm, tak to si mel asi neco spatne nastavenyho. Na spoustu pocitacu jsem instaloval Windows, a tam nesel zvuk vubec...
"Windows media player sice není nejlepší, ale produkuje dost kvalitní zvuk."
Ja pouzivam VLC, podle me je stokrat lepsi jak WMP. A bezi na Windows i na Linuxu.
Linux je o cele dekady vyspelejsi nez Windows - no jasně. Svoje nepopiratelné kvality má například Solaris ohledně threadingu nebo AIX ohledně virtualizace. Ale Linux? To je fialový hnus. Monolitický kernel ve stylu sedmdesátých let s dobastleným nahráváním modulů bez stabilního ABI, s Big Kernel Lockem (nyní slavně rozděleným na subsystem locky), s API ze sedmdesátých let, s threadingem dodělaným v jakž-takž použitelné formě po více než deseti letech, s memory overcommitmentem a OOM Killerem, s prehistorickým X11, systémem terminálů stavěným na míru dálnopisům... Jo, to je fakt vyspělost už na první pohled :). Rád se ale nechám poučit, v čem je podle vás Linux tak vyspělý.
To je jako argument ohledně výkonu dost o ničem, že? Navíc vy nejspíš znáte i nějaké raritní případy uživatelů běžících desktopový Linux, takže ani váš náhradní argument neobstojí.
Samozřejmě můžete levně postavit MPI cluster klidně z hromady počítačového šrotu a CDčka s Linuxem. Pak ale nastane čas na měsíce experimentů a ladění, abyste z clusteru dostal nějaký slušný výkon. Firmy postupují jinak. Koupí si Windows HPC Server (který mimochodem implementuje MPI-2), firma přiveze a nainstaluje HW do racků, a za pár hodin poté rozjedou aplikaci nebo Visual Studio. Vysoký výkon od začátku a bez experimentů, komfortní vývoj i ladění aplikací ve Visual Studiu, žádné hrabání se v HW a SW komponentách. A když si chcete Windows HTC Server vyzkoušet, stačí si stáhnout 180-denní trial.
Umí Windows něco tak základního jako je mountování FS do paměti? Nebo něco jako AUFS (to bych docela potřeboval)? Už umí rozpoznat rozdíl mezi soubory "foo" a "Foo"? A co těch více oddílů UDF na jednom mediu (už sem vám to taky psal)?
"s prehistorickým X11"
Ano, už jednou jsem vám tu vypisoval DLOUHÝ seznam toho, co Xorg umí a DWM ne. Znovu to už dělat fakt nechci.
Zatím je Unix pravděpodobně nejlepší koncept pro pokročilejší účely (asi by se jinak tak hodně nepoužíval jako předloha pro jiná OS). Tak mi řekněte, v čem je Windows pokročilejší jak Linux. Rád se nechám poučit. :)
Proč byste chtěl mountovat FS do paměti? Obdobu AUFS samozřejmě můžete vyrobit i pro Windows jako file system filter, API je k dispozici. Winunionfs volí podle všeho trochu jiný přístup.
Windows samozřejmě umí rozeznat soubory "Foo" a "foo", od toho máme funkce na srovnávání stringů :). Více UDF na jednom médiu nevím, a je mi to vcelku jedno, protože UDF je pro removable media, a ty mají ve Windows obecně jednu partition.
Co tak skvělého umí Xorg? Je to implementace prehistorického X11 protokolu s hromadou více či méně dokumentovaných extensions, s mizerným výkonem lokálně a děsivým výkonem při práci po síti. Klidně mi odpověď nalinkujte z minula, ať to nemusíte psát znovu.
UNIXům patří dlouhá kapitola v historii IT, stejně jako parním strojům v historii dopravy. V čem jsou Windows pokročilejší? Daleko lepší architektura kernelu (modifikovaný mikrokernel vs monolitické jádro Linuxu), nativní threading (vs pomalé dodělávky hackované nad modelem procesů), nativní podpora Unicode, preemptivní kernel (vs Big Kernel Lock nyní rozdělený na subsystem locky), stabilní API pro drivery, filter drivery, driver model pro grafické karty, tiskárny a scannery, FS s podporou Unicode, komprese, sparse files, reparse points, volání CreateProcessW (vs fock/exec s tho plynoucími problémy s pamětí), žádný overcommit paměti (vs OOM Killer) atd.
>Aby si člověk v Ubuntu ani nemohl svobodně zvolit audio přehrávač je opravdu silná káva
Problem bude asi v tom, ze ten clovek je uplne blby a neumi si to naklikat. Zato na Widlich se neustale setkavam s tim, ze nelze jednoduchym zpusobem typu souboru priradit jinou aplikaci. Minimalne jeste XP kaslou na Open with.... Always use this application a pokud nahodou aplikaci zmeni, tak alespon nezmeni defaultni ikonu souboru. Samozrejme, jeste lze nekde v Control Panelu nebo kde editovat jakesi hruzy v kryptickych dialozich srozumitelnosti ovladani letajiciho talire mimozemske civilizace....
Linux není vhodný do domácnosti na multimediální zábavu. Linux fanatici si to ale nechtějí přiznat a furt chtějí aby se tento OS šířil, ale bez vlastních kvalitních aplikací to nepůjde, rozšíření Linuxu do domácností určitě může pomoct výrazné zlepšení WINE. Linux (pokus se chce rozšířit) by se měl zaměřovat na mladé lidi (tudíž na multimediální zábavu), a ne na staré psy, programátory a PC fanatiky.
Jsem rád, že se Linux nešíří ve vašem pojetí, jako nějaký krám pro puberťáky, co se chtějí bavit. Já na počítači taky pracuju. Co je to "multimedálně se bavit"? Na notebooku si přehrávám hudbu a filmy, nahrávám hudbu přes MIDI a externí zvukovku, a stačí mi to. Starý nejsem, PC fanatik taky ne. Programátor ano :)
"Linux fanatici si to ale nechtějí přiznat a furt chtějí aby se tento OS šířil"
Naopak, opravdoví linuxáci tohle určitě nechtějí. Právě proto je Linux tak dobrý, protože není "zdebilizovaný" pro masy.
"PC fanatiky."
Bez nich bys žil ve stylu 60. let.
"Linux není vhodný do domácnosti na multimediální zábavu."
Omyl. Linux není pro BFU, pokročilejší uživatel s tím nemá problém.
stačí se podívat na forum ubuntu, a hned je jasné jaké a jakým způsobem se v tomto OS musí řešit naprosté banality
Nejsem zastánce Windows, jen jsem chtěl nastínit, co by měli vývojáři linux/ubuntu a jiných distribucí udělat , pokud chtějí tento OS rozšířit i do domácností. Bez plné, bezstarostné a jednoduché kompatibility s multimédii nemá tento OS absolutně žádnou šanci mezi mladšími lidmi, nemluvím o puberťácích. Problém s licencemi je mi znám (viz. má zmínka o WINE). Nemusíte se snažit z každého dělat vola.
"a hned je jasné jaké a jakým způsobem se v tomto OS musí řešit naprosté banality"
Protože k tomu jednoduše není určený, to je prostě fakt. Unix nikdy nebyl navržen pro easy-of-use.
"Bez plné, bezstarostné a jednoduché kompatibility s multimédii nemá tento OS absolutně žádnou šanci mezi mladšími lidmi, nemluvím o puberťácích."
To jistě, ale zatím to spíš vypadá, že se Ubuntu (a klony) stávájí druhými wokny. Zatím prostě platí: Jsi BFU? Kup si Windows. Potřebuješ něco pokročilejšího ale složitějšího? Stáhni si Linux.
PC je dnes nutnost, má sloužit člověku (uživateli). Že si z PC někdo udělal koníčka a náplň života je každého věc, jsme svobodní.
Ubuntu má do windows hodně daleko, Ve Windows , když potřebuješ nějakou aplikaci, tak ji stáhneš, prostě nainstaluješ a hotovo, s ubuntu je to "zábava" na půl dňa a s nejistým výsledkem. Něco nerozchodíš vůbec.
>Ve Windows , když potřebuješ nějakou aplikaci, tak ji stáhneš, prostě nainstaluješ a hotovo, s ubuntu je to "zábava" na půl dňa a s nejistým výsledkem.
Netusil jsem, ze pro nektere lidi je jeden apt-get az tak vycerpavajici. Zato vim, jaka otrava je pak na Widlic ty aplikace updatovat. Zaplat panbuh za Secunia PSI. Bez toho by se clovek posral. Oprasuji nekolik stroju s Widlemi a nevim, jak bych to jinak delal.
Takže si to shrneme:
Windows:
Otevřu prohlížeč, najdu stránku se softem, stáhnu soft, otevřu exe, nainstalováno. Závěr - riziko podvrhnutí falešného softu v virem, a ještě to trvá dlouho.
Linux:
Otevřu synaptic, napíšu jméno softu, kliknu na nainstalovat, hotovo. Závěr - rychlé, jednoduché, bezpečné a ještě to za mě vyřeší závislosti.
Je to troll...
Pokud ten SW existuje v repozitáři, je instalace na Linuxu opravdu většinou celkem jednoduchá. Jenže to někdo musí nejprve připravit balíček pro danou verzi daného distra, a musíte mít přidaný správný repozitář. Jakmile tohle není splněno, začíná to být výrazně náročnější.
Ani to nie je pravda. Pokial balicek nie je v repozitari, tak vacsinou je ako balicek pripraveny na stiahnutie a nie je pravda, ze musi sediet na danu verziu danej distribucie. Nie je pravda ani jedno. Nemusi sediet verzia a nemusi sediet dokonca ani distribucia. O zhode balickovacieho systemu sa nebavim, to je ako hovorit, ze trava je zelena.
Kdysi jsem viděl rozhovor s manažerem Dobré vody, která tady po revoluci jako první začala prodávat balenou vodu. Říkal, že nejtěžší bylo přesvědčit lidi aby platili za to samé, co už doma mají zadarmo. Ti další už to měli snazší, lidé už si zvykli vodu kupovat.
Microsoft, hlavně v začátcích, procpal svůj produkt všude možně. Zajména MS Officem vytvořil vendor-lock a dál už to jede setrvačností. Pro má vysoký podíl i přes průšvihy typu Vista.