Vlákno názorů ke zprávičce Porovnání výkonu Ubuntu 12.04 a 12.10 od linux se nevyvíjí - Je to jasný důkaz omezených možností Linuxu.

Zatímco vy určitě poznáte rozdíl mezi mp3 přehraným Windows Media Playerem a mp3 přehraným třeba Totemem :D

Totem, to je ten přehrávač s grafikou windows 2000?

Neměl jste chlastat ten pochybnej rum...

Ona má aplikace Totem nějaký vliv na svůj vzhled? Slyšel jste někdy o grafickém toolkitu? GTK, QT? Může vypadat jako Win 95, stejně tak jako Mac OS X, stejně tak jako ve Win 7. To je ten rozdíl oproti Woknum. Ale to bys o tom něco musel vědět...

"OS má uživateli sloužit, je to podvozek"
Souhlasím. Proto se tedy podle vás nedá Windows klasifikovat jako OS, protože místo toho, aby jen vytvořil prostředí pro aplikace, tak vyplýtvá úplně všecky systémové zdroje a aplikace se musí spokojit s tou troškou, co jim Wokna nechala. :D

Když neumíte ani odsintalovat nepotřebné aplikace a vypnout nepotřebné služby, tak vám Windows 7 opravdu může zabrat po nabootování 1,5GB RAM.

Á, už jsme tu... :D
Kdo tady furt kecal, že Linux je jen pro fanatiky co se chtěj hrabat v systému? A nakonec to tady vyklopíš ty sám o Woknech. LOL :D :D Už se v tom zamotáváš. :D

Ad nízké rozšíření:
Víš, že na světě je pravděpodobně více instalací Linuxu než Windows?

Linux
Desktop: 1%
Tablety: 39%
Mobily: 60%
Servery: >60%
Mainframy: 92%

Wokna:
Desktop: 92%
Tablety: 1,5%
Mobily: 3%
Servery: 36%
Mainframy: 0,4%

PS: Nejsou započítány MCU, routery, chytré telezive, atd.

Odkud pocházejí ta čísla ohledně serverů? Podle mě se jedná v nejlepším případě o web servery, což je jen jedna skupina serverů.

U tabletů a mobilů je otázkou, jestli se dá mluvit o Linuxu. Jedná se jádro Linuxu nastavené Javou, a celý stroje se typicky dodává bez rootovského přístupu a zamknutý proti modifikacím. Jinými slovy Linux uzavřený do "neprůstřelné" krabice. A to jádro Linuxu těm zařízením také moc nepomáhá:
http://www.theinquirer.net/inquirer/news/2182710/intel-claims-android-ready-multi-core-processors

Tak jste skočil Intelu na marketing :-) Intel potřebuje nějak zdůvodnit, že je málo tabletů a telefonů na jeho procesorech, tak vypustí tohle. Jak je to na vrstvě samotného Androidu, to nevím, ale Linux umí multi-core dost slušně.

"Jedná se jádro Linuxu nastavené Javou"
Vážně? To by mě zajímalo - máte nějaký odkaz?

"A to jádro Linuxu těm zařízením také moc nepomáhá: ...intel-claims-android-ready-multi-core-processors"
Tak jsme se zasmáli :D Takže proto se používá na mainframech...

"Odkud pocházejí ta čísla ohledně serverů?"
Myslím, že je to z anglické wikipedie, ale nejsem si jist.

"Podle mě se jedná v nejlepším případě o web servery, což je jen jedna skupina serverů."
Ano, to je docela možné.

To vám fakt mám dokládat, že Android je jádro Linuxu plus Java?

Linux se nějak masivně používá na mainframech? Nevšiml jsem si toho.

Pokud jde o web servery, je to naprosto nezajímavé číslo.

"To vám fakt mám dokládat, že Android je jádro Linuxu plus Java?"

Omlouvám se, tu vaši větu jsem pochopil jako že Java je v Linuxu samotném. Má chyba. Každopádně je to furt Linux, to neokecáte :D

Ano, stejně jako byl Linux v TiVo. Místo tivoizace by se dnes mohl zavést pojem androidizace. Velký Guru RMS k tomu sice v pauze mezi vyjídáním knedlíčků hnusu z vlastních vlasů něco prohlásil, ale komunitě je to zjevně jedno.
http://www.cs.mcgill.ca/~rwest/wikispeedia/wpcd/wp/r/Richard_Stallman.htm#Personal_Life
http://www.cio.com.au/article/356590/q_richard_stallman/

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/0d/Operating_systems_used_on_top_500_supercomputers.svg

500 nejsilnějších mainframů.

Supercomputer není mainframe. A 500 největších supercomputerů nevypovídá nic o těch ostatních, podobně jako nejsilnější modely automobilů nevypovídají nic o stavu zbytku trhu s automobily.

Chápu to dobře, když jste použil jeden přehrávač v Ubuntu a pak říkáte, že zvuk "na Linuxu" je nahovno?

"Mezi přehrávači a kvalitou zvuku je zřetelný rozdíl."
Uchem to určitě nepoznáte (to budou minimalní sotva měřitelné odchylky). Tedy pokud není problém v nějakém nastavení.

uchem to samozřejmě poznáte, jak taky jinak, jenže vy programátoři jak nemáte něco vyjádřeno v číslech a znacích tak jste out...

Který linux audio přehrávač přehraje 32- bit Audio?

$ totem http://www-mmsp.ece.mcgill.ca/Documents/AudioFormats/WAVE/Samples/AFsp/M1F1-int32WE-AFsp.wav

Kde je problém? Na Windows to nejede? :D

Bože vy jste hovado co je tak přesvědčené o své pravdě.

Přehrávače posílají zvukové kartě buffery většinou v nějakém nekomprimovaném WAV formátu (třeba 16bit stereo), kterému rozumí její hw (případně to posílají mezivrstvě, která třeba ještě konvertuje na jiný bitrate, smísí různé kanály atd). Karta potom provede D/A konverzi.

Jak vypadá rozkódované MP3 nebo OGG nebo FLACu ve smyslu nekomprimovaného WAV, co produkuje přehrávač, je do posledního bitu dáno specifikací formátu. Jak si s tím poradí zvukovka je záležitost hw a jeho nastavení.

Konformní přehrávač nezávisle na platformě produkuje identický nekomprimovaný zvuk WAV, co zvukovka dostává.

Tvrdíte-li, že stejná zvukovka pod různým OS produkuje jiný výstup, prostě nemáte pravdu.

Tak to, vážený pane, nemáte pravdu. Jediný formát, který do puntíku rekonstruuje původní audio data, je FLAC (nebo ALAC a další bezeztrátové formáty). MP3 a OGG výstup je silně závislý na implementaci dekodéru a přesnosti jeho výpočtů. Tudíž, u MP3, Ogg, AAC a čehokoliv co je ztrátový formát platí, že kvalita zvuku je u každého dekodéru jiná. Asi si nepamatujete dobu, kdy se recenzovaly enkodéry a dekodéry mp3 dle kvality zvuku.

Přehrávač neposílá buffer zvukové kartě, toho se snaží vícero přehrávačů marně docílit. Jediný, komu se to daří vw Windows solidně, je foobar2000, který nabízí jednak obejití audio kernelu a zápis přímo do driveru zvukovky (což taky není nejpřímější přístup), nebo přes přímé interface, které celý systémový audiosystém obcházejí (namátkou na Audigy2 přímé připojení P16V a využití 24-bit přes ASIO). Jinak Vám, vážený pane, Windows domrví zvuk přes jejich interní software. Pročpak si myslíte, že ve Windows 7 si můžete zesilovat a ztlumovat zvuk pro každou aplikaci extra ? To je funkce zvukovky ? Není, je to v systému, protože zvuk se posílá ne na HW, ale do SW, který dělá postmix a další věci a mrví zvuk.

Situace na linuxu je oproti tomu poměrně snazší (pro člověka, který ví, co dělá a chce dosáhnout a má solidní znalosti systému). Je na výběr vícero zvukových subsytémů, ale téměř vždy je možno nějakým způsobem přistupovat přímo na zvukový hardware, některé zvukové subsystémy jsou pro přímé audio I/O rovnou navrhnuté a dělané.

Takže ten, kdo je úplně mimo, jste vy.

Dekódování je dáno specifikací (u MP3, OGG i FLACu) a všechny dekodéry by měly pro daný MP3 dávat přesně stejný výsledek (vizte např. http://en.wikipedia.org/wiki/MP3#Decoding_audio: "Most decoders are "bitstream compliant""). Recenze enkodérů si pamatuju, dekodérů však nikoliv - můžete mi nějakou vylovit?

Vy se zabýváte tím, jestli je MP3 po dekódování je stejný jako nekomprimovaný vstup, což pochopitelně není a taky to nikde netvrdím.

Račte si taky povšimnout, že píšu, že přehrávač posílá buffer zvukovce nebo "nějaké mezivrstvě" - myslel jsem třeba PulseAudio atp.

Jestli foobar2000 zapisuje data do DRIVERU zvukovky, tak nevím, jestli z toho vyleze zvuk :)

Správně jste podotkl že by měly podávat stejný výstup. Nu v praxi, jak to tak bývá, nepodávají. A to, že je to ve specifikaci nic neznamená. A ne, nezabývám se tím, že MP3 po dekódování je stejná jako nekomprimovaný vstup, to samozřejmě pravda není.

Nicméně se omlouvám, přehlédl jsem to, co jsem napsal taky. A to, že je tam mezivrstva co kurví zvuk.

foobar2000 má hodně možností výstupu, co jiného by měl používat, když ne ovladač zvukovky. Alespoň se dá obejít mixer systému pomocí KS modulu.

Já si myslím že oba víme jak to chodí, jen si myslím, že nemáte pravdu že stejná zvukovka produkuje stejný výstup pod různými OS. To je prostě hovadina, a zejména Windows hrají prim v kurvení zvuku - trvale zapnuté DSP ekvalizéry, nekvalitní resampling, nemožnost zvolit sample rate se kterým se pracuje atd.

Ehm... Windows mají nějaké trvale zapnuté DSP ekvalizéry? Můžete si je samozřejmě zapnout, ale by default tam nejsou. Sample rate se volí ve vlastnostech zařízení, a zvukový výstup aplikace se v případě potřeby převádí do 32-bitového floatu pro další processing (změna hlasitosti, volitelné DSP moduly). Co je na tom konkrétně špatně?

Ta jeho zaslepenost je neuvěřitelná. Měl by dostudovat problematiku, než se pustí do diskuse.

Jojo, kvůli zprasenému multi-threadingu, mizerné podpoře více jader a taky úplně špatnému alokátoru paměti v Linuxu na něm běží numerika o desítky procent rychleji na Windows :D

Fakt? Kde najdu detaily?

Zeptejte se lidí z numeriky. Všichni, které znám (jsou jich desítky) jedou na Linuxu. Už jen proto, že si můžou postavit MPI cluster a nevyjde je to moc draho.

To je jako argument ohledně výkonu dost o ničem, že? Navíc vy nejspíš znáte i nějaké raritní případy uživatelů běžících desktopový Linux, takže ani váš náhradní argument neobstojí.

Samozřejmě můžete levně postavit MPI cluster klidně z hromady počítačového šrotu a CDčka s Linuxem. Pak ale nastane čas na měsíce experimentů a ladění, abyste z clusteru dostal nějaký slušný výkon. Firmy postupují jinak. Koupí si Windows HPC Server (který mimochodem implementuje MPI-2), firma přiveze a nainstaluje HW do racků, a za pár hodin poté rozjedou aplikaci nebo Visual Studio. Vysoký výkon od začátku a bez experimentů, komfortní vývoj i ladění aplikací ve Visual Studiu, žádné hrabání se v HW a SW komponentách. A když si chcete Windows HTC Server vyzkoušet, stačí si stáhnout 180-denní trial.

Umí Windows něco tak základního jako je mountování FS do paměti? Nebo něco jako AUFS (to bych docela potřeboval)? Už umí rozpoznat rozdíl mezi soubory "foo" a "Foo"? A co těch více oddílů UDF na jednom mediu (už sem vám to taky psal)?

"s prehistorickým X11"
Ano, už jednou jsem vám tu vypisoval DLOUHÝ seznam toho, co Xorg umí a DWM ne. Znovu to už dělat fakt nechci.

Zatím je Unix pravděpodobně nejlepší koncept pro pokročilejší účely (asi by se jinak tak hodně nepoužíval jako předloha pro jiná OS). Tak mi řekněte, v čem je Windows pokročilejší jak Linux. Rád se nechám poučit. :)

Proč byste chtěl mountovat FS do paměti? Obdobu AUFS samozřejmě můžete vyrobit i pro Windows jako file system filter, API je k dispozici. Winunionfs volí podle všeho trochu jiný přístup.
Windows samozřejmě umí rozeznat soubory "Foo" a "foo", od toho máme funkce na srovnávání stringů :). Více UDF na jednom médiu nevím, a je mi to vcelku jedno, protože UDF je pro removable media, a ty mají ve Windows obecně jednu partition.

Co tak skvělého umí Xorg? Je to implementace prehistorického X11 protokolu s hromadou více či méně dokumentovaných extensions, s mizerným výkonem lokálně a děsivým výkonem při práci po síti. Klidně mi odpověď nalinkujte z minula, ať to nemusíte psát znovu.

UNIXům patří dlouhá kapitola v historii IT, stejně jako parním strojům v historii dopravy. V čem jsou Windows pokročilejší? Daleko lepší architektura kernelu (modifikovaný mikrokernel vs monolitické jádro Linuxu), nativní threading (vs pomalé dodělávky hackované nad modelem procesů), nativní podpora Unicode, preemptivní kernel (vs Big Kernel Lock nyní rozdělený na subsystem locky), stabilní API pro drivery, filter drivery, driver model pro grafické karty, tiskárny a scannery, FS s podporou Unicode, komprese, sparse files, reparse points, volání CreateProcessW (vs fock/exec s tho plynoucími problémy s pamětí), žádný overcommit paměti (vs OOM Killer) atd.

Windows mi na stejném HW bootovaly vždy rychleji, než distro typu Ubuntu. Samozřejmě ale můžete použít počítačový šrot a nějaké nenáročné distro; pak to ve srovnání s poslední verzí Windows bude asi rychlejší, pokud ty Windows tak trochu nevykucháte.

hlavne, že ho používaš, aby si skryl svoju identitu. Anonymouse.org beží na fedore.

Ale inak super trolling.

"a hned je jasné jaké a jakým způsobem se v tomto OS musí řešit naprosté banality"

Protože k tomu jednoduše není určený, to je prostě fakt. Unix nikdy nebyl navržen pro easy-of-use.

"Bez plné, bezstarostné a jednoduché kompatibility s multimédii nemá tento OS absolutně žádnou šanci mezi mladšími lidmi, nemluvím o puberťácích."

To jistě, ale zatím to spíš vypadá, že se Ubuntu (a klony) stávájí druhými wokny. Zatím prostě platí: Jsi BFU? Kup si Windows. Potřebuješ něco pokročilejšího ale složitějšího? Stáhni si Linux.

PC je dnes nutnost, má sloužit člověku (uživateli). Že si z PC někdo udělal koníčka a náplň života je každého věc, jsme svobodní.

Ubuntu má do windows hodně daleko, Ve Windows , když potřebuješ nějakou aplikaci, tak ji stáhneš, prostě nainstaluješ a hotovo, s ubuntu je to "zábava" na půl dňa a s nejistým výsledkem. Něco nerozchodíš vůbec.

Takže si to shrneme:

Windows:
Otevřu prohlížeč, najdu stránku se softem, stáhnu soft, otevřu exe, nainstalováno. Závěr - riziko podvrhnutí falešného softu v virem, a ještě to trvá dlouho.

Linux:
Otevřu synaptic, napíšu jméno softu, kliknu na nainstalovat, hotovo. Závěr - rychlé, jednoduché, bezpečné a ještě to za mě vyřeší závislosti.

Je to troll...

Pokud ten SW existuje v repozitáři, je instalace na Linuxu opravdu většinou celkem jednoduchá. Jenže to někdo musí nejprve připravit balíček pro danou verzi daného distra, a musíte mít přidaný správný repozitář. Jakmile tohle není splněno, začíná to být výrazně náročnější.

Ani to nie je pravda. Pokial balicek nie je v repozitari, tak vacsinou je ako balicek pripraveny na stiahnutie a nie je pravda, ze musi sediet na danu verziu danej distribucie. Nie je pravda ani jedno. Nemusi sediet verzia a nemusi sediet dokonca ani distribucia. O zhode balickovacieho systemu sa nebavim, to je ako hovorit, ze trava je zelena.

Pokud balíček není určený pro vaše distro ve správné verzi, je to problém. Někdy menší, jindy celkem velký. Natož když se uživatel rozhodne dependency hell vyřešit tak, že přerazí závislosti. To pak může končit i reinstalací.

<flame>
Všichni jsou divní, jen uživatel Linuxu je letadlo :). FYI procento uživatelů desktopového Linuxu je v počítačové populaci nápadně podobné, jako procento negramotných lidí v civilizované zemi :)
</flame>