Názory k článku
Přijetí Linuxu na desktopu brání Linux samotný
-
Shadow (neregistrovaný)Tak to je vskutku špičkový a klíčový kousek softwaru, bez kterého žádný desktopový uživatel GNU/Linuxu nemůže být. Jinak přesně z těchto důvodů existuje
alien. A pokud byste opravdu na Debianu chtěl AVG Free a nestačil vám clam, zkuste tento návod. -
Shadow (neregistrovaný)Možná jste trefil hřebíček na hlavičku. Enterprise komerční software zřejmě opravdu bývá zvykem dimenzovat pro RH, i když tu a tam se Debianem počítá také. Debian má asi v tomto ohledu zřejmě špatné postavení, protože je ryze nekomerční a ještě k tomu primárně zaměřen na FLOSS, zatímco RH se spíše orientuje na komerční řešení.
Pravdou je, že jsem pociťoval absenci softwaru mimo repozitáře spíše v ostatních distribucích, než v Debianu, který mj. i z tohoto důvodu osobně upřednostňuji. Pravdou také je, že z komerčního softwaru používám v Debianu jenom minimum zástupců, a ty zrovna jako na potvoru s Debianem počítají (jmenujme např. Cedegu).
Myslím, že by bylo zajímavější provést v tomto ohledu komplexnější porovnání, a ne jenom jmenovat několik málo příkladů toho, co debianí balíčky nemá. -
neurol23 (neregistrovaný)taky mi neni moc jasny, proc vetsina debianich balicku vychazi s takovym zpozdenim. imho kdyz uz samotni programatori vydaji nejakou novou major verzi (treba firefox 1.5), tak uz se snad da predpokladat, ze si dali s testovanim trochu prace. a cekat pul roku na vydani balicku jenom kvuli tomu, ze to chce nekdo jeste pretestovat...
ja napriklad pouzivam ubuntu a diky pomalymu vydavani novych verzi baliku mam polovinu veci nainstalovanych v /opt nezavisle na balickovacim systemu :-/
kdybych nebyl lama, tak bych davno presel na gentoo -
Prechod na gentoo neni bolestivy, jen to chce venovat trochu casu cetbe dokumentace (a pres noc nechat notebook v kuchyni kompilovat:-) ). Prosel jsem pres slackware, redhat, debian - a skoncil u gentoo. Zatim jsem nenarazil na problem, ktery by me nutil premyslet o jine distribuci..
Nebojte se toho, a zkuste to! Stoji to za to :-) -
Martin Povolny (neregistrovaný)
Stejne neni u AVG o co stat, precte te si tohle.
Velky firmy zacinaji .deb distribuce videt. Viz posledni zpravy od oracle a ibm:
http://www.ubuntu.cz/ubuntu-certifikovano-pro-ibm-db2,
http://oss.oracle.com/debian/.Cili chce to jen vytrvat.
Ze je debian distribuce tech, co to mysli vazne, je fakt, ktery casem dojde i firmam, ktere prodavaji proprietarni software. A potom i tem ceskym... -
livanec (neregistrovaný)... debian z licencnich duvodu neobsahuje ve standardni edici nektere produkty - nicmene lze po nainstalovani debiana pridat jeden radek do
/etc/apt/sources.list(napr. ja tam mamdeb http://tonelli.sns.it/pub/mplayer/sarge ./) ... pak staci taky zadat:apt-get install mplayerPodpora pro mp3-ky v debianu je pro me naprosto dostacujicimp32ogg(komu to nestaci, tak si muze pridat zdroj dosources.lista ma veskerou podporu pro mp3 jako v jinych distribucich linuxu) ... A protoze jste pane (pani, popr. to) turznin tak sikovny gentoo-uzivatel jiste mi prozradite jak lze v gentoo software odinstalovat. Dekuji -
donald (neregistrovaný)hehe, myslim si, ze k tomu nie je co dodat :) .. to, co tvrdia usery inych distribucii, ze debian hento, debian tam to.. je len nevedomost a neznalost tejto distribucie... pracujem na debiane uz 7 rokov ale ani raz som sa nestretol s niecim, co by my neslo nainstalovat z balickov. Vzdy existuje nejaky neoficialny zdroj, kde sa to da doinstalovat. A take tvrdenia, ako moznost doinstalovania quake v gentoo jednym prikazom... mozno to nejaki uzivatelia ocenia, ale v prvom rade by bolo vhodne sa pozriet na licencne podmienky, pretoze pokial by clovek chcel mat cisto GPL GNU system, tak jediny debian to dokaze zarucit.
-
NaiL (neregistrovaný)emerge -C $SOFT
easy, nie? pochybujem, ze ma debian, nejaky spatny(aby to cesi nepochopili ako s~patny' tak doplnim ze to je spa:tny' = reverzny', a co to pisem, sak sme boli dlho jeden stat, urcite slovensky rozumiete :) ) uninstall aj na depend veci, osobne to riesim takto:
emerge -p instalovany_soft>>instalovany_soft.unmerge && emerge instalovany_soft
pri odstraneni, uz len staci cez jeden riadok, grep,awk spravit vypis co to vsetko odstrani, ked to pojde prec. Cize vidim, ci to uz "medzi" casom ziskalo nejaku zavyslost.
sila gentoo ale nieje v tom co vsetko ma v portage, ale to co tam moze mat, kedze je to metadistro, to ze existuje ebuild na komercny soft, sa nijako nebije s celkovovou licenciou pod ktorou je distro vydane. Co nemoze povedat ziadna bin, distribucia. A to je dovod preco redhat oficialne nema mp3 ani deb, kedze nikto nexce kupit pre komunitu licenciu na mp3 en/decoding . -
Bilbo (neregistrovaný)Hmmm ... mozna jsem presne nepochopil co ma ten radek
"emerge -p ... " delat (zlikvidovat baliky co nejsou ve world ani v zavislostech world?)
, ale v debianu je na neco takoveho deborphan
apt-get install deborphan
a pak jen
dpkg -P `deborphan`
Zlikviduje vsechny nepotrebne knihovny co nejsoui v zavislostech
Bacha, pokud si neco doinstaluju rucne pres ./configure;make tak to timhle muze prestat fungovat ... -
Shadow (neregistrovaný)A jéžiš, už tady máme zase pokus o distro wars, co? Budeme se vytahovat, kdo má lepší distro? Používejte si, co vám vyhovuje a nechte ostatním to, co vyhovuje jim. Ostatně, přidání příslušného repozitáře je otázkou pár minut. Mně to od Debianu neodradí, a vás to k němu nepřitáhne, protože preferujete něco jiného. Tak o co jde?
-
turzin (neregistrovaný)de o to proc se linux poradne nedokaze prosadit na desktopu a jednim duvodem muze byt, ze kdyz nekomu nainstalujete debian, tak se na to normalni user vykasle, protoze to neumi prehravat mp3jky a video a bude tvrdit ze linux je nahovno, nebo si to nekdo stahne z netu ze to zkusi, treba ten nejrozsirenejsi linux - knoppix a bac zadny mp3jky a problemy s filmama quake vypisuje chybovy hlasky, a honem zpatky na widle a vsude rozhlasovat ze to linux nejede a ze to je nejaky moc slozity.
-
anonymníBohužel, pokud by se tu mělo debatovat o nasazení Linuxu na desktop, mělo by se hovořit především o obyčejných uživatelích, tzn. lidech, kteří opravdu jen potřebují pustit počítač a vše hned fungovalo. Obyčejnej "čudla" v kanceláři se vám vykašle na nějaky přidávání zdrojů, to že je to pro Vás sjednoduché, neznamená že to je jednoduché i pro něj. Pro takového člověka je jednoduší si tam dat zas okna než přidávat x zdrojů, aby mu šly mptrosky a video. Proto pokud se mě nekdo zeptá na linux, tak mu dam liveCD Mandrivy, protože tam to tak( at se vám to líbí nebo ne) funguje.
Ja osobne mám doma WinXP (pro hry - tam je situace opravdu tragická) k tomu Fedoru a Gentoo. na pracovním notebooku pouze WinXP (kvůli softwaru třetích stran - rozběhat pod lin bud vůbec nebo hrozná kvalita) -
Jyrki (neregistrovaný)No nepouzivam jen FreeBSD, na routeru mam OpenBSD. Zkousel jsem i NetBSD a taky se mi libil. Pred tim jsem behal Linux, od roku 1997 (RedHat, Mandrake, SuSE, Debian). Nejakou dobu mi Linux a FreeBSD koexistovali vedle sebe, az jsem si cca po pul roce rekl, ze jsem Linux stejne nebootnul od doby co mam FreeBSD a Linux sel pod kytky ;-)
-
glx (neregistrovaný)Free BSD je zajiste ta spravna platforma, pro kterou budou komercni firmy portovat aplikace :-))
Clovece, vy jste humorista.
Ac je BSD technicky hezke, pro praci na desktopu je to pro bezneho uzivatele primo ukazka toho, kudy nejit. Oproti BSD je na tom Linux na desktopu velice dobre. Ja jsem kuprikladu spokojen a nic mne neschazi. Pouzivam na desktopu komercni distribuci a totez radim i beznym uzivatelum.
Prirozenym vyberem se mainstreamem na Linux desktopu stanou tak 2 distribuce (RH, Novell), pro ty se bude delat komercni software, pro zadne jine (10 distribuci naraz podporovat nelze). Vpodstate uz k tomu dochazi, uvedeni Novell Desktopu 10 v zari to jeste znacne posili. IMHO je to jedine dobre. -
Jyrki (neregistrovaný)Jiste je Linux na tom na desktopu lepe, ale Linux je desne roztristenej a to vadi predevsim velkym firmam. Dokud bude komunita kolem Linuxu tak "natvrdla" a bude se porad ohanet freedom of choice misto toho, aby se Linux standardizoval, nedosahne Linux vetsi penetrace oproti Windows. Ja jsem si FreeBSD vybral, predevsim proto, ze jde o kompletni operacni system, nemrha se prostredky na neustale prepisovani jiz napsanych casti systemu apod. Btw. na strankach IBM byl clanek, ve kterem se psalo, ze FreeBSD je OS jakym Linux od zacatku mel byt ;-)
-
Narozdil od vas nechci byt donucen k prechodu na FreeBSD jen proto, ze nejaky idiot prosadi likvidaci "nepohodlnych" linuxovych distribuci. Jsem s Gentoo spokojeny. Cestou je vymyslet metodu, jak instalovat software univerzalne na libovolnou distribuci - a castecne to uz lze, viz treba zmineny alien pro debian nebo se podivejte kolik ebuildu instaluje z rpm ...
-
FreeBSD (neregistrovaný)Ja nesmecuji, smankote, ja se nehadam :))
Ja Vam jen rikam, ze FreeBSD ma neco do sebe a zadna roztrisnenost u nej neexistuje, coz je pro firmy, ci jednotlivce vyhoda a tato vyhoda casem bude nabyvat na dulezitosti.
Velke firmy si tohoto problemu rozstristenosti vsimaji jiz nyni a FreeBSD ma obrovske sance.... :)
Vzdyt si ale sam pouzivejte, co uznate za vhodne :)) Pekny den :) -
Otazka podpory HW je zalezitosti:
1) Uzivatelske zakladny.
2) Programatorske zakladny - a mluvime o vyvojarich kernelu.
3) Toho, kolik kompromisu jsou ochotni spravci kernelu strpet.
Ale jinak ano. Kdyby linux z nejakeho duvodu totalne zmizel (napr. vitezstvi SCO v OSN, vynechame-li fakt ze zalezitosti patentu se k soudum pro valecne zlociny nedostavaji a fakt ze SCO by melo mizive sance i u ceskych soudu), nepochybne by se pomerne rychle vyvinulo BSD se vsemi jeho vyhodami ... i nevyhodami. -
Predator (neregistrovaný)Čo to je za nezmysel? Si robíš prdel alebo čo? FreeBSD nie je vhodné na desktop, je technicky ťažké? Tak taký FUD som už dávno nevidel. Evidentne podceňuješ BSD a nepoznáš jeho background. Napríklad takmer všetky aplikácie (a rozhodne všetky dôležité!!!) známe z linuxových distribúcií sú k dostaniu ako FreeBSD port!
V práci som sám zostavil X-terminálový systém založený na FreeBSD+KDE+OpenOffice+HPIJS a šlape to jedna báseň. Ešte aj kolegyne, ktoré predtým nikdy nerobili s unixovým kompom a možno párkrát sedeli za Windows, vedia bez problémov prihlásiť sa z tenkého klienta, písať dokumenty i tabuľky, tlačiť, posielať maily, surfovať na webe, pozerať obrázky aj PDF dokumentáciu k výrobe atď ... navyše vďaka sambe sa na neho vedia pripojiť aj win stanice a notebooky manažmentu (tie idú cez wifi). A bol tak "technicky ťažký", že som ho ako bývalý win admin bez väčšej praxe v Unixe dal dokopy za 2 mesiace. Stačilo čítať dokumentáciu a trochu zagoogliť, a už to šlo.
Tak kde je problém? Asi v nepochopení, o čom je FreeBSD.
Nič proti Linuxu, ale nemám rád, keď niekto takto osiera BSD. Podľa mňa je to výborný a prehľadný systém, ktorý po správnom nakonfigurovaní má navrch aj nad takými systémami ako trebárs Solaris.
Sakra, ale som sa rozčertil :-) -
Shadow (neregistrovaný)Pane kolego, rozlišujme, prosím, situaci, kdy znalec jako vy přijde a běžnému uživateli nainstaluje a nakonfiguruje nějaký systém, a situaci, kdy má běžný uživatel provádět instalaci i konfiguraci takového systému vlastními silami. Je jasné, že pokud někomu FreeBSD nebo jiný unixový systém nainstalujete a nakonfigurujete, nebude mít dotyčný žádný problém. Zkuste ale dát instalační CD s FreeBSD běžnému uživateli, ať si jej nainstaluje a nakonfiguruje sám. Vyláme si na tom zuby.
-
Predator (neregistrovaný)Veď toto beriem, že užívateľ bude v takom prípade bezmocný, ale to pokladám za normálnu vec. U akéhokoľvek systému, aj u podomácky nahodeného Win XP. Proste užívateľ má na stroji pracovať a admin mu ho inštalovať, konfigurovať a supportovať.
Zažil som kedysi pár maníkov bez základných znalostí, čo sa snažili administrovať Windows svojpomocne (verzia 9x to umožňovala bez problémov), a furt z toho vznikla nejaká katastrofa. Jeden po tom, ako mu po inštalácii nejakého šetriča bohvie skade zohnaného do Win 98 vírus One Half blahej pamäti zožral dôležité úradné dokumenty, sa dokonca na mňa ešte aj hneval, aj keď si ich neukladal na sieťový zálohovaný disk, ale "na plochu". Darmo som predtým do neho hučal, nech si dáta ukladá na zálohovaný priestor a nech nepchá do stroja hovadiny. -
Jyrki (neregistrovaný)Bohuzel i toto muze hrozit. Rozdil mezi temi tremi ve zkratce: FreeBSD se zameruje na mainstream (i386, byt v posledni dobe pridavaji podporu pro dalsi platformy) je nejblize Linuxu. NetBSD se zameruje na cistotu kodu a maximalni podporu hardware (v soucasne dobe bezi NetBSD na 51 platformach, mimochodem rozbehali ho i na toastovaci), OpenBSD si vytklo za cil bezpecnostni audit a je povazovan za jeden z nejbezpecnejsich OS na svete (1 remote hall in 8 years). Btw. podivejte se na statistiky na netcraftu, co uvidite? BSD a az pak nekde dole Linux ;-)
-
FreeBSD (neregistrovaný)Kouknete www.bsd.cz.
Jinak tyto tri systemy FreeBSD, NetBSD, OpenBSD koeexituji spoustu let. Jsou to tri hlavni vetve a co se kazda snazi naplnit muzete videt na vyse uvedene WWW :-)
Roztrisnetnosti bych se nebal. FreeBSD je jedno a jestli si z toho bere nekdo neco jineho, pak at klidne, jako DektopBSD, PC-BSD, DragonFly, PicoBSD,..... Ale jde o to, ze FreeBSD je jen jedno z nej si nekdo vezme tamto, ci ono. Je to vsak cely OS, nejen jadro. Vychazi to vcelku, vse je jiz pripravene jako cely OS. Coz u OS GNU/Linux je pouze jadro a pak si kde kdo dodela, jak jej napadne, zadna jednota. FreeBSD pouziva treba pkg_add a je to jednotne, ale v OS GNU/Linux - no, vsak se na to podivejte.... -
Jyrki (neregistrovaný)Nicmene je pravdou ze existuji pokusy jako Debian nad jadry FreeBSD i NetBSD. A samozrejme se muze najit nekdo, kdo vezme pouze jadro *BSD a doplniho GNU a zacne s distribuci napr Mandriva BSD. A ten nekdo muze byt take hodne uspesny a BSD bude tam kde Linux :-( Na druhou stranu proc to delat, kdyz uz cely system je a funguje, pravdepodobnejsi jsou takove pokusy o pritazlivost a jednoduchost i pro Windows newcomers, jako to dela PC-BSD a DesktopBSD. Ale mozne riziko nelze zaprit
-
Proč asi existuje množství distribucí? Protože je to přirozené, mnoho lidí chce mít možnost volby. A když ji nemá, tak si ji udělají. Proč je Windows jen jeden? Protože to vyrábí jedna společnost a zakazují udělat vlastní distribuci. Linux je od toho, že člověk má absolutní volbu.
Možná je pravdou, že komerční distribuce by raději vymazaly všechny ony malé, dělané pro radost dobrovolníky, ale když si uvědomí, že všechen software co ho balíčkují a prodávají k němu podporu vznikl jako dílo těchto nadšenců, měly by se spíš stydět.
Nebudu zde tvrdit, která distribuce je nejlepší, neb je to subjektivní. Ať má každý možnost volby. Nějaký magor který se snaží linux za každou cenu prosadit mě nezajímá. Když jsou na světě tak pitomí lidé, že jim vadí možnost volby a cítí se tím zmatení, tak dobře jim tak, nic lepšího než windows si nezaslouží.
-
Izak (neregistrovaný)Tak tak, jen dodam ze windowsu je taky kupa, protoze tam jde dat jiny shell, jine graf. prostredi ... jadro je sice stejne, ale ovlada se jinak.
Jinak autor clanku je hlupak, proc bych mel mit ve firme 20 distribuci ?, proste si vyberu tu ktera je vhodna, pokud chci podporu min. RHE a Novell Linux jsou podporovany v 99% kom. soft.
Ja nasazuji CentOS, Fedoru a v pripade malich zarizeni/servriku Slackware, nekdy Debian. -
Jinak bych si vyprosil ty urážky! Očividně jste můj příspěvek úplně špatně pochopil. Vy si do své firmy nasaďte co vy uznáte za vhodné, já si do své firmy či na svůj počítač taky nasadím co uznám za vhodné. To je ona svoboda. Pokud mám nějaký důvod si tam nasadit EvilLinux, tak nevím, proč by vám to mělo vadit, je to moje svobodná volba. S Windows tuto volbu nemám, windows jsou jen jedny (pravda, něco jde vyměnit, ale vyměnit je něco trochu jiného než nainstalovat rovnou to co chci já). Ano, již jsem viděl windows, kde byl celý systém vyměněný zbyl jen jejich kernel. Ale to již nejsou windows. V původním článku jsem narážel na snahu jistých skupin udělat jednu jedinou distribuci, vybrat jediný desktop environment a podobně. Podle mě je trocha různorodosti jedině k užitku.
-
ptc (neregistrovaný)To neni moznost volby, ale bordel. Proste je nutna standartizace.
Nikdo nikomu nebrani udelat si pro vlastni firmu vlastni distribuci, ale beda jak je nekde nejaky problem - ono se spatne neco hleda, kdyz kazdy pouziva jine programy, jine prostredi a jine nastaveni. Ano, Windows jsou nastesti jen jedny - a to je jejich vyhoda. Tudiz hledany program/funkci lze nalezt na jednom miste tudiz ji kazdy najde. Navic neni potreba resit trapne problemy nekolika polododelanych aplikaci, ktere by mely delat to same, ale nedelaji. K cemu je potreba mit na kazdou vec 10 programu ? Pro moznost volby ? Nebo proto ze kazdou dela nekdo jiny a cpe si do ni co chce ? Trochu to pripomina politickou scenu, kde si kazdy zalozi stranu jen aby mohl byt jeji predseda. Windows jsou komercni reseni - software + podpora. A tezko se podporuje neco, co jednak vypada pokazde uplne jinak a navic to delaji uplne neznami lide. Moznost volby distribuce je super - kdyby vase sit byla jedina na celem svete. Ve vysledku ovsem ma kazdy jinou distribuci linuxu, pouziva jine programy a teoreticky by mezi nimi mela probihhat nejaka vymena informaci. Kdyby vam nekdo prodaval auto stylem "tady mas hromadu ruznych dilu, postav si z toho co chces, neco je tam vickrat aby sis mohl vybrat" asi byste se lidi dost divili. Moznost volby je hezka, ale postavit na ni uspesny komercni model nelze. -
Kdo říkal, že chci zkomerčňovat linux sakra? Linux začal jako dobrovolné dílo pro zábavu a z velké většiny jím je doteď. Pokud na tom nějaké firmy chtějí vydělat, je to jejich starost, ale diktovat mi co mám používat prostě NEBUDOU.
Jinak k tomu autu - to je trochu divné přirovnání, máte taky víc výrobců aut a díly jsou mezi nimi navzájem nekompatibilní. Ta situace co jste popsal by odpovídal akorát tak Linux From Scratch.
A navíc, nikdo výrobcům software nebrání nějaké programy požadovat. Říká se tomu dependencies a celý normální linux na tom stojí. Pokud chcete používat tenhle program, musíte mít nainstalované tyto knihovny. A buď využijete stejné distribuce, jako máme my, a nebo si je tam dostaňte jak je vám libo.
Standardizace je třeba tam, kde se něco dnes a denně posílá mezi počítači a programy. Nevidím důvod, proč by mělo být předepsané, jakým způsobem se na počítač instalují programy a kam.
-
MP (neregistrovaný)POkud by se prosadil jako standard systém "KLIK" ( http://klik.atekon.de/) tak by bylo po problémech....
-
No, klik je dobrá vychytávka, ale má jeden háček. Každý program se musí samostatně namountovat jako image. Což není pro použití na všechny aplikace v systému poněkud optimální. Ale ano, na to na co byl navržen (testování aplikací, rychlá instalace jedné věci a podobně) je to pěkná věcička.
Nechtěl bych ale pracovat na systému, kde je 500 namountovaných filesystémů, protože každá aplikace žije ve svém.. -
glx (neregistrovaný)Linux jiz dnes NASTESTI neni jen dobrovolnym dilem pro zabavu. Kdyby tomu tak bylo, byl by svet zapleveleny divnymi Windowsy jeste vice nez je ted a clovek by mel pomerne malou sanci sehnat zajimavou praci (klasickych komercnich Unixu zas tak velke % neni). Diky tomu, ze komercni Linux pronikl do enterprise, je tomu nastesti jinak.
Lide jako vy rozvoj Linuxu spise brzdi. -
neurol23 (neregistrovaný)standardizace je dobra ve vetsine mist, kde stejnou funkci muze zastavat vic veci. bez ni se imho tezko dosahuje multiplatformnosti.
kdyz naprogramuju aplikaci ve windowsech, tak ji bude moct pouzivat hromada lidi. kdyz naprogramuju (netrivialni) aplikaci pod linux, tak je dost velka sance, ze ji nebude moct pouzivat ani vetsina tech, kteri pouzivaji linux, dokud ji nekdo neupravi pro konkretni distro, desktop atd atp...
navic je hezky, ze ma clovek pro kazdou vec na vyber ze spousty programu. jenze za to plati tim, ze zadnej z tech programu neni poradne dotazenej. -
Pokud myslíte úpravou její zkompilování a zabalení, pak ano. Ale pokud jsou splněny závoslosti, pak je té aplikaci jedno, jak se na ten disk dostala - to je jediné, čím se distribuce liší. Způsobem, jak se instaluje, možná výchozí sestavou aplikací a knihoven. Ale neexistuje distribuce kam by se nedala ta aplikace nainstalovat.
Pravděpodobně bude chodit bez úprav i na BSDčkách (pokud se nepoužívají nějaké volání kernelu či tak) a dalších podobných systémech.
Dá se napsat aplikace, co se přeloží na všech obvyklých platformách, jen stačí použít rozumné knihovny.
Jinak, v cizím desktopu, než je výchozí může aplikace působit cize, protože má jinačí ikony, má jiné barvy, ale desktop environment či tak není vůbec podstatný v tomto. Obvyklý systém má jeden puštěný, ale základní knihovny má jak od Gnome, tak KDE, a KDE aplikace může pouštět v Gnome a naopak. Stejně tak žádný z těcho DE nemusí být puštěný. Aplikace jen používá knihovny a kreslí za pomoci X11. Nic dalšího nepotřebuje.
Jinak, co myslíte netriviální aplikací? Pokud je to nějaká obrovská obluda, co dělá všechno od bankovnictví, přes předpověď počasí až po formátování disket, pak je spíš jedině dobře, že nepoběží, taková aplikace na UNIX systémech nemá co pohledávat. Tam mají existovat jednoduché malé prográmky, co dělají jednu věc, zato však pořádně a umějí mezi sebou komunikovat. Již několik desetiletí funguje build systém zvaný make, a aniž by někdo standardizoval, tak funguje, přestože má mnoho různých implementací. A neříkejte mi, že make není dotažený, zkuste si napsat nějaký hezčí makefile a uvidíte, co s tím jde a celkem bez problémů. -
neurol23 (neregistrovaný)nevim, a nelisi se distribuce treba i tim, jaky kde maji ruzny konfiguracni soubory?
je pravda ze gnucash z gnome treba v kde spustim a funguje (i kdyz vypada hrozne), ale treba takovej network-manager je v kde prakticky nepouzitelnej (a nemyslim si, ze by to byla nejak moc komplikovana aplikace)
s make to asi taky nebude tak jednoduchy viz treba http://freshmeat.net/articles/view/1702/ -
Standard neznamena, ze kazdy ma to same od stejneho vyrobce. Standard znamena, ze ruzni vyrobci se dohodli jak jejich programy budou spolupracovat prestoze zustanou jine. Staci se podivat na sit - kazdy pouziva standard TCP/IP a proto mohou na siti byt windows, linux a hromady dalsich systemu a skvele si rozumi, prestoze maji jen velmi malo spolecneho.
Standarizace ano, omezovani volby ne. -
Jyrki (neregistrovaný)Tohle je vyborna pripominka! A plne s ni souhlasim, nicmene co jeste zahrnout do standardizace a co uz je omezovani volby?
Pokud bude napr. naprosto zavazna adresarova struktura pro vsechny, je to standard nebo omezovani volby? Podle me jde o standard, podle nekterych uz je to omezovani volby, protoze proc by nemeli mit moznost umisteni programu menit? -
Zavazna adresarova struktura je samozrejme omezovani svobody volby. Ve standardu totiz nemusi stat napriklad ze KDE musi byt nainstalovano na /usr/kde/verze. Staci, kdyz je tam napsano ze na tento direktorar ukazuje promenna prostredi KDEDIR ...
Jinak receno, nahrazeni primeho udaje neprimym je dobrou ukazkou zvyseni svobody volby pri zachovani stejne urovne standarizace.
Samozrejme, nekdy je rozhodnuti tezsi nez v pripade adresarove struktury, kde neni problem vsechny cesty nasazet standardnim zpusobem do konfiguraku ... -
Ale nepodlehne, ať si dělají ty organizace co chtějí, nad lidmi reálnou moc nemají. Až někde někoho nakrkne, že tahle aplikace má tlačítka nahoře, protože to tak standardizovali, tak se na ně prostě vykašle a dá si je dolů. Máme tu OpenSource a svobodu, že každý si může dělat co chce. Když se mi něco nelíbí, tak si to změním. Tohle je totiž přirozený výběr silnějšího (lepší aplikace). Řízené ekosystémy nefungují - nikde, v přírodě, politice, ekonomice ani softwaru. Standardy je hezká věc, ale když jsou rozumné. Pokud standardy==kompromisy, pak si z nich nikdo nic dělat nebude.
-
Majkls (neregistrovaný)Ještě před několika lety byla situace taková, že byl linux z hlediska komerční sféry mrtvý... Dnes je situace taková, že se firmy začínají zajímat. Domnívám se, že časem bude situace taková, že nebude problém podporovat několik hlavních distribucí (alespoň tak, že pro ně zabalíčkujete SW). V tomhle mají výhodu ostatní systémy. Prostě GNU/Linux je takový trošku holubník. Je to možná proto, že se začínalo od nuly. Nicméně to neznamená, že to je špatný systém. A hanba tomu, kdo to říká. Jinak příznivci FreeBSD, moc se neradujte a koukejte co na vás Debian chystá. Distribuci ! :))). Výhodou BSD systémů je, že se z něčeho vycházelo. Linux je v tomhle směru takový palmel. Kus SysV, kus minixu, kus BSD, prostě co přišlo pod ruku. Mám tu teď nainstalován NetBSD. Pěkný systém. Ale ne pro klikače. Ještě se chystám vyzkoušet OpenBSD a FreeBSD, až bude čas.
-
Jyrki (neregistrovaný)Taky nejsou pro klikace. Tento problem se snazi odstranit projekty PC-BSD a DesktopBSD, ktere osobne nemusim. FreeBSD si myslim v budoucnu muze klikacum vic priblizit. Vedouci vyvojari hlasali, ze napr. bude prepracovan instalator, ktery se de facto od vzniku FreeBSD prakticky nezmenil. Proti jeho funkcnosti nemuze byt zadnych vytek, ale na vzhledu uz to stari zacina byt videt. Do verze 7.0 by se mel dostat i zurnal.
Jinak prubezne sleduji i DragonflyBSD, ktere je forkem FreeBSD rady 4.x, zatimco FreeBSD od rady 5 slo cestou SMP, DragonflyBSD se snazi BSD posunout blize k mikrokernelu. -
Láďa (neregistrovaný)A dá se očekávat, že distribuce začnou umírat, především ty, které stojí na jednom nebo málo vývojářích. Osobně bych si vystačil s 5 distribucema - Debian, Ubuntu, RedHat, Suse a Gentoo. Každá z nich má už nyní silný podíl a každá je oproti ostatním něčím profilovaná:
- Debian je konzervativní distribuce, která má pro mnoho lidí punc bezpačnosti a stability
- Ubuntu naopak jako distribuce, kde rychle dostanete nové verze všeho, dostupná i pro BFU
- RedHat a Suse jako představitelé "Enterprise" distribucí
- Gentoo jako nejvýraznější z distribucí postavených na zdrojácích, navíc s velku základnou vývojářů a ještě větší uživatelů
+ specializované distribuce jako rescue kity atd. ty ale většinou vznikají jako derivát nějaké plnohodnotné.
Nevím co víc je potřeba a omlouvám se, koho jsem se třeba dotknul, že zrovna ta jeho distribuce mi přijde "zbytečná" :-) -
Shadow (neregistrovaný)Já to vidím jako klasickou otázku poptávky. Dokud bude po distribuci X dostatečně velká poptávka zahrnující dostatečný počet vývojářů, distribuce bude existovat. Jakmile poptávka po ní klesne pod tuto kritickou úroveň, distribuce zemře.
Distribuce vytvářené jedním člověkem nemusí být nutně odsouzeny k zániku, pokud se tento rozhodne na projektu dále nepokračovat. Vývoj distribuce pak může převzít komunita. Něco takového se, tuším, stalo v případě Slackwaru, kdy byl Patrick Volgerding těžce nemocný a nemohl se Slackwaru dočasně věnovat. -
Jyrki (neregistrovaný)jen jako priklad toho, ze je opravnu nezbytne nutne se nad timto tematem zamyslet Diskuze na ABC Linuxu z dneska
