Dan Martin se na svém blogu zamyslel, proč firmy volí místo otevřeného softwaru ten uzavřený. Některé aplikace, za které se velkým firmám platí tisíce dolarů, by podle něj bylo jednoduší nahradit otevřenými a peníze investovat do vlastních vývojářů nebo přímo do vývojářů v projektu. Výhodou je, že když se takhle firma rozhodne, není závislá na jediném dodavateli a může si aplikaci upravit podle svého. Na druhou stranu přináší uzavřené aplikace určitou jistotu a komfort a krom plateb se firma nemusí o nic jiného starat.
Proč firmy vybírají uzavřený software místo otevřeného
24. 8. 2009
58
nových názorů
-
Protoze to vybiraji manageri, kteri o tom vedi velky kulovy a nedaji si poradit od lidi z profese IT. Uz me s tim fakt se… ehm… zlobi. Neuverite jakou odpoved si vymysli. Oni to s linuxem neumeji tak tam open source nechteji. Vubec je nezajima, ze to nebudou supportovat oni, ale my. Vite kolik je toho takhle? Nerikam ze se vsude hodi open source, ale ani kdyz je vyslovene pro neco nejlepsi tak si nedaji rict. Museli by prijimat nove lidi a investovat min do externich firem a to znamena ze by museli neco delat. Takze odpoved je ne.
-
Uživatel si přál zůstat v anonymitě (neregistrovaný)
Ve firmách mají zvláštní způsob uvažování. Pro jednu českou pobočku zahraniční firmy jsem napsal jednoduchý software na evidenci, něco jako ekonomický systém. Funguje jim perfektně již řadu let a veškeré výkazy a přehledy, které odesílají své zahraniční „matce“, jsou naprosto v pořádku.
Před měsícem měla česká pobočka návštěvu. Přijeli ze zahraniční centrály. Mimo jiné jim zdejší ekonomická ředitelka předvedla ten můj software. Oni z něj znali ty výstupy, tak teď viděli naživo, jak se výstupy generují. Hrozně se jim to líbilo a pochvalovali si až do té doby, než se ředitelka neprozřetelně zmínila, že je to od malé české firmy a nestálo to ani půl milionu. V tu ránu nastal zlom, protože v delegaci začalo sílit podezření, že je něco špatně, když to dělala malá firma a stálo to tak málo. Že tam musí být nějaký skrytý zádrhel.
To jsou pak momenty, kdy se člověk diví, jakým způsobem se dá taky uvažovat.
-
Uživatel si přál zůstat v anonymitě (neregistrovaný)
Přesně tak jsem to myslel. Pro řadu vysoce postavených lidí (tzn. s rozhodovacími pravomocemi) je přímá úměra mezi cenou a kvalitou, takže čím dražší systém, tím musí být kvalitnější. To opensource (resp. GPL) vylučuje ze hry, protože když je to zadarmo, tak to přece nemůže být kvalitní. Další výborný názor je, že „tady ten SW je sice drahý, ale máme záruky, je to od firmy xxx“. Když se zeptám, jaké ty záruky mají, tak je chvilku ticho a když jim řeknu, že firma xxx (stejně jako 99% dalších) jakékoliv záruky vyjma té za vadná média zapovídá, tak je zase chvilku ticho. Někdy dodají něco ve stylu „ale dodala nám to firma yyy a stálo to tolik a tolik peněz, tak to bude kvalitní“.
-
Izak (neregistrovaný)
Hlavni zaruka je vtom, ze kdyz se to podela, tak rekne, vybral jsem nelepsi a nejdrazsi reseni od renomovane firmy XY … opravdu jsem vybral to nejlepsi na trhu a tak je to proste velka smula, ze se to pokazilo … rada podokneme ze lide s ekonomickou skolu, nebo neco pod. rekne OK, prusery posuzuji lidi, kteri sotva umi ovladat word a na IT se divaji jako na nutne zlo, malokdo vi, ze je to jedno ze strdci fabriky.
No a druhy pripad, jo vy jste vybarl nejake reseni, co bastli studentici doma ? aha a proc jste takhle ohrozil nasi firmu, kdyz vite, ze hodinova odstavaka stoji tolik a tolik … no tak nam tady nechte klicky od BMW, notebook a naschledanou
-
Petr (neregistrovaný)
Tady přece nejde o nějakou absolutní kvalitu softwaru. Jde o zodpovědnost – většina velkých OOS funguje na bázi „komunity“ s finanční podporou. Ale kde je záruka, že když něco nebude fungovat, tak vám to „komunita“ opraví (ne, opravdu si to nespravíte sám, spíš si tam něco pokazíte).
Problémem není otevřenost kódu, ale obchodní model OOS. Firmy, které prodávají licence nezveřejní kód, prostě proto, že to nemá smysl a byly by to jen další náklady.
Co se týká záruk, tak odpovědnost pouze za vadná média je český mýtus. V prostředí velkých zakázek vám garantuju, že se v případě problémů dovoláte až do Redmondu – to je moje osobní zkušenost.
-
Uživatel si přál zůstat v anonymitě (neregistrovaný)
Protože malému zákazníkovi řeknou, že za nic neručí a basta. V Redmondu maximálně riskují, že si v budoucnu od nich tento malý zákazník nic nekoupí. A ta možnost kdykoliv ho s reklamací poslat do háje za ten případný ušlý malý zisk stojí.
U velkého si to rozmyslí, protože tam ten případný ušlý zisk je o dost větší.
-
Uživatel si přál zůstat v anonymitě (neregistrovaný)
Já s vámi souhlasím. Dělali jsme jednu velkou zakázku a přímo s Redmondem jsme to řešili. Výsledek byl takový, že oni sami nebyli schopni dohledat, jak to funguje a jak to fungovat má. Nakonec mě po uzavření incidentu kontaktovali, jak jsem byl s řešením spokojen. Když jsem odpověděl, že si snad dělají srandu, když mi nebyli schopni absolutně nic říct a trvalo jim to asi 3 neděle, tak se aspoň omluvili a vrátili těch pár set USD, co nás řešení incidentu stálo.
Takže opakuji, co jsem napsal. Až na specifické případy nemáte záruku vůbec žádnou ani u OSS (pokud jsem správně pochopil, že tím OOS máte na mysli OSS), ani u komerčního dodavatele. Zvlášť u toho z Redmondu – to je moje osobní zkušenost.
-
xkucf03 (neregistrovaný)
Vtip je v tom, že u OSS platíš až ve chvíli, kdy se něco pokazí nebo potřebuješ extra funkcionalitu či služby – a hlavě: tu práci můžeš zadat komukoli (protože zdrojáky jsou veřejné), což vytváří větší tlak na konkurenci, nejsi odkázaný na výhradního (původního) dodavatele a můžeš si prostě vybrat ty nejlepší lidi, kteří jsou na trhu.
Je to o svobodě, můžeš si vybrat, jestli si to budeš bastlit sám na koleně, jestli na to najmeš brigádníka, jestli zaplatíš původnímu vývojáři, jestli si najmeš tým profesionálních programátorů… vždycky máš na výběr a vybereš si tu nejlepší možnost. Bohužel někteří lidi nejsou schopní se rozhodovat (i když si někdy říkají manažeři), nechtějí nést odpovědnost za svoje rozhodnutí a raši volí takovou cestu, kdy nemají na výběr – koupí ten Oracle, protože ten je prý nejlepší a kdyby se něco podělalo, můžou říct: „snažili jsme se, koupili jsme to nejlepší na trhu, my za nic nemůžeme“ :-P
-
Izak (neregistrovaný)
Vysmech vsech vysmechu, delam se softem za miliony Kc a zrovna na windows problemy neresi nikdo, EMC s kazdou novou verzi neco posere.
Jednou jsem resil problem 1/2 roku, mel jsem telefon az na vyvojare … co myslite, tlupa ignorantu, obesel jsem to divnym nastavenim a problem je tam beztak dodnes, pritom stejny produkt na unixech funguje naprosto bez problemu … proste win tymy v enterprise prostredi na to bud kaslou, nebo to proste diky bordelu, ze si kazdy ovladac taha snad sve win32api proste nechodi slusne ani na znackovych serverech, nebo spise pravne na nic, diky uprave ovladadacu na miru daneho HW …
Support Oracle … zazil jsem, kdyz pak clovek zjisti, ze mu kecaji a v cem je skutecne problem, trva 2–3 mesice, nez poslou patche, ktere smazly ze vsech svych zrcadel … ze pry tahle pratforma uz neni podporovana … jo mate na presne tuhle platformu zaplacen support jeste na 1 rok v hodnote 1/2M kc … sorry … ne jen ze uz nic neopravi, jeste smazou stavajici opravy, aby se k nim nikdo z platicich nedostal …
Takze suma sumarum, mam presne opacny nazor, FreeSW je opravovan skoro hned, alespon serverovy, zatimco komerce, tak jeden zakaznik vydebugoval a zjistil jim, kde maji chybu, pozadal o opraveni, dokonce jim rekl jak a o prelozeni daneho elfu … no nic … prdeli na nej, prosim placenny support.
Kdyz jsem prisel ze skoly do enterprise prostredi, zjistil jsem, ze nic nefunguje, tolik problemu jsem vzivote nevidel, kdyz jsem stavel enterprise reseni na linuxech a open source, vse jelo, kdyz na komerci, nejelo nic, vse se muselo patchovat a zkoumat, aby to vubec jelo, neco, co komerce prohlasi za hotovy produkt je v OSS ranna alfa, hlavni vyhoda OSS je to, ze vam na ferovku reknou, co jiz funguje a co jeste ne a na cem se ted dela, komerce vam rekne ze funguje vse bez problemu, dokud produkt nenasadite a nezacne z vas delat support vola … pak z jich lezo veci, jako tohle radeji nepouzivejte, tohle pouzivejte jenom takhle, zkuste jinak v pristi verzi …
Proste problem neni ve funkcnosti, nebo podpore, na slusne OSS produkty si lze support dokoupit, napr. u RedHatu ci jinych, problem je skutecne ve znacce, tam kde je linux in a je posvedcen z hora, jako uznavane reseni, se nasazuje, tam kde ne, ho nikdo nenasadi, nebot pri problemech bude mit problem a to tezky a ani ho nemusi zpusobit ten SW ci OS, treba spadne pole … a problem ma ten, kdo nasadil OSS … takhle to chodi, uz jsem par pruseru resil, ze mi nekdo neco hazel na hlavu, treba jsem odjel od zakaznika a ze jim pak nejelo to ci ono, ze jsem na to nesahl a delal uplne najinem serveru ??? jak to vedeni dane spolecnosti pozna … az pak se zjistilo, ze vyexpyrovany antivir zastavil 1/4 fabriky … a zkuste vysvetlit 2 genaralnim reditelum, kteri ani neumi ovladat PC a o vecech vi kulove, ze jsou kokoti, kdyz nechapu, ze kdyz nastavuji neco, co s tim vubec nesouvisi a na uplne jinem serveru a ze se musi problem hledat jinde, nebot tam nebude … nastesti mezi tim, co se tohle politicky vysvetlovalo se na problem prislo … a co si myslite maji tihle lide potrebu se nekomu omlouvat NEMAJI, budou pak menit rozhodnuti, ktere ucinili na zaklade spatnych predpokladu NEBUDOU a chce reditel IT prijit o svuj plat a bonusy NECHCE !!!! … takze pujde vedeni na ruku a kdyz chteji SAP/R3 nejvetsi sracku, tak jim ji doda i kdyz vi, ze to bude drahe a ze s tim budou problemy.
-
Jj a když pak přijde na lámání chleba a narazíte na chybu (případně vlastnost=chyba v designu), kterou by potřebujete opravit, tak buď nemají kapacity na opravu, nebo vám přidělí osobu na Helpdesku, která neustále hledá v Knowledge base a dotazy o nové a nové logy vytěžuje vaše zaměstnance.
Vlastní zkušenost se 2 firmami, kteří nám za dobře placenou podporu po dlouhém handrkování (a přesvědčování, že chyba je opravdu na jejich straně) zaznamenali chybu do pořadníku vylepšení, která se snad budou realizovat v další verzi. Nic co by Open source projekty nedělali. Prostě jsem si připadal, jako Beta tester, který za to musí ještě platit.
Je škoda, že toto si management neuvědomuje za jaké nic (alibismums) vlastně platí.
-
Překvapuje mě, jak jste všichni naivní. Je to jednoduché. Čím to stojí víc, tím je větší prostor k tomu, aby někam připluli nějací kapříci. Vedení nadnárodních kolosů většinou vůbec netuší, jaký SW a za kolik se v jejich firmě používá a že ty šlo stejně (mnohdy i líp) s desetinovými náklady. O státních, krajských a městských úřadech se snad netřeba zmiňovat, o tom už toho byly napsané stohy.
Potom tu je ještě syndrom SAPu. Podle mě firmy kupují SAP ze stejného důvodu jako manažeři rolexky. Prostě rolexky akorát ukazujou čas, poměrně dost se rozbíhají (jsou to mechaniky) a musí se natahovat. Casia za 200 Kč udělají lepší službu. Jenže tím, že manažeři mají rolexky nebo firmy SAP, tak ukazují ostatním, že jsou opravdu bohatý. Mají totiž na to, aby zaplatili nemalé peníze za to, co vůbec nepotřebují.
-
Lojza (neregistrovaný)
přišel jsem do styku s korporátní mentalitou. Odpor ke GPL je daný právním oddělením a „virozitou“ samotné licence. Problém je v tom, že firma si chrání své IP a součástí toho jsou i zdrojáky, patenty a postupy k danému software. Použití i fragmentu GPL toto IP fatálně ohrožuje a vynucená publikace zdrojáků je potencionální deathblow pro cenu akcií (což je jediná hodnota, na které managementu záleží). Ve zkratce: 1. Komerční software je OK, pokud za něj platíme licence 2. BSD, Apache a podobné licence jsou obecně OK, ale vyžadují přezkoumání právníků. 3. LGPL je spíše not-OK. Existujou výjimky, ale po prozkoumání právníky. 4. GPL software je no-go.
Upozorňuji, že přezkoumání právníky obnáší několikaměsíční proces několika (i desítky) právníků pro každou jednotlivou zemi, kde firma působí!!! Takže soupis software se dává před začátkem projektové fáze, protože všechno musí být čisté před vstupem do beta-testování, tj. test u zákazníků.
-
Shadow (neregistrovaný)
Jaká vynucená publikace zdrojáků? GPL přece nenutí firmu zveřejnit modifikovaný zdrojový kód, pokud nechce. Dostupnost zdrojáků je podmínkou při šíření, nikoliv však při samotném užívání GPL SW. Takže firma klidně může vzít GPL kód, upravit jej ke své libosti a používat jej pro svoje potřeby bez jakékoliv nutnosti zveřejnit zdrojáky.
Mimochodem, člověk by řekl, že knowhow firem bude spíše v lidech a datech než v aplikacích, které používají zaměstnanci firmy. V kontextu toho hovořit o „fatálním ohrožení IP“ mi přijde zvláštní.
Napadá mne leda jediná výjimka – pokud je to vývojářská firma. Jinak tomu opravdu nerozumím. Tím, že použiju třeba GPL DBMS, GPL webserver nebo GPL vektorový editor přece neohrozím knowhow firmy…
-
WWW (neregistrovaný)
Jenže korporace není jedna firma. Takže to, co vám upraví vaše Poslední s.r.o. nelze používat v NewYorkHQ Corp., která vlastní evropksou centrálu (a ta vlastní českou centrálu a ta vlastní ono s.r.o.) je prostě šíření a podléhá to GPL restrikcím. Takové jest stanovisko právního oddělení a přes to ani vlak nejede.
-
Shadow (neregistrovaný)
Při šíření GPL SW je nutné nabídnout zdrojáky, ale jen tomu subjektu, komu jsem GPL SW poskytl – ne veřejnosti. Čili, pokud mám více subjektů patřící k nějakému uskupení, stále mám možnost v rámci tohoto uskupení držet modifikace uzavřené před okolním světem.
Nehledě na to, co už jsem naznačil výše, a sice, že celá řada SW prostě s know how firmy nebude mít vůbec nic společného a ani zveřejnění modifikovaných zdrojáků firmu nijak neohrozí.
-
xkucf03 (neregistrovaný)
Záleží, jak definuješ onu síť – pokud vystavíš binárku na veřejný Internet, měl bys dát k dispozici zdrojový kód stejným způsobem. Pokud posíláš binárky např. na CD poštou, třeba za peníze, měl bys umožnit objednat si i CD se zdrojáky (a nemělo by to být dražší než CD s binárkou). A pokud vystavíš binárku jen na lokální síť, kde k ní budou mít přístup jen admini, kteří to instalují na servery, stačí, když budou mít ke zdrojovému kódu přístup zase jen ti admini – ale ne veřejnost. (nebo to pojmeš tak, že jste jedna právnická osoba, která k těm zdrojákům přístup má a nemusí ho mít ten jeden konkrétní pracovník).
-
xkucf03 (neregistrovaný)
Tak si máte najmout nějaké lepší právníky, aspoň dostudované ;-)
I kdyby se jako základ použil GPL software a Poslední s.r.o. k němu něco dopsala a to něco by muselo být pod GPL – může klidně ten kód šířit po pobočkách, matkách dcerách, sesterských firmách, prostě kde chce, ale nemusí ho zveřejňovat – dá ho jen tomu, komu chce (resp. tomu, kam šíří binárku).
-
Ne, nemusí – tu aplikaci napíše třeba v Javě a bude ji nasazovat na GPL aplikační servery – to klidně může a nenutí ji to zveřenovat zdrojáky, aplikace je prostě nezávislá a jestli ji deployneš na Glassfish, JBoss, nebo na nějaký komeční uzavřený AS je úplně jedno, je to prostě tvoje aplikace a vydáš si ji pod licencí, která ti vyhovuje.
Stejně tak fakt, že Linux je pod GPL, nenutí NVidii nebo ATI aby vydali zdrojáky ke svým linuxovým ovladačům grafických karet – můžou to udělat dobrovolně ale nemusí.
Obávám se, že tenhle strach z open sourcu mají částečně na svědomí odpůrci GPL, kteří neustále šíří FUD a dezinformují ostatní.
-
Ivan (neregistrovaný)
On je tu jeste jeden duvod. U velkych korporaci jde hodne o Businnes continuity, toho se da dosahnout ruznymi pristupy a jeden z nich je, ze presunete co mozna nejvice odpovednosti na externi dodavatele, a mnohem mene budete zavisli vlastnich zamestnancich. Takze opensource ve velkych firmach ano, ale pouze poukud vam dela support nejaka jina korporace. A jina korporace k tomu zase nema moc duvod, kdyz vam muze nabidnout vlastni closed-source reseni. Jeste ze tu jsou firmy jako RedHat nebo Novell.
-
xkucf03 (neregistrovaný)
To je spíš nedorozumění pramenící z neznalosti licencí.
GPL tě nenutí zveřejnit zdrojáky, když je pozměníš – můžeš klidně používat modifikovaný GPL software a zrojáky si nechat pro sebe.
Dále pokud používáš GPL software pomocí standardních rozhraní*, tvoje aplikace nemusí být GPL – proto např. mohou běžně existovat např. komerční programy pro Linux.
*) tzn. nepracuješ s jeho zdrojákem, nezahrnuješ ho do svého programu.
-
petrph (neregistrovaný)
Ale dejme tomu, že zjistíme u opensource programu nějakou chybu – třeba ne tak obecnou, ale pro používání aplikace v naší společnosti velmi závažnou. A nebo pootřebujeme doplnit nějakou vlastnost, která je pro nás podstatná. Jenže, autorům opensource projektu na druhém konci světa se to závažné nezdá, buď se věnují jiným problémům, a nebo už ve vývoji nepokračují. A co s tím?? A nepiště mi, že si to můžu doprogramovat sám…
-
Shadow (neregistrovaný)
Když si to nechcete dodělat vlastními silami, co vám brání v tom si jako firma najmout programátora, aby tu změnu provedl? Taky se můžete dohodnout s vývojáři daného SW a poslat peníze po dohodě jim…
Mimochodem, jak se to liší od uzavřeného SW ve stejné situaci? Tedy když v něm najdete chybu nebo jej potřebujete upravit? Liší – tam je to totiž mnohem horší. Když mám uzavřený SW, tak tu změnu může provést jediný subjekt – výrobce.
Když je software otevřený/svobodný, tu změnu může provést kdokoliv – tedy i vy. To mi v korporátním prostředí přijde jako nesporná výhoda – nejste závislí na jednom subjektu a máte také možnost si změny provádět sami, pokud chcete, nebo si na to někoho můžete najmout.
-
Můžeš si to doprogramovat sám :-) můžeš si najmout místního programátora, který to udělá, můžeš zaplatit původnímu autorovi – zadarmo mu to možná zajímavé nepřijde, ale když ho zasponzoruješ, udělá to rád.
A teď jaké jsou možnosti u uzavřeného SW: jediný, kdo může program opravit nebo přidat funkci, je jeho původní autor – pokud pro něj budeš nezajímavý zákazník (příliš malý) nebo nebudeš chtít zaplatit dostatek, máš smůlu. Dodavatel má v tu chvíli v podstatě monopolní postavení, je jediný, kdo to může udělat a uživatel/zákazník je v nevýhodě – na výběr má leda v tom, že by přešel k jinému software, ale to s sebou nese takové náklady, že se buď podřídí tomu softwaru (přijme jeho chyby a nedostatky) nebo zaplatí přemrštěnou částku, kterou dodavatel žádá.
-
mmartin (neregistrovaný)
Na úvod musím předeslat, že pracuji pro firmu která se živí dodáváním komerčního řešení.
a) Je blbost, že vládcové nadnárodních společností nemají představu o tom jaký soft se používá v dceřinkách. Většinou je to tak, že matka vnutí OS každému koho koupí nebo s ním spolupracuje. Tedy my máme SAP, všichny naše pobočky a provozovny ho budou mít taky tečka. Nesnaží se většinou ani zkoumat, co za soft měla pobočka před nákupem, zda byl dobrý nebo špatný. Museli by investovat hromady peněz do úpravy reportů, začlenění do svých datových skladů atd… Fuj. Otravná práce, drahá práce, nikdo ji nechce dělat. Všude bude stejný systém a je po problému.
b) Je blbost, že se manažeři bojí GPL a opensource jako takového. Manažeři opravdu vyžadují záruky a dlouhodobou jistotu toho, že co koupili a do čeho investovali opravdový balík bude hromadu let fungovat. Investicí do garážové firmy riskují opravdu hodně. Zkusil bych to přirovnat k tomu, že by jste si měli na výběr zda koupit auto u chlápka, který jej sice dělá krásné, ale vaří ho po kusech vgaráži na koleně a nebo od škodovky. Samozřejmě se může stát, že z toho borce v garáží se jednoho dne vyklube druhý porše nebo škoda, ale stejně tak riskujete, že se z něj vyklube další zkrachovalý snílek. Vám ale po něm zůstane v garáží krásné auto, které nikdo nedokáže opravit. Manažer tedy volí vždy raději renomovanou firmu (která si řekne o balík) což mu do jisté míry zaručí to, že kdykoliv si vzpomene, že potřebuje něco změnit, tato firma tu bude, připravená jeho přání vyplnit v termínu který si stanovil. A prosím pomiňme teď globální krizi, které občas smete i obra a počítejme spíše s tím, že větší firmy na trhu zůstanou dlouhá léta bez úhony a připraveny tyto úkoly plnit.
c) Poskytování zdrojových kódů není žádná výhra. Specifické projekty se vyvíjejí ve specifických jazycích a nástrojích, kterým jen málo kdo rozumí. Zkuste si představit, že firma utratí 100 tis za „garážový“ soft a garážová firma lehne. Hurá nic se neděje, máme k tomu přece zdrojové kódy. a) opravdu mám poslední verzi? b) najdu někoho kdo se v tom maglajzu vyzná? c) najdu někoho, kdo je schopný mi do toho něco přidat, zná použitou technologii, programovací jazyk a dokáže ve zdrojích odhalit správná místa kde co změnit a upravit? d) najdu někoho kdo investoval do vývojové prostředí ve kterém je můj projekt napsaný, umí toto prostředí ovládat? d) Kolik za takového člověka či firmu zaplatím? Pravděpodobně to žádná garážovka nezachrání. To aby pak pan smutný majitel zdrojového kódu obrážel buzry a hledal někoho kdo se milostivě uráčí do takovéto práce jít. Už slyším ty zamítavé odpovědi studentů vysokých škol. Co to je? To není v ,NETu? Tak to si pane opravujte sám…
-
X (neregistrovaný)
Dělám C++ vývojáře v jedné nadnárodní softwarové korporaci. GPL je u nás tabu. Nejen jako knihovny, ale i jako aplikace na desktopu (o serveru ani nemluvím).
Bylo nám rovnou řečeno, že pokud je něco licencováno GPL, tak shcválení neprojde přes právní oddělení. Příspěvek o pár řádků výše je úplně přesný.
-
BLEK. (neregistrovaný)
A v čem je GPL horší než typická krabicová EULA licence?
Existuje nějaká činnost, kterou s programem s krabicovou licencí můžeme dělat a nemůžeme ji dělat s programem pod GPL? Já myslím, že ne.
Krabicový software: nesmíš modifikovat (nesmíš, ani když si to modifikuješ sám a nikomu to nedáváš). GPL: můžeš modifikovat.
Krabicový software: nesmíš vůbec šířit. GPL: můžeš šířit, ale musí to být pod stejnou licencí a musíš k tomu dodat zdrojáky.
-
Uživatel si přál zůstat v anonymitě (neregistrovaný)
Na úvod musím dodat, že diskutér, který začne označovat věci za blbost jen proto, že je ještě neviděl, mi nepřijde jako moc inteligentní jedinec. Osobně jsem viděl případy a), b) i c). První jsem popisoval výše. Na druhý jsem u klienta také několikrát narazil (a jak tu v diskuzi už někdo zmínil, ředitel dal to právníkům a ti to nedoporučili. Zda proto, že se toho báli nebo pro to, že tam reálně něco hrozilo, je celkem jedno. Podstatné je, že GPL záležitosti kvůli tomu dostaly generální stop. No a třetí případ jsem opět zažil osobně, kdy jsme pro jednu firmu dělali úpravy softu, od kterého měli zdrojáky, ale původní firma už neexistovala. Nešlo o nějakou extrémně složitou úpravu, nešlo o soft s miliony řádky kódu, ale zdroje jim pomohly, protože případné znovunaprogramování celého by je vyšlo tak minimálně 10× tolik.
-
On je ale problém v tom, že je to „maglajz“ – ne v tom, zda je vidět (open source) nebo není vidět (uzavřený software). Maglajz znamená nemožné nebo složité (tedy drahé) přidávání nových funkcí a opravy chyb, složité a drahé ladění. A v takovém případě je jedno, jestli je to open source, nebo ne – prostě nad tím softwarem bude muset trávit hodiny a pít litry kafe ho opraví či vylepší – a je jedno, jestli ten člověk sedí u nás jako zaměstnanec, nebo u dodavatele, nebo je to nějaký nezávislý open source vývojář. Nakonec to možná dopadne tak, že bude potřeba ten software přepsat prakticky od začátku.
Rozdíl je ale v tom, že u open sourcu do toho vidím – můžu se podívat, jestli je to maglajz nebo kvalitní kód. Můžu požadovat určité metodiky, konvence, použití frameworků, které se mi líbí…
-
Izak (neregistrovaný)
Presne ! vetsina komercniho softu je maglajz a kdyz se zacnou pridavat nove funkce, tak prestane fungovat a musi se pockat na dalsi verzi, ktera to pak opravi.
Vezmeme si treba zalohovaci SW, vsechny enterpriste SW pouzivaji zastarale RPC a fce taktez notne stare, nemoderni a hlavne pomale. Kod je plny bugu a neni komentovany, otevira to tisice portu a vubec je to neco, co by zaslouzlo cele prepsat, jenze prepsat to a udelat to kompatibilni alepson datove (tedy ze sice musim vse preinstalovat, ale prevewdu DB, indexy a format pasek) je moc drahe a tak to do toho zadna firma nejde.
Vznikl proto OSS zalohoaci SW Bacula, je to enterprise reseni, krizenec legata, tivoli a Netbackupu + nejake vychytavky z jinych SW.
Ale pozuiva to jen 3! porty pro zalohu staci 1. a pro mechaniku jinde 2., 3. je jenom pro GUI na server … ale i 3 porty pro vsechny by byly super, umi to transparetne sifrovat komunikaci, online moduly jsou pres PIPE, tedy v pripade pruseru obnovim i do souboru a pak nejak pretahnu, nebo kdyz uz to mam dobre ozdalohovane, tak obnovu vzdy muzu poladit, pokud se neco zmenilo … a kupa jinych vychytavek.
Kdyz si porovnam Baculu s jinym SW, tak je bacula absolutni jednicka … zalohuje s ni i Cesnet do knihoven NEO8000 … coz uz je takove skoro enterprise zarizeni, knihovna velikosti RACKu, jasne, jsou i sila s nekolika tisici pasek … ale i to umi Bacula obslouzit ;-))
-
TXT (neregistrovaný)
V praxi to spíše funguje tak, že velká renomovaná softwarová firma shrábne podstatnou část peněz a skutečnou práci zadá malým firmám. Zákazník má pak iluzi nějaké jistoty. Pak když dojde k nějakým problémům, je to ve skutečnosti problém zákazníka, protože velká sw firma si umí dobře napsat smlouvy – tedy i malé změny budou hodně drahé.
Takže pokud bych vzal příklad s tím autem, tak zákazník objedná auto třeba za 200 tisíc u škodovky, a ta nechá auto vyrobit u chlápka v garáži za 50 tisíc. Nebo hůře, nechá si vyrobit různé části aut v různých garážích (subdodavatelé) a to pak nějak poslepuje jiný garážník lepidlem (webové služby), dobře nalakuje a prodá jako supr auto. Auto vypadá pěkně, jen se s tím nesmí jezdit (padá to, je to pomalé, uživatelsky složité, ..). Vy zákazníku s tím chcete jezdít? No to si musíte ještě dokoupit Enteprise Solution Pack Car za 800 tisíc. A nemáte peníze? Tak se zatím spokojte s tím co máte, ale hlavně nikam s tím autem nejezděte. Vždyť ve smlouvě nikde není napsáno, že auto bude jezdit – požadovali jste klimatizaci, autorádio a centrální zamykání a to vše přece máte, tak jakýpak stěžování. Ale nakonec jsou spokojeni všichni, manažer zákazníka má kryté záda, renomovaná firma se napakuje a zvýší svoje renomé, garážové firmy z toho taky něco málo získají. A zkrátka přijdou buď akcionáři, nebo daňoví poplatnící, ale těm je to jedno, protože se to nedozví.
-
„V praxi to spíše funguje tak, že velká renomovaná softwarová firma shrábne podstatnou část peněz a skutečnou práci zadá malým firmám.“
Přesně – nakonec tu práci stejně dělají „ičaři“ nebo malá sročka + nějaký kmenový zaměstnanec té firmy, která to zaštiťuje. A to, že ta velká firma bude ještě za pár let existovat, není vlastně zárukou ničeho – lidi, kteří na tom projektu dělali jsou už pravděpodobně někde jinde… prostě logo a název firmy zůstává, ale lidi se mění, všechny ty záruky jsou jenom jako :-)
Ale nechci jenom nadávat, velká firma má zase lepší zázemí, je to místo, kde si lidi vyměňují názory a zkušenosti, prostě větší rozhled, metodiky (v lepším případě se o nich jen netlachá na školeních, ale opravdu se používají) a nacvičené postupy. Vybrat si velkou firmu jako dodavatele není vyloženě na hovno, jen to chce dostat od ní i zdrojáky s právem si je upravovat – aby měl zákazník otevřené možnosti a mohl příště zadat rozvoj aplikace někomu jinému a nebyl vázaný na „monopolistu“.
-
mmartin (neregistrovaný)
Musím na to zareagovat :-).
Jistě je v tom kus pravdy a ty opravdu velké firmy najímají ty menší. Do této oblasti nevidím.
Velká firma se ale většinou postará o to, aby existoval kvalitně zdokumentovaný kód, kvalitně zdokumentovaná funkčnost a kvalitně provedené testy. Drží si klíčové zaměstnance a hlídá si, aby s jejich odchodem neodešlo i knowhow. Pokud zbyde čas, tak to co se bude předávat dokonce zákazník před nasazením i vidí, takže může zachytit problémy včas a předejít tomu co zde píšete (aby mi to jezdilo, musím koupit exclusive pack… )
Tady se ale dostáváme na tenký led lidské komunikace. Přiznávám že je to velký problém, zákazník něco objedná, má představu jak to má fungovat a v praxi se ukáže že to nefunguje správně. Nikdo takové situace nevymýšlí úmyslně a ze všech sil se jim snaží předejít. Náklady na změnu jsou vysoké. Kdo je zaplatí?
Analytik který udělal (možná) chybu v analýze? Zákazník, který špatně specifikoval požadavky, nebo přes varování svéhlavě trval na svém? Tester který na problém nepřišel při testování? Ten kdo převzal agendu a dopustil její spuštění do provozu?
Pak samozřejmě nastává dohadování o tom, kdy co a kdy nedomyslel a v nejhorších případech se začnou otevírat smlouvy. Pravdou ale je, že poslední varianta již nikomu soudnému nedělá žádnou radost, Rozhádat si zákazníka = stres trvající měsíce až roky a jak víme, na ten se umírá :-).
Autor zprávičky
