Vlákno názorů k článku
Proč nemá OpenSolaris vývojářskou komunitu?
od LENIN POWER! - Doporucuji si stahnout indianu (opensolaris) nebo nevadu (solaris11...
-
LENIN POWER! (neregistrovaný)Doporucuji si stahnout indianu (opensolaris) nebo nevadu (solaris11 beta) a uvidite jak to vypada sami. Zkuste s tim par dni pracovat a sami si odpovezte na otazku zda by jste chteli vase oblibene linux distro ci bsd timto systemem nahradit. Verte tomu ze nechteli.
Otazka nestoji zda je solaris technicky lepsi ci ne, ale kolik ma bugu a jak snadno se pouziva a jak snadno si na nem prelozite svuj oblibeny gpl soft.
Dalsi release opensolarisu je planovana snad na kveten.
Za zminku stoji http://gnusolaris.org kde je solaris kernel + debos userland. Tohle je velmi povedene distro. Ma to ale jeden dost zasadni problem - neni to se solarisem binarne kompatibilni. Takze zadny Oracle nebude. Moc uzivatelu to sice nema, ale timhle smerem by se podle mne mel opensolaris ubirat. -
VM (neregistrovaný)Tohle vypada zajimave, ale v cem presne se GNU/Solaris a OpenSolaris lisi? Pokud si Sun napsal vlastni verzi unixoveho prostredi, tak bych cekal obcas nejaky rozdil v nejakem prepinaci u nejakeho programu, ale ne neco zasadniho. Chapu, kdyz nepobezi nastroje typu iptables, ale vetsina by mela byt stejna.
Take by me zajimalo, proc neni zachovana binarni kompatibilita - jsou-li k dispozici stejne knihovny, mely by se stejne programy na stejnem HW a se stejnym jadrem chovat stejne. -
anonymníJenže System V tooly a GNU tooly se nejspíše liší ve více než jen "pár přepínačích". Je pravda, že GNU tooly se zřejmě snaží o zpětnou kompatibilitu, ale předpokládal bych, že přechod z GNU na SysV je v horším případě downgrade, protože něco nebudou umět (FSF jsou konzoloví a přepínačoví maniaci ;-)), v lepším případě se člověk musí naučit spoustu věcí dělat jinak.
-
chudinka lenin (neregistrovaný)Věř tomu, že chtěli. Solaris nikdy víc. Jediný co je na tom zajímavý a použitelný je [doinstalovanej] GNU userspace a další aplikace, co jsou na Linuxu běžně. Se zbytkem a jádrem bych si ani prdel nevytřel. :)
Tvoje hlášky tady na rootu ukazujou jak naprosto perfektně zapadáš do skupiny lidí, co nepoužívají systém jako pracovní prostředek, ale proto, aby o tom mohli kecat. Nejhorší je, že to není jen o kecání, ty s tím opravdu děláš, protože jsi přesvědčil sám sebe, že to či ono je "nejlepší". Když Linux byl už "příliš mainstream", tak to bylo jedině BSD, který tě dokázalo uspokojit. Teď se objevila ještě větší sračka, Solaris, takže hop! a najednou Solaris rulez - ostatní jsou ovce. Smutné je pro tebe to, že kdyby jsi byl opravdu dobrej, tak nic takovýho nemáš za potřebí. To tvůj podvědomej komplex méněcennosti tě pronásleduje a žene dál a dál do ústraní. Znal jsem dva úplně stejný kokoty. Oba taky měli v danou dobu ten nejobskurnější systém a děsně si libovali. Většinu času se jim to sralo a pořád se v tom museli hrabat, ale když o tom mohli kecat, byli v extázi. Oba taky stáli jako programátoři za hovno. Tahle příšerná a neuvěřitelně otravná charakterová vada se projevuje i ve tvý podělaný přezdívce! Panebože!
Na vývoj je Solaris vůbec nejhorší platforma, protože neexistuje UNIX systém, kterej by byl TAK odlišnej od všeho odstatního. Portování na Solaris i opačně dá vždycky nejvíc práce.
Ty do tohodle vzorce zkrátka zapadáš úplně přesně - na tolika úrovních. Když se tu řeší něco na co jsou potřeba znalosti, tak nejsi slyšet, ale komentářů jako je tenhle tu máš plno. Nikdy nic věcnýho, vždycky jen nějaká píčovina ve smyslu "jste sráči, TOHLE rulez a já s ničím jiným nedělám; poserte se ze mě! (prosííím!!!)".
S tím mi můžeš víš co, ani se sem nebudu vracet číst si odpověď. Nezajímá mě to. Jen jsi mě už začal srát. -
JardaP (neregistrovaný)A co takle?
Lenin Power: Open Solaris by se vam nelibil.
Chudinka Lenin: Ale libil (Open Solaris), Solaris nikdy vice (Closed Solaris).
Ted jeste by mel CL vysvetlit, proc je Open Solaris tak moc lepsi, nez Closed Solaris a proc se na Closed Solaris portuje tak moc hure, nez na Open Solaris. -
[flame]
No jo, aby jste sledovali pokrok, tak nesmíte zůstat jen na linuxových serverech. Kdybyste chodili na pokrokové www.Živě.cz, tak by věděli, že tiskárna na hajzlpapír už dávno je.
http://gadgets.zive.cz/?q=node/927
[/flame]
;) -
chudinka lenin (neregistrovaný)Tak jo, ještě vás dva, než se přisere Lenin. Shodou okolností Solaris NEMÁ technicky nejlepší kernel. Jestli budu hodnotit technický vychytávky, tak na tohle místo zařadím AIX. Co je nejdůležitější, o Linux kernelu jsem nepsal nic. Vůbec o Linuxu technicky jsem nepsal nic. Jasně bylo řečeno, že mi jde o použitelnost a efektivitu práce. Jestli je VMM napsaný tak nebo onak mě absolutně nesere, praktickej dopad na práci je zanedbatelnej. Z pohledu systémovýho programování (který jsem jen zmínil) je Linux perfektní. Dobře (čistě) napsaný Linux věci prakticky není potřeba na jiných UNIXech upravovat (Solaris je právě vyjímka), má výbornou podporu POSIXu.
> Problémem Solarisu je naopak tradičně administrace.
Vůbec ne "naopak", to je právě jedna z věcí o kterých jsem mluvil. Může mít kernel jakejkoli, ale když je na hovno userspace, kernel je to poslední, co vás bude zajímat. -
cthulhu (neregistrovaný)proc AIX ze Solarisu porad kopiruje, kdyz je podle takovyho mamrda jako ses ty stokrat lepsi? Srovnavam features AIX 6.1 (November 2007) se Solarisem 10 (January 2005), jmenovite pak WPARs (Solaris Zones), Trusted AIX (Trusted Solaris byl uz v osmicce - rok 2000!), ProbeVue dynamic tracing (ze by DTrace?)..
-
LENIN POWER! (neregistrovaný)Zalezi jak definujete lepsi. Solaris 10 ma nepochybne vice featur nez AIX 5 to je fakt, ale AIX 5 ma zase nektere featury co nema Solaris 10 ktere se velmi dobre hodi pro provozovani databazovych serveru. Ma vynikajici temer mainframe class workload manager a ibm dela lepsi zelezo pro databazove servery nez Sun.
Krom toho AIX je mnohem vice admin friendly - jednak ma SMIT ktery sice ve srovnani s MS Windows administaci pokulhava, ale je dostatecne dobry aby se dal day to day pouzivat. AIX admini delaji temer vse ve smitu kdezto solaris admini delaji vse z command lajny.
Navic AIX ma lepsi userland, lepsi balickovaci systemy (umi 3 vcetne installshieldu multiplatform a RPM) a mnohem snadneji se patchuje. Ma modernejsi volume manager a pokud napriklad chcete udelat mirror root svazku, tak to proste odklikate ve smitu narozdil od deep system magic s metaXXX utilitama v solarisu.
Ano AIX6 srovnal feature set vicemene se Solarisem 10. ZFS je nepochybne kvalitni filestem pro vse krome db serveru. -
cthulhu (neregistrovaný)kecy typu "lepsi zelezo" snad ani nema cenu komentovat (ze by pisatel nemel jediny argument?) - unikatni architektura Niagary (T2) umoznuje stavet blady (SB6000) s hustotou az 768 cores na rack. nebudu tu alibisticky odkazovat na benchmarky (made by sun). unix admin musi znat administraci z command line - pokud nedokaze pochopit jednoduchy koncept Solaris Volume Manageru tak snad aby si vybral vhodnejsi zamestnani..nadava tu nekdo na LVM? pritom koncept je zkopirovany z True64..metadevicy navic malokdo dela po instalaci rucne (od ceho mame JumpStart). Pokud pouzivame LiveUpgrade neni patchovani zadna "hruza", ano lokalni zony tomu moc nepridaly..nicmene porad ten samy FUD..
-
LENIN POWER! (neregistrovaný)lepsi zelezo je pro databazovy server velmi podstatna vec, protoze ceny licenci za sw se u velkeho serveru pocitaji ve stovkach tisic dolaru a to jeste po 50% sleve od vyrobce. Proto je nanejvys vyhodne provozovat tento server na co nejlepsim dostupnem hw s patricnym io prujezdem ponevadz databaze jsou predevsim io bound. Ma sun uz neco rychlejsiho nez 2GB FCON? IBM nam nabizeli i 8GB variantu, ale tu jsme nakonec nevzali karty meli malo portu. Je fakt ze ibm DS8000 podporuje i solaris proto jsme si ho vzali i pro nas oracle server, opacne to neplati SUN pole umi spolehlive jen solac a widle.
Porovnejte si co nabizi SUN a co IBM a uvidite ze IBM ma podstatne lepsi nabidky v high endu tim myslim komplet server + diskove pole. Ono je to logicke, moc si nedokazu predstavit ze bych behal na velkem pocitaci Solaris. Tyhle stroje jsou prilis drahe na to aby na nich bezel jen jeden OS. Snad jde na SUNu do LPARu bootnout linux nicmene to neresi nedostatek specializovanych OS pro zpracovani dat. Solaris? Vzdyt dodnes neumi ani tak zakladni vec jako ionice a s jeho lepsim CPU schedulerem zase blbne oracle. A kdyz prioritu io negarantuje OS tak jak ji muze garantovat Oracle? No snazi se...
Niagara sice umi delat hodne pomalych CPU, ale to je preste to co v databazich nepotrebujete, protoze se vam jednotlive CPU zacnou mydlit o zamky. Proto je mene rychlejsich procesoru lepsi. Kromtoho na db serverech bezi i dulezite workloady ktere jsou vicemene singlethreaded. Proto se treba u DB2 pouziva DPF a architektura shared nothing (Coz oracle 10g neumi, 11 nevim). Ze stejneho dovodu se pouziva i OS partitioning (LPAR) - lepsi bezet vic instanci OS. Oracle neni spatna databaze, ale pro highend se nehodi. Neni dostatecne skalovatelna a uz vubec neni vhodna pro realtime aplikace.
Profi diskova pole maji znacny pocet disku, nase maji radove stovky 70GB 15k RPM disku. Tohle chcete managovat z command lajny? Co kdyz se uklepnete v nazvu disku a znicite firemni data? Bez poradnych snadno se ovladajicich nastroju se nehnete, protoze u nas je bezne za provozu menit konfiguraci storage (prehazovat disky mezi poli) podle workloadu. Ony se neprehazuji fyzicky disky, ale cele case (neco jako blade). Odmigrujete data, odpojite ho a zapojite ho do druheho pole. Davame prednost adresovat primo jednotlive disky v poli, protoze to prinasi vetsi flexibilitu a vetsina IBM databazi (DB2, TPF, IFS) podava pri tomto pouziti lepsi vykon, nez kdyz se fyzicke rozlozeni dat necha uplne na diskovem poli. Nase velka pole maji obvykle 200k+ IOPS/sec. -
sokrates (neregistrovaný)Co vam proboha prijde na disksuite tak magickeho ? Z pohledu bezneho uzivatele nevidim zasadnejsiho rozdilu oproti klasickym linuxovym raidtools. Nehlede na to, ze na vetsi veci se na solarisu stejne (tradicne) pouziva VxVM ...
Souhlasim s vami, ze userland soucasneho solarisu je docela bordel. Ale to byl vzdycky. Paralelni vyskyt system5 a bsd utilit pamatuju uz ve verzich 2.x (a ted se k tomu navic pridal jeste gnu bordel v adresari /usr/sfw :-). Chtelo by vycistit, o tom zadna ...
Na jednu stranu se tu ohanite databazovymi servery a na druhe strane resite pi*oviny typu "klikatka" ci "balickovaci systemy". To si holt musite vybrat co chcete. Budto chcete provozovat databazovy server (jde vam o stabilni a vyladeny system pro RDBMS - at uz v kombinaci PowerPC+AIX nebo Sparc+Solaris) a pak se userlandem moc trapit nemusite), nebo chcete obecny server pro uzivatele (a v takovem pripade bych asi dal prednost kombinaci "levny intel + nejaka vhodna linuxova distribuce"). -
LENIN POWER! (neregistrovaný)na indiane je navic jeste /usr/gnu.
Jenomze na db serveru musite krome toho ze do nej leze aplikacni server napriklad pres jdbc taky zpracovat nejake ty batch joby a neveril by jste tomu jaky ma latence site vliv na delku jobu, kdyz opakujete jednu operaci v prumeru 10^9x. Takze ten userland tam potrebujete at chcete nebo ne, obvykle musite i trochu kompilovat. Ne vse se da naprogramovat jako procedura v SQL/PL, pripadne Javovska stored procedura. -
sokrates (neregistrovaný)Prijde na to:
Na jednoduche davky typu "export->prechroustani->import" v pohode staci perl (uznavam, ze nekomu muze vice vyhovovat klasika shell+sed+awk, ale pak holt musi byt smiren s tim, ze bude resit odlisnosti v syntaxi jednotlivych implementaci :-)
Co se tyce programovani plnohodnotne aplikacni logiky na strane databazoveho serveru, kterou neni vhodne resit pomoci ulozenych procedur (klasicky treba zaverkove ucetni operace), tak ta je stejne vyvijena/ladena na testovacim prostredi vyvojari a admin na produkci potrebuje pouze nezbytne behove prostredi (klientske sdilene knihovny). Na produkcnich masinach u zakazniku stejne nebyva vyvojove prostredi (kompilatory a spol.) instalovano ...
Jak rikam, s radou veci co pisete mohu souhasit, ale rozhodne bych to nevidel takto cernobile. Na neco je holt lepsi AIX a na neco Solaris. Oboji samozrejme s odpovidajicim zelezem. A pak je tedy (dost velka) rada uloh, kde to obema vyse uvedenym bezproblemu nanda laciny intel s linuxem.
Takze asi tak. -
Zdenek Kotala (neregistrovaný)ZFS je nepochybne kvalitni filestem pro vse krome db serveru. S tim bych tak docela nesouhlasil. Zalezi na typu workloadu. ZFS perfektne funguje pro Datawarehousy. viz greenplum. Problem jsou OLTP neb je problem synchronni zapis, ten je na ZFS pomaly. Da se to docela vytunit, ale da to hodne prace.
-
LENIN POWER! (neregistrovaný)Ty data se musi po zapisu naclusterovat podle prevladajiciho workloadu. Clusterovat je pri hned pri zapisu sice mozne je, ale nedela se to neb pak nemuzete delat multithreaded loadovani dat a navic je to velmi pomale pokud nejsou vstupni data setridene, coz typicky u velkych data setu nebyvaji.
takze v prvni rade se do db proste ty input data naladuji co nejrychleji to jde (na zadny indexy, kontrolu referencni integrity, clustering si nehrajeme). A v druhe fazi se vytvori indexy, prekontroluje se referencni integrita dat a pak se data naclusteruji/nastripuji podle indexu. Pokud pri clusterovani kvalita indexu utrpi, tak se preorganizuji nakonec jeste indexy a jsme ready. -
LENIN POWER! (neregistrovaný)vadi jim existence tmpfs jako takova, ze je to misto na disku ve swapu. Spatne se jim to administruje, kdyz permanentne dochazi misto v tmp. Je snazsi udelat vetsi filesystem nez vetsi swap. Pravdepodobne to souvisi s tim ze solaris moc tech partition na disku delat neumi.
Ja muzu zaukolovat adminy at tam flaknou sunu stiznost. -
tmpfs funguje tak, ze soubory v sobe obsazene cachuje v pameti. Pro kazdou stranku, kterou za timto ucelem alokuje, zarezervuje misto na swapu, aby ji bylo kam ulozit, kdyz zacne dochazet pamet. Kdyz se zarezervuje cely swap, tmpfs se jeste snazi rezervace uspokojit pomoci toho, co prave zbyva v pameti. Administratori maji dva nastroje, jak ovlivnit velikost tmpfs: prostrednictvim mount parametru size mohou shora omezit velikost celeho /tmp. Vytvorenim swapu urcite velikosti take mohou garantovat minimalni velikost /tmp. Dalsi swap muzete pridavat pomoci prikazu swap. Nemusi se jednat o samostatnou partition, ale muze to by treba i soubor. Tyto informace by Vam mely stacit k pohodlnemu zvetsovani ci zmensovani velikosti /tmp podle potreby. -
LENIN POWER! (neregistrovaný)jasne ze je. kdyby /tmp bylo normalne na disku, tak se nestane, ze chyba v siti sejme cely solac. Solaris by potreboval celkove zvysit odolnost pri chybach, to i ten linux je lepsi.
No a kdyz si udelame /tmp na disku, tak krome problemu s nedostatkem partitions bez LVM/ZFS je to holt nestandardni konfigurace, kterou proste s oraclem provozovat nemuzete jinak nebudete mit support. -
Sam rikate, ze se Vam nelibi, ze /tmp neni primo na disku, tak nevim,
proc najednou chcete mit swap exportovany pres sit. Rekl bych, ze mit swap
pres sit je docela nerozumne.
Kdyz po tom tak moc touzite, tak muzete mit /tmp klidne na root file
systemu nebo na nejakem jinem, treba ZFS, ale potom ztratite vsechny vyhody
tmpfs.
S tim Oraclem jsem to moc nepochopil. Sun ma urcite spoustu zakazniku,
kteri pouzivaji Solaris a s podporou od Oraclu nemaji problem. -
LENIN POWER! (neregistrovaný)primarne nechci swap pres sit, primarne chci vic mista v /tmp. pokud mozno aby se to v pripade potreby (kdyz misto dojde) pripojilo nejake diskove pole kde je mista habadej.
Problem je, ze kdyz si vytvorite /tmp rekneme na ZFS tak dostanete officialne nepodporovanou konfiguraci. Kdyz to Oracle zjisti (nejaky admin se prokecne kdyz bude hlasit bug report) tak nam nebudou delat u oraclu support protoze mame konfiguraci kterou oni nedpodporuji i kdyz je prakticky nemozne, ze by nami reportovana chyba byla zpusobena tim ze jsme misto tmpfs presli na zfs.
Pridavat swap space je komplikovane, jednak by melo byt umisteno na lokalnim disku (v solarisu se s partitions manipuluje dost nesikovne pokud tam neni zfs) a za druhe vice swap prostoru na vice diskcich znestabilnuje pocitac, protoze kdyz jeden ze swap prostoru odejde, solaris panicne. Proto je lepsi swapovat na raid. -
hx (neregistrovaný)No, s tim tvrzenim ze: "nakonec prakticky každý unix má lepší kernel, než Linux" bych az tak nesouhlasil. Co znamena "lepsi kernel"? Nektery subsystemy jsou lip napsany v Linuxu a zase neco hur. Problem s temito FUDy je, ze drzi jak hovno kosile a jen tezko se vyvraci - specialne v dobe, kdy se Linux vyvyji asi 10x rychleji nez zbytek unixu a stare veci jiz nejsou pravdive. Takze neustale musim poslouchat kecy typu, ze BSD kernel je rychlejsi, apod. ikdyz to uz neni pravda.
ČLÁNKY DO MAILU