Myšlenka mi přijde dobrá, i když nechápu, proč je potřeba nějaký systemd-whateverd když se to dá zařídit jedním pluginem do PAMu. Ale po zkušenostech se systemd jako správcem služeb se děsím toho, jak bude vypadat provedení.
> nebo, u zašifrovaných domovských adresářů pomocí LUKS, objektivně žádoucí možnost adresář zamknout a šifrovací klíč vymazat z RAM při uspání notebooku.
Zajímavé, mně tohle fungovalo v roce 2010, když ještě žádný systemd neexistoval. Právě pomocí modulu do PAMu, který měl asi 15 řádek.
99% všeho je skutečně PAM plugin. Ten systemd-homed se stará, pokud jsem to pochopil, jenom o odemykání a zamykání domovských adresářů na šifrovaných loopback souborech, což je velmi specifický scénář, který většina lidí asi v životě nepoužije. Používat systemd-homed jako název pro celý projekt je svým způsobem, jako kdyby se jazyku C říkalo setjmp().