Názory k článku
Qualcomm: zrušte už konečně proprietární ovladače
-
Lol Phirae (neregistrovaný)
Odkaz. Koukám, že předevčírem přidali o binárky pro ARMv6. Nicméně zdrojáky samozřejmě nikde. Takže tahle iniciativa mě fakt dojímá až k pláči. :P
-
Jiří J. (neregistrovaný)
Zbytečně se do nich nenavážej, ostatně i vývojáři linuxového Nvidia driveru by to rádi opensourcovali, ale management se bojí kopírování kódu pro konkurenci a patentových sporů. Zvlášť ten druhý případ chápu -- pokusiš se udělat dobrej skutek a nakonec zkrachuješ, protože se přijde na to, že několik stěžejních pilířů tvého kódu už má patenty z devadesátých let a bohužel je nevlastníš ty.
-
Jiří J. (neregistrovaný)
Navíc nikde tam nevidím chvástání se, že "my jsme leadery v oblasti opensource driverů" - já taky uznávám, že s nerozhodnými chodci na přechodech by se něco mělo dělat, a stejně mezi ně někdy patřím.
Spíš mi to připadne jako "pojďme vyburcovat nějakou skupinu lidí / firem, ať se to někam pohne, ať máme naději zbavit se časem toho binárního blobu". -
lempl (neregistrovaný)
mohli by to aspon skusit maly hraci alebo neake mensie dcerske spolocnosti
inac nechapem preco sa na vyvoji FOS Software/Hardware (neak ticho okolo opensparc alebo openpowerpc procesoroch) nepodielaju (vo vacsej miere) aj statne institucie/ustavy a skoly/univerzity
nepozeral som sice vsetky ale povacsinou to vypada (cest vynimkam) , ze obcas neaky open source projekt je ale len par od studentov ale skola/ustav ostava uzivatelom proprietarnych rieseni (ci uz vyuziva a ponuka studentom benefity od microsoftu ci oraclu alebo inych)
alebo sama vytvara na takomto proprietarnom rieseni dalsie svoje projekty ci nadstavby ktore bud predava alebo vytvara pre dalsie statne institucie
-
"inac nechapem preco sa na vyvoji FOS Software/Hardware (...) nepodielaju (vo vacsej miere) aj statne institucie/ustavy a skoly/univerzity"
To by mohlo být prošustrovaných peněz!Já rozhodně nejsem proti opensource, ale jakmile se do toho zapojí takto stát, téměř zákonitě to bude neefektivní. A je potřeba si uvědomit, že dotované státem neznamená zadarmo.
-
lempl (neregistrovaný)
urcite by to bolo prosustrovanych penaz (tam ziadne pochybnosti ze nase statne a statom ovladane zriadenia su derave) , lenze takto su tie peniaze aj tak prosustrovane len davane do nadnarodnych firiem (uzavretych rieseni)
a este k tomu ak neaky projekt vytvoria na proprietarnom rieseni tak tym nepriamo nutia aj dalsie institucie aby pouzivali rovnake proprietarne riesenie pretoze vytvoreny projekt na nicom inom nefunguje (ci uz vinou tvorcu riesenia alebo vinou pouziteho riesenia)
nejde o to aby sa zapojil do toho stat , sak moze sa do toho zapojit len univerzita alebo neaky vyskumny ustav , mozu dokonca pracovat aj na proprietarnom zariadeni ale nech vytvaraju produkt ci vysledok ktory je s open source kompatibilny aby dodrziaval standardy otvorenosti
sak tie skoly a institucie dostavaju aj zo statu neake financne stimuly (takze aj z dani do toho idu peniaze)tak preco nie otvorenejsiou cestou ?
-
ezdiy (neregistrovaný)
co na to rict? snad jen...
All of the documentation and software included in the 4.4BSD and 4.4BSD-Lite Releases is copyrighted by The Regents of the University of California.
Copyright 1979, 1980, 1983, 1986, 1988, 1989, 1991, 1992, 1993, 1994 The Regents of the University of California. All rights reserved.
aneb ano, spousta *zajimaveho* softwaru byla stvorena na univerzitach. problem je ciste v akademice jako takove.
kdysi jeden moudry muz rekl:
"Partly because of the huge costs involved, a government contract becomes virtually a substitute for intellectual curiosity."v dnesnich letech je to bohuzel vice pravda nez kdy pred tim.
z luniksu a free softwaru obecne moc grantovejch prachu nekape, to kdyz uz tak za studentske licence matlabu a msdn :) ale i tak, software v univerzitnim prostredi nadale vznika, pouze vecinou jako nastroj pro dosazeni "vyssich" cilu, a obcas se to zvrhne treba v zajimavy klon unixu :)
-
lempl (neregistrovaný)
chapem, ze peniaze tocia svetom, ale na niektorych instituciach sa aj tak robia projekty pri ktorych pri troche rozmyslania sa dopredu vie ze z toho ziadne prachy nekapnu a ze projekt je spraveny len tak aby bol (asi ako vacsina veci u nas :D) alebo overil uz niekolko krat overenu samozrejmost
takto by mohli spravit napr projekt pre statnu spravu, poriadny funkcny stabilny system, konkurencne schopny tomu uzavretemu (ci uz kvalitou alebo funkcnostou), casom ho upravovat podla poziadaviek, ci podla potrieb danej oblasti
statna sprava by dostala otvoreny kedykolvek "lacnejsie" upravitelny system na kluc
a univerzita ci vyskumak by dostal projekt ktory by bol neak uzitocny aj v praxiurcite by to bol zdlhavy a komplikovany prechod ale kym sa ten prvy krok nespravi tak ten ciel bude v nedohladne
doterajsie vyuzivanie,spolupraca a vyvoj univerzit/ustavov/skol pri tvorbe open source mi pride dost pomale, vyvoj v technologiach sa stale vali dopredu , ale tieto institucie akoby zamrzli ci zleniveli a radsej sa spoliehaju na uz hotove (sice kvalitne a vyladene) uzavrete riesenie
tymto pristupom sa im velke korporacie vzdialia v technologiach a budu urcovat tempo kedy a ake technologie nam povolia pouzivat, a natlacia nam to so striebornym podnosom za premrstene ceny s technologiami ktore nechceme alebo nevyuzijeme
, vlastne to uz sa dejemyslim si ze technologicka nezavislost na korporaciach by mala byt aspon v tom statnom aparate alebo skolstve velmi vysoka a neak zakonom zabezpecena
k tomu BSD myslim ze casom uz zmenili licenciu aj na dokumenty nie ? :)
-
ondro (neregistrovaný)
Suhlas.
Ja by som to mozno rozvinul tak, ze vsetok SW, ktory by bol vyvyjany pre potreby statu aby bol open source. Je to SW robeny za nase prachy, tak preco by mal byt uzavrety, ked bol vyvyjany specialne pre potreby statu. Tym by stat nebol viazany na konkretneho dodavatela. Nespokojny alebo dodavatel skrachoval, nieje problem, dam to spravovat alebo upravit niekomu inemu.
Plus samozrjeme riesit veci tak, aby neboli na pracu s nimi potrebny uzavrety SW. Pri mnohych veciach ma stat nuti pouzivat windows alebo aplikacie beziace pod windows. Peco? Preco ma nuti pouzivat Internet explorer, ked uz davno nieje najpouzivanejsim prehliadacom.Stat je dobra dojna krava, takze preco by si kazdy trochu nanadojil. Ziadna trestno-pravna zodpovednost. Ak by to bolo sukromne, tak sa ty ludia k tomu inac spravaju.
-
lord_kuko (neregistrovaný)
nuuz, neviem ci by mal byt uplne open-source. asi by nebolo velmi prijemne, keby sa tam niekto nabural a mal by info o tvojich predchadzajucich bydilskach, obcianskom... pripadne aj info o nejakych davno minulych deliktoch :) v kazdom pripade mohlo by to byt nieco postavene na roznych standardoch a podobne, nieco podobne ako zavedenie open formatov na dokumenty
bolo by pekne, keby existovala na svk institucia (prip by to pripadlo nejakej skole alebo tak), ktora by programovala aplikacie na kluc pre rozne ministerstva a podobne (samozrejme, kriticke casti tykajuce sa bezpecnosti by riesil niekto doveryhodnejsi). otazkou ostava, aka by bola kvalita a bezpecnost, kedze sme na slovensku...
-
Předně si nemyslím, že by neefektivita byl problém jen českého/slovenského státu. Obecně ve státu jde motivace spíše jinam než k efektivitě. A kde není motivace, ...
(Vím, že neříkáš, že je to problém jen konkrétních států.)Co se týče využití ve státní správě, je to jak kdy. Asi vyjde výhodněji si něco licencovat než platit vývoj. Pokud jde o nějakou specifickou app pro státní správu (v minimálním státě by jich nemuselo být moc), pak by to mohlo jít.
Ale jsou tu asi tři různé faktory: otevřenost aplikace, otevřenost formátů a použitelnost formátů. Otevřená aplikace může používat formát, který je na nic, zatímco uzavřená app může používat dobře použitelný otevřený formát. Co je lepší?
Nejsem proti otevřenosti, ale ne za každou cenu. Nevidím důvod, proč by to měl podporovat stát (stejně tak u MHD nebo kutlury). A sice dávám přednost otevřenému SW, ale ne za každou cenu. A nemyslím si, že by 100% SW mělo být otevřeného - to je na zvážení autorů/investorů/etc.
-
lempl (neregistrovaný)
urcite nie tlacit za kazdu cenu open source riesenia a potom x rokov pouzivat sposoby z 30tych rokov pretoze open source riesenie nebude pouzitelne a x rokov bude trvat kym sa vyladi
suhlasim ze skusit ci zacat by to mali malymi firmamy ci podnikmi ktore sa dokazu rychlo a flexibilne prisposobit ak by plan nevysiel, postupne vylepsovat a doladovat a az neskor to skusit na vacsiom podniku tam znova ladit a znova vylepsovat az potom do vyssej triedy atd atd.
ide o to neaku prejavit neaku iniciativu, alebo to skusit ked tak aspon analyzou a rozbranim problemu , stacilo by na papieri, ale nech sa k analyze prizvu odbornici a tak isto aj uzivatelia ktory vedia co potrebuju a ako by to malo fungovat pokusit sa naist neake riesenie a vyrovnanost medzi proprietarnym a open source riesenim ,
terajsia situacia mi pride ako cisto zavysla na tom proprietarnom rieseni, ak by dana firma si postavila hlavu a ziadala 100x vacsiu cenu za dalsiu verziu, alebo naopak by krachla a nebolo by cloveka kto by to opravil ci zabezpecoval urcity stupen bezpecnosti toho riesenia , tak sa dany uzivatel moze ist rovno potopit alebo pracne narychlo skusat ine riesenia takze by bol na tom rovnako ako by sa silou mocou menil cely system od zakladu
diverzifikacia ci tak neak sa tomu vravi,s tym ze by bola zabezpecena kompatibilita/prenositelnost podporovanim standardov
k tej podpore statu , on stat univerzity,institucie,ustavy,skoly podporuje tak ci tak, tie peniaze tam stale tecu (kazde 3 roky nova verzia?) tak preco to nevyuzit na vyskusanie alternativy a novych moznosti
- stat plati skoly,ustavy => ustavy,skoly tvoria pre statne institucie, vyuzitie skoly na statne projekty, sak tie statne peniaze tam aj tak idu
- od zavislosti kto co potrebuje, no po poradeni s odbornikmi a s uzivatelmi, zabezpecena prenositelnost a kompatibilita a teda otvorenost
- za kazdu cenu nasilu tlacit urcite nie, chce to cas no musi sa najprv chciet, a skusat testovat a znova skusat -
> mohli by to aspon skusit maly hraci alebo neake mensie dcerske spolocnosti
A hned by toho vyuzili velci hraci. Nahledli by do zdrojaku, vyhrabali nejaky stary patent z minuleho stoleti, treba na mixer a tu malou spolecnost usoudili k smrti. Pokud nebudou zaroven zruseny softwarove patenty, nikdy k tomu nedojde.
-
lempl (neregistrovaný)
ako riesnie ma napadlo male firmy ktore sidlia v statoch kde na patenty a nadnarodne korporacie z vysoka dlabu
island of freedom ?
ci severna korea ?
alebo niekde v rusku ?
juzna amerika ?
ak nie tak antarktida alebo arktida je hadam este posledny slobodny bod na zemeguli , ci uz ani tam nie ? :)alebo potom druha moznost
ked uz ty internetovy chuligani zvany onanymus haxuju tie internety , preco nehaxnut patentovych trololow alebo im vykradnut vsetky tie pozamykane "know how" a zverejnit to ? -
lempl (neregistrovaný)
tak nahodou na antarktide ci arktide kamenne sekery nevyrabaju , tam sa vyrabaju ladove sekery a cenculove sipy :)
ked mozu velke korporacie , iba papierovo , presuvat svoje HQ len koli tomu aby mali danove ulavy a ine vyhody
preco by si nemohla, iba papierovo, presunut svoju adresu aj neaka mensia firma na neake miesto kam na nich pravnici a patentovy troli nemozu a zverejnila vsetky potrebne dokumenty pod otvorenymi licenciami
-
Lol Phirae (neregistrovaný)
Preco by si nemohla, iba papierovo, presunut svoju adresu aj neaka mensia firma na neake miesto kam na nich pravnici a patentovy troli nemozu a zverejnila vsetky potrebne dokumenty pod otvorenymi licenciami
Ano, a ty výrobky budou kupovat v Antarktidě tučňáci, protože všude jinde bude prodej soudně zakázán. Hmmmm. *rolleyes*
-
Vzhledem k tomu, jaka na Antarktide zije populace a jake jsou tam teploty, by bylo nutne i zamestnat tucnaky a tulene ve vyrobe. Nejsem si jisty, jestli by to s temi plotvemi zvladli a jestli to neni v rozporu s kolektivni smlouvou. Take zatim nikdo nezkonstruoval stroje, ktere pracuji napriklad pri teplotach okolo -50°C nebo neco na ten zpusob. To snad ani elektronika uz nejede, zamrznou v kremiku elektrony.
-
lempl (neregistrovaný)
tucnaci a tulene alebo indovia a cinania vo vyrobe , kvalita by bola asi porovnatelna, ci tam komponenty len tak naplacaju cinania rukami alebo tulene svojimi plutvami ? :) (no offence , len sa bavim na predstave mat tucniakov na vyrobnej linke)
inac na antarktide pre dosiahnutie kvalitneho tepelneho prostredia sa bude prudko overclockovat a bude to vzduchom chladene , z neakeho dovodu sa nam vodne chladenie neosvedcilo
-
lempl (neregistrovaný)
v dnesnej dobe je dost vela produktov ktore su sudne zakazane predavat alebo dovazat no aj napriek tomu sa predavaju a dovazaju, takze to mi nepride ako prekazka, tiez sa mozu neak dohodnut s dalsou firmou v uplne inej krajne nez to dovaza pod svojou znackou , alebo to mozu mat len na sklade a dovazat pri velkych objednavkach na neake medzisklady
takze nezda sa mi to ako prekazka , ide hlavne o to to neak presadit a mozno sa toho neskor chytia aj ostatny
chapem ze to nemusi zniet alebo vypadat kosher ale naivne cakat a dufat ze niekto niekde raz pride a povie "zrusime patenty" a vsetci od radosti zrusia patenty , alebo ze niekto pride so zazracnym riesenim kde vsetci budu spokojny a stastny , mi pride rovnako naivne ako ze v antarktide by sa predavali tucniakom open source netbooky s linuxom
-
lempl (neregistrovaný)
moznosti je viac, nevravim ze neake je idealne , su to len navrhy mozno pre niekoho neralizovatelne pre niekoho mozno aj realne ak si to neak premyslia
ale vy ste vybral iba to co je najmenej realizovatelne...pripad Samsungu a Apple kde apple zakazal dovazanie urciteho produktu od samsungu
myslite ze nemcou neak odradilo alebo zastavilo aby si napr cez hranice sli kupit z ineho statu kde zakaz neplati alebo cez internet objednat a kupit produkt od samsungu ?ci naozaj ani jeden jediny nemec nema sudom zakazany produkt a podctivo cakaju kym ten produk sud udobri pre predaj v nemecku ?
medzisklad predca nemusi byt v state kde je zakaz predaja , tak isto zakaz nemusi platit na maloobchodny ci dobierkovy predaj, ale to uz chce vediet presne zakony kazdej krajny a premysliet to
-
Lol Phirae (neregistrovaný)
Prosím tě, dochází ti vůbec, o kolik peněz by ten výrobce přišel, kdyby to nemohl legálně prodávat např. v USA? Místo toho, co bychom se zamysleli nad radikální reformou práva IP, tak budeme vymýšlet, jak nelegálně pašovat běžné výrobky z Antarktidy? Mimochodem, už jsi někdy za poslední rok objednával nějaké zboží ze zahraničí mimo EU? Asi taky ne, viď? Ono těch několik týdnů na celnici je opravdu "terno".
-
lempl (neregistrovaný)
mam na mysli skor male firmy ci menej zname firmy, nieco ako pokusny projekt ci sa open source hw aj sw uchyti aj vo vyrobnom prostredi , platilo by sa iba za vyrobu , odlahcene od patentov (teda potial pokial to bude mozne)
a existuju firmy ktore nemieria na USA trh (ci koli patentom, pravnym ci inym dovodom to neviem) , napr niektore firmy predavaju iba do ciny , indie , ruska pretoze tam maju vacsiu sancu alebo tam vidia vacsi trh ?
alebo vasa moznost
zamyslat sa nad radikalnou reformou patentoveho prava , urcite sa mylim ale nieco take sa snazili uz v 80tych rokoch ? mame rok 2012 neake zlepsenie ? jup korporacie tu reformu beru velmi vazne , ale opacnym smerom a nevypada ze by sa malo najblizsich 20 rokov nieco zmenit
takze ostava len dalej dufat ?urcite by sa dali naist neake obkluky v colnych a patentovych zakonoch ako to obist, pretoze terajsi sposob 'hladania riesenia' mi nepride dostatocne rychli
kym sa vsetko pravne zakonne prereformuje kym vsetky staty odkyvu navrh ktory bude 101x preberany a meneny (aby vyhovoval vsetkym no najme im a ich lobbistom) v kazdom jednom state, kym to schvalia sudy a dalsie vyrokraticke aparaty , tak dovtedy patentovi trolli budu vladnut svetu a budu mat patenty uz naozaj na vsetko (aj pisania takehoto hlupeho postu :) )treba ludi neak prinutit (pretoze presviedcanie evidentne nefunguje) aby brali otvorene riesenia za samozrejmost, mozu byt aj proprietarne ale hlavne nech su otvorene, inac ostaneme otrokmi korporacii
(uz mi vyprsal cas na internet , tak musim spat do svojej penovej cely papat antidepresiva :) ) -
Těch tam mají všichni dost, s tím nemá smysl moc obchodovat.
Měna by ideálně měla být trvalá (dobře, ledové pruty to tam splňují), dobře dělitelná a zároveň by měla umožnit nosit relativně velkou hodnotu v relativně malém objemu a malé hmotnosti. To poslední je dost problém, když je ledových prutů mnoho a zájem o ně je relativně malý. Pak těžko bude hodnota jednoho prutu vysoká.
-
lempl (neregistrovaný)
:) ale je aspon idealna , nemusis nikam nosit , ked niekam prides natrhas si nove aby si nimi mohol platit
v podstate tam kracas rovno na tej mene kedze je vsade a tvori aj povrch zeme (na antarktide) , tomu sa vravi blahobyt XDtiez to maze socialno ekonomicke rozdiely medzi obyvatelmi , nikto nebude nikomu zavidiet ze on ma viac alebo on ma menej , jednoducho si kazdy natrha kolko potrebuje :)
"..To poslední je dost problém, když je ledových prutů mnoho a zájem o ně je relativně malý. ..."
popisom mi to pripomina americke dolary az na tu poslednu vec , napriek tomu ze ich je mnoho a nie su "kryte" (nemaju teda hodnotu) ich chce kazdy :) -
Ad blahobyt: Na to, jak souvisí množství měny s blahobytem se můzete zeptat nějakého Němce. Nedoporučuji se ptát choleriků. Lidí, kteří si pamatují živě rok 1923, ale asi už moc nepotkáte. Ale můžete zkusit Zimbabwe...
Ad dolar: Dolar je totiž krytá měna. Abyste si to vyzkoušel, nemusíte jezdit do USA, protože my máme podobně krytou měnu. Zkuste v ČR něco prodat nebo se nechat zaměstnat a chtít jinou měnu než CZK. Co za to dostanete? Třeba šest měsíců. Část tohoto krytí je v §5 zákona 136/2011 Sb., část je v trestním zákoníku. Koruna i dolar jsou měny kryté násilím.
-
Zd.Valek (neregistrovaný)
Pokud vím, bavíme se tady z 90% o ovladačích ke grafickým kartám. Je pravda, že od té doby, co mám grafiku Intel, je můj život o dost jednodužší (open source ovladače), takže chápu motivaci.
Chtěl bych se zeptat, jak to vypadá s opensource ovladači AMD karet? Pokud vím, tak tam byly zveřejněny specifikace, ale ovladače byly ještě dlouho nepoužitelné. Jaká je dnešní situace?
Jde mi o to, že jestli máme kvalitní opensource ovladače k AMD grafikám, tak není co řešit, můžeme si vybrat značku podle ovladačů. A jestli je nemáme, tak nejsme schopni je v reálném čase vytvořit a pak má starý systém s closed source ovladači své opodstatnění.
Mě stačí Intel, takže se mě to už moc netýká. -
Ondra Satai NekolaZlatý podporovatelMam dva pocitace s AMD grafikami (HP ProBook 4720s a jednu integrovanou na desce k Bulldozeru) a bez vetsich potizi pouzivam na Archu xf86-video-ati. Akcelerovane prostredi (jednou kwin, jednou compiz), zadne hry jsem nezkousel.
