Lanovku Patscherkofelbahn v rakouském Innsbrucku bylo možné ovládat z internetu, jak objevili výzkumníci z InternetWache.org. Ovládání lanovky nevyžadovalo ani žádné heslo. Informován byl rakouský CERT a i když nebylo zjištěno zneužití, tak je lanovka v současnosti mimo provoz.
Zajímavé na tom je, že ve stejný den lanovka stejného rakouského výrobce Doppelmayr v Gudauri v Gruzii měla mechanickou závadu a zranila několik lidí.
(zdroj: slasdot)
Před dávnými lety bylo potřeba do zákonů zakomponovat odpovědnost při řízení motorových vozidel. Byly doby bezvládí, kdy nebylo jasné, jestli za srážku může ten pitomý chodec, nebo řidič, nebo majitel auta kvůli technickému stavu. Alkohol byl dokonce polehčující okolnost v tom smyslu, že jeho konzumace nebyla zakázána (ani při práci v továrnách), ani při řízení. Alkoholem ovlivněný člověk naopak prokázal, že nevěděl, co dělá - a byl souzen v rovině neúmyslného zabití (namísto nedbalosti).
Automobily dnes musí jezdit co 2 roky na technickou prohlídku, protože nelze dopředu zaručit, že dnes koupené auto bude bezpečné ještě za 6 let. Jsou značky, u kterých se bezpečnost zaručí poměrně jednoduchou údržbou, ale jsou i značky, které je potřeba opravovat poměrně fest, aby tehcnickou prošly.
Dnes potřebujeme vytvořit nové normy na digitální bezpečnost. Odpovědnost by měl nést jak provozovatel (majitel), tak i dodavatel (že dodává software v očekavatelné kvalitě), i správce (minimálně za to, že bezpečnost kontroluje). Budeme muset připravit ještě hodně lidí o celoživotní úspory nebo možná i zabít na lanovkách, než si uvědomíme, že bez jasně stanovených odpovědností dopadneme stejně, jako před sto lety s automobilismem.
Naopak. Budou dokazovat, ze radne drzely programnatory blizko Ballmerova vrcholku.
No ja delam na projektu, kde mame bezpecnost (funkcnost) danou zakonem, musime mit procesy a externiho znalce, co posuzuje, jestli jsme naimplementovali a otestovali to co stanovi zakon a chce zakaznik. Takze zakon je, kontrola je. No a jeste jsem nevidel, ze by se nekde SW tak mastil a daval do produkce (na ktere zavisi zivoty lidi) jako ted. Papir pro konrolora snese vsechno...
No to samozřejmě není. Původní filosofie byla, že pokud pro dozor nad dodržením technologických zásad a postupů vyčleníš někoho, kdo nebude dělat nic jiného (ve smyslu odvádění pozornosti jinou prácovní náplní), tak si tato osoba dohlídne (k čemuž je motivována osobní odpovědností) na to, aby se všechno v rozsahu její odpovědnosti udělalo pořádně a v souladu s předepsanými postupy.
Potud to funguje perfektně.
Jenomže když se příliš dlouho žádný průser nestane, časem to začne být považováno za a) zbytečnou buzeraci, b) vyhazování peněz a tedy, v souladu s doktrínou "kdo nekrade, okrádá rodinu", za příležitost k osobnímu obohacení (protože "je to stejně tak předimenzovaný, že se nemůže nic stát"), c) zbytečnou námahu, atd.
A ono se, právě díky tomu že z doby kdy se průsery děly rutinně, hrozně dlouho nic nestane. Takže začne vohnoutit stále víc a víc těch, kdo přímou odpovědnost nenesou, rozkrádat stále víc a víc "zbytečného materiálu", a pak to jednou rupne kolosálně.
Jenomže v tom momentě už zbývá fakt jenom ten podpis na papíře, a páně Werichovo moudro ("nemysli. když myslíš, nemluv. když moc mluvíš, aspoň nepiš. když si nemůžeš pomoct a píšeš, nic nepodepisuj. a když podepíšeš? tak se pak nediv").
P.S. je smutným faktem, že drtivou většinu bezpečnostních předpisů a zásad napřed někdo zaplatil zdravím nebo životem.
Snad to nevyzní moc cynicky, protože sám bych nechtěl aby se něco podobného stalo mně nebo mé rodině. Ale je přirozeným pořádkem světa, nejen světa lidí, že nejprve se objeví nějaký podnět a teprve pak na něj přijde reakce.
Je ale škoda, že zejména na Starém kontinentu odchází osobní odpovědnost. Bojíme se říct nahlas, že někdo měl něco hlídat, i když mu to výslovně nikdo nenařídil. Vrátný v domě hlídá vrátnici a je mu jedno, že před domem vykrádají auta.
1) nikdo nechce dělat za co není placen
2) nikdo nechce platit za něco, co není ve smlouvě
3) nikdo není povinen dávat všanc svoji kůži
Pokud to vrátný nemá ve smlouvě, týká se ho už jen Občanský Zákoník, kde je sice napsáno že "každý je povinen chovat se tak, aby druhému nevznikla škoda", ale zároveň že "po nikom nelze požadovat aby konal, pokud mu z toho hrozí nebezpečí" (nikoli nutně přesně těmito slovy, ale v tomto smyslu).
Takže proč by si honil triko, když 1) to není jeho starost, 2) mu z toho může hrozit nebezpečí (jeho jméno a adresa budou ve spisu a toho grázla jednou musí pustit, nemluvě o tom že má kamarády), 3) to riziko mu nikdo nekompenzuje nejen platem, ale ani odměnou za zabránění škodě? 4) při nejbližší příležitosti bude mít na talíři, že je bonzák. On se totiž vždycky někdo najde, kdo mu to vmete.
A je mi jedno, že to zní cynicky, ono to tak totiž funguje. Když se totiž vedení nepostaví ani za policajty zasahující proti nebezpečnému pachateli, kdo se asi postaví za toho Frantu Procházku z vrátnice? Všichni se akorát divěj, že nebyl hrdina, a plivou na něj, přestože v jeho kůži nikdy nebyli.
S tím by řada filozofů, sociologů a psychologů nesouhlasila. Tam kde jsme je zejména důsledkem toho, že každý se chováme jinak a že naše vzorce chování nejsou 100% dědičné.
Ve chvíli, kdy "nelhostejná" část populace umře na Moravském poli, tak "sehnout se a držet hubu "část populace přežije a dá vzniknout další generaci, kde opět někteří jedinci "nelhostejní" budou. A stejně tak čas od času nastane situace, kdy je "sehnout se a držet hubu" část populace hromadně vyvražděna, zatímco "nelhostejní" se vzepřou a přežijí. Ani jeden ze vzorců chování není univerzálně špatný nebo univerzálně dobrý. Pro společnost je důležité, že je jich více.
Dnes žijeme v období blahobytu, nemusíme překračovat mrtvoly lidí, co umřeli hlady nebo na nemoci. Proto občas můžeme mít mylný dojem, že nějaký konkrétní vzorec chování by pro společnost byl jednoznačně lepší a že právě jemu vděčíme za to, co máme. Nevděčíme. Když přijde hladomor, tak je lepší být lhostejný a krutý. Protože "nelhostejnost" a "není dost jídla pro všechny" je neřešitelná situace, obzvláště, když to jídlo v "není dost jídla" je zároveň osivem pro příští sezonu nebo zvířetem, které by příští jaro mohlo mít mladé.
Od zvířátek nás tedy vlastně odlišuje hlavně variabilita a schopnost přizpůsobit se. Nám možná dnes přijdou ti sobci, co je zajímá jen vlastní rodina, zbyteční. Jenže až zase půjde do tuhého, tak to budou oni, na kom bude záviset přežití rodu. Protože jejich vzorec chování "alespoň někdo" je v krizi lepší než "všichni nebo nikdo".
To je hrozně hezké, že umíš generalizovat, ale zcela pomíjíš situace, kdy dotyčný "pozorovatel" jednoznačně a bez jakékoli diskuse nemá na to aby útoku zabránil, a nemá ani možnost přivolat pomoc. Jako konkrétní příklad můžeme uvést např. aktivního střelce vs. jím dosud nezpozorovaného občana, který u sebe nemá mobil ani dostatečně ú=činnou zbraň, ale je zrovna na místě odkud nemůže nepozorovaně uniknout.
S tvojí logikou by se měl s holýma rukama na střelce vrhnout a při tom zemřít, přestože je to evidentní kokotina.
Takže bacha na nezamýšlené a nepředvídané důsledky zbrklých soudů.
Neohlaseni trestneho cinu je postizitelne...
Asi Vám teď vezmu hodně životních iluzí. Trestní zákoník zná dvě občanské povinnosti: 1. povinnost překazit trestný čin (a když nejde překazit, tak ho ohlásit), 2. povinnost ohlásit trestný čin.
Do druhé skupiny, ohlašovací povinnosti, spadají jen ty nejzávažnější trestné činy. Musíte ohlásit vraždu, výrobu dětské pornografie, padělání peněz, vlastizradu apod.
První skupina je širší. U vyjmenovaných trestných činů máte povinost jej zmařit. Např. přírpavu vraždy stačí překazit - ale nemusíte naprášit toho, kdo se k ní chystal. Stačí, když mu to rozmluvíte a k vraždě nedojde.
Trestný čin krádeže (§ 205 TrZ) nespadá ani do jedné skupiny. Když na ulici uvidíte zloděje vykrádat auto, můžete si s ním popovídat, zamávat mu, nechat ho odjet. Nemusíte mu to ani překazit, ani tr. čin nahlásit. Zbyde Vám jen povinnost poskytnout svěděctví, pokud Vás někdo viděl a pak Vás předvolají, ale trestný za neohlášení nejste.
Vyjmenované tr. činy jsou v §§ 367 a 368 Trestního zákoníku: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2009-40#p367.
Vy jste nepochopil základní premisu toho postupu. Ono totiž musí dojít k tomu průseru, musí být zranění a dostatečný počet Pepů musí skončit v kriminále. Teprve pak to začnou brát lidi vážně. Váš omyl je v tom "je pozdě", skutečnost je totiž ta, že "teprve pak".
Stejně jako u aut - speciální legislativa následovala až po stovkách mrtvých jen na našem území. V době, kdy bylo aut o dva řády méně než dnes. Šílené, co? Ale lidé holt takhle uvažují. Dokud nevidí mrtvolu, tak nevěří, že je to nebezpečné. A někteří ani potom (viz "to mně by se stát nemohlo" nebo "no protože on to udělal špatně, já to udělám dobře").
státní samospráva = drevenej zeleznak, ci demokratickej komunista
Bud je to statni sprava (rizena statem) nebo samosprava (rizena vlastnim vedenim) ale nikdy oboji.
Správně by to mělo být "Samospráva ČR", ale dovolil jsem si to zjednodušit.
Samospráva může být zcela nezávislá na státu (nezřízená státem) - např. samospráva bytového družstva, samospráva veřejného spolku, ... Nebo se jedná o samosprávu v rámci státního zřízení - kraje, obce apod.
na tom videu me prekvapuje, ze celou vic nez minutu a pul nikdo nezmackl velke rude bezpecnostni vypinaci tlacitko, ktere by myslim na techto zarizenich melo byt snadno dostupne z ovladaci kabiny.
tady se da spekulovat, ze bezpecnostni vypinaci tlacitko bylo nefunkcni, coz je velky problem, podle mne jeste vetsi nez to ze se lanovka zblaznila.
Stačí chvilku hledat...
"Bureau Veritas expert arrived to Georgia upon the invitation of the Ministry of Economy in order to provide technical inspection aiming at revealing causes of the incident on 16 March in Gudauri. Today, preliminary report prepared by the Bureau Veritas is already available.
Bureau Veritas experts concluded that there really was electricity failure, which led to the operation failure of the chairlift.
“However, after the chairlift was stopped, the operator had to introduce specific sequence of procedures and after implementation of the certain actions, the operator had to switch the chairlift on to the diesel generator power and bring the tourist to the safe site where they would have left the chairlift.
Unfortunately, according to the current conclusion, the operator made a mistake. The combination of the actions that he should have had carried out were not implemented in compliance with the relevant instructions – it was a human error. "
aha, takze jestli tomu dobre rozumim, tak na videu se vlastne nedivame na dusledek te puvodni chyby lanovky, ale na dusledek chybneho ovladani lanovky po vypadku/chybe napajeni...?
ale stejne tam musel byt problem, protoze pokud operater provedl chybu, zjistil ze je neco hodne blbe, mel zmacknout nouzove zastaveni a to by melo vyradit i ten diesel generator. takze to bud nikdo nezmac nebo nefungovala brzda...
SPEKULACE - Součástí toho nouzového postupu zřejmě byla i nějaká forma deaktivace nebo odblokování bzrdy (protože se zabržděnou lanovkou nelze nouzově hnout). Asi to nějaký matla dělal "podle citu" a ne předepsanými kroky, aby mu vždy zůstala nějaká pojistka čímž se mu podařilo bez náhrady deaktivovat bezpečnostní prvky.
Jupí, takže umíš i vyskočit mimo daný kontext. Bavíme se tu o elektrických řídicích systémech ovládaných elektrickými / elektronickými tlačítky. A ty vytáhneš MECHANICKÉ TÁHLO spouštějící gilotinu. Ale dobře, dejme tomu. Kde naposled jsi na lanovce s elektrickým pohonem viděl mechanické táhlo fungující podobně jako ruční brzda v žigulíku?
Kde naposled jsi na lanovce s elektrickým pohonem viděl mechanické táhlo fungující podobně jako ruční brzda v žigulíku?
První volbou je (snad už) vždy elektrické tlačítko. Mechanické brzdy jsou samočinné, bez táhla k obsluze.
Reagoval jsem jen na repliku, že tlačítko nemůže být mechanické může. Krom gilotiny mačkáme mechanické tlačítko běžně na WC při splachování.
Tak nějak jsem si vždycky představoval, co se stane, když ten krám přestane brzdit a rozjede se nekontrolovatelně pozpátku. Koukám, že představa byla docela přesná; brrr...
Taky mám dojem, že je dobrým zvykem, aby to velké tlačítko bylo volně přístupné i z nástupiště (viz) - ale nějak ho tady nikde nevidím (a nahoře taky ne, tam teda nevidím ani tu obsluhu.)
tady se da spekulovat, ze bezpecnostni vypinaci tlacitko bylo nefunkcni
Lanovky i výtahy mají zejména mechanickou bezpečnost. Při výpadku napájení zapadne brzda - podobně, jako je tomu u vlaků v podtlakových brzdách (tam dojde při rozpojení potrubí k samočinnému brzdění - a na principu "díry do potrubí" funguje i záchranná brzda.
Druhou mechanickou součástkou je odstředivá brzda. To je mechanismus, který zajišťuje brzdění o to víc, o co rychleji se ústrojí točí. Do určité rychosti nezasahuje vůbec, od určité rychlosti začne lanovku nebo výtah zpomalovat (zase až do chvíle, než rychlost poklesne pod nastavenou úroveň).
Tlačítka a software jsou systémy aktivní bezpečnosti, jsou to systémy první volby (reagují nejrychleji a nejúčinněji, pokud fungují). V žádném případě ale nenahrazují systémy pasivní bezpečnosti.
To s tou nehodou, to su už aký debily tý čo majú nastarosť bezpečnosť lanovky. To ako nemajú žiadny senzor ktorý ak by zaznamenal poruchu že by odstavil od prúdu úplne celú lanovku? A neverím že sa im naraz porouchali brzdy, vypínacie tlačidlo, senzor, a ešte aj týpci z centráli sa im porouchali? Wtf... normálne by nič také sa nemohlo stať.
Bystřejší jedinci, např. chovanci Jedličkova ústavu, si již povšimli, že lanovka na videu "couvá", a to rychlostí, která je zcela mimo jakékoliv provozní parametry. Ti nejbystřejší se dokonce zamysleli nad tím, proč se to děje. Mezitím v Horních Uhrách bystře zjistili, že je jedná o lanovku. Gratulujeme!
Ja vidím že cúva, ale to sa normálne nestane když je vyplej... A rýchlosť pravda bola nenormálna, to práve preto že tomu samotná lanovka "a motor ktorý točil pás" tomu pomohol.... Tu bolo chýb viacero, zlyhalo tu tucet vecí, od brzdy, senzorov, pásový motor až po centrálu celkovú... proste chýb kopec,... Lanovky sú tak robené že aby sa niečo takéto stalo, musí zlyhať niekoľko vrstiev ochrany, jak mechanických, elektronických a ešte k tomu musí zlyhať aj človek (ľudský faktor)...
Ano, gravitace na to působí, ale stačí aby pôsobila nejaká sila opačným smerom stejnej veľkosti, a objekt nemôže padať. Príklad, monitor na tvojom stole, padá? Nie, prečo? však naň taky pôsobí gravitace...
Rozdiel je iba spôsob jak sa pádu zabraňuje... na to je tucet možností jak takúto lanovku zastaviť, rôzne mechanické prvky. A ak to má byť dostatočne zabezpečené, tak by tam malo byť viacero nezávyslích bŕzd, otočný valec i pás by mali byť skonštruované tak aby nebol možný prešmyk. Motor mohol pôsobiť opačnou silou a brzdil by priamo on, brzdy môžu byť trebárs i tak že by pásy boli zacviknute medzi 2 plohy (pod. Jak u brzdy na bicykli ale v omnoho vätšom merítku), alebo rovnako i priamo na Lano mohla taká brzda pôsobiť, ak by bola na každom stĺpy a pôsobila by na lano vysokým tlakom tak je nemožné že by sa lanovka čo by len pohla o milimeter. Je tam tucet mechanických spôsobov ako lanovku zastaviť. Vypnutie od elektriny by malo automaticky všetky tieto prvky aktivovať. Nemala by byť možnosť aby sa niečo takéto stalo.... je ináč zaujímavé že hovoríte že nič o tom neviem, a vy tu píšete ako keby ste tých lanoviek postavily sto tisíc. ;-)
Vypnutie od elektriny by malo automaticky všetky tieto prvky aktivovať. Nemala by byť možnosť aby sa niečo takéto stalo...
Ano. A cestující tam zůstanou sedět do jara, než uzrajou a spadnou.
Slovenský vesničan jede do Anglie a po příjezdu ho začnou neuvěřitelně bolet zuby, takže musí zajít k zubaři. Když tam přijde, ukáže na zub a říká: „Tu.” A zubař mu vytrhne dva zuby.
Když vesničan druhý den potká svého známého, který mu vysvětlí, že „tu” znamená anglicky „dva”, zařekne se, že si na to slovo bude dávat pozor. Zuby se však zase brzy ozvou, a tak jde vesničan znovu k zubaři. Když mu chce ukázat bolavý zub, pro jistotu na něj ukáže a řekne: „Ten.”
A pak už jak sa dostanú dole sa dá vykonať ďalšími inými postupmi.
Kristova noho! Viz - jelikož tomu evidentně nerozumíš, zkus třeba Google Translate do hornouherského nářečí.
Ty tomu nerozumíš. Podla teba je normalne když ľudský faktor je schopný vyradiť všetky bezpeč. Prvky a z lanovky spraviť stroj čo zabíja lidi. A podla teba je asi normálne sundávať lidi z lanovky spôsobom že je necháme cúvať rývhlosťou 140hm/h kde na vystupisti v zakrute ich odkatapultuje a preletia vzduchom 10 metrov jak tá jedna v žltej bunde.
Ja to zažil v Lermoose na Grubiku odstavenie Lanovky od prúdu.
Gratuluju k úžasnému zážitku, to se přihodí maximálně jednou za život. :-P Jinak k této diskusní linii už jen univerzálně platný komentář: Největší slovenský objev uskutečnili v roce 1271 slovenští bačové, kteří začali používat ovčí střevo jako kondom. Angličané jej po 600 letech zdokonalili tím, že nejdříve vyndali střevo z ovce.
Žiaľ to čo tu predvádza ten rozumovo slabšie vybavený jedinec zo Slovenska, je v tomto kraji veľmi - veľmi časté. Nulové odborné - a teda ak vôbec nejaké, znalosti, ale zato obrovská chuť urobiť "dieru do sveta".
Niečo mu napadne, sám je prekvapený zo svojho bystrého úsudku. Nijako si svoj nápad neoveruje, na to ani nie je vybavený. Vzápätí sám seba presvedčí o genialite jeho zistenia a konečne v ďalšom kroku svoju "pravdu" začne agresívne šíriť kde sa len dá.
Tady máte chybu v úvaze "jak je možné že vieš bicykel zastaviť". Pokud jste strávil více času na kole, tak jste pravděpodobně zažil i situaci, kdy jste neodhadl kopec, nechal to zkraje příliš rozjet a pak sice brzdil jak o život, ale jen doufal, že tam dole nic nepojede, protože brzdy na to už nestačily.
Pokud jezdíte s autem, tak jste ten jev dokonce měl mít v autoškole. Tam vám měli říci, že když budete často šlapat trochu na brzdu (u nás se tomu říká šolíchat), nebo pojedete z dlouhého kopce, tak se vám mohou brzdy zahřát a pak dojde k takovému legračnímu fyzikálnímu jevu, že přestanou brzdit.
https://en.wikipedia.org/wiki/Brake_fade
Podobný problém mají brzdy v podobě mechanické zábrany. Kupříkladu taková závlačka udrží kde co, má slušnou odolnost ve střihu. Jenže když to těleso má příliš velkou hybnost, tak je ten ráz tak silný, že i masivní závlačku přestřihne jak kdyby byla z vosku. Podobně zubové brzdy - od určité hybnosti (úměrné rychlosti), to zuby neudrží a prostě je ten ráz oholí a vy máte místo kola ozubeného jen kolo. Pokud jste měl na střední škole mechaniku, tak byste měl vědět, že udržet těleso v klidu je nesrovnatelně jednodušší úloha než těleso zastavit. Pokud tedy někdo udělal chybu a kabina se dala do pohybu, pak po překonání určité rychlosti prostě je nezastavitelná. Hybnost je zrádná.
Pokud tedy někdo udělal chybu a kabina se dala do pohybu, pak po překonání určité rychlosti prostě je nezastavitelná. Hybnost je zrádná.
Podle mě těch chyb musel udělat celou plejádu, aby rozpojil hřídel od všech mechanických bezpečnostních systémů. Nebo je všechny jeden po druhém vyřadil, aby to "rozhýbal" a pak se jen nestačil divit. Převodovka bez zubů, brzda bez obložení, o západkách nemluvě, ty v takové rychlosti nemají ani čas zakskočit tak, aby se přestřihly. Spíš se oholí.
A z čeho tak soudíš? Většinu hluku obstarává mechanika, elektromotor sám o sobě kraválu moc nedělá. A ten motor netočí hlavním kolem pohonu přímo; vždycky to jde přes reduktor (a v něm jsou samozřejmě ozubená kola) a brzdu. A myslíš že ty pásy mají vlastní motory? Kvůli synchronizaci rychlosti pásu se sedačkou dává větší smysl mechanický převod od hlavní hřídele. Protože když musíš zastavit sedačky a něco selže, mohl by ti pás zůstat v chodu a do stojící sedačky poslat zezadu další řadu lyžařů. A to fakt nechceš.
1. Nauč sa poriadne po slovensky, keď už po slovensky píšeš, inak len provokuješ podaktorých miestnych univerzálnych géniov typu brouka Pytlíka napr. Lol Phirae a pod.
2. Každé zariadenie, kde môže dôjsť k ohrozeniu života obsluhy / uživateľov by malo byť vyrobené tak, že je autonómne bezpečné - toto súčasní rýchlokvasení absolventi všelijakých pseudouniverzít evidentne nevedia
3. Ochranné prvky zariadenia sa nesmú dať vyradiť z činnosti, aj keby sa obsluha akokoľvek snažila
4. Konštruktér tej lanovky asi chýbal v škole, keď sa preberalo primitívne zariadenie nazývané odstredivá brzda, ktoré sa aktivuje automaticky pri výpadku prúdu - ak toto bolo príčinou tej havárie, alebo, ak sa to udialo na základe obsluhy, tak to bola chyba nejakého geniálneho low-cost sw v PLC naprogramovaného kdesi v Indii v rámci znižovania nákladov, kde sa zabudla podmienka, že pri reverznom chode lanovky táto sa môže pohybovať len redukovanou rýchlosťou ...
Výtah v panelovém domě - LIDI v kabině - porucha, vypnutí všech elektrických okruhů, mechanické uvolnění brzdy a rozjetí kabiny kdy se brzdí RUČNĚ ve strojovně dle citu a pokud jednou rukou kolečko neubrzdíte, výtah jede vesele sám (i s lidma uvnitř).
Jiná příhoda, otevření sklepních kabinových dveří výtahu, manuální vyřazení bezpečnostních prvků zabraňujíc rozjetí kabiny, pokud jsou dveře otevřené. Osoba, která je na dně výtahové šachty a nad ní se vesele prohání výtah a má ústně dohodnuto "neboj, když to sjede až k tobě, já to zastavím".
Nejezdím výtahem ani na jezdících schodech.
Tak tomuhle jsem byl svedkem primo ve strojovne vytahu. Ani to nevypadalo moc nebezpecne, ta brzda se musela drzet odbrzdena, jinak vytah hned zastavil. Zase dejte lidem uveznenym ve vytahu vybrat - bud si pockaji, dokud to nepojede - nepujde elektrina - nebo je nekdo takto spusti.
Třeba známá bydlí v "revitalizovaném" paneláku. Panelák zadlužený až po uši. A tam se normálně řeší, že tam žijí starší lidé a oni ten nový výtah narvaly do staré šachty a teď se do něj nevejdou invalidní vozíky. Žádné levné a normální řešení to nemá. Bych to tomu ynženýrovi a hlavně těm primitivům, co to podepisovali, normálně nechal ty lidi nosit.
Je tam pletivo mezi schody jako šachta. Ještě jsem si vzal pro zajímavost metr a to pletivo je 10 cm od těch schodů. Těch dvacet cenťáků by stačilo. Ale prostě "já jsem ynženýr!".
Vedle toho paneláku stojí jiný, a tam to normálně vyřešili ke spokojenosti všech. Žádná velká věda. Ale ono to prostě nechce být pitomec.
Samozřejmě, pokud si dáš tu práci a vyřadíš všechny bezpečnostní prvky, tak k prů*eru dojde. U výtahu stejně jako u auta stejně jako na jeřábu.
Na dně výtahové šachty jsou bloky betonu, které pomalu jedoucí výtah zachytí (samozřejmě se v takovém případě výtah sveze dolů, nenechá se viset v 10. patře), osoba na dně lehne na zem a schová se. Táta je bývalý výtahář, často mě brával na koukanou.
Ono je větší sranda že lano výtahu se počítá na tah a ohyb na bubnu nebo kladce se v úvahu jaksi nebere, schovává se to do bezpečnosti. Najednou ta bezpečnost 8-10 nevypadá tak růžově :)
P.S. letadlem lítáš?
Výtah při určitém zatížení (cca půlka nosnosti) je v rovnováze. Takže stačí pouze odbrzdit ve strojovně, a lze jednoduše rukou jet nahoru/dolu.
Při překročení běžné rychlosti o třeba 10% (definici si nepamatuji), zareaguje pomocný okruh a výtah zasekne (většinou na tolik, že je poté nutné klíny kladivem odseknout) - funguje zcela mechanicky. U výtahu funguje pouze směrem dolů, lanovka netuším.
Otázka je samozřejmě dodržení montážního postupu a pravidelných kontrol - revizní technik.
