Pokud použijete monitor k Raspberry Pi4 s rozlišením 2560×1440 přes libovolný HDMI port, dojde k zarušení WiFi na kanále 1, jak si všimnul Mike Walters. Vypadá to, že nižší ani vyšší rozlišení tento problém nezpůsobují. Více detailů v blogu Enrico Zini.
Kromě toho může docházet k menším interferencím mezi 2,4GHz WiFi a USB 3 zařízením. Pokud potřebujete velký dosah WiFi, je doporučeno použít raději porty USB 2.
(zdroj: hackaday)
muze jit o ciste lokalni router, nebo nejde o nas, ale rozsireni vnitreniho uloziste routeru pomoci usbflash a pouziti jako overlay pro rootfs: https://openwrt.org/docs/guide-user/additional-software/extroot_configuration
Jo, je to levná hračka pro děti, a někteří jedinci si myslí že to bude mít vlastnosti jako zařízení dvacetkrát dražší. Tak to samozřejmě nebude.
Ale ještě větší sranda je, když stejné problémy jako tenhle bastl mají i ty dvacetkrát dražší profi šmejdy :-D
30. 11. 2019, 06:58 editováno autorem komentáře
Ony totiž fyzikální zákonu platí, i když to stojí 200x víc. A když se někdo střelí do jednoho kolene tím, že chce fakt malou desku, do druhýho kolene zpětnou kompatibilitou mechaniky a do prostřední nohy tím, že neumí udělat napájení... To je pak těžký.
Hračky neodsuzuju, na prototypování jsou fajn (jak ten stroj na kontaktní čočky z Merkuru), ale to je tak všechno. Nasadit někam do produkce něco, co nemá deklarovaný teplotní rozsahy, tahá 2.5A přes mini USB a ještě to jede z SD karty, to chce fakt hodně hlouposti nebo hodně odvahy.
Zmiňuje to i Intel: https://www.intel.com/content/www/us/en/products/docs/io/universal-serial-bus/usb3-frequency-interference-paper.html
Ono pokud to využívá komplet spektrum až někam k 5 GHz, se špičkou okolo 2.5, tak na kvalitě stínění záleží. Nejenom kabely a konektory, ale i samotné zařízení (na obou stranách).
Jakmile o něčem rozhoduje kvalita stínění, je už bitva prohraná. Samotný návrh musí co nejméně vyzařovat. Když navrhnete obvod, který svítí jak mikrovlnka s rozbitými dveřmi, tak se to ven dostane i kdybyste ho zalil do mědi, protože to vyleze ven po napájení :-)
A protože se to chová symetricky — obvod, který vyzařuje, bude zároveň stejně náchylný na příjem vnějšího rušení. Občas se bohužel podaří, že se v jedné aplikaci dva takové obvody/moduly setkají a negativně se ovlivňují. Živí mě to :-D
Přesně tak. Jsou rozhraní, který bych nedával blíž jak 20cm k sobě. Není to jenom USB3 a WiFi, ale třeba i PCIe s GPS (to jsme takhle v práci navrhovali desku, kde byly 2x LAN na PCIe a přesný čas z GPS, no sranda veliká, trefili jsme to až na třetí pokus, že to spolu fungovalo). Nebo 3. harmonická z paralelního rozhraní LCD dokázala dobře zbořit jistou rádiovou síť od zařízení 0.5m daleko...
No už jsem viděl i řešení, kde v plechové uzeměné krabici byly kvůli rušení dvě desky 10cm nad sebou, součástkama od sebe, uvnitř každé desky dvě zemnící plochy a kritický části co nejdál od sebe (cca 28cm) a stejně to dělalo paseku (protože kolega strašně rád sdílí zdroje a LDO i bez sdílení proti rušení pomáhá jako vzduchovka proti komárům).
Tam je pak nejlepší, když connoisseur plechových skříněk navrhne tak skvělou stínící plechovku, že z toho vznikne rezonanční komora, z radiově tichého výrobku má najednou magnetron. Ale aspoň ušetří za pronájem EMC laboratoře — že je něco špatně pozná i bez komory, když po zapnutí výrobku přestanou fugovat mobily a wifiny v baráku :-)
Takže mám vlastne šťastie. Používam RPI4+4GB RAM, na USB3 mám serverové SSD. Beží na ňom Ubuntu-arm64, ktorý je iba správca LXD kontainerov. Je v nich domáci gitlab, domáci nginx-proxy server, ďalšie 2 kontainery s webmi (nginx+php-7.X+mariadb(posgresql)), ktoré chcem mať oddelené od ostatného prostredia. HDMI ani wifi nepoužívam, takže až teraz som sa dozvedel že môžem mať problém.
GitLab mám hlavne na testovanie a vyskúšanie. Inštaloval som ho v LXD kontaineri. Po viacerých pokusoch beží slušne na Gentoo-arm64, inštaloval som zo zdrojových kódov.
Gitlab má povolené 2 jadrá, vyhradených 1,5GB RAM a povolený swap. Pôvodne mal vyhradených 2GB ale po znížení som nepocítil viac ako zanedbateľný rozdiel v odozve.
LXD kontainery (/var/lib/lxd) sú na SSD disku pripojenom cez USB3(btrfs), swap je prevažne v zswap(lzo), na SSD swapuje výnimočne. Dáta sú uložené na FreeBSD serveri pripojenom cez nfs(zfs).
Pre mňa je toto riešenie viac ako dostatočné, mám na ňom uložených iba svojich cca 20 projektov v Jave a php. Bol som príjemne prekvapený rýchlosťou reakcie na git, webové rozhranie je tiež v pohode.
Pri väčšej záťaži by asi nestíhal, ale s takým využitím som nepočítal. V takom prípade by som samozrejme zvolil iný hardware.
ČLÁNKY DO MAILU