Hlavní navigace

Seznam AACS 2.0 klíčů k UHD Blu-ray filmům koluje internetem

Sdílet

David Ježek 12. 12. 2017

Ani nejnovější ochrana proti kopírování u filmů na Blu-ray discích v UltraHD rozlišení nevydržela. Na světě je seznam desítek klíčů k prvním titulům, u kterých je ověřena funkčnost a filmy tak lze volně kopírovat. Hollywood pochopitelně zuří.

V tuto chvíli se ví o 72 AACS 2.0 klíčích, s jejichž pomocí lze kopírovat / zálohovat / „pirátit“ (nehodící se škrtněte) stejné množství filmů v nejvyšší kvalitě na optickém médiu dostupných. Již dříve přišla ruská firmička s náastrojem DeUHD, který měl disky s AACS 2.0 prolamovat, nyní tak může činit každý, třeba s populárním nástrojem MakeMKV.

Zajímavé je, že seznam klíčů se liší od DeUHD, což naznačuje, že již více lidí našlo způsob, jak se skrz AACS 2.0 dostat. Pochopitelně se věc tak jako tak nelíbí filmovým studiím, organizace MPAA a AACS LA tak podnikají potřebné kroky a skrze zákon DMCA zasahují proti všem webům, na kterých se klíče objeví. Prolamování ochran je ostatně zakázané i v České republice.

Našli jste v článku chybu?
  • Aktualita je stará, nové názory již nelze přidávat.
  • 12. 12. 2017 8:55

    David1234 (neregistrovaný) 89.24.39.---

    A bránit mi v tom abych si udělal zálohu legálně koupeného filmu trestné není?

  • 12. 12. 2017 9:47

    Miroslav Šilhavý

    Bohužel není. Autorský zákon je prehistorický moloch plný děr, a např. mezi právem pořídit si rozmnoženinu a mezi povinností umožnit pořídit rozmnoženinu je právní mezera.

    Na druhou stranu, pořídit si jakékoliv autorské dílo (koupit nosič s hudbou, filmem, právo na online přehání, sledovat filmy v TV) - nic z toho nelze označit za základní lidské / občanské právo. Když se na to podíváte s odstupem, v podstatě proč by si neměl autor určit pravidla šíření? On je pak v pozici oferenta, uživatel v pozici akceptanta - a je jen na akceptantovi, jestli na smlouvu za daných podmínek přistoupí, či ne.

    Autorský zákon pak má definovat pravidla pro užití děl, u kterých dochází k uzavření smlouvy konkluzí. Asi by nebylo účelné, aby na každém filmu byla kartička s licenčním ujednáním, a proto se využívá implicitních ustanovení autorského zákona. Při sledování filmu v TV už by to nebylo možné vůbec.

    K zamyšlení je, které právo v jaké situaci převažuje, a jestli by bylo zároveň spravedlivé výrobce i nutit, aby výrobu rozmnoženin umožňovali. Domnívám se, že po zvážení pro a proti dojdou soudy spíš k tomu, že je potřeba chránit práva autora - jako každá majetková práva musejí mít vysokou ochranu.

  • 12. 12. 2017 13:34

    Dušan (neregistrovaný) 195.168.12.---

    "nic z toho nelze označit za základní lidské / občanské právo." to je poriadku

    "Autorstvo" predpokladá že tie myšlienky na základe ktorých dotyčný autor vypracoval dielo sú jeho.

    To ale nezodpovedá realite.

    Celé autorské právo vzniklo na rovnakých základoch ako patenty.

    Je to zlo. A s patentami sa dá ešte aj obchodovať tak je to zlo na (nie druhú) ale na e na x tu.

    ps. hádať sa o autorstvo a podobne je len zakrývanie zla, ktoré je za oponou a dáva na výber z jednej krajnosti neochrana "autora/pôvodcu" absolútnu ochranu až za hrob "autora/pôvodcu".

  • 12. 12. 2017 15:15

    Miroslav Šilhavý

    Dušane, jak byste si to představoval v praxi? Že by filmové studio natočilo film, a muselo by ho dát zadarmo k dispozici všem? Fotograf by vyfotil fotku, musel by ji dát k dispozici každému? Co takový sochař, nebo malíř (ne pokojů, a ne nepokojů)?

  • 12. 12. 2017 20:53

    anon (neregistrovaný) ---.static.orange.sk

    jo a ten fotograf atd ma akoze "patent" narok na svet? ked spravi fotku v meste tak plati majitelovi budov v pozadi? alebo majitelovi parku, lesa, auta co preslo, stavby, hor, kopcov, oblohy?

    Ako ked fotis "public" veci tak je dost naivne az nechutne pokryvene aby si takyto clovek mohol privlastnit prava na konkretny zaber reality, nezda sa ti?

    ad Hollywood, ked nechcu aby sa ich diela "kradli" nech ich posielaju do kin na kotucoch napr, alebo nech poskytnu vsetko netflixu a inym sluzbam (nech ich je viac kvoli monopolu) za par drobnych aby Netflix/atd nemuseli pytat 50$ za mesiac. Ale aj ten Netflix je strasny kompromis, pretoze cpu drm moduly do webu atd, a fakt mi osobne pride pohodlnejsie si stiahnut torrent v kvalite ako chcem ako to pozerat cez Netflix v spravnom browsery a este mat problem prepnut si kvalitu streamu....
    A ked sa im to neoplati tak nech tie filmy netocia, zruti sa svet? Nemusia platit 20/100 mega hercovi ked to moze zahrat nejaky noname face za "5 korun"

    Cela pointa patentov a copyright je uplne zcestna, kedze sa snazi vynutit ownership na myslienku/infor­maciu. Zober si ze by si chcel vymahat patent/poplatky za kazde pouzitie pytagorovej vety alebo pi apod.
    Taktiez je uplne absurdne predpokladat ze nejaku konkretnu vec/myslienku/na­pad/vynalez moze objevit len jediny clovek na planete, ze neexistuje moznost ze koleso objavia nezavysle na sebe 2 alebo 10 ludia na planete. A len preto ze niekto bol prvy [ktory si podal patent] preco by mal diskriminovat ostatnych?

    Beriem aby patenty existovali vo velmi limitovanej forme, a povedzme trvali max 6mesiacov (prip moze sa to mierne lisit od typu priemyslu) aby teda mal vynalezca nejaky nadskok, ale nie ze 30 rokov a podobne nezmysli. Vid uplne krasny priklad s 3d tlacou, neni to nahoda ze obrovsky boom prisiel az po tom ako padli patenty?

    Staci sa pozret na cinu a vidno ze svet sa vobec nezrutil a neprisiel armagedon aj ked na patenty seru a dokazu vydat kopie napr fonov aj skor ako origo vyrobca...

    Fakt nerozumiem ludom ktory su velky obhajcovia patentov, lebo staci si polozit velmi jednoduchu otazku, co by sa stalo keby sa zrusili? Prestali by sa tocit filmy? nikto uz nenaspieva pesnicku? zanikne civilizacia?
    Naopak v mnohych smeroch a technologiach by sa podla mna urychlil vyvoj

  • 12. 12. 2017 21:23

    Miroslav Šilhavý

    Podle mě popíráte právo jednotlivce si rozhodovat o tom, co je produktem jeho činnosti - jeho majetkem. Vaše návrhy jsou v podstatě totalitní, chtěl byste diktovat, kdo má co a za kolik poskytovat. To je zlé z principu.

    3D tisk je podle mě hezký příklad toho, jak to MÁ fungovat. Technologie vs. cena vs. trh si určily, kudy má vývoj jít. Nechte prosím na autorovi, jak se chtěl ke svému vynálezu zachovat a dopřejte mu i právo na to, aby svůj vynález uzamkl do šuplíku, když uzná za vhodné. 3D tisk je jistě zajímavá technologie, ale v zásadě je to jen jedna z vícero metod výroby - tedy vývoj světa se tím nezastavil, CNC stroje vyráběly i bez 3D tisku.

    V historii se už nejednou stalo, že jedna technologie propásla svoji šanci na špatném úsudku autora. Je to například i USB, které "vyhrálo" jen díky tomu, že za FireWire chtěl Apple moc vysoké poplatky. A teď se ptám, bylo to pro nás všechny dobře, nebo špatně? Byla by bývala firewire technologie lepší a s větším potenciálem do budoucna, či ne? To už se nikdy nedozvíme, ale USB máme a pracuje.

    Ad fotografování - právo vyfotit veřejné prostranství nebo přírodu má každý. Není na tom nic nespravedlivého, že autorem a držitelem práv je fotograf. Jestli v tom cítíte křivdu, vydejte se na to samé místo, vyfoťte a poskytněte fotku zdarma. To je Vaše stejně velké právo, jako je právo kolegy fotografa, který chce fotku poskytovat za úplatu. Stejně, jako Vám nic nebrání natáčet filmy a poskytovat je pod jiným (levnějším) obchodním modelem - lidé už si pak vyberou, co je pro ně atraktivnější, a je možné, že to s Vaším nápadem vyhrajete.

  • 12. 12. 2017 22:04

    anon (neregistrovaný) ---.static.orange.sk

    aka totalita? Upriamis sa na jednu poznamku z prispevku (ktoru si zle pochopil) a zalozis na tom odpoved. Ak narazas na tych 100 mega pre hercov, pointa bola ze ked ich model nebude rentabilny tak budu musiet osekat zbytocne naklady, alebo optimalizovat. Lenze namiesto optimalizacie sa rozhodli tlacit cez lobing peniaze a uplatky ze si prerazia/zabetonuju vyssie prijmy natlakovou cestou cez zakony. A ty im este tlieskas. Zasnem.

    3D tisk nepochopen. Takze podla teba, ak ta spravne chapem, my ako spolocnost mame dat prava Jozovi aby si svoj vynalez zamkol na 100rokov, zabrdzil tym vyvoj a nedajboh aby Fero prisiel s rovnakym vynalezom a nasledne Fera dame do basy pretoze porusuje ctihodne prava Joza, ano? To ze si masochista je fajn, ale nenut aj nas do toho. V ramci tej slobody, ok?
    Ved nech si jozo svoj vynalez zamkne do trezoru a neha ho tam, v poriadku. Preco by ale mal mat pravo x rokov blokovat vsetkych ostatnych ? Ako tebe sa toto zda normalne? A toto nie je totalita?

    Preco ty mas potrebu chranit absurdne naroky na zisk cudzich ludi na svoj ukor?
    To mi pripada podobne ako ked niekde na fore sa hadaju fanboys nejakych firiem a kazdy si brani tu svoju a vedu "flamewar" , preco bojuju za "reputaciu" nejakej firmy ktora, aby som sa pekne vyjadril, doesn't give a shit about them.

    Coho sa bojis ze sa stane ked sa patenty a copyright zrusi? Ze Mel Gibson pride o job? Nuz najde si nieco ine, rovnako ako ked moj job prestane byt aktualny tak budem musiet robit nieco ine, a nie ze si vylobujem zakon na svoju ochranu.

    fotograf: no zase si nepochopil, preco by mal byt drzitelom nejakych prav? Vyfoti public miesto, tak snad nemoze mat prava na tento zaber. Samozrejme ze nemam pravo mu ukradnut fotak a tu fotku si odtial vytiahnut, ale ked to zavesi na web, alebo fotku preda Petre (hocaku, nemusi byt ani public) tak Petra to moze zavesit na web, alebo to dat mne atd. Mna obvinujes z totality ale na druhej strane hned pouzivas totalitne praktiky (chces Petre obmedzit jej slobodu nakladat so svojim majetkom - s kupenou fotografiou)

    este dodatok k tomu 3D, to akoze vazne? podla teba to MA takto fungovat? Aky trh si urcil? Vsak tych 30rokov na patent to ma ten "trh" odkial? To je nejake ustavne pravo alebo zakladna obcianska sloboda mat patent na 30 rokov? Ved ked sa ten zakon zmeni tak "trh si urci" ze to bude trvat podla noveho zakona.
    Ja vam fakt nerozumiem...

  • 12. 12. 2017 22:18

    Miroslav Šilhavý

    Ano, chápete moje názory správně, ale neshodujeme se v nich. Ano, Jožo má mít právo zamknout svůj vynález na X let do šuplíku - mimochodem, bylo by to dost pošetilé, protože patentová ochrana je velmi drahá, a při porušení by se musel soudit - to je ochrana před tím, aby se to nestávalo úplně nesmyslně.

    S tím fotografem: on má svá práva kvůli tomu, že na daném místě vybral typ fotoaparátu, objektiv, nastavil expozici podle svého citu, připravil kompozici, počkal na příhodné světelné podmínky. To jsou jeho výrazné osobnostní rysy, které dávají možnost fotografii označit za "jeho".

    Já jaksi nechápu Vás v jedné věci. Vždyť nikdo nezakazuje nadšencům, aby šli fotit zadarmo, a dali své výtvory zadarmo k dispozici. Je to stejné, jako by to bylo dáno zákonem. Proč chcete něco lidem nařizovat, když to může fungovat na základě dobrovolnosti? Mimochodem, existují fotobanky s fotkami, které byly autory poskytnuty právě jako public domain. Tak v čem je problém? V tom, že někdo jiný na tom samém vydělává? Ale to je závist, nic jiného.

    Mimochodem, nemám pocit, že by někdo měl zisky na můj úkor. Kupuji víceméně jen to, co chci, a kde usoudím, že hodnota plnění je přiměřená ceně. Osobně jdu raději např. do zoo, kde mám spoustu živých zvířat, o které se někdo denně stará, a mám to za nižší cenu, než film na plátně. Ale necítím se vůbec ošizený, že lístek do kina stojí 160 Kč. Prostě tam jdu, když chci. Když nechci, nekoukám na film, ale jdu do zoo. Nebo jdu někam úplně zadarmo. Protestovat budu teprve, až mě někdo bude nutit do toho kina chodit.

  • 12. 12. 2017 23:12

    Jarda_P

    to je ochrana před tím, aby se to nestávalo úplně nesmyslně.

    Ale ono se to stava zcela nesmyslne, pokud tedy nevidite jako spravne to, ze nejaka korporace koupi neci dobry vynalez a znemozni jeho vyuziti, aby dal mohla prodavat svuj zastaraly smejd.

  • 13. 12. 2017 6:11

    Miroslav Šilhavý

    Ale i to je přeci v pořádku! 1) vynálezce "dobrého" vynálezu se rozhodl ho prodat takové korporaci (nese přinejmenším stejnou "vinu", jako ta korporace, 2) měl jste to být Vy, kdo to vynalezl jako první, abyste takové "špíně" zabránil.

    Mně přijde, že máte pocit, že se něco vynalézá tím, že Vám na hlavu v sadu spadne jablko. Kdepak, naprosto drtivá většina dnešních vynálezů má za sebou obrovský, nákladný, dlouhodobý - tedy vydřený - vývoj. Pan Fleming sice vynalezl penicilin jen náhodou, protože nevymyl použité Petriho misky, ale ve skutečnosti před touto náhodou byly léta dřiny, a po této náhodě bylo geniální rozpoznání situace, právě díky jeho rokům dřiny.

  • 12. 12. 2017 23:06

    Jarda_P

    Upriamis sa na jednu poznamku z prispevku (ktoru si zle pochopil) a zalozis na tom odpoved.

    To je u nej normalni.

    Jinak si vsimni jeste jedne veci: Soudruzi majitele obsahu uz tak 2x za posledni roky okradli nekolik miliard lidi tim, ze dila, ktera mela propadnout do public domain do ni nepropadla, protoze soudruzi si pomoci koupenych politiku vymohli prodlouzeni ochrany. Dochazi k tomu se zeleznou pravidelnosti, kdykoliv ma propadnout nejaky Mickeymouse nebo Beatles. Jednou budou filmy a nahravky chraneny alespon na

    Na druhou stranu ale porad rvou, ze si nekdo okopiroval neco z nejakeho nosice.

  • 12. 12. 2017 23:08

    Jarda_P

    Upriamis sa na jednu poznamku z prispevku (ktoru si zle pochopil) a zalozis na tom odpoved.

    To je u nej normalni.

    Jinak si vsimni jeste jedne veci: Soudruzi majitele obsahu uz tak 2x za posledni roky okradli nekolik miliard lidi tim, ze dila, ktera mela propadnout do public domain do ni nepropadla, protoze soudruzi si pomoci koupenych politiku vymohli prodlouzeni ochrany. Dochazi k tomu se zeleznou pravidelnosti, kdykoliv ma propadnout nejaky Mickeymouse nebo Beatles. Jednou budou filmy a nahravky chraneny alespon na 500 let a public domain se zastavi nekde u Nerudy.

    Na druhou stranu ale porad rvou, ze si nekdo okopiroval neco z nejakeho nosice.

    P.S.: Redakce, to je nejaka nova ficura, ze se clovek prehmatne nehtem na nejakou klavesu a ono se to odesle, i kdyz to je nedopsane?

  • 12. 12. 2017 23:38

    Kate

    „3D tisk je podle mě hezký příklad toho, jak to MÁ fungovat. Technologie vs. cena vs. trh si určily, kudy má vývoj jít. Nechte prosím na autorovi, jak se chtěl ke svému vynálezu zachovat a dopřejte mu i právo na to, aby svůj vynález uzamkl do šuplíku, když uzná za vhodné. 3D tisk je jistě zajímavá technologie, ale v zásadě je to jen jedna z vícero metod výroby - tedy vývoj světa se tím nezastavil, CNC stroje vyráběly i bez 3D tisku.“

    Ale vždyť tady trh a cena také určují vývoj. Steam a další platformy pro online nákup her v podstatě porazily herní pirátství, protože nabízejí lepší služby za rozumnou cenu. Spotify zvládl to samé s hudbou, Netflix s filmy a seriály. V některých případech se dokonce prosazuje obsah bez DRM (gog), což byla věc kterou dřív tvůrci považovali za šílenství a jistotu prodělku.

    Jen ten zbytek starších dinosaurů nepochopil, že svět se změnil a konkurovat je potřeba jinak.

  • 13. 12. 2017 6:13

    Miroslav Šilhavý

    No vždy ale to, je to, o čem mluvím. Současné zákony dávají dostatečný prostor, aby to mohlo být tak i onak, a autor si mohl SVOBODNĚ vybrat.

  • 13. 12. 2017 8:56

    MartinX (neregistrovaný) ---.chello.sk

    Jednotlivec ma pravo rozhodnut sa, ktory vysledok jeho cinnosti bude jeho vyhradnym majetkom.
    Toto pravo realizuje tak, ze dany vysledok cinnosti nezverejni. Zverejnenie autorskeho diela ale automaticky znamena, ze sa tohto prava vzdava.
    Tak hovori prirodzene pravo, ktore v oblasti autorskych prav fungovalo prakticky pocas celej existencie nasej civilizacie (s vynimkou poslednych 200-300 rokov).
    Koncept autorskych prav priniesol myslienku, ze ak udelime autorovi docasny monopol aj na zverejnene autorske diela (co nie je rozhodnutie autora, ale rozhodnutie zvysku spolocnosti), povzbudime autorov k vacsej tvorbe a vacsiemu zverejnovaniu svojich diel. Dolezitym parametrom tohto monopolu (pretoze monopoly su vo svojej podstate zle) bolo ale casove obmedzenie, ktore nemalo presiahnut 20 rokov od zverejnenia diela a samozrejme smrtou autora vsetky jeho prava zanikli.
    Bohuzial, lobingom vydavatelov sa dlzka tohto monopolu neustale predlzovala (a dokonca presahuje aj smrt autora) a povodny umysel autorskeho monopolu sa tak stratil, je teda prirodzene, ze vacsina spolocnosti sa vratila k povodnemu zmyslu autorskych prav, tak ako ju pozna prirodzene pravo (co je zverejnene, patri vsetkym).

  • 13. 12. 2017 9:01

    Miroslav Šilhavý

    To by bylo na daleko složitější diskusi. V historii vzdělání náleželo hornímu zlomku bohatých dětí, jejichž rodiny si mohly dovolit své potomky rozmístit po univerzitách a seminářích. Vzdělání nebylo financováno ani z veřejných zdrojů, ani nebyl tlak, aby se univerzity samofinancovaly z vývoje a aplikace. Autor si pak budoval rád zadarmo jméno (byl rád, že se jeho jméno šířilo), protože jako jeden z mála vzdělaných lidí měl o to víc lukrativní práce. To vše dnes neplatí, takže pokud to chcete srovnávat se středověkem / novověkem, musíte to srovnat v obrazu celé společnosti.

    Souhlasím, že diskuse o délce trvání autorských práv a monopolů je naprosto legitimní, a je potřeba ji upravovat oběma směry, podle vývoje situace.

  • 13. 12. 2017 9:13

    MartinX (neregistrovaný) ---.chello.sk

    Faktom je, ze autorsky monopol na zverejnene diela udeluje autorovi cela spolocnost (teda to nie je rozhodnutie autora) a spolocnost sa moze rozhodnut mu tento monopol skratit alebo uplne odobrat, pretoze sucasne postavene autorske prava uz nereflektuju potreby tejto spolocnosti (vzhladom k platnym medzinarodnym zmluvam to bude potrebne minimalne v nasich krajinach riesit cez ustavu).

  • 13. 12. 2017 9:20

    Miroslav Šilhavý

    Ano, to je naprosto legitimní myšlenka, ale k tomuto se zatím, co já vím, nekloní nikdo (žádný stát).
    Autorskou ochranu jako celek zrušit nemůžete, mezinárodní smlouvy respektovat budete muset. Ale můžete určit, že díla zveřejněná v ČR autorskou ochranu nenabudou, resp. jen velmi krátce. Na to by nebyla potřeba ústavní změna, ale jen změna autorského zákona.

  • 13. 12. 2017 10:09

    MartinX (neregistrovaný) ---.chello.sk

    Ustavnou zmenou je mozne jednostranne zrusit platnost medzinarodnych zmluv na uzemi daneho statu.
    Priklad na Ustave SR:
    Cl 1, Odst 2. ktory znie:
    "Slovenská republika uznáva a dodržiava všeobecné pravidlá medzinárodného práva, medzinárodné zmluvy, ktorými je viazaná, a svoje ďalšie medzinárodné záväzky."

    Sa doplni o "..., ktore nie su v rozpore s touto Ustavou alebo volou obcanov SR vyjadrenej v referende".

    Uz som to raz pisal, ale vykonatelnost prava zavisi od toho, kto ma "kluce od basy", teda kto kontroluje silovy aparat vymahajuci pravo. Na uzemi suverenneho statu su to jednoznacne organy daneho statu, ktore sa musia riadit v prvom rade ustavou daneho statu.
    Som si samozrejme vedomy toho, ze ignorovanie medzinarodnych zmluv moze vyvolat urcite reakcie medzinarodneho spolocenstva (vyhrazky, sankcie, ...) ale v pripade takej dolezitej otazky, ako je boj s monopolom autorskeho prava ide o zanedbatelne komplikacie.

  • 13. 12. 2017 10:14

    Miroslav Šilhavý

    Pokud nebudete dodržovat autorská práva autorů z cizích zemí, bude reakce velmi prudká. Většinou vede k částečnému až úplnému embargu. Dokonce ani socialistický blok si nedovolil mezinárodní práva ignorovat, Poláci nakoupili práva na výrobu Fiatů, my (ČSSR) jsme také práva nakupovali na kde co.

    Jediné, co reálně můžete změnit je, jak se budeme chovat k dílům uvedeným v ČR (SR). Ale garantuji Vám, že v ten moment autoři svá díla uvedou v jiných zemích, aby spadli pod zákon jiné země (dílo spadá pod AutZ země uvedení, Bernská úmluva). Už dnes to tak autoři (firmy) dělají, vybírají si pro ně zemi s nejpříznivějšími zákony.

  • 13. 12. 2017 10:29

    MartinX (neregistrovaný) ---.chello.sk

    "Pokud nebudete dodržovat autorská práva autorů z cizích zemí, bude reakce velmi prudká."
    Prave naopak, bude to inspirovat aj ine staty k podobnym krokom, pretoze celospolocensky nesuhlas so sucasnou implementaciou autorskych prav je globalny (dokazuje to aj rastuca popularita Piratskych stran, minimalne v ramci Europy).
    V kazdom pripade, si muzime pockat na ten krasny okamih, ked Piratska strana v niektorom state ziska ustavnu vacsinu (v UK dokonca staci obycajna vacsina) a tieto zmeny k lepsiemu implementuje.

  • 13. 12. 2017 10:31

    Miroslav Šilhavý

    Jasně, totalitní režimy, či divoké (nejen) africké režimy jsou inspirací pro všechny, jak to má fungovat. Protože tam právní ochrana selhává, lidé se chovají "přirozeně".

    Tohle už je fakt moc.

  • 13. 12. 2017 11:05

    MartinX (neregistrovaný) ---.chello.sk

    Vsetky navrhy, ktore som sem daval, su zalozene na doslednej aplikacii prava (hlavne toho ustavneho a respektovanie Ustavy ako najvyssieho zakona, nadradeneho na uzemi daneho statu, aj pravu medzinarodnemu) a zakladnych demokratickych principov v ramci suverenneho statu (ustavna vacsina poslancov, referendum),
    Totalitne rezimy pripomina skor dnesna aplikacia autorskych prav, vytvarana a presadzovanna lobistami v rozpore s volou vacsiny spolocnosti.
    Mickey Mouse Protection Act
    https://en.wikipedia.org/wiki/Copyright_Term_Extension_Act

  • 13. 12. 2017 11:12

    Miroslav Šilhavý

    Mezinárodní smlouvy mají vyšší platnost než ústava. V praxi je překryv jejich působení jen minimální, ale tam kde nastává, má mezinárodní smlouva vyšší prioritu. Jinak by nemohly existovat ani mezinárodní soudy, arbitráže atd.

    S tím, co je volba většiny společnosti bych byl opatrný. Za jedno, zákony JSOU volbou většiny společnosti (zastupitelská demokracie), za druhé, jsou témata, na kterých se všichni shodnou (nejnižší daně), ale neshodnou se na tom, jak je aplikovat (výpadek v daních = musí se důsledněji rozhodovat o rozdělování peněz).

    Takže samozřejmě, když se zeptáte kohokoliv na světě, jestli by měl raději filmy, hudbu, software zadarmo, nebo za poplatek, nebo za vyšší poplatek, patrně se to přikloní k tomu, aby to bylo zadarmo, nebo za zlomek současné ceny. Na druhou stranu, když položíte doplňující otázku, jestli je za to občan ochotný riskovat mezinárodní izolaci, omezení možnosti cestovat, atd. atd., tam dostanete přesně opačnou odpověď.

    Kladením nekompletní sady otázek, vypichování té populárnější části z nich, vytrhávání z kontextu místa a doby, tomu se říká demagogie, a tu umíme všichni.

  • 13. 12. 2017 11:30

    MartinX (neregistrovaný) ---.chello.sk

    "Mezinárodní smlouvy mají vyšší platnost než ústava"
    To je blbost. Ustava je z definicie "najvyssi zakon" a rozsah platnosti medzinarodneho prava na uzemi daneho statu vyplyva z nej. V SR je to vyssie uvedeny Cl 1, Odst 2.
    Medzinarodne sudy a arbitraze vyzaduju aktivny suhlas daneho suverenneho statu a jeho respekt k rozhodnutiu sudu/arbitraze (alebo vojensku okupaciu ale tam uz nejde o suverenny stat).

  • 13. 12. 2017 12:13

    MartinX (neregistrovaný) ---.chello.sk

    Ale samozrejme, ale ak sa zmeni zlozenie parlamentu (teda obcania si vyberu zastupcov s inym programom) je pravom suverenneho statu ten suhlas zrusit. Niekedy sa to da urobit vypovedanim (alebo dohodnutou zmenou) zmluvy, niekedy nie.
    Jednoducho ak sa zmeni VYSSI zakon (teda ustava) NIZSII zakon, teda medzinarodna zmluva sa tomu musi prisposobit, rovnako ako ked sa zvysi zakonom minimalna mzda, tak sa (zo zakona) zmeni aj pravoplatne uzavreta pracovna zmluva zamestnanca s minimalnou mzdou.
    Medzinarodne pravo ma vyssiu silu ako bezne zakony vyhradne z dovodu vyssej doveryhodnosti statu ako zmluvneho partnera, nic vsak nebrani ustavnej zmene, kde bude medzinarodne pravo alebo jeho cast (samozrejme len na uzemi daneho statu) podriadene beznym zakonom. Obcania, ako suverenni nositelia moci v ramci statu, mozu dobrovolne vymenit vyssiu flexibilitu prava, za znizene vnimanie svojho statu ako partnera v medzinarodnom prostredi.

  • 13. 12. 2017 12:24

    Miroslav Šilhavý

    Omlouvám se, nechci se s Vámi dál hádat, ale podle práva prostě mezinárodní smlouvy mají nadústavní sílu.
    Samozřejmě, že se dají vypověďět, ale to je otázka politiky, než smluv. Viz Brexit.

    "Zvláštní postavení mají mezinárodní smlouvy. Jsou součástí právního řádu a v případě sporu mají přednost před zákonem, tj. i před ústavním zákonem ČR. (vztah k ústavnímu pořádku je komplikovanější viz. Vztah právního pořádku CŘ a mezinárodních smluv) "

    https://is.mendelu.cz/eknihovna/opory/zobraz_cast.pl?cast=12639

    Zbytek si prosím dostudujte, zdrojů je k tomu dost a do této diskuse nepatří edukace základních pravidel.

  • 13. 12. 2017 12:49

    MartinX (neregistrovaný) ---.chello.sk

    Este raz hovorim BLBOST. Ustava je z DEFINICIE najvyssi zakon a to, ze medzinarodne pravo je sucastou pravneho poriadku daneho statu vyplyva z konkretneho znenia konkretnej ustavy konkretneho statu

    http://www.ius-wiki.eu/ustavni-pravo/pfuk/ustavko/zkouska/otazka-5
    "Součástí ústavního pořádku (čl.112 Ú) nejsou podle znění tohoto článku žádné MS (a to ani smlouvy podle čl.10 Ú) "
    Existuje dokonca rozhodnutie US CR (tykajuce sa jedneho z podani ohladom ustavnej platnosti Lisabonskej zmluvy, teda zmluvy medzinarodnej):
    http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=Pl-19-08_1
    "V případě jasného konfliktu mezi domácí ústavou a evropským právem, který nelze zhojit žádnou rozumnou interpretací, musí mít ústavní pořádek České republiky, zejména jeho materiální ohnisko, přednost. "

    Zbytek si prosím dostudujte, zdrojů je k tomu dost a do této diskuse nepatří edukace základních pravidel.

  • 13. 12. 2017 12:25

    Miroslav Šilhavý

    ...jinými slovy: Vy říkáte, že stát se mezinárodními smlouvami může řídit jen dokud se mu to hodí :)).... No, opět další perla do diskuse.

  • 13. 12. 2017 13:14

    MartinX (neregistrovaný) ---.chello.sk

    Existuje pojem, ktory sa nazyva "statna suverenita".
    Treba si uvedomit, ze mechanizmy medzinarodneho prava nemaju taku vynucovaciu silu ako mechanizmy vnutrostatneho prava. Porusit medzinarodne pravo mozno "na divoko", jeho jednoduchou ignoraciou (napriklad obsadenie Krymu Ruskom) alebo ho mozno porusit na zaklade demokratickej vole obcanov, co je pravne cistejsi sposob. Treba si uvedomit, ze niektore zmluvy su prakticky nevypovedatelne (v SR je to napriklad zmluva s Vatikanom), co je v hrubom rozpore so statnou suverenitou a preto na ich zrusenie treba pouzit nestandartne sposoby.
    Napriklad podla medzinarodneho prava nie je hlavnym mestom Izraelu Jeruzalem (lebo si na neho robi narok aj Palestina), preto su velvyslanectva umiestnene v Tel Avive, ale podla izraelskej ustavy nim je a sidlia tam vsetky centralne statne organy.
    Konflikt medzinarodne/vnu­trostatne/ustav­ne pravo sa tak da dnes sledovat v priamom prenose, ked Trump zacal aplikovat zakon ktory bol schvaleny v 1995 este za Clintona a implementuje izraelsky postoj (teda USA presunu velvyslanectvo do Jeruzalema). Ceska republika tiez uznava ako hlavne mesto Izraelu Jeruzalem, ale na rozdiel USA velvyslanectvo zatial nepresunula.

  • 13. 12. 2017 13:46

    Miroslav Šilhavý

    Obávám se, že si možná nerozumíme v pojmech. Samozřejmě nejdřív předchází to, že stát dobrovolně mezinárodní smlouvu uzavře, a stejně tak ji může vypovědět, nebo od ní odstoupit. Stát pak má povinnost se zachovat konformně s mezinárodní smlouvou, která je platná. Pokud to neudělá, lze očekávat, že bude hradit škodu (viz např. česká causa Diag Human). Pokud by mezinárodní právo nebylo vymahatelné, pak by nešlo ani mezinárodní smlouvy uzavírat.

    Dále jste citoval Ústavní soud, ale tam byla důležitá vsuvka "který nelze zhojit žádnou rozumnou interpretací". Takových situací je poskrovnu, většinou lze nesoulad "rozumně interpretovat" a dát přednost mezinárodnímu právu.

    No a nakonec jde o mezinárodní vztahy. Každý stát je suverenní, a může se rozhodnout nerespektovat cokoliv. Viz např. mezinárodní politika Číny, Indie, Iránu a dalších. Pak více, nebo méně pocítíte, že ostatní státy s Vámi nebudou jednat vstřícně, nedosáhnete na mezinárodní kontrakty apod.

    V Evropské unii vznikají předpisy ("zákony"), které musí každá členská země implementovat. To je poměrně zajímavý proces, protože evropský zákon dává jen jakýsi rámec, stanovuje cíle, kterých se má dosáhnout. Každá země pak zavádí vlastní zákony, kterými toho dosáhne. A pokud takové zákony neimplementuje, vznikají dvě odlišná rizika. Prvním rizikem je, že subjekt, který se nepodřídí mezinárodnímu zákonu (např. nyní o ochraně soukromí, od května pak GDPR), ponese přímou odpovědnost při mezinárodním soudním sporu, a za druhé, že Česká republika jako celek bude žalována o vzniklou škodu tím, že normu neimplementovala.

    To jsou principy, které přímo neruší suverenitu státu, ale omezují jej. Ale jak jsem psal výše, povinnosti patří ke svobodám. EU nám přinesla svobody např. volného pohybu, volného pracovního trhu, volného obchodu, ale zase zavedla jiná pravidla (omezení), která s těmito svobodami souvisí.

    Historicky existují státy, které zachovávají vojenskou a politickou neutralitu, ale v praxi už je neúčinné. Švýcarsko asi není příliš zajímavé pro přechod s pěchotou (navíc, pěchota už netvoří základ vojenské taktiky), ale ekonomickou neutralitu (nezávislost) už také ztratilo. Bankovní tajemství, které bylo ještě před 30 lety svaté, už je dávno prolomeno spoluprací s orgány EU. Proč? Protože i Švýcarsko potřebuje s EU udržovat vztahy a mít prospěch s přeshraničních obchodů.

    Ale závěrem, mezinárodní právo JE v běžném situaci nadřazené ústavním zákonům. Civilizovaná země pak mezinárodní smlouvy respektuje (viz zodpovědný přístup k Brexitu). Necivilizovaná země se svými závazky nakládá svévolně, a je úplně jedno, jestli se skrývá za vlastní ústavu. Obchodnímu partnerovi v Neměcku, Francii, Rumunsku, ..., je šum a fuk, jakou máme ústavu, on jen chce, aby dohody platily.

  • 13. 12. 2017 15:33

    MartinX (neregistrovaný) ---.chello.sk

    "Pokud by mezinárodní právo nebylo vymahatelné, pak by nešlo ani mezinárodní smlouvy uzavírat."

    Medzinarodne pravo je vymahatelne:
    A) Vnutrostatnymi mechanizmami statu (sudy, policia, exekutori), za podmienky, ze stat dane ustanovenie medzinarodneho prava respektuje
    B) Obchodnymi sankciami, diplomatickou izolaciou a pod.
    C) Vojnou

    Vy sa odovolavate len na mechanizmus A, ktory ale dokaze stat efektivne blokovat. Napriklad obvinenim z vlastizrady a naslednym trestom pre sudcu, ktory by rozhodoval podla medzinarodneho prava, ktore je v konflikte s ustavou, alebo rovnakym trestom pre statneho uradnika, ktory by zaplatil sankciu na zaklade rozhodnutia medzinarodneho (alebo EU) sudu.
    Preto su skutocnymi mechanizmami na vymahanie medzinarodneho prava len B a C, ktore ale sposobuju v niektorych pripadoch znacne skody aj statom "trestajucim", nielen "trestanym". Sankcie EU proti Rusku za okupaciu Krymu kritizuju hlavne vyrobcovia v EU a zatial k nam veselo prudi rusky plyn a ruska ropa.

    "No a nakonec jde o mezinárodní vztahy. Každý stát je suverenní, a může se rozhodnout nerespektovat cokoliv. Viz např. mezinárodní politika Číny, Indie, Iránu a dalších. Pak více, nebo méně pocítíte, že ostatní státy s Vámi nebudou jednat vstřícně, nedosáhnete na mezinárodní kontrakty apod."

    Ano, presne to som pisal vyssie. Suverenita statu, v demokratickych statoch reprezentovana demokratickou volou obcanov a vyjadrena v jeho ustave je VZDY NADRADENA medzinarodnemu pravu

  • 15. 12. 2017 11:46

    Yenya (neregistrovaný) ---.fi.muni.cz

    > popíráte právo jednotlivce si rozhodovat o tom, co je produktem jeho činnosti - jeho majetkem

    Mícháte dohromady v jedné větě dvě různé věci: ano, člověk by měl mít právo do značné míry rozhodovat o svém majetku (ne úplně, třeba pokud vlastní ruinu stavby, která hrozí zřícením a poškozením majetku někoho jiného). Ale podle mého názoru nehmotná věc (myšlenka, informace, nápad) není a nemůže být majetkem. Už jen z toho důvodu, že je možné ji šířit/kopírovat/at­d. Prostě se chová jinak. Kdy přesně je podobný nápad už nová myšlenka a kdy ještě téměř kopií jiné myšlenky? A posoudí někdo, jestli vznikl nezávisle nebo měl inspiraci odjinud? Teď se to posuzuje jen časově, což brání dalšímu rozvoji přes patentová minová pole.

    Celé tady to takzvané "duševní vlastnictví" nemá nic společného s realitou, s přirozeným právem. Je to umělý konstrukt zavedený do amerického práva někdy tuším v 19. století, aby se jakože podpořili autoři přes své nakladatele, kteří investují práci do vytváření fyzických kopií (knih a podobně). Dnes umíme vytvářet kopie informací v podstatě s nulovými náklady, takže tato ochrana pozbyla smyslu. Autor - pokud tedy má sám touhu něco tvořit - si může své dílo šířit sám. A pokud nemá touhu tvořit, ale prodávat komerci, tak ho není třeba podporovat zákonem. Ostatně ona ta domnělá ochrana autorů taky nefunguje - nemotivuje "začínající" autory, zisky shrábnou zejména ti z té mezivrstvy, nikoliv autoři sami.

    -Yenya

  • 15. 12. 2017 11:50

    Miroslav Šilhavý

    To je krajně nespravedlivé. Představte si, že na svém nápadu pracujete celý život, vymyslíte něco převratného, ale nic z toho nebudete mít.

  • 12. 12. 2017 14:24

    dmatt (neregistrovaný) ---.dynamic.orange.sk

    Ani ochranu autorskych prav nie je mozne oznacit za zakladne ludske pravo, tak preco by si autor mal urcovat, ako dalej nalozim s jeho myslienkou ? Teda ak by si niekto vobec trufal povedat, ze nejaka myslienka je skutocne a 100% iba originalne jeho.

    Filozoficky su vsetky autorsky chranene diela takymi polomrtvymi vyhonkami kultury, Vsetko ostatne sa v kulture volne konzumuje, kopiruje, remixuje, navzajom inspiruje a vychadza v novych formach. Nikto neocakava spanielsku inkviziciu za dverami, ked niekde pouzije vzor z ludovej vysivky alebo si zaspieva nejaku odrhovacku. Vlastne ak si zaspieva Happy birthday to you. moze za dverami ocakavat Warner, ktory by milerad vyberal poplatky za spievanie, ved predsa vlastni autorske prava. Co na tom, ze vsetci autori su davno pod drnom.

    A je mnozstvo inych veci, nemoznost publikovat stare diela z 20-teho storocia, pohladnice, fotky, nahravky hudobne aj video, cokolvek - niekedy ani nie preto, ze by vlastnik nesuhlasil, ale jednoducho ho nie je mozne vypatrat a riziko, ze sa ktosi obskurny ozve po vydani a vypyta si financnu kompenzaciu a zruinuje nadsenca je vysoka. A toto je fakt obrovsky problem.

    Hollywood vznikol v Kalifornii preto, aby sa vyhol patentovym poplatkom Edisonovi sidliacemu na opacnej strane kontinentu v New Jersey, ktory mohol fakticky rozhodovat o tom, kto bude filmy robit a kto nie a kolko z toho zostane Edisonovi. Patentove pravo (ja viem, je to trochu o inom ako autorske, ale jeho extremne uplatnovanie rovnako sposobuje obrovske skody) platilo aj v Kalifornii, ale sudcovia ho nebrali az tak vazne a Hollywood sa mohol relativne slobodne (a lacno) rozvinut.

    Vezmime si takeho Disneyho. Namet na prvy celovecerny animovany film - Snehulienku zobral z public domain a teda zadarmo od nas vsetkych. Bol to obrovsky komercny uspech. Boli sikovni, isli do rizika a super sa vyplatilo. Bolo to prve zdielanie zobrazenie snehulienky pre miliony ludi a ten film sa stal sucastou svetoveho kulturneho dedicstva. A uz davno mal byt public domain (dufam, ze vacsina so mnou suhlasi). Ale nie je. A to je len jeden priklad.

    Este je asi potrebne rozlisovat medzi autorom a drzitelom autorskych prav. Nevieme, ako by mal postoj Walt Disney k uvolneniu Snehulienky do public domain, je uz vyse 50 rokov po smrti. V hudobnom priemysle je verejnym tajomstvom, ze mimo zopar megastar maju autori najmensi podiel na vynosoch a takmer ziadnu moznost rozhodovat, ak podpisu zmluvu s vydavatelstvom. Castokrat to teda nie je na autorovom rozhodnuti, co sa s dielom udeje.

    Smutne dosledky su tie, ze napriklad na niektorych skolach v amerike detom zakazuju kreslit svoje oblubene postavicky, lebo su kryte autorskymi pravami, aj ked by sa to dalo kreslenie za zatvorenymi dverami triedy pravdepodobne obhajit. Dat to potom na vystavku detskych prac dostupnu verejne je uz urcite porusenie copyrightu. Vlastne aj tu na nasom chotari chceli nedavno od mladeznikov vyberat peniaze, lebo na stuzkovej si predsa pustaju hudbu. Mozno ju pustaju aj doma kamaratom. Mam podozrenie, ze si zadarmo bez ziskania prav spievaju chranene pesnicky aj v sprche. Zlodeji!

    Uz sa mi ani nechce dalej vypisovat. Vzhladom na obrovsku pravnu silu vydavatelov obsahu, ich fanatsticke cisla a na druhej strane osirelu public domain sferu bez obhajcu si dovolim zaujat postoj kalifornskych sudcov a kludne prehliadnut, ci si ludia doma robia kopie v sulade s autorskym pravom alebo nie. Nepodporoval by som ale dalsie sirenie za peniaze.

  • 12. 12. 2017 14:42

    dmatt (neregistrovaný) ---.dynamic.orange.sk

    oprava: Happy birthday to you uz nie je chranene copyrightom, Warner ho stratil rozsudkom sudu, hoci nejake peniaze uz stihol povyberat :) nejaky zriedkavy odvazlivec to dal na sud, ostatni zavreli usta a platili, ako je to pri copyrighte zvykom, ved kto ma peniaze a cas na to aby sa sudil s gigantom, ktory tvrdi, ze ma copyright (alebo patent) ?

  • 12. 12. 2017 14:57

    Miroslav Šilhavý

    Autorské právo je de facto právem majetkovým: někdy se jedná o hmotný majetek v kombinaci s nehmotným (socha, obraz), někdy jen o nehmotný. A ochrana majetku JE základním občanským právem.

    Problémy patentové ochrany se zveličují. Samozřejmě, někdy se najdou kuriozní případy, kdy se někdo snaží patentově ochránit primitivum typu "skleněné okno", či "ohřívací deska na potraviny (plotna)", ale prakticky nikdy takovéto pokusy neuspějí.

    Proti tomu máte ale obrovskou stimulaci vývoje díky licenčním poplatkům. V historii můžeme lovit, ale žádné společenství, které nechránilo svá duševní práva, nefungovalo. V socialismu a v celém východním bloku byla sice patentová ochrana uplatňována (někdy ne důsledně, viz československá CZ-75) navenek, ale nebyla přenášena na samotné autory (vědce, inženýry, ...) - a podle toho to také vypadalo. Měli jsme chytré hlavy, které ale fungovaly jen na západě. U nás zapadaly a neměly motivaci.

    Na na třetí stranu - přílišně dlouhá patentová ochrana brzdí vývoj. Proto se mluví o tom, jaká je optimální doba vypršení práv. Pokud bude krátká a navíc na regulovaném trhu (jako je např. ve farmaceutice), vede to k nesmyslným cenám. Pokud je dlouhá, a na neregulovaném trhu, může to vést ke zpomalení vývoje. Pokud je příliš krátká na neregulovaném trhu, může dojít ke ztrátě motivace pro vývoj.

    Z dalšího úhlu pohledu můžete uvažovat o tom, že k některým objevům by lidstvo dospělo tak či onak, a že to bylo jen otázkou času kdy to nastalo, a jen otázkou náhody, kdo byl u toho. To je ale už velmi, velmi filozofická otázka, která má asi tak stejnou šanci na rozřešení, jako to, jestli bylo dřív vejce, nebo slepice.

  • 12. 12. 2017 21:32

    anon (neregistrovaný) ---.static.orange.sk

    Problem nastava uz v prvom odseku. Myslienky a informacie nemozu byt povazovane za majetok. Majetok je tvoj dom, auto, hrniec, tvoj ucet v banke, CD ktore si si kupil (s ktorym by si teda mal byt schopny robit co len chces), obraz Picasa, socha z dreva ktoru si si na zahrade vyrezal...
    Tvoj majetok nie su moje oci ani moja realita.

    Aj keby som pristupil na tvoj argument o majetku, tak podla mna sloboda je nadradena majetku. Pretoze za komancov sme mali majetok ale buhvico to nebolo, takisto v severnej koreii maju urcite nejaku mieru ochrany majetku , a hoci by aj uplne enforcovali copyright a patenty tak si myslis ze by sa im zilo lepsie? Ked mozes skoncit z nicoho nic v gulagu?

    Tvoje ponimanie majetku chce obmedzovat slobodu ludi, resp cenzurovat realitu za ucelom zisku.
    Ako mozes povedat ze vlastnis "prava" na tvoju sochu vlka ktoru si na zahrade spravis? A ja, tvoj sused si ju nemozem odfotit, spravit si taku istu sochu? Alebo okopirovat tvoj obraz?
    Ked prides s "argumentum" ze je to tvoj vytvor/tvoja praca , tak no a co? Teba kto inspiroval? Ten vlk ktoreho si okopiroval komu za to zaplatis poplatky? Alebo ten obraz napr osoby, kto ta inspiroval?
    Proste ty nacerpas "zdroje" na tvoju tvorbu zadarmo vo svete, ale nasledne si narokujes nejake autorske prava alebo co. Tomuto fakt nerozumiem.

    Dalsi fajn priklad co ma napadol. Ako keby si mi tvrdil ze ked ta ako mojho suseda budem pocut ako hovoris zene/X ze "v lidli maju super akciu, zemiaky za 30c, zajtra pojdeme rychlo nakupit aby sa nam usli" tak ty mas prava na tuto informaciu a bez tvojho zvolenia nemozem ist do lidla si kupit zemiaky hej? Pretoze ked ich vykupim tak ta pripravim o xy$ hej?

  • 12. 12. 2017 21:54

    Miroslav Šilhavý

    Tak to máte trochu popletené. Svoboda není anarchie. Svoboda se od anarchie odlišuje tím, že ke slovu "svoboda" se přidává přívlastek "k čemu" - tedy např. "svoboda pohybu", nebo právě "svobodné držení majetku" apod. Od anarchie se svoboda také odlišuje tím, že znamená zároveň i závazek a povinnosti. Pregnantně je to vyjádřeno rčením "moje svoboda končí tam, kde začíná svoboda druhého"; když se nad tím zamyslíte, svobody se navzájem prolínají, ale musíte vnímat její limity blíž k sobě, než k tomu druhému. Vy máte svobodu pořádat na svém pozemku cokoliv, ale Váš soused má právo na noční klid. Zároveň ale ve výjimečných případech lze i toto právo překročit. A i přesto, že nemůžete na svém pozemku dělat úplně všechno, stále je to svoboda. Pokud by to byla svoboda bez pravidel, je to právě ta anarchie.

    Autorské dílo je takové dílo, které nese dostatečně výrazné rysy Vaší osobnostní práce. Pokud vytvoříte unikátní sochu vlka, tak ji opravdu nikdo nesmí okopírovat. Inspirovat se může, ale měl by své dílo odlišit dostatečně od Vašeho, aby bylo zřejmé, že nejde o plagiátorství.

    "Hezkým" smutným příkladem jsou čínské automobilky. Ty na první pohled kopírují design automobilů západních značek. Proč to dělají? Protože západní značky do vymyšlení designových prvků investovaly miliony eur, další miliony eur vrazily do propagace svých aut, která těmito prvky opatřili. A pak přijde Číňan, a to, do čeho jste investoval miliony, zadarmo okopíruje, ale na Vaše náklady ani nepřispěje.

    Zbylé příklady, které jste uvedl, jsou nesmyslné, právě protože ty informace / inspirace nemají rysy autorského díla a tudíž nemohou být chráněné. Podobně nemůže být chráněna pythagorova věta, základní matematické principy (axiomy) apod. Chráněn naopak může být jeden konkrétní algoritmus např. na vytváření hashů, kryptografické funkce atd. - protože každý si může chránit jen tu svoji konkrétní. Nikdo si však nemůže patentovat obecný princip počítání hashů, nebo obecný princip veřejné kryptografie.

    Mám opravdu pocit, že žijete v dojmu, že se dá patentově chránit všechno - ale to fakt ne.

  • 12. 12. 2017 22:19

    anon (neregistrovaný) ---.static.orange.sk

    kde co I len naznacujem ze sloboda je anarchia? Nikde, a budte si isty ze mi je to jasne, pretoze mam kamratov "anarchistov" takze nejaku tu debate som na tuto temu s nimi viedol :)
    I ked neviem ci je to vam jasne, ze kde konci sloboda vasich patentov a zacina sloboda druheho. Pretoze ked vy chcete branit ludom aby si so svojim UHD blueray robili co chceli, tak to mi pride ako ta totalita spominana vyssie...

    Riesite veci ktore netreba, ale klucova otazka co sa stane pri zruseni patentov tej sa nejako vyhybate, namiesto toho ich tu budete branit ako posvatne pravo...

    Inak, kto povedal ze axiomy sa nedaju patentovat? Len preto ze to je uz ozaj absurdne, vynalezcovia su stovky a tisice rokov mrtvy? No a tu je asi ten problem, ze tato hranica absurdnosti je dost posunuta medzi ludmi ako vy a ludmi ako ja.
    Ano zijem v dojme ze sa da chranit uplne vsetko, pretoze zial vyzera ze to je tak, kedze sa bavime pod clankom o tom ako MPAA broji proti kopirovaniu...takze je to naozaj absurdne ze sa da patentovat vsetko :(

    Nechapem co je smutne na tom ze cina kopiruje auta (inak kopiruju asi vsetko zejo)? Je to obrovsky trh a ako vidime nic zle sa nedeje, koniec sveta este nenastal.

    btw SW (hash) patenty ficia len v US nie?

  • 12. 12. 2017 22:32

    Miroslav Šilhavý

    Protože to, co popisujete je anarchie. Tím nemyslím jen projevy frivolních jedinců označovaných za anarchisty, ale slovo "anarchie" v jeho čistém významu.

    Při zrušení patentů zmizí motivace lidí a firem vyvíjet, vývoj se zpomalí. Jako příklad jsem dával socialistický blok, kde jednotlivci nebyli motivováni příjmy z technologií a vývoj stagnoval. Socialismus bral to, že lidí vyvíjejí jako "samozřejmost", ale lidé brzy pochopili, že když za to nic nedostanou, tak jediné, co si vyslouží je zvýšení norem na práci. To se stane, když je zrušíte. Dále jsem jako příklad uvedl druhý extrém, farmaceutický průmysl, kde je ochrana jen krátká (aby se nové léky dostávaly lidem), ale kde díky regulovanosti trhu vyskočily ceny do nesmyslných výšek; vývoj (i se ziskem, přirozeně) se musí zaplatit za kratší dobu.

    Faktem je, že o zrušení ochrany duševního vlastnictví nikdo reálně neuvažuje, nevedla se na to nikdy ani žádná seriozní diskuse.

    Axiomy se nedají patentovat, vůbec obecné principy / mechanismy nejsou patentovatelné. Je to mimochodem jedna ze součástí patentového řízení, kde se toto zkoumá. Stejně jako si nemůžete nechat chránit "vynález" sádrového trpaslíka obecně, můžete si nechat chránit jen svůj konkrétní vzor (červená čepička, modré laclové kalhoty, krumpáč přes levé rameno, nakročená pravá noha). Nemůžete chránit jakoukoliv karikaturu myši, ale Mickey Mouse ano.

    A co je špatného na čínských kopiích? To, že náklady na vývoj a propagaci hradil někdo jiný, kterému pak ubírají zákazníky.

    SW patenty platí i u nás, jen ochrana práva je trochu odlišná od US.

  • 13. 12. 2017 8:50

    j (neregistrovaný) 2a01:8d00:4000:----:----:----:----:----

    2anon: Myslenka je tvuj majetek ... ovsem vyhradne za predpokladu, zes byl vypestovanej ve zkumavce (a to komplet, zadna matka), a odjakziva ses zavrenej v mistnosti bez oken a bez jakyhkoli podnetu (pripadne nemas oci, usi, ruce ani nohy ...).

    Pak sem ochoten pripustit, ze si na neco prisel vazne ty.

    Apropos, znas toho pana co napsal trebas ... Hamleta? No toho by dneska zavreli, protoze on vsechno co napsal zcela nepokryte ukrad. Jen to lehce prepucoval a zkombinoval. A presne totez dela 100% autoru naprosto vseho.

  • 13. 12. 2017 2:35

    dmatt (neregistrovaný) ---.dynamic.orange.sk

    Nase pravo pochadza z rimskeho, Rimania mali umenie, architekturu, majetok a predsa sa zaobisli bez cohokolvek z toho, co sa dnes schovava pod spolocnym nazvom dusevne vlastnictvo. To mi hovori, ze ten termin nie je az taky jasny, samozrejmy a historicky zakoreneny, ako sa snazite prezentovat. Majetok navyse bezne splna nejake predpoklady - mozem ho pouzivat, predat, zarabat na nom, previest na ineho atd a taktiez mi z jeho vlastnenia vyplyvaju povinnosti. V priemysle vidim snahy na maximalne posilenenie povinnosti (+ absurdne vypocty vysky skod pri poruseni) a zaroven snahu o maximalne obmedzenie prav vlastnika. Uz na DVD boli regiony. A ak si dnes "kupim pesnicku" na iTunes, nemozem na tom ani zarabat, ani ju predat, ani ju nechat zdedit svoje deti. A ak som si kupil film s casovym obmedzenim, nemozem ho po tomto case ani pouzivat, ak som to nestihol, nepouzijem ho ani tento jeden raz. Ak k tomuto objektu neexistuju zakladne majetkove prava, tak potom z definicie to nie je majetok a teda by ani nemal pozivat ochranu ako ine zakladne ludske prava. Ak to preda len je moj majetok, potom je vymahanie obmedzenia mojich prav nad nim porusenim mojich zakladnych obcianskych prav. Alebo je mozne vzdat sa svojich zakladnych prav?

    "Problémy patentové ochrany se zveličují." Fakt? Co tak https://en.wikipedia.org/wiki/Apple_Inc._v._Samsung_Electronics_Co. , kde islo o miliardy dolarov, v rozlicnych krajinach rozhodli sudy inak(kde je pravna istota?) a islo o take podstatne veci, ako je napr. tvar ikoniek (zakrivenie ich okraja).
    Sam obrovsky Google zo strategickych dovodov kupil za 3,5 miliardy patentove portfolio Motoroly, aby prestal byt vydieratelny v oblasti mobilov. Do toho este existencia patentovych trollov. Kvoli hrozbam patentami je cela oblast vyvoja softwaru obrovske minove pole a pokrok je totalne zabrzdeny. Predpokladal som, ze to vie kazdy z brandze. Microsoft zaraba takmer na kazdom predanom androide slusne peniaze. Preco? Nikto nevie. Ale ma take bohate portfolio patentov a stado pravnikov, ze len vyhrazanim dotlacil vyrobcov k licencnym dohodam. Je lacnejsie platit. To je princip cinnosti mnohych patentovych trollov. https://www.howtogeek.com/183766/why-microsoft-makes-5-to-15-from-every-android-device-sold/
    A ze sa trapne patenty neuznavaju? Sudny clovek sa presvedci sam... https://www.washingtonpost.com/news/innovations/wp/2015/12/14/the-4-worst-patents-of-2015/?utm_term=.d0a0b996d2a5

    Kedze institut intelektualneho vlastnictva je po svete rozsirene len o malo viac ako poslednych 100 rokov , VSETKY predchadzajuce civilizacie (niektore pretrvali aj tisicky rokov) fungovali bez neho a uspesne. My trvame prilis kratko na to, aby sme sa s nimi porovnavali.

    Zakladnym problemom socializmu je planovane hospodarstvo, praca s patentami je len odrobinka.

    Neviem, ci existuje nejaky rozumny navrh, ako od zakladu inak zakonne podchytit "intelektualne vlastnictvo". Tie sucasne formy su kontraproduktivne, jednak dlzkou casu a tiez snahou o prenikanie do novych domen a za novych totalne nezmyselnych podmienok (vid softwarove patenty).

  • 13. 12. 2017 6:53

    Miroslav Šilhavý

    To špatně chápete. Jakékoliv právo je nehmotný majetek, ale to neznamená, že se z něj stává neomezené práv. Když koupíte za jeden cent právo koukat na film pouze na WC a v denní době mezi 21:00 a 3:00, tak to právo je Vaším nehmotným majetkem. Ale stále smíte, za ten jeden cent, film sledovat pouze na WC a pouze v uvedené době. To bylo Vaše rozhodnutí, jaké právo jste si koupil, a Vaše "hloupost", že jen takto omezené.

    Melete stejnou písničku o kontraproduktivních softwarových patentech. Tato myšlenka se razila před lety, dnes ji moc lidí už nehlásá. Bylo by sice hezké mít k dispozici hned všechny nové technologie pro všechny lidi, problém by jen byl, že ty technologie by už "nikdo" nevyvíjel. Proč bych firmy investovaly miliardy do vývoje nových léků, když by za to měly jen zlomek peněz? Proč by výrobce hardwaru investoval do vývoje nového typu displeje, kdyby si ho pak mohl zabudovat do svého mobilu každý konkurent?

    To je právě ono, Vy nemáte alternativu, jak by to mělo fungovat jinak, ale jste umíněný, že takto je to špatně. A nechcete si připustit, že na tom "druhém" modelu by bylo asi taky něco špatně (zase v jiných oblastech). Je to podobné, jako říkat, že kapitalismus (obecně) má spoustu chyb (má, souhlasím), a proto je potřeba ho odstranit (nesouhlasím). Takový experiment začali před sto lety v Rusku, ale fungující alternativu nevymysleli.

    Ve starověkém Římě nebylo nutné duševní vlastnictví chránit, protože neexistovaly technologie k účinnému šíření informací, ani k plagiátorství. "Kniha" byla de facto jen jedna, která když se prodala, patřila někomu jinému. Ale známí autoři své knihy (tedy jejich jediný originál) neprodávali za drobné, naopak byl to drahý artikl. První náznaky autorské ochrany se ale začaly formovat, tím, že díla začala být podepisována a připisována k nim informace o autorovi. Je naopak známý případ, kdy už Platón se cítil poškozený tím, že jeho žák sepsal jeho myšleny, a ty pak prodával. Nejprve, když nebyl velký problém "kopií", bývaly jen žaloby ze cti (autor se cítil uražený, že nebyl uveden, nicméně za svůj originál dostal tolik peněz, že otázka licenčních poplatků vůbec nenastávala), později se začala formovat ochrana autora právě i na ekonomické bázi (autor byl nerad, že jeho myšlena vydělává někomu jinému; on pracoval duševně, ale vydělával někdo, kdo měl víc obchodního ducha).

    V Řecku se zase formovala duševní práva např. tím, že byl zákaz měnit cizí díla (zasahovat do nich vlastní vůlí). V Řecku se také zrodil mecenášský systém, kdy, použijeme-li příměr, bohatý kupoval práva na dílo (najímal si autora, dotoval ho), ale byl to pak onen mecenáš, který svojí šikovností na díle vydělal - on měl totiž možnosti, jak regulovat šíření díla v rámci tehdejší společnosti.

    Takže jakkoliv ve starověku vůbec neexistovalo autorské právo, už tam kořenily problémy, které mu daly vzniknout. Tehdejší alternativou byly žaloby na ochranu cti, které už ale můžete vnímat jako ochranu práv nehmotných věcí.

    Ve středověku vše změnil knihtisk, kdy byly tiskárny (velmi nákladný obor!) poškozovány plagiátory. Jedna tiskárna investovala spoustu peněz do výběru a redakce titulu, a druhá, o chvíli později už jen dílo zkopírovala, v podstatě bez práce. Ani ve středověku tedy nebyl přímo chráněný autor, ale objevily se další problémy, které dnes podřazujeme pod autorské právo.

    Teprve postupným vývojem lidstva a prostředků pro sdílení duševních výtvorů se docházelo k tomu, že o dílu musí rozhodovat autor. Ten vývoj směrem "ke špici pyramidy", tedy k autorovi, je za posledních několik tisíc let patrný, a logický. Dnes řešíme ty samé problémy, jako vnímali ve starověku a středověku, jediným rozdílem je, že už na to máme poměrně fungující mechanismy.

    Dá se předpokládat, že autorské právo bude muset být znovu reformováno. Je zjevný odklon od hmotně vyjádřených děl k těm nehmotným, naprosto se zase změnila bariéra pro tvoření reprodukcí (které jsou dnes dokonce naprosto identické s předlohou), naprosto se změnila rychlost šíření. Ale to jsou jen jiné parametry k tomu, co lidstvo, a právo zná už stovky let. (Srovnej: starověk - kniha se musela opisovat = problém malý; středověk - knihtisk = problém rostl; současnost: kopírování rychlostí světla).

    Reformace autorského práva patrně ale nebude znamenat umenšení role autora v celém tom řetězci.

  • 14. 12. 2017 0:55

    dmatt (neregistrovaný) ---.dynamic.orange.sk

    Ja uz len telegraficky:

    1, Bavime sa o spravnosti konceptu, takze citovanie aktualnej pravnej upravy je zbytocne. Kedysi bola v zakone zakotvena veduca uloha strany, vtedy by bola argumentacia pravnou upravou rovnako chaby argument ako teraz.

    2, Problemy s autorskym pravom a patentami su realne a bezne. Ja som k tomu uviedol konkretne linky, vy iba osobne presvedcenie ze to problem nie je. Vela stastia s tymto pristupom k realite Vam zelam.

    3, Dlho sme prezili bez autorskeho prava a prezili by sme aj dnes trebars s tou ochranou cti a obchodnym tajomstvom. Podla mna aspon nejaka uprava je osozna, ale dlzka trvania, rozsah a hlavne neustale rozsirovanie posobnosti patentov su vyslovene kontraproduktivne. Mali sme obrovske stastie, ze hoci boli casti ludskeho genomu uspesne patentovane, nakoniec to ako patent zamietol najvyssi sud US. Nabuduce moze ist nieco kriticke k inemu senatu a mozeme byt vsetci v p...

    4, Odvolavate sa na umysel autora, Ja vidim prave velku vacsinu problemu tam, kde uz prava vlastni z rozlicnych dovodov niekto iny alebo nie je vobec jasne, ci ich niekto vlastni a panuje pravna neistota. Tam uz sa neda lyricky rozplyvat nad tym, ako spravne je pocuvat volu autora.

    pre tych, ktori maju zaujem pozriet si viac - slusny a strucny prehlad diskusie je napr. tu: https://plato.stanford.edu/entries/intellectual-property/

  • 14. 12. 2017 7:31

    Miroslav Šilhavý

    Dobrý den, já už také telegraficky.

    Rozumím, co říkáte, ale navrhovaná "změna" by přinesla víc problémů, než užitku. Není pravdou, že jsme bez autorského práva přežili, vývoj k tomu čím dál víc směroval. Od doby, kdy každý musel být lovec a zemědělec, přešli jsme do doby, kdy jen zlomek lidí obstarává obživu a převaha lidí "jen" točí kola ekonomiky.

    Komunistické pokusy o sociálně spravedlivé státy vždy ztroskotaly na dvou stejných věcech: 1) ztráta motivace dolních 99 %, 2) vytvoření elitní skupiny, která vládla. Na rozdíl od kapitalismu tato skupina vznikla uměle, většinou násilím a neměla respekt, aby udržela společnost fungující. Vývoj a výroba klesaly, ekonominku držel vývoz (ke zlým kapitalistům, jejich devizy ale nesmrděly), a technologie se musely naopak za tyto devizy dovážet.

    S právy je to stejné. Není náhodou, že technologicky vepředu jsou vždy ty země, kde se nejvíc chrání soukromé vlastnictví, včetně toho duševního.

    Zrušení autorské ochrany by bylo něco podobného, jako znárodnění hmotných statků. Jednorázově by to přineslo prospěch, ale v dalších dekádách by nastal pouze zmar. O tom jsem přesvědčený.

  • 13. 12. 2017 10:23

    motorka (neregistrovaný) 2001:718:1001:----:----:----:----:----

    Autorske pravo nikdy nemuze byt pravem majetkovym, protoze vykonavanim prava majetkoveho nikdy nezasahujete vykonu majetkoveho prava ostatnich. Na druhou stranu, autorske pravo dava moc nad majetkovym pravem jednotlivce.

    Dejme priklad. Mas svuj pocitac, ktery sis koupil a ktery je ted tvuj majetek. Koupis si CD s hudbou, to CD prejde to tveho vlastnicvi, mas k nemu paragon. Koupis si prazdna CD, znovu, mas k nim paragon, muzes prokazat ze jsi nic neukradl. Potom zkopirujes hudbu z **tveho** CD na **tvoje** prazdne CD. Potom ty CD, ktere jsou ted s hudbou, znovu, mas k nim paragon, nabyl jsi je legalne. Ale jakmile ty **tve** CDcka, ke kterym mas doklad zes je **legalne** nabyl, zkusis prodat/predat uz je z tebe kriminalnik podle AZ.

    Dokud bude existovat soukrome vlastnictvi, pravo replikace by musi byt zaruceno. Ano, vim ze tenhle priklad nezohlednuje obchodni znacky etc.

  • 13. 12. 2017 10:29

    Miroslav Šilhavý

    Nemáte pravdu. Autorské právo, licence, je v OZ podřazena v § 2358, což je čelěno:

    Část čtvrtá - Relativní MAJETKOVÁ práva
    Hlava II - Závazky z právních ujednání
    Díl 2 - Přenechání věci k užití jinému
    Oddíl 5 - Licence

  • 13. 12. 2017 10:39

    Miroslav Šilhavý

    Co na tom chcete rozvádět? I nehmotné věci jsou majetkem, patří do nich např. práva, opce, nehmotné výsledky výzkumu (předchází autorským právům), ale i goodwill je majetkem. Zkrátka vše, co se dá ocenit.

    Ve zbytku doporučuji doplnit si znalosti z Občanské nauky, pochopit aspoň tak základní předpis, jako je Občanský zákoník. A než začnete psát mylné informace veřejně, tak by bylo vhodné si aspoň Autorský zákon, Občanský zákoník a Bernskou úmluvu přečíst (aspoň výtah z nich).

  • 13. 12. 2017 2:20

    melke (neregistrovaný) ---.237.broadband6.iol.cz

    "nic z toho nelze označit za základní lidské / občanské právo" - jak to, že ne?

    "Každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu." -- Listina, čl 17, odst. 2.

  • 13. 12. 2017 6:15

    Miroslav Šilhavý

    Chcete říct, že právo sledovat film, či poslouchat hudbu spadá pod svobodu tisku (zpravodajskou svobodu)?Heh, tak to slyším poprvé.

  • 13. 12. 2017 8:51

    j (neregistrovaný) 2a01:8d00:4000:----:----:----:----:----

    Samozrejme ze patri. A je to dokonce nadrazeny vsem ostatnim zakonum.

  • 13. 12. 2017 8:55

    Miroslav Šilhavý

    Tak to asi zcela špatně chápete základní ústavní dokumenty. Citovaným právem je zejména zákaz cenzury. Listina za neupravuje, jestli to má být zdarma či za úplatu (noviny - platím, televize, rozhlas - koncesionářské poplatky). Listina říká, že nikdo nesmí zasahovat do SVOBODY informací. Ale ke svobodě patří i právo ochrany (vlastníků).

    Velmi pěkným příkladem jsou (technické) normy (ČSN). Ty jsou dokonce mnohdy závazné, ale od Normalizačního institutu je dostanete jedině za poměrně vysoký poplatek.

  • 13. 12. 2017 10:30

    motorka (neregistrovaný) 2001:718:1001:----:----:----:----:----

    Ono je to docela vtipne, ono staci kdyz se prohlasis za autora kompromitujicich informaci a siriteli zatnes tipec.

  • 14. 12. 2017 12:27

    melke (neregistrovaný) ---.237.broadband6.iol.cz

    Že cenzura je nepřístupná, je další věc a následující odstavec, 3. (viz)
    Ano, samozřejmě, píše se tam taky, že "Svobodu projevu a právo vyhledávat a šířit informace lze omezit zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost, ochranu veřejného zdraví a mravnosti". Ochrana práv druhých je jistě i ochrana majetkových práv (která jsou Listinou zaručena též). To nerozporuji. Jenom říkám, že právo získávat a šířit informace JE základní lidské právo, zatímco výše v diskusi se tvrdil opak.

  • 14. 12. 2017 15:06

    Miroslav Šilhavý

    To jste asi špatně četl mé příspěvky, nebo jste si mě zaměnil s někým jiným. Já jsem psal, že sledovat autorská díla (ve smyslu film, hudba - tedy umění, nikoliv zpravodajství / informace) nejsou základní právo.

  • 14. 12. 2017 21:28

    melke (neregistrovaný) ---.237.broadband6.iol.cz

    Co na DVDripu odporuje definici slova informace? A kdyby už ani to ne -- co třeba dokumentární film? Kniha? Může být současně autorským dílem a informací?

  • 14. 12. 2017 21:34

    Miroslav Šilhavý

    To jsou dvě odlišné věci. Dokumentární film je autorským dílem, k němu můžete mít přístup omezený autorskou licencí. K samotné informaci ale přístup omezený nemáte. Mimo jiné knihovny jsou plné všech "informací", včetně povinných výtisků periodik.

    Listina víceméně hovoří pouze o zákazu cenzury a o tom, že nemůžete být trestán za šíření informace, ani za to, že informaci získáváte (posloucháte rozhlas, sledujete TV atp.).

    Asi sám cítíte, že sledování filmů a poslouchání hudby není to, co by mělo být zaručováno Ústavou a Listinou.

  • 12. 12. 2017 10:06

    j (neregistrovaný) 2a01:8d00:4000:----:----:----:----:----

    Ty to spatne chapes ... ty mas zaplatit za placku/hdd/usb/... za to ze si na to MUZES udelat zalohu, ale ti kterym platis ti NEMUSI umoznit tu zalohu si udelat. A kdybys to jeste ted nechapal, tak kdyz si tu placku koupis, tak ti budou vykladat, ze si kupujes prava a proto je to tak drahy, ale kdyz s poskrabanou prijdes a reknes, ze uz sis ty prava koupil, tak ze ted chces jen novou placku za tech 10Kc ... tak ti budou prozmenu vykladat, ze to nejde, a ze si to mas koupit cely znova.

    BTW: Teda nikdy sem nemel pocit, ze by se po netu tech ripu povalovalo malo, jen se vetsinou moc lidem nechce sosat destiky a nekdy i pres 100GB, takze prevazne nejakej dobrodinec provede rekompresi do neceho pouzitelnyho na tema h265.

  • 12. 12. 2017 10:35

    Miroslav Šilhavý

    To právo je pevně spjato s nosičem a jeho vlastnostmi, a je to parametr, který při pořizování berete v potaz a akceptujete. Pokud byste se na to díval čistě jako na právo na shlédnutí filmu, pak byste ad absurdum mohl dojít i k tomu, že jste si koupil VHS, která už se opotřebovala, a proto máte právo stáhnout DVD kvalitu, nebo požadovat čerstvou kopii. Dál byste mohl stejnou logikou pokračovat až k HD a UHD formátům, protože jste přeci za právo už zaplatil.

    Takový výklad je absurdní, a tím pádem není správný (viz redukce ad absurdum, Wiki).

    Naopak, i historicky, v dobách jak filmového pásu, tak VHS, tak audio kazet, tak vinylů, bylo součástí očekavatelných vlastností i to, že médium, a tím pádem i záznam degradují. To, že CD / DVD / BD / ..., se po čase opotřebují, a záznam bude z části nečitelný, je úplně stejná vlastnost, se kterou je potřeba počítat.

  • 12. 12. 2017 11:06

    Palo (neregistrovaný) 62.65.191.---

    Ale co ked pozadujem naozaj iba presne rovnake CD/DVD/BlueRay iba neposkriabane/fun­kcne.

  • 12. 12. 2017 15:02

    Miroslav Šilhavý

    To si nemyslím. Ekonomika držitele práv je kalkulována na stejném předpokladu spotřeby, jako vy musíte počítat s životností. Filmová studia prostě počítají s tím, že si stejný film za život koupíte i víckrát. Patrně by změnili cenovou politiku, kdyby nejen Vám, ale i kinům a televizím směli to samé prodat jen jedinkrát.

  • 12. 12. 2017 13:36

    al (neregistrovaný) 80.95.109.---

    Absurdního na tom není vůbec nic. Doba pokročila a cena nosiče je ve srovnání s cenou díla zanedbatelná. Navíc zapsáním na jiný nosič se dílo nijak nezhodnocuje. Když jsem si jednou dílo koupil, mohu k němu požadovat přístup na jakémkoliv jiném nosiči, maximálně za cenu toho nosiče. Např. prokážu, že jsem si koupil film na VHS, tak musím dostat kopii na BluRay za cenu použitého plastu nebo přístup do online archivu zdarma, či za symbolický poplatek. Je to logické a správné. Umožňuje mi to vykonávat svoje úplatně získané právo. Naopak to neumožňuje prodat mi stejnou věc s minimálními náklady a maximálním ziskem několikrát, což se pochopitelně nelíbí obchodníkům.

  • 12. 12. 2017 14:06

    Ravise (neregistrovaný) 2001:67c:1220:----:----:----:----:----

    Záruka na věci je ve většině dva roky, kolikrát ani to ne, a co se týče nějaké podpory nad rámec záruky (třeba novější SW do krabiček), tak je ta doba pohříchu třeba i přesně nula.

    Ne že by se mi to nelíbilo, ne že by to nedávalo smysl, ale přecházet z VHS na BR je už trochu přemrštěný...

  • 12. 12. 2017 15:20

    Miroslav Šilhavý

    Ano, přesně tak jsem to myslel. Z VHS na BR je přemrštěné, a je to právě výkladový postup redukcí ad absurdum. Pokud dojdete redukcí k absurdnímu závěru, pak se v právu považuje takový výkladový postup jako chybný.

    Přechod z VHS až do BD nemá logiku už jen kvůli tomu, že v praxi se jedná o remastery, do kterých dal distributor spoustu dalších peněz. Někdy jsou to i vyčištěné nebo překolorované verze - je to tentýž film, ale stojí za ním další halda práce, za kterou chce někdo dostat zaplaceno.

  • 12. 12. 2017 18:02

    j (neregistrovaný) 2a01:8d00:4000:----:----:----:----:----

    V praxi do toho v 99% nikdo neda ani jedinou korunu protoze jen veme nejakou archivni kopii a nascanuje ji. Nehlede na to, ze me je to uplne jedno, ja chci novou placku s puvodnim obsahem.

  • 12. 12. 2017 13:54

    j (neregistrovaný) 2a01:8d00:4000:----:----:----:----:----

    Samozrejme za takovy pravo mam. Protoze VHS/DVD/BRD je pouze nosic, obsah je vzdy totozny. Dokonce kdyz sem byl v kine, ziskal sem to pravo taky.

    Takovy vyklad neni absurdni, takovy vyklad je jednak zcela v souladu s autorskym zakonem a je taky jedinej logickej.

    V dobach desek a pasek tohle pravo kazdej primitivne trivialne realizoval tim, ze si poridil libovolny mnoztvi kopiii ... prave za cenu toho nosice. Coz je presne to, s cim pocital.

  • 13. 12. 2017 9:41

    Juraj (neregistrovaný) 195.12.150.---

    Zase napríklad taký Crysis a Crysis Warhead mám na DVD. Keďže hranie z DVD je otrava a vyžaduje mechaniku, ktorá mi viac nefungovala ako fungovala, aktivoval som si tie kľúče z DVD na Origin-e. Šlo to síce iba cez ich podporu, ale šlo to. Teraz si viem zahrať tie hry bez DVD a dané médiá mám uložené pekne na poličke. Toto keby šlo s filmami/seriálmi atď, tak paráda :)

  • 12. 12. 2017 9:25

    Saljack

    Otázkou je, zda když mám klíč, tak se jedná o prolamování. Podle mě jsou tyhle ochrany pěkná sviňárna a nakonec na ně doplácí jenom ten, kdosi dílo legálně zakoupil.

  • 12. 12. 2017 9:53

    Miroslav Šilhavý

    To je složitější, jedná se o § 230 zákona č. 40/2009, Trestní zákoník.

    (2) Kdo získá přístup k počítačovému systému nebo k nosiči informací a
    a) neoprávněně užije data uložená v počítačovém systému nebo na nosiči informací,
    (...)
    bude potrestán odnětím svobody až na tři léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.

    Musí však být splněny obě podmínky kumulativně, tedy, musíte získat přístup (klíče) a neoprávněně data užít.

    Pokud si děláte kopii pro vlastní potřebu, kterou umožňuje autorský zákon, pak není splněná druhá podmínka trestnosti - data užíváte podle práva, a takové chování trestné NENÍ.

  • 12. 12. 2017 10:00

    P_V

    Podle českého autorského zákona, pokud je přítomno DRM, smí být výstup z DRM nebo jakéhokoliv alternativního dešifrování, použit jen k tomu, k čemu To konkrétní DRM zmocňuje. Takže pokud je kotouč určený k domácímu přehrávání, podle AZ se smí obsah dešifrovat (jakýmkoli způsobem) jen za účelem domácího přehrávání, a ne třeba kopírování. Licence bývá vytištěná na krabičce a ve zkratce i na kotouči.

  • 12. 12. 2017 10:22

    Miroslav Šilhavý

    Podle mě je to jedno z míst, kde je vakuum, protože oba §§ hovoří trochu nejasně, a z hlediska trestnosti bude nutné uplatnit in dubio mitius. Podle mého názoru není trestné, pokud je splněno zároveň: 1) vlastním originál, 2) obejdu ochranu, 3) ale vytvořím jen pro svoji potřebu kopii. Naopak trestnost vznikne, pokud k originálu nemám práva (půjčené z půjčovny, nebo následně originál prodám), nebo pokud kopii díla začnu dál šířit a/nebo z toho mít hospodářský prospěch.

    Ty odstavce jsou trochu krkolomné, ale jiný logický výklad nepřipouštějí.

    Podřazeným právem užití je ale § 30 odst 1 a 2:
    § 30
    Volná užití
    (1) Za užití díla podle tohoto zákona se nepovažuje užití pro osobní potřebu fyzické osoby, jehož účelem není dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu, nestanoví-li tento zákon jinak.
    (2) Do práva autorského tak nezasahuje ten, kdo pro svou osobní potřebu zhotoví záznam, rozmnoženinu nebo napodobeninu díla.
    [...]

    a poté § 43 odst. 4:
    (4) [...] Autor, který pro své dílo použil technické prostředky podle odstavce 3, je povinen zpřístupnit své dílo oprávněným uživatelům v rozsahu nezbytném ke splnění účelu uvedeného užití díla. Autor může zpřístupnit své dílo, pro které použil technické prostředky podle odstavce 3, i v případě zhotovení záznamu svého díla pro osobní potřebu podle § 30; to nebrání autorovi, aby přijal odpovídající opatření týkající se počtu takových rozmnoženin.

  • 12. 12. 2017 11:01

    P_V

    Oprávnění uživatelé dle §43/4 jsou ty knihovny, citace, poslanci a invalidi, jmenovaní v tom [...]. Pro ty, kdo sem nespadají, platí §43/1. V §43/3 je řečeno, že DRM je něco, co technicky vymezuje, jak se se zdrojem díla smí naložit. Obcházení podle §43/1 pak je jiné než dovolené nakládání.
    Autor "může zpřístupnit" i nad rámec DRM, ale musí to nějak dát najevo, třeba že vydá prohlášení, kterým doplní text na obalu nosiče.

  • 12. 12. 2017 17:59

    Jarda_P

    Je to strasne, jak ti zli kyberlumpove neberou ohledy na majitele obsahu a neustale jim prolamuji jejich spatne navrzene ochrany. Nicmene kdyz ja pouziju klic z ze seznamu, tak nic neprolamuju, protoze to pouze desifruju a tak se prece nedopoustim niceho nezakonneho.

  • 12. 12. 2017 18:03

    j (neregistrovaný) 2a01:8d00:4000:----:----:----:----:----

    Predevsim by ses mel jit zastrelit i v pripade, ze mas doma BR(nebo i DVD) prehravac, protoze ten dela presne to samy.

  • 12. 12. 2017 18:06

    Miroslav Šilhavý

    Autorský zákon, § 43:
    (1) Do práva autorského neoprávněně zasahuje ten, kdo obchází nebo jinak maří účinné technické prostředky ochrany práv podle tohoto zákona.
    [...]
    (3) Účinnými technickými prostředky [...] se rozumí [...] technologie [...], která je při své obvyklé funkci určena k tomu, aby zabraňovala nebo omezovala takové úkony ve vztahu k dílům, ke kterým autor neudělil oprávnění, jestliže užití díla může autor kontrolovat uplatněním kontroly přístupu nebo ochranného procesu jako je šifrování, kódování nebo jiná úprava díla nebo uplatněním kontrolního mechanismu rozmnožování.

  • 12. 12. 2017 21:29

    Jarda_P

    Do práva autorského neoprávněně zasahuje ten, kdo obchází nebo jinak maří účinné technické prostředky ochrany práv podle tohoto zákona.

    Tak jednak ja do niceho nezasahuju, ja

  • 12. 12. 2017 21:30

    Jarda_P

    Do práva autorského neoprávněně zasahuje ten, kdo obchází nebo jinak maří účinné technické prostředky ochrany práv podle tohoto zákona.

    Tak jednak ja do niceho nezasahuju, ja vezmu verejne znamy klic a dekoduju. Jednak ty prostredky zretelne nejsou ucinne.

  • 12. 12. 2017 21:41

    Miroslav Šilhavý

    Což je přesně to, o čem hovoří odstavec 3, "nebo ochranného procesu jako je šifrování, kódování nebo jiná úprava díla".

    Zákon tedy zjevně počítá s tím, že ten tzv. "účinný prostředek" může jít obejít, ale staví takové konání do protiprávní roviny. (Slovo "účinný" zde není od toho, aby vyjadřovalo míru úspěšnosti, ale ve smyslu "zapnutý" nebo "zapojený" (prostředek)). Ale myslím, že nejste tak hloupý, abyste to nechápal a i kdyby, tak to není účinná ochrana před postihem (v tomto případě mám na mysli účinnost ve smyslu "míra úspěšnosti"), neb ignorantia iuris non excusat.

  • 12. 12. 2017 18:15

    Miroslav Šilhavý

    Jardo, Vaše ironie postrádá vtipnost, protože podobně byste mohl říct, že smíte odnést cokoliv z neuzamčeného bytu, nebo vzít na ulici volně stojící bicykl. A mohl byste jít ještě dokonce dál: mohl byste říct, že ty běžné dveřní zámky jsou špatně navržená ochrana.

  • 12. 12. 2017 21:33

    Jarda_P

    Ne, to bych nemohl. Mohl bych rici, ze si na ulici muze kdokoliv okopirovat volne stojici bicykl nebo v neuzamcenem byte cokoliv okopirovat, napriklad obraz nebo skrin. A az si nekdo bude chtit okopirovat moji skrin, tak staci zazvonit a nejak se domluvime.

  • 12. 12. 2017 21:35

    Miroslav Šilhavý

    To ale není docela pravda. Okopírováním připravujete autora o část poplatků (zdůrazňuji "o část" - samozřejmě ne o všechny), takže je to podobné, jako byste z toho kola odmontoval "jen" zvonek, protože stojí málo.

  • 12. 12. 2017 22:21

    Miroslav Šilhavý

    Z hlediska zákona je. Někoho poškozujete, je jedno čím. Škoda (resp. podle nového OZ "újma") je pak umenšení Vašeho majetku. Když si můj film koupí 99 lidí namísto 100, tak je 1 % z tržeb moje újma. U zvonku je pak újmou jeho cena plus cena montáže.

    Ale to už se asi dostáváme do vod, kde se moc neorientujete. Pak totiž ještě existují tzv. nemajetkové újmy, které i přes jejich nehmotnost lze vyčíslit.

  • 13. 12. 2017 8:55

    j (neregistrovaný) 2a01:8d00:4000:----:----:----:----:----

    Silhavej, ja bych chtel videt toho soudce, kterej by nekoho odsoudil za to, ze si okopiroval moje auto ... timto verejne prohlasuju, ze kdokoli si chce okopirovat moje auto, klidne muze.

    Nehlede na to, ze tatar jako ty nemuze vedet, ze to lidi zcela bezne i delaj. A nejen lidi jako jednotlivci, delaj to firmy, naprosto vsechny a ve velkym. Kopirujou napady/vyrobky/... proste naprosto vsechno. Ne dneska nebo vcera. Par desitek tisic let. Protoze prave KOPIROVANI je ZAKLAD lidsky civilizace.

  • 13. 12. 2017 8:56

    Miroslav Šilhavý

    V pořádku, až nějaké auto navrhnete / vyrobíte, můžete dát možnost ho okopírovat.