Názory k článku
Slax se naučil automaticky připojovat disky
-
Slax má pár věcí, co jinde nenajdete. Z uživatelských aplikací například xlunch, což je spouštěč programů pro Alt+F2 (jsem taky autorem). To že je Slax stejný jako Debian z pohledu balíčků je můj cíl. Protože díky tomu ho můžou používat lidi co znají Debian.
Co se týká vnitřností, používá Slax AUFS, díky kterému se i při běhu z read-only media jako je CD či DVD chová jako plnohodnotný zapisovatelný operační systém (jde měnit naprosto všechny soubory, a změny se ukládají do tmpfs), a troufám si tvrdit že v tomto směru udává Slax již desítku let standard, protože tenhle setup je taky můj výmysl.
Jedním příkazem (savechanges) je pak možné veškeré změny uložit do snapshot souboru, který funguje jako modul, dá se tedy jednoduchým nakopírováním ke Slaxu přidat, a všechny změny jsou po každém rebootu opět součástí systému.
V neposlední řadě umí taky bootovat po sítí (pxe, ipxe) takže může naběhnout plnohodnotné GUI prostředí z 0.8MB ISO obrazu.
-
Dobrý den,
je to hezky shrnuté, ale nedovedu si za tím představit use cases. Spouštěč programů má nějaké výhody, nebo je to jeden další?AUFS / savechanges / PXE mi napovídá, že by to mohlo být zajímavé např. pro kiosky? Nebo jaký je toho hlavní účel?
V čem je výhoda vlastní distribuce oproti tomu se pokusit kontribuovat např. do Debianu?
-
asi to rescue usb flash disk (kdyz si treba pridam jeste ntfs-3g ?), ale i ty kiosky by to mohly vyuzit (pri spousteni z CD, dvd na bezdiskovem stroji) .. mne napada ze Slax na to jde z druhe srany spektra nez Knoppix (ten ma na dvd iso prakticky vsechno podstatne takze na fleshusb je rovnou vse), je to mala instalace ihned pripravena k pouziti (jsou tam uz ty broadcom drivery na wifi ?_ a kdyz to clovek spousti z usbflash, usije si minimalisticky linux na miru ktery ma stale pri sobe a je to rychlejsi nez treba pouzit netinstall z instalace debianu ?
-
Jenda (neregistrovaný)
Co třeba jako záchranný live systém? Tam automount vyloženě nechci a že je to one-man-show mě taky zas tak netrápí, protože bariéra pro přechod je dost nízká.
Osobně teda používám http://www.system-rescue-cd.org/ (taky one-man a taky nemá automount :), ale občas mě štve, že je postavené na Gentoo, takže něco si doinstalovat téměř jistě znamená kompilovat.
-
volani.tk (neregistrovaný)
Ve firměn se z historických důvodů používá Hiren's BootCD a ty DOSové miniprogramy například pro kontrolu disků. Ale Hiren's se už nevyvyjí. A pak se používá CloneZilla (která ale prý neumí měnit velikosti oddílů při některých operací či co).
Mě na hodně věcí stačí Lubuntu :) Ale je pravda že gparted a gnome-disk neuměl některé věci..
Memtest tam je též..Možná by stálo za to nějaký článek kde by bylo porovnání a nějaké tipické používání.
ddrescue atp. :) -
LDASCZ (neregistrovaný)
Tak Hirens boot CD se nevyvíjí? To jste k tomu přišel kde? Já mám teda za to, že je stále ve vývoji a má toho stále co nabídnout. HIRENS JE STÁLE VE VÝVOJI!
Gparted bych si troufl říct, že je ve o hodně ve předu oproti jiným. Některé věci? Např? Nenarazil jsem na případ kdy Gparted selhalo či nemělo danou funkci. Hlavně Gparted je nejlepší v live usb, kdy nemá šanci něčemu odporovat a oproti win s**či je to o hodně přívětivější prostředí a má co nabídnout. Hlavně vidí vše na disku. Win disk tool je nepřívětivý, neumí v podstatě nic a neukáže ti některé skryté složky. A hlavně to prostředí je tak odporné a hlavně nepřehledné.
Gnome disk jako takovej pro základní věci jako připojit, odpojit, automount (které občas blbne) či zadat aby vždy se to načítalo pod třeba rootem či jiná nastavení je to super. Na to tam je a také bych byl nerad, kdyby to nějak překopali. Zase bych se opřel do vin kdy jejich tool je mezi gparted a gnome... ovšem stím, že neumí ani jedno a je to k hovnu.
-
Slax už se nedá považovat za one man show distro, protože staví na Debianu, je to v podstatě čistý debian, který běží nad vrstvou AUFS. Mnou přidané features (diskutované v jiném příspěvku) jsou tedy jen takové nadstavba, díky které to všechno běží z CD nebo USB, ale finální systém je Debian s minimem kosmetických zásahů.
-
Tomasova prace je/byla x let soucasti vsech live dister, veci jako aufs, squashfs-lzma, atd... v dobe kdy meli distra stare unionfs prisel Tomas s pouzitim aufs patchi do jadra, v dobe kdy ostatni pouzivali squashfs(-gz) podporoval (nejen financne) vyvojare squashfs-lzma, postupne presli ostatni live na tento model...
Druha vec je, ze zamereni Slaxu je na live rezim, modularnost a multi-persistenci... to jsou veci co Debian nechce/nevyuzije, kdyz ani nechce delat Live s instalatorem...
