Názory k článku
Slovensko na čele krajín s nedostatkom talentov v Európe
-
Vláda na to ale má vliv. Např. v aktuální polotickoekonomické situaci dost zahraničních firem kompletně stoplo finance do poboček na Slovensku a neobjednáte už ani kancelářskou židli. Tedy není to žádný náhlý odchod, spíš takový quiet quitting. Zvenku to není vidět, ale z firmy už nejdou peníze do místní ekonomiky, nezvyšují se mzdy, a když někdo odejde, tak na jeho místo dalšího nehledají. Vyždíme se zbytek, a pak se to tam zavře. Okolo jsou země, kde dává větší smysl investovat.
9. 3. 2026, 10:47 editováno autorem komentáře
-
Podla statistiky ma Boris vyssie pravdu, aj ked individualna skusenost moze vyzerat trocha inac.
Treba vsak povedat, ze vstupom do EU sme vstupili do Schengenu a zrazu nebolo potreba viz a pracovnych povoleni. Vsetci co chceli to vyuzili.
No a tento problem sa netyka len Slovenska. Napr. baltske krajiny preto nazyvaju "Spojene balticke vymiraty". No a oni tam Fica nemaju.
-
No a oni tam Fica nemaju.
No Fico, Orbán, Vučić, Babiš... Všechno je to stejná balkánská mafie, která dokáže zhnusit vzdělaného člověka tak, že uteče do kulturnějšího a kultivovanějšího prostředí, kde každodenním folklorem není nová zametená kauza rozkrádání veřejného majetku. Fico není ničím výjimečný, takoví jsou všude, ale v některých zemích se je daří za jejich činy odsoudit a zavřít. -
L.Stříbrný podporovatel
Logicky, protože za Mečiara nebylo Slovensko v Schengenu. Když nebudeme porovnávat hrušky a jablka a zaměříme se na historii po vstupu do EU, tek je korelace jasná: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-stredni-evropa-slovenske-talenty-odchazeji-do-sveta-stat-se-je-nesnazi-lakat-zpet-269523
První velká vlna nastala v letech 2007 a 2008 po nástupu Fica v roce 2006. Pak se do trochu zklidnilo. V toce 2012 nastupoul znovu a vládl až do roku 2018, do toho spadá druhá vlna 2015 - 2020 (konec měl Pellegrini). Pak to opět spadlo (dost možná i kvůli Covidu). Data jsou do roku 2023, takže situaci po jeho opětovném nástupu 2023 moc nezachycují, ale přesto je 2023 opět vzestup.
-
2008-2009 bola financna kriza, tak bol dost problem najst si zamestnanie aj pre domacich, nie to pre cerstveho imigranta. A ked sa prepustalo, prvi isli novacikovia z vychodnej europy, domaci posledni.
2020-22 bol covid, to bol problem ist aj do susedneho okresu, nieto emigrovat.
9. 3. 2026, 12:33 editováno autorem komentáře
-
tie cisla su riadne skreslene, kedze vacsina ludi co odide do eu tak sa v tych statistikach neobjavuje
nikto nemoze brat vazne cislo 4460 z roku 2004 :)
toto su oficialne cisla vystahovania, ktore nehovoria nic o tom kolko v danom roku odislo ludi zo slovenska pracovat do zahranicia. samozrejme niektori sa vratia, ale niektori nie a mnohi sa oficialne "vystahuju" roky potom co realne odidu -
Jsou v Brně, Dejve.
I ajťáci?
Jsou v Brně.
I strojaři?
Jsou v Brně.
I stavaři?
Jsou v Brně, Dejve.
A co studentky humanitních oborů?
Jsou v Olomouci, Dejve.Pokud se mají vrátit, tak A) Musí je odradit Brno (s cenami nemovitostí se snaží)
B) Musí je přilákat Slovensko (platy jako v Brně?)Ostatně soudím, že stačí oslavit Den české vlajky, netřeba prznit Slovenskou pomocí AI.
-
Tak evidentně se tento problém netýká jen SK, ale prakticky celého světa (48% u Číny vs. 83% u Německa, CZ 61% je 4. nejlepší ze seznamu)... Čím to asi bude? Penězi asi ne, když DE je jen o 4% lepší než SK, a lidí je tam 15x tolik (uvažuji, že velmi talentovaných lidí bude v DE cca 8 mil., na SK 500k). Možná by bylo lepší ty děcka nahnat zpátky ven, nebo do nějakých kroužků, ideálně se jim opět začít věnovat, než jim vrazit do ruky mobil, aby měli zájem i o něco jiného než socky. Ale to by bylo vidět až tak za 10 - 15 let a tam nikdo nedohlédne.
9. 3. 2026, 10:26 editováno autorem komentáře
-
Ano, oni ti mladí totiž slyší jen to, že stačí mít vysokou školu, ale už moc neslyší to, jaká je uplatnitelnost a jaké jsou výplaty. A tak jdou cestou nejmenšího odporu. Což vzhledem k zoufalému úpadku výuky matematiky, kde se strašákem stávají už zlomky a derivace se ze středních škol vypouští, takže na technice se místo techniky učí derivovat, vede jen k představě, že na humanitních vědách to nějak okecám. Ti pracovití pak jdou aspoň na medicínu a strojařina nebo elektro má nálepku "špinavé práce rukama" protože přece nechceme být "montovna" (ale mobil, barák, auto, bazén a další technické vymoženosti by rád každý).
-
Asi jsem to napsal špatně, hlavní příčina je nezájem rodičů o děti a hledání snadného řešení tzn. dám děcku placku a ono se !nějak! zabaví. Mě když bylo mezi 10-15 lety tak mě nejvíc bavila technika (tzn. motorky, kompy) apod.. a tohle dneska děcka nemají. Uvedu příklad známého: má 3 kluky (12-14-16), když se jich zeptám, co je baví, tak neřeknou nic. Když se jich tedy zeptám jestli je baví počítače, tak že jo. Když se jich zeptám, co přesně, tak hry na steamu (což to nás taky bavilo CS 1.6, ale abychom si to mohli zahrát, tak se někdo musel naučit jak udělat server, někdo musel sehnat switch atd..tzn. vyřešit nějaký problém, něco tomu obětovat-naučit se, abychom si mohli zahrát). Když se jim ten komp rozsypal, tak zvládli tak max brečet, že jim to nejde, a šáhli po mobilu a nezájem.
Když se dělo podobné nám (rok 2000-2006), tak jsme se snažili to řešit - tehdy jsem neuměl ani slovo anglicky(9let, němčinář) a musel jsem s pomocí kámoše rozlousknout anglický manuál k základovce, abych si Pentium 2 nataktoval na 450MHz, aby mi tam šli superbiky :-) ). Když jsem řekl někde, že mě baví motorky, tak to znamenalo, že mám doma fichtla rozebraného do posledního šroubku, nebo jsem sháněl na netu články jak to "vytunit" -> obvykle ofocené SM s návody na 5 kanál s karburátorem z JAWY 90. Nebo když se mě zeptali jestli mě baví počítače, tak jsem řekl že jo, a "pyšně" jsem ukazoval webovky, co jsem dělal apod... Mimochodem, nebyl jsem na základce žádný exot, u nás ve třídě (malé městečko v JČ) byla většina kluků - 80%, co to takto měli. Každýmu šlo něco, já se nejvíc vrtal v kompech (protože můj o deset let starší brácha se v nic vrtal a mě to přišlo zajímavé, nebo možná jsem chtěl být jak on :-) ), jiný měl třeba zálibu v modelech, protože jeho táta modelařil, někdo hrál na kytaru a bavil se vlakama - protože táta byl muzikant a mašinfíra atd. ....
Pak se kluků zeptáte, co by tedy chtěli dělat, a konkrétně ten nejstarší řekne, že zvukaře. Když se ho zeptám, jestli umí na něco hrát, nebo jestli byl někdy u nějakýho nahrávání nebo jestli ví co to obnáší, tak je úplně mimo, nikdy to nedělal ani neviděl a prakticky nezájem apod...(což jsme třeba my měli - kamarádi (bylo nám 15) měli kapelu, a tehdá se řešili kde sehnat bedny, komba, tak to znamelo si ty bedny i vyrobit, protože koupený byly drahý)...Nejhorší je, to že dnešní děcka berou i střední školu jako takový kroužek (hlavně ten 16letý). Z průmyslovky (chtěl být strojařem jako táta) ho vyrazili kvůli matice (hloupý není, ale chybí mu ta vůle a smysl pro povinnost, prostě nevydrží se to nadrtit), tak šel právě na toho zvukaře. -
"hlavní příčina je nezájem rodičů o děti" - tezko to objektivne posoudim, ale myslim si ze driv se rodice zajimali o deti asi tak stejne. Jestli dnesni rodic sedi u mobilu, tak predchozi rodic sedel u telky s hokejem. Prostredky jsou jine (socky, hry vs fotbal, modely), ale lidi mozna stejni.
Nevim, ale prijde mi ze nelze posuzovat cele generace podle sveho okoli a sveho detstvi, to je strasne zavadejici.
-
No minimálně zcela jistě jste viděl v okolí nějakého tátu, jak opravuje s klukem kolo, nebo staví přístřešek na dříví, mámě skleník, dědové místo nadávání na sockách opravovali traktůrky, sekačky apod...a ta děcka to viděla, ukažte mi dneska někoho co tohle dělá? Aha vím na youtube je nějaký "hitech-týpek" co si postavil FVE, ok ale většina lidí prostě zpohodlněla, ty movitější zesnobovali (čest výjimkám) a doma vše dělá firma apod... Od koho se to mají učit, odkoukat? Zahradu neseče robě, ale robot. Stromy sázíme jen ty z kterých není odpad (to je hrozná dřina shrábnout listí), kupujeme "bio" (to jsou ty jabka dál od silnice), ale abych si ty jabka natrhal na tom stromě co sázel děda to nee, musím místo něj udělat pergolu s bazénem, nejmíň za milion, abych měl pocit, že nejsem socka. Dle mého názoru je to celospolečenský problém, kde prostě lidi degenerujou pohodlím. Dospělí měli na výběr (protože díky tomu, že je když byli mladí a) někdo je péroval aby se učili, hráli fotbal apod.. b) alespoň viděli, co třeba děda, táta s prstem v nose dokázal a brali to jako fakt, že i běžný člověk dokáže hodně, když chce) což dnešní mládež už tak nevidí -> (rodiče furt v práci, když jsou doma tak koukaj na socky bednu apod, většinou nehrábnou prstem a na všechno volaj někoho)...
-
Dobře ale to jsou mimina, nebo předškolní věk (tam ta péče ještě je, hlavně kvůli maminám na mateřské), to o čem jsem psal je, že předpubertálním a pubertálním dětem (kolem 8, 9 až 16 let) se málokdo věnuje, nebo nejde jim prakticky ničím příkladem. Jak psal pan Poljak, je rozdíl mezi "nestaráním se" jedním a druhým. Mě taky nikdo nikdy (až na domácí povinnosti, a že jich nebylo málo) nezařizoval volný čas tzn. neříkal mi jak si mám hrát (mí rodiče určitě neuměli s PC), ale to neznamenalo, že by mě v té době šoupli před TV ať neotravuju, nebo že by mě nehnali ven, když by viděli, že na kompu dělám jenom "kraviny" tzn. sedím 3 a víc hodin za hrama. Osobně, když máma, nebo táta viděl, že se flákám, tak mě nahnali dělat něco užitečného, např. sekat zahradu, uklízet kolem baráku, o prázdninách na statku, jsem reálně byl zapřáhlý každý celý den (pondělí-neděle i svátky), dle mého věku (když mi bylo 8, tak jsem hrabal listí, seno apod, nosil vodu ovcím, kontroloval jsem, jestli je v silu krmení pro prasata) v 10 už mě břatři zacvičili, abych uměl jezdit se smykovým nakladačem - kydání chlívků, + sekal jsem kopřivy na 1ha rumišti s křoviňákem-> musel jsem umět vyčistit svíčku, namíchat benzín s olejem 2T), ve 12 už mě nechali jezdit samotnýho s traktorem na hnůj -> už jsem komplet zvládnul vykydat a vybílit chlív pro prasata, ve 14 už jsem měl komplet na zodpovědnost sýpku tzn. identifikovat závadu a zavolat někomu, co je třeba opravit, hlídat vlhkost obilí, vážit a počítat soupravy, přehrnovat obilí, aby neplesnivělo a nezapařilo se, a můžu pokračovat dál. I jiná děcka byla podobně zapřažená jako já (alespoň v soft verzi -> tzn. dělám s tátou dříví, s dědou lítám kolem zahrady a záhonů apod..). Z toho plynulo to, že děcka neměla čas vymýšlet blbosti, a hlavně jsme měli v hlavě menší guláš než generace teď (odkazuji se na tvrzení mého známého, učitele ze střední školy, že každý třetí "děcko" má předepsaný antidepresiva, poruchu apod)...Dneska, když vidím jak se to za těch 20 let posunulo, tak se právě nedivím, že země světa prakticky "trpí nedostatkem talentů", ač si osobně myslím, že to jsou čísla vycucaná z prstu a je to jen výsledek výzkumu pro výzkum.
Schválně se koukněte na youtube na videa z třetích zemí, kde na jednu stranu "bohužel", na druhou stranu "je super, co všechno zvládnou" děcka v Indii/Pákistánu/Vietnamu a jinde (mám na mysli videa, jak puberťáci tam opravují staré vrtačky, dělají si na koleni brusky ze starých HDD, dělají na koleni zavlažovací systémy, elektrárničky apod). Ti si myslím, že nás právě strčí časem do kapsy ve všem, ale můžeme si za to svým přístupem/lenivostí sami.
Schválně porovnejte ABC ze 70-80, 90-2000 a je teď vůbec něco jako ABC (na formě online/papír nezáleží)? :-)
-
kopevi "Dobře ale to jsou mimina, nebo předškolní věk (tam ta péče ještě je, hlavně kvůli maminám na mateřské), to o čem jsem psal je, že předpubertálním a pubertálním dětem (kolem 8, 9 až 16 let) se málokdo věnuje"
ne, ja treba na dvore vidim i chlapy hrat vojelbal se starsima, nebo nekdo prosvisti na kole s rodinou od pubertaku po mensi deti.
Asi to je potreba napsat natvrdo - pokud nemas vysledky pruzkumu ktery provedl skoleny sociolog, tak asi nema smyl tuhle debatu vest. Ja v okoli asi vidim neco jineho nez ty, tudiz osobni zkusenost je nevypovidajici a je zbytecne o tom vest jakekoliv sahodlouhe debaty zalozene na tvych vzpominkach z detsvi.
-
Dobře jsme na rootu, úplně sem mé včerejší výlevy nepatří. Máte pravdu, že je to jen plkání za klávesnicí. V mých "bublinách" což je maloměstský život, prostě pozoruji změnu (jak v chování dospělých, tak v trávení volného času a rozvoji dětí). A proto si úplně nemyslím, že se dějí správné kroky abychom měli těch "talentů" víc. Toť vše.
-
Ona je podstatná forma toho nezájmu. Zkušenost otce několika (dost několika) dětí: když nemáte televizi a nenarvete dětem do rukou smartphony, začnou si normálně vyrábět vlastní hračky. A to i ty malé co je jim šest, sedm. Problém dnešní doby ale je, že ten nezájem má formu "na, tady máš smartphone" čímž z toho dítěte uděláte do měsíce totálně odpojenou zombie a jeho aktivní existence prakticky končí. Nejen naše děti by o tomhle mohly vyprávět; co se jejich okolí týká, stěžovaly si na to už několikrát.
A to je to, o čem mluví.
-
Přesně! Doteď si pamatuju, jak se mnou máma v šesti letech vyráběla krmítko pro ptáčky (žádný dva kokosáky od Ládi Hrušky, ale poctivá stříška s podlážkou :-) ). Rok na to jsem sám udělal babičce k Vánocům podobné - pamatujete soupravu DITA Tábor - pilka, svidřík, kladívko, metr? Zabavit děcka fakt nic nestojí a právě tímto by to mělo začínat. Nesmysly se naučí vždycky, něco co se jim bude hodit na to je času málo a včera bylo pozdě.
-
Ako moze 87% zamestnavatelov hlasit problem s najdenim ludi a zaroven: Treba poznamenať, že táto štúdia sa zamerala na manažérov a ich očakávania. Z vlastnej skúsenosti ako lektor môžem povedať, že na Slovensku ľudia hlásia hororové skúsenosti s hľadaním práce: kandidáti posielajú desiatky až stovky žiadostí a na drvivú väčšinu z nich nedostanú ani odpoveď.
Mne sa zda ze je to proste take cucanie si z prsta.
-
"až 87 % slovenských zamestnávateľov hlási problémy s nájdením kvalifikovaných pracovníkov"
no to je tak, ked chcu niekoho okolo 30tky s 20 rocnou praxou s platom na urovni absolventa :)
toto su totalne subjetivne rebricky a v pripade slovenska to plati dvojnasobne kedze velmi vyrazna cast slovakov trpi tzv. komplexom kolektivnej menejcennosti a kritizuju uplne vsetko s tym, ze na zapade podla nich aj ho.no krajsie vonia :)
-
Výrazná časť Slovákov trpí ďaleko vážnejším problémom, než je komplex kolektívnej menejcennosti. Popísala ho pred vyše sto rokmi Božena Slančíková-Timrava aj mnohí ďalší ľudia s pozorovacím talentom.
Čo sa týka rebríčkov krajín EÚ, prakticky ľubovoľný si pozrieš, od infrašruktúrnych, cez ekonomické, hospodárske až po inštitucionálnu dôvoru, dobu dožitia a kvalitu života, Slovensko v ňom momentálne nájdeš blízko chvosta, alebo úplne na chvoste.
Organizovaní zločinci, zlodeji, kšeftári, šarlatáni a štvorkári, ktorým opakovane zverujeme do rúk správu štát a inštitúcií, lepšie manažérske výsledky dodať nedokážu, z veľkej časi ani nemajú takú ambíciu, zaujímajú ich úplne iné veci.
-
Humanoid č. 1264054 - poruchovýBronzový podporovatel
U nás je to to samé a na západě to není o moc lepší. Kdo umí, ten umí, kdo neumí, ten jde do politiky... (to je parafráze).
-
Ak má takmer 90 % slovenských zamestnávateľov a takmer 70 % českých zamestnávateľov problémy s nájdením kvalifikovaných pracovníkov pre ponúkané pozície a zároveň kandidáti na zverejnené pozície posielajú svoje opakované aplikácie zamestnávateľom, na ktoré takmer na 100 % nedostanú od inzerujúcich zamestnávateľov ani len vyjadrenie typu "nemáme záujem" (kandidáti sú ignorovaní na 90–95 %), tak potom je na mieste uvažovania potrebná sofistikovanejšia analýza, všakže? Veľa inzerátov je „testovacích“ alebo na pozície, ktoré firma ani veľmi nerieši („keď sa niekto ozve, tak uvidíme“). Zamestnávatelia v prieskume často označujú „kvalifikovaného“ ako niekoho s presne tou kombináciou zručností, akú majú v hlave... Väčšina reálnych ľudí to nespĺňa na 100 %. Na Slovensku/Česku to ešte zhoršuje malý počet recruitérov na firmu a kultúra „ak nie je dokonalý, tak neodpovieme“. Mnohí „perspektívny zamestnávatelia“ v Bratislave sa pýtajú či „Máte talent?“ — a promptne si hneď odpovedajú... „Talentom ponúkame 1 200 € brutto v Bratislave na pozíciu, kde v Mníchove dostane 4 500 €“...
Takže, potrebná je oveľa sofistikovanejšia analýza. „Nedostatok talentov“ je pekný „titulok“, ale v realite ide najmä o zlý „matching“... katastrofálne náborové procesy... nereálne očakávania... Keď firmy začnú odpovedať kandidátom, zlepšia si inzeráty a reálne budú investovať do ľudí (namiesto sťažovania sa... budú aspoň odpisovať „ďakujeme, ale nie“), čísla 87 % a 61 % by klesli rýchlejšie, ako si myslíme. No ale zhrňme si to... Systémový „g/hosting“ zamestnávateľov (náhradné zamestnávateľské subjekty / prax ukončenia osobného vzťahu s niekým náhle a bez vysvetlenia, odstúpením od akejkoľvek komunikácie) v prostredí „Nesúlad medzi tým, čo firmy chcú, a tým, čo kandidáti ponúkajú“ so subjektívnym vnímaním v prieskume („Máte problém nájsť ľudí?“ Odpoveď „áno“ je lacná...) v situáciách špecifických štrukturálnych príčín (napr. reskilling/upskilling vlastných ľudí, flexibilita pracovného času, vyššie platy, rozšírenie talent poolu)...
Ak chcú napríklad vyriešiť najhoršie obsadzované role v IT/AI „vysnívanými pracovníkmi“, tak si môžu kúpiť „IT/AI androida“ na dostupných trhoch aj s upgrade-om a zárukou... ak tam teda postúpi civilizácia „k tým vysnívaným/hviezdnym moderným zástupcom ľudstva“...
ČLÁNKY DO MAILU