Vlákno názorů k článku
SMS trojan ohrožuje uživatelé Androidu od hawran.diskuse - Netuším, jak přesně probíhá proces "zveřejňování aplikací" na...

1. ano, je to tak
2. ano, prava se kontroluji a aplikace dostane Exception ve chvili, kdy pouzije neco, na co si v manifestu nerekla o prava

A ne, kontroly nemaji nic do sebe. Jak chcete odhalit, ze aplikace dela to co tvrdi a nedela nic navic? Dekompilaci? Projitim kazdeho jednotliveho radku kodu? Vzdyt to je NP problem. Podle me je spravne reseni 'testovano na lidech'. Nekdo se spali, pri odinstalaci rekne ze je to podvodna aplikace, automat v Google zareaguje a aplikaci stahne. A kdyz ne, tak hodnoceni aplikace bude pod bodem mrazu a nikdo ji nebude instalovat.

ted mi doslo, ze na prvni otazku jsem neodpovedel nejlepe :). To co je videt z marketu je nacitano z manifest souboru, ktery je zaroven pouzivan pro vynuceni opravneni. Nemuzu si tam tedy vymyslet nejake hlouposti.

Ta aplikace je skodliva jen v takovem bananistanu jako CR, kde operator neuznava reklmace a tvrdi mi nemuzem nic delat ty k*ot* za* polib nam p* ....
V civilizovanych zemich se to reklamuje, zjisti se, ze je to podvodnik a dane cislo operator proste odstrihne a basta, trestni oznameni poda sam a na podvodneho operatora proste nezasle penize s oduvodnenim a mozna i podanim trestniho oznameni, ze mu vznikla skoda, nebot slusny operator zakaznika haji a ne ze se bude tvarit, ze on nic, on jen prenasi vodu ...

Ohledně bezpečnosti se stačí inspirovat u konkurence. Při použití vhodného jazyka (Java, cokoliv z .NETu) lze analyzovat bytecode, a vyloučit možnost, že aplikace volá nepovolené funkce. Když to zkombinujete se sandboxingem (například přístup jen k vlastním souborům aplikace) a interfacem pro předávání dat mezi aplikacemi (například permissions pro přístup ke kontaktům), rizika se minimalizují. Dále je dobré vynucovat digitální podpisy, aby bylo jasné, kdo za kódem stojí (ať je koho zmáčknout, když aplikace dělá co nemá).

Vždyť to tak i je. Aplikace pro Android jsou napsané v Javě a nemohou volat nic v API, aniž by to měly v manifestu a uživatel to neodsouhlasil. Problém je v tom, že když uživatel odklepne "Odesílání SMS", tak nelze předpovědět, zda to bude 1000 SMS na draze placená čísla. To se dá prakticky jenom heuristickou nebo lidskou analýzou a to Google nedělá (na rozdíl od Applu a MS).

Sandboxing Android samozřejmě dělá — jak u Javy tak u nativních aplikací (protože ty stejně musejí volat Javu přes JNI). Pokud zkusíte odeslat SMS z aplikace, která to nemá povolené, Java vám vynadá, že ta třída neexistuje, protože ji nedokáže naimportovat, jelikož nejste v příslušné unixové skupině (osobně vyzkoušeno). Ta aplikace ale má povolené odesílání SMS, takže z hlediska systému dělá to, co má povolené. Jako windowsák byste už mohl vědět, že tyhle ochrany jsou značně nedokonalé, protože spoléhají na to,ž e uživatel není blbec ;-)

Digitální podpisy samozřejmě Google používá taky, ale těmi stejně nikoho nezmáčknete, protože není žádná globální autorita, která by mohla ověřovat totožnost. Proto můžete používat podpisy, jejichž certifikáty si sami podepíšete, resp. u Apple je podepisuje Apple, ale kontroluje se prakticky jenom platnost e-mailu.

Pro Android jsem nepsal, ale pokud vím, tak Native Development Toolkit poskytuje mimo jiné jistou verzi libc.

Apple i MS to řeší tak, že se platí za účast v programu vývoje. Samozřejmě pokud je kreditka kradená, je to problém. Ovšem i pak je tam strojová i manuální analýza bytecode, kterou musí aplikace projít (minimálně u MS).