Vlákno názorů k článku
Správce aplikací Snappy umožní instalaci několika verzí stejné aplikace od MaT - Ne, neznám "to". Když chci do své distribuce...

Ne, neznám "to". Když chci do své distribuce nainstalovat "basic" aplikace, tak jsem právně strašně vděčný za balíčkovací systém, protože to zvládnu jedním příkazem - apt install vlc gajim libreoffice... Jo, může to pak nějakou dobu trvat, ale to už to nemusím celou dobu hlídat a po instalaci jedné věci přemýšlet, co jsem to ještě chtěl nainstalovat dalšího...

Tím se to dost liší třeba od jednoho nejmenovanného majoritního systému, kde bez využití nějakých speciálních nástrojů nemůžete ty instalace ani nějak zřetězit. Nainstalujete jednu věc, ta se instaluje třeba pár minut, když je to něco většího - a pak můžete teprve instalovat něco dalšího. Jinak Vás ten instalační program toho dalšího také může poslat do háje, že už přeci nějaká instalace běží... To samé při odinstalaci...

Trochu se obávám, že tyhle Flatpaky a Snapy nás jenom vrací zpět...

Ano, asi se hodí mít způsob instalovat některé věci, které nejsou v repozitářích - navíc je to asi fajn i pro ty, co ten software vyrábí, že s tím možná nemají tolik práce. Někdy se může hodit mít šanci od něčeho nainstalovat tu nejnovější verzi, protože než to "probublá" do repozitáře, může to trvat.

Ale jaký je třeba zrovna "usecase" pro to, instalovat si dvě verze VLC? To jsem nějak moc nepochopil.

Navíc bych měl k příspěvku (a teď nevím, jestli se to ještě může takhle do komentáře) i určité stylistické výhrady. Na to, že je to jen pár vět, si je mohl po sobě autor také přečíst a trošku je ještě "vyšperkovat". Co ta kostrbatá vazba "jako jedno z nejlehčích řešení je použít"? Proč ta čárka před "jako"? Dvě věty hned po sobě, které v podstatě začínají "Tento správce aplikací". Vůbec je v tom textu na malém prostoru nějak moc ukazovacích zájmen - tento, to, tato...

> Ale jaký je třeba zrovna "usecase" pro to, instalovat si dvě verze VLC?
A proč zrovna VLC? Zrovna klokan výše uvedl docela dobrý důvod třeba pro Blender, který pokud vím teď dost překopává uživatelské rozhraní. Sice ty změny budou nejspíš super, ale asi je lepší učit se nové věci až po dokončení aktuální práce, zvlášť když má deadline…

Flatpak a Snappy mají nějaké nevýhody (přirozeně – berou jinou variantu kompromisu), ale zrovna řetězení instalací by tu problém být neměl.

A s trochou snahy by to mělo jít i na Windows, i když tam je to komplikovanější, protože každý instalátor se může chovat jinak a nemáte tam repozitáře…

Naprosto souhlasim az na vyjimku - kontejnerove instalatory nas nevraci zpet. Defacto virtualni masinu pro kazdou aplikaci! Jen si to predstavte. Linuxovy svet zase predbiha M$. Jen si nejsem jisty, jestli ve spravnem smeru... :(

> Naprosto souhlasim az na vyjimku - kontejnerove
> instalatory nas nevraci zpet. Defacto virtualni
> masinu pro kazdou aplikaci! Jen si to predstavte.
> Linuxovy svet zase predbiha M$. Jen si nejsem
> jisty, jestli ve spravnem smeru... :(

Microsoft ve směru kontejnerů také postupuje. Myslím, že od verze 1809 by mělo být k dispozici API pro práci s kontejnery (a spouštění aplikací v nich) za pomoci Hyper-V, čehož zřejmě bude využívat Docker (ale podle dokumentace to má řadu omezení).

Osobně nejsem kontejnery implementovanými prostřednictvím virtualizace moc nadšený, protože je pak problém provozovat jiné virtualizační platformy.

Pak tu je Device Guard (izolace důležitých procesů prostřednictvím virtualizace), ale jelikož na jeho provozování nemám hardware, tak o něm víc nevím :-).

Jasne, ale myslim ze si uplne nerozumime. Ja nemam nic proti kontejnerum samotnym, podle me je to v urcitych situacich velmi uzitecna technologie, to vubec nezpochybnuji. Me desi to protlacovani kontejnerovych instalatoru, ktere podle me v masovem meritku prinesou vic negativ, nez tech kladu.

Jaká konkrétní negativa? Pro uživatele to přináší lepší ochranu proti nedůvěryhodnému software, pro vývojáře a baliče je to mnohem snazší, než muset cílit na N různých dister, každé v M různých verzích. No a to, že se všechno nenas*re do /usr ale každá aplikace se instaluje odděleně taky není na škodu.

Zmínil bych ještě jedno pozitivum. Když teoreticky všechny balíčky přesuneme tímto způsobem do Flatpaku nebo Snapu, zůstane nám neměnný a tím pádem snadno testovatelný systém, který se nerozbije jen proto, že jsme přidali repositář, který nahrazuje půlku původního systému. Nemusí to být ani půlka, stačí nějaká často používaná knihovna, kterou si jedna aplikace potřebovala aktualizovat.

Kontejner rozhodně není "defacto viruální mašina". Sice se to tak občas přirovnává, ale zrovna v tomto případě je ten rozdíl zásadní: VM pro každou aplikaci si lze těžko představit, ale kontejner? Proč ne?

souhlas ze kontejner je (v podstate/kontextu) opak virtualizace, nicmene ze si lze predstavit "VM" pro "kazdou" aplikaci ukazuje "Qubes OS" ten dokonce nedela virtualizaci ala qemu nad systemem, ale o uroven niz pres xen vedle systemu primo na zeleze...

Qubes OS nedělá separátní VM pro každou aplikaci (samozřejmě, lze jej takto použít), ale pro každý kontext:

* Prohlížení pochybných stránek a internetové bankovnictví – stejná aplikace, jiný kontext.
* IDE, konzole, grafický editor a prohlížeč – různé aplikace, stejný kontext.

> nedela virtualizaci ala qemu nad systemem, ale o uroven niz pres xen vedle systemu primo na zeleze...

Rozdíly mezi Xen a QEMU tu jsou, ale ten popis je spíše zavádějící. Xen běží nad Linuxovým kernelem. Zvlášť v QubesOS se na Xen lze dívat trochu i jako na mikrokernel. Linuxový kernel je pak framework…

> nicmene ze si lze predstavit "VM" pro "kazdou" aplikaci ukazuje "Qubes OS"

Dik, ja ho neznal. Vyzkousim, treba zmenim nazor.

Ano je tam rozdil, jede primo pod spustenym jadrem, neemuluje se tedy HW, nepouziva Hypervizor. Ale, i tak pro rozjeti koncove aplikace potrebujete zbyly subsystem. Vlastne je to virtualni system. To je podle me hodne a odpoved na Vasi otazku proc ne (alespon z meho pohledu).