Porovnání balíčkovacích systémů RPM a Deb

Jestli mu trvá instalace lokálního balíčku přes 15 sekund, tak má kamarád něco shnilého ve své instalaci Fedory.

To mi připomíná volání po sjednocení dister …

Zlaté Windows? Jako v čem? Že balíčkovací systém nemají pro jistotu vůbec?

Takže jinými slovy ti vadí něco, co vlastně vůbec nemusíš řešit? =) Když není nějaký balíček v repozitáři tak ano, musíš ho stáhnout a nainstalovat ručně… stejně jako ve Windows všechny aplikace.

A myslíš to upřímně?

Balit software do vice baliku neni takovy problem: http://unix.freshmeat.net/…cts/releaser

Pokud jste si nevšiml, balíčky RPM už dlouhá léta odkazují na API (tedy soname, jmenuje se to AutoReqProv), nikoliv jméno balíčku. V DEB se jméno balíčku přímo odvozuje od API (tedy soname), takže jde o argument irelevantní.

Jestli vám přijde rozumnější mít balíčky s přibalenými závislostmi, mě to lepší nepřijde.

Tím jen postoupíte od „pekla závislostí“ k „peklu bezpečnostních děr“.

Zatímco v Linuxu stačí bezpečnostní oprava jediné knihovny z centrálního repozitáře, ve Windows nebo v Linuxu vedeném ve stylu „balíčky se závislostmi“ musí všichni dodavatele vašich aplikací sledovat bezpečnostní problémy všech svých komponent a reagovat na ně, a i vy musíte pravidelně kontrolovat a instalovat aktualizace ze všech zdrojů vašich dodavatelů.

Svět Windows dobře ukazuje, že to nefunguje. Stačí nainstalovat jedinou aplikaci s přibalenou děravou verzí knihovny, a můžete mít smůlu.

RPM je pro masochisty. Ve SLES jsme si s RPM balíčky užili tolik srandy (kolize verzí v různých repozirářích, instalace kdejaké hlouposti zabere desítky minut googlení nějakého repozitáře nebo přímo závislých balíčků, atp.) že jsme raději přeinstalovali všechny servery na Debian. Práce s RPM se s jednoduchostí „apt-get install“ nedá srovnávat :-)

Jak řekl Gavin, jak můžeš srovnávat apt-get s RPM, to snad už třeba yum s apt-get ne?

jeho srovnání bude určitě objektivní když plantá tyhle věci :-D PS: apt-get je vymatlanej blbeček , každý kdo použil cokoliv jiného to ví, i většina deb like lidí používá apitude , apt-get nesahá pacmanu nebo yumu ani po kolena

To já zas srovnávat nechci a nemůžu, jelikož sem se s deb distribucemi moc nesetkal, co se mi dost líbilo bylo emerge a pacman, ale na yum sem si už natolik zvykl, že změna nepřipadá v úvahu.

Asi jsem to nenapsal úplně srozumitelně a nebyl jsem zřejmě pochopen.

Chtěl jsem poukázat na to, že Debian a systémy od něj odvozené většinou mají kvalitní centrální repozitář a v drtivé většině případů stačí napsat „apt-get install“ a nový software je nainstalován. U exotičtějších programů je třeba přidat nějaký repozitář, případně stáhnout a nainstalovat .deb balíčky, ale většinou s tím není žádný problém, protože tvůrci těchto balíčků je udržují kompatibilní s centrálním repozitářem.

U RPM balíčků není problém v balíčkovacím systému, ale ve způsobu jakým ho jednotlivé distribuce používají. Čehož extrémní příklad je zmíněný SLES, který nemá žádný centrální repozitář a nějaký „yum install“ je tedy úplně k ničemu. Ano, můžu si sednout k serveru s krabicí originálních DVD, nebo si ty DVD nahrát na disk, apod., ale jakmile je cokoliv z tohoto těžce proveditelné (a hlavně v době internetu nepohodlné), nebo potřebuji nainstalovat software který na originálních médiích není, či potřebuji novější verzi, apod., pak instalace čehokoliv připomíná porod (viz. ten předchozí příspěvek). Nehledě na to, že RPM balíčky přímo pro SLES jsou k dispozici málokdy a člověk se musí spokojit s variantami pro OpenSUSE apod. Dnes už to vypadá, že se situace u systémů využívajících RPM balíčky zlepšila, ale co si pamatuji (prakticky jsem se se systémem využívajícím RPM už nějaký pátek nesetkal), tak vždy byly problémy s roztříštěností a vzájemnou nekompatibilitou repozitářů pro různý software.