Ono by šlo přidat do porovnávání mnohem víc balíků - Kingsoft Office, Corel WordPerfect Suite, Calligra Suite, SoftMaker Office, ThinkFree Office... Ale to už není prakticky v lidských silách rozumně sestavit a ani následně vstřebat. Proto jsou v tom srovnání jen tři balíky.
Jenom na zabití to bylo do chvíle, kdy jsem to změnil v registrech a po čtrnácti dnech se to vrátilo zpátky. Od té doby je to na bolestivý zabití, aby si to autoři měli čas užít.
A od chvíle, kdy jsem potřeboval udělat merge dvou větví v SVN, kde byl i .xls dokument a v obou jiná verze, je to na extra pomalý a velmi bolestivý zabití. Ono to totiž kupodivu ani neumí otevřít dva soubory se stejným jménem, který jsou v různých adresářích... :Q
Ale palec nahoru za padání, dneska zatím 2x Excel a 1x Word.
Spíš jsem slyšel o něčem, co se používalo v Asii. Odsouzence přivázali za ruce a za nohy k mladýmu bambusu. Jak bambus rostl, za několik dní ho roztrhl. To by můžná bylo delší a mělo by to něklik přechovných etap, jako vyzkloubení ramen,... A hlavně, bezobslužně, plně automaticky a nezávisle na napájení a jejich technoloiích. Protože v skrytu duše doufají, že až jednou dojde na jejich mučení, bude to řídit stroj s widlema.
Takže každý BFU musí mít doma server s widlema a platit si admina s papírem od M$, aby se to samo neresetovalo, nebo složitě hledat nastavení? Operační systém je na počítačích proto, aby zajistil běh aplikací, ne proto, aby je svévolně ukončoval kvůli vlastnímu resetu.
Včera jsem instaloval kámošovi Lubuntu na novej noťas. U widlí byto znamenalo ruční postahování instalaček, ruční instalaci každýho programu, po každým restart, automatický stažení update, restart. A pak ručně smazat instalačky... U LUbuntu stačilo zadat region, klávesnici, rozdělit diskuy a hodit uživatele. ZA 20 minut otevřít správce aplikací, v seznamu naklikat používaný aplikace do košíku, pak jedno kliknutím heslo roota a všechno proběhlo automaticky. A aplikace byly hned k dispozici a bez resetu. Až se M$ jendou dostane na takový level, můžeme si promluvit o restartech (ty se u mě dějí jenom při update jádra, aplikace to v klidu ustojí a grafika se dá resetnout pomocí init 3 a init 7 bez toho, že bych musel zabíjet servery a daemony).
Stačí to nastavit; server ani admina nepotřebujete. Navíc není důvod to nastavení měnit. Defaultní restart po třech dnes totiž má dobrý důvod. Dokud nějaká aplikace používá komponentu, která byla vyměněna, tak chyba jaksi není opravena. To vám asi poněkud uniká, když necháváte běžet po updatech daemony, aniž byste se ujistil, že to nezpůsobuje bezpečnostní problém.
Po každé instalaci restart? Proboha proč? Vždyť k tomu většinou nebývá důvod. I těch pár restartů, které se při instalacích ještě dnes vyžadují, bývá většinou způsobené leností autora setupu.
Jak jsem psal, jde o omezení zděděné z nějaké prastaré verze. VBA je v Excelu minimálně 20 let, a objektový model kopíruje model aplikace, který je zřejmě ještě starší - dost možná má kořeny někde v Multiplanu. Bohužel zpětná kompatibilita neumožňuje to nějak jednoduše změnit. Ale jak jsem psal, můžete si prostě pustit dvě instance Excelu.
Takhle jsem to řešil, ale efektivita práce je následující:
Data v XML:
1. Merge, automaticky (předchozí vývojáři na projektu byli vychovaní Mrkvo$oftem, takže tohle je v životě nenapadlo)
2. Commit
Data v ODS:
1. Zamknout cílový dokument
2. Otevřít oba soubory, roztahat každý na jeden monitor
3. Přetahat data metodou Control + cizí, Control + vlastní
4. Uložit
5. Commit
Data v XLS:
1. Zamknout cílový soubor
2. Přejmenovat lokální kopii zdrojovýho souboru
3. Otevřít cílový soubor
4. Otevřít prázdný Excel
5. V prázdným Exelu otevřít ručně soubor s kopií zdrojovýho souboru (workaround pro otevření v jiným okně)
6. Přetahání dat
7. Uložení
8. Zavření obou Excelů
9. Smazání kopie zdrojovýho souboru
10 Commit
Takže efektivita kulhá na čtyři nohy a ještě na ocas.
Do FS mas aplikovanou jinou uzasnou ficuru ... omezeni na 255 znaku v ceste. Pricemz samy widle to omezeni respektuji jak kdy a jak kde => uplne klidne se ti povede takovou cestu vytvorit, ale budes mit celkem zasadni problem, stim pak neco udelat. Trebas smazat ten soubor je temer nadlidsky ukon.
Ve Windows mají soubory název a příponu. Win32 sice umožňuje vytvořit soubor bez názvu, ale protože GUI by default přípony neukazuje (což je asi první věc, kterou znalý v GUI člověk po prvním přihlášení vypne), má GUI také zabudovanou tuhle restrikci.
Pokud vytvoříte soubor se stejným jménem do 15 sekund po smazání toho předchozího, zachová se file creation time. Resp. to tak fungovalo ve Windows XP. To chování má dobrý důvod, a dá se změnit.
http://support.microsoft.com/?kbid=172190
No právě tohle je neštěstí. Jméno souboru je jednou jméno souboru. Ať už obsahuje cokoliv mimo znaků se speciálním významem. pak to dopadne tak, že se widle nezajímají o obsah souboru a spustí cokoliv s příponou .exe jako aplikaci...
Soudný člověk udělá hned po nainstalování widlí jednu důležitou věc, zapne zobrazování přípon. Ono to je totiž nepoužitelný. Běžná situace - používám na všecny obrázky třeba Irfana nebo XnView. Ikony všech obrázků jsou pak naprosto stejný. Jak rosliším obrazek123.jpg z foťáku v rozlišení 8mpx od obrazek123.png s rozlišením pro web, když jsou ve stejným adresáři? Jak poznám soubor trojskykun.mp3.exe od trojskykun.mp3.acc?
Bez přípony je identifikace souboru neúplná a hňupy, co to zakazují jako default, patří kastrovat. Je to jako nepopsat v autě, který tlačítko je od mlhovkya který od vyhřívání zrcátek.
Windows samozřejmě nespustí cokoliv s příponou .exe jako aplikaci, pokud ten soubor není ve formátu PE. Podobně nelze cokoliv s příponou .jpg dekódovat jako jpg :)
Souhlas, přípony souborů by měly být vidět. Jinak typ souboru poznáte podle ikony, případně podle popisu ve status baru (ovšem status bar je tuším by default také vypnutý).
Jo, tohle je dobra ficura. Jsem si uz rikal, ze by bylo hezke vyrobit na Linuxu zip archiv. Byly by tam stovky az tisice souboru s nekolika megabyty mezer. Jmena by byla ve stylu nahodne_jmeno.jpg:nahodne_cislo. No a pak uz by zbyvalo to jen poslat nejakemu widlakovi, at si to rozpakuje. Mel by disk plny mezer a neslo by to vymazat.
Jeden ze smrtelných hříchů programátora je omezení uživatele kvůli implementačním detailům. To se prostě nedělá, a to ani v případě, že architekt projektu strávil poslední rok intenzivním čucháním toluenu za asistence produkt manažera.
Když to nejde jinak, měli by ti idioti prostě otevřít každý dokument v jiné instanci programu a stejná identifikace dvou souborů by pak vůbec ničemu nevadila, protože každá intance má svůj oddělený virtuální paměťový prostor. A nikdo by s navíc nestěžoval, že všechno lítá do jednoho okna. Ale Henry Ford to říkal správně, "myšlení je ta nejtěžší práce, proto to tak málo lidí dělá"...
Jenže další smrtelný hřích je rozbít kompatibilitu se staršími verzemi. Na Excelu jak známo běží většina známého vesmíru, takže každá změna může způsobit div ne planetární katastrofu :)
Každý dokument v jiné instanci programu znamená vyšší spotřebu paměti. Navíc to problém neřeší, právě naopak. V Excelu může uživatel i makro pracovat s více sešity.
Nicméně pokud vám to tolik vadí, není přece problém si otevřít víc procesů ručně.
No mně se líbí, jak má L.O. na každou hrůzu MS implementace dobrou výmluvu.
Když má MS takovou starost o zpětnou kompatibilitu, proč nemám ovladač k velice rozšířenému USB skeneru, který jsem koupil k WinXP 2 roky před uvedením Win7 ?!?! ..
Mno mně to žíly netrhá, chodil tenkrát s 32 bit Linuxem, chodí i dnes s 64bitovým Linuxem. Prostě jsem k těm widlím koupil nový a ten předešlý dal tam, kde fungoval, funguje a bude fungovat .. na rozdíl od Windows.
Jenže to jde jen o 1000Kč. Existují i jiné periferie za mnohem delší peníze a díky skvělé strategii kompatibility MS jsou jen dvě možnosti: buď držet k tomu PC s již nepodporovanými XP nebo periferii vyhodit a vysolit pálku za nové.
Teď jsme to řešili s nějakými profi audio/video kodek kartami. Fungovalo to jen pod winshitem .. takže naše rozhodnutí je jasné: koupit HW náhradu, která funguje pod Linuxem. Bude to podporované déle a fungovat lépe. :)
M$ si už našel ve slovníku, co je to kompatibilita? Protože formát souborů se verzi od verze stejnýho programu liší...Takže tohle neobstojí.
jinak to vyskakování oken, když se děje něco na pozadí, je obruz. Právě se mě tady updatovala Java :( a během první věty jsem 3x koukal, že píšu do jinýho okna (Ask! toolbar shitware jsem naštěstí neodklepl). Nešlo by to jenom pomocí nenápadnýho upozornění jako v Gnome, který nezíská fokus bez zásahu uživatele? Je to fakt na zabití.
Ostatně, dneska už jenom ten booot na čtvrtý pokus mě vytočil doběla.
U které MS aplikace se formát dat liší verzi od verze? Navíc ve světě IT je zvykem zpětná kompatibilita, nikoliv dopředná. Ono totiž těžko v Excelu 2007 (nebo 97) zobrazit sparklines, které MS zavedl v Excelu 2010.
http://chandoo.org/img/2010/sparklines-in-pivot-tables.png
Od nějakého updatu WinXP dál nemohou aplikace vynutit focus, a místo toho blikají na taskbaru. Když se ale otevírá nová aplikace, pochopitelně by otevírá nad těmi stávajícími. Nebo snad chcete, aby se aplikace pouštěly pod stávajícími okny?
Vy bootujete na čtvrtý pokus? Tak to upřímnou soustrast.