Vlákno názorů ke zprávičce Starlink touhle dobou očekával 20 milionů uživatelů, zatím jich má jen milion a půl od Pan Kachna - Možná tenhle projekt zkrachuje a budeme zase moct...

Díky Starlinku se na ty fotky mohou podívat i lidé, kteří by jinak neměli šanci se k internetu připojit. Kromě toho mají přístup k mnohem důležitějším datům, než jsou fotky oblohy.

Přelétávající satelit možná naruší úměleckou hodnotu fotografova díla, ale informační hodnota, ať už je jakákoli, zůstane ve směs zachována.

Takze bys statisice lidi odrizl od internetu, aby par hobiku melo na svych mazanicich o tecku mene.

Nejde jen o hobíky, ale vadí to především profesionálním astronomům. Dá se dohledat spousta článků v odborných i běžných médiích, kde se vysvětluje, jak velké problémy ta konstelace způsobuje. Významně to zasahuje do pozorování oblohy.

Ja v tom vasem linku zadny velky problem nevidim. Je to dost strucne, ale zaver je, ze existuje efektivni workaround.

1. Ne tečka, ale čára přes (většinou) celý snímek.
2. Nejen pár hobíků, ale také všichni profesionálové.
3. Oblastí, kde je satelitní připojení jedinou možností, není až tak moc - a už vůbec ne z pohledu toho, kolik je tam lidí.
4. Satelitní připojení tu bylo i před Starlinkem, rozdíl je v tom, že tohle je varianta, která cílí na masy a na využití pro zábavu (a v tom, že k tomu používá řádově více družic a řádově jasnějších). Takže mluvit v tomto kontextu u astronomů pohrdavě o "hobících" a ignorovat, kdo je cílovou skupinou toho připojení, je poněkud pokrytecké.

Tvrdit, ze tohle je "pro zabavu" je taky pekny faul. Ja znam osobne dva lidi, kterym prave starlink umoznil praci na HO a mene dojizdeni. V newspeaku by se dalo rict, ze snizil jejich uhlikovou stopu, coz je vec, za kterou se dnes cela spolecnost(alespon na oko) honi.

Vždycky se najde někdo...

Taky si mohli koupit chatu někde jinde.

Pokud bys ale tu jejich uhlíkovou stopu porovnal s jejich podílem na uhlíkové stopě Starlinku, tak to bude hodně velký nepoměr - v neprospěch Starlinku!

Tak porovnavej. A zkus prosim zapocitat, ze vsechny ty satelity tam nejsou jen kvuli tem dvema lidem.

To uz prakticky nejde "koupit si chatu nekde jinde". Protoze i nove developerske objekty na stale bydleni v obydlenych oblastech na to kaslou. Takze si hodte kostkou.

"Ja znam osobne dva lidi"

Tak timhle bych radsi neargumentoval ... protoze tohle je zarna ukazka jaji lenosti a neschopnosti.

Muzes to misto nejapnych urazek nejak rozvest? Za jakou cenu dokazes privest do jakehokoliv mista v CR 100 Mbit internet?

tie satelity majú nulovú uhlíkovú stopu? Na RDP nepotrebuješ 100MBit. Moderný človek na samote v lese nemá zrovna nízku uhlíkovú stopu.

A jakou maji satelity uhlikovou stopu?

A jakou maji satelity uhlikovou stopu?

Ty satelity se na oběžné dráze jen tak z ničeho nic objeví? Nebo že by tam byly odjakživa a my je teď najednou začali využívat?

Vsechny rakety co ty satelity vynesly spalily dohromady 15 tisic tun paliva. Muj kolega diky nim rocne usetri tunu paliva. Staci 10 let a 1500 takovych pripadu(to je jedno promile uzivatelu) a jsme na nule.

"Staci 10 le"

Jasne, a ten satelit tam bude litat vecne ... az tedy na tu drobnost, ze tech +- 10let je na nizke obezne draze tak maximum a kdovi jestli ze?

A jak tu zaznelo ty rakety, a dalsi infrastruktura nestoji nic.

Takze to mame vyrobu satelitu, vyrobu nosne rakety, vyrobu infrastruktury, vyneseni satelitu, provoz infrastruktury atd. Jsme si jisti, ze jsme usetrili lidstvu uhlikovou stopu? ;-) Treba ve vysledku ano, ale rozhodne to bez radneho pocitani rict nelze.

Jestli neni lepsi, aby se homeofficar prestehoval a priroda (obloha) zustala neponicena. Dost mozna se sam homeofficar chtel prestehovat do luna nedotcene prirody a aby to mohl udelat, tak jiny kus prirody zprznil.

Nic neni zadarmo, vse je nutne vazit. A jakmile se do argumentu prida ekologie, tak je nutne vazit sakra dobre.

A co vyroba nahradnich dilu do aut, novych aut, materialu na vystavbu jineho typu pripojeni, kolik to usetrilo v namorni doprave, pri nasazeni u prirodnich katastrof....

Jestli neni lepsi, aby se homeofficar prestehoval

A jeste lepsi pro planetu by bylo, kdyby vyvrazdil pul vesnice, otravil kravy v JZD a pak spachal sebevrazdu. To jsou ale jenom kdyby. Ja mluvil o tom, k cemu REALNE doslo.

Pointa je, ze tvrdit, ze ma Starlink negativni uhlikovou stopu muze jenom clovek, co ma sakra dobry prehled o tom 1.5 milionu uzivatelu, nebo lhar.

Homeoficar ale v hlucne praze nic moc nevyprodukuje a bude vice zrat zdroje nez kolik odevzda.
Homeoficar taky nebude mit na panelaku sanci vyrobit si sam energii nebo si zasazet kolem domu stromy ci plodiny. Nevyuzije nakumulovane sede vody na zalivku ci splachovani zachodu. Nehodi bioodpad na kompost.
Homeoficar zdeprimovany z mesta a neproduktivity v praci bude nakonec bude papkat antidepresiva, rozvede se s manzelkou a bude hodne jezdit za detmi. Cimz bude zanerazovat prirodu a konzumovat dalsi zdroje.

Je nutne veci vnimat v sirsim kontextu.

Mesta jsou efektivni az do chvile kdy tech lidi neni az prilis mnoho. A v cesku neznamena bydleni ve meste automaticky lepsi konektivitu.

15. 9. 2023, 09:58 editováno autorem komentáře

Mozna te to prekvapi, ale ty starlinky rusi i profesionalni dalekohledy v observatorich.
Fascinuje me ze te to nenapadlo.
A ne, automaticke vymazavani car satelitu z fotek neni reseni.

Já doma ani ve vesnici žádnou optiku nemám, LTE u nás běží tak osmimegabitem když opravdu dobře jede a je tu jeden použitelný poskytovatel s 60 GHz wi-fi. Ale to fakt neznamená, že implicitně musím mít potřebu oblohu zadělanou satelity ajkkoliv to (zatím?) za problém nepovažuji. Ale vaše uvažování je taky zvrácené.

Jsme na jedne lodi.

"Na obeznou drahu zatim nedokazeme dostat teleskopy..."

Ale jo, dokazeme, ale tihle tupci netusi, ze 1kg vyneseny na (nizkou) obeznou drahu stoji 1kg zlata. Navic bys to tam musel vynaset po castech a smontovat to = nejmene desitky letu. A jako bonus bys mel pravdepodobnost rekneme 98% ... ze se neco podela tak, ze to nebude fungovat.

Ostatne par kliku kolem se vali dokument na tema SPoF a Webb. Pokud si pamatuju, bylo jich pres 300.

Zajímalo by mě kde jste to vzal. 800KG nákladu stojí přibližně 4.4M USD, což je 5500 USD / kg (zdroj SpaceX, stačí se kouknout na jejich webovky a objednávkový online form -- s tím že při větších nákladech/více letech se určitě půjde dostat níž). Cena 1KG zlata je momentálně 61156.59 USD, což je 11x víc

Hypoteticky mozna dokazeme. Ale dokud to nikdo neudela, a ani neni opravdu rozpracovany plan, tak je to uplne zbytecny smer debaty.

ale vzdělanost a věda tu fungovaly už mnoho století před Internetem
Fungovala, akorát soubor všech znalostí lidstva (i jednotlivých oborů) byl mnohonásobě menší. Dnes by další výzkum bez internetu a počítačů prakticky nebyl možný.

nebýt těch staletí vývoje přírodních věd, neměli bychom dnes ten Internet.
Samozřejmně, ale teď máme jiné možnosti jak se v nich posouvat a nepřijít zároveň o možnosti internetu i tam kde to je všemi ostatními prostředky nesmysl (ať ekonomický či technologický)

teď máme jiné možnosti jak se v nich posouvat a nepřijít zároveň o možnosti internetu i tam kde to je všemi ostatními prostředky nesmysl

V tom se právě neshodneme. Přínos Starlinku pro rozvoj lidstva je mnohem menší než škody, které jsou kvůli němu napáchány. Podotýkám, že mluvím konkrétně o Starlinku, protože jsou tu i jiné implementace satelitního připojení, ale zatím žádná není ani zdaleka tak megalomanská a škodlivá jako Starlink. Internet tu byl, je a bude i bez Starlinku, stejně jako věda a technologie. Starlink není nic, co by mělo pozvednout lidstvo a civilizaci, je to megalomanský komerční projekt, jehož cílová skupina jsou masy a jejich zábava, je zavádějící vydávat ho za něco víc.

Uprimne si myslim, ze je to naopak (Starlink nakonec je a bude v souctu pozitivni, prestoze je to akce zmrda Muska). Ale to neni duvod tvarit se, ze jeho negativni externality neexistuji nebo jsou zanedbatelne.

Proc je Musk zmrd?

myslim, ze je to naopak (Starlink nakonec je a bude v souctu pozitivni

Pokud by to ekonomicky fungovalo, tak by přínos byl snad v tom, že by to zlevnilo náklady na ostatní provoz SpaceX pro jiné subjekty. Jenže jak je vidět, moc to nefunguje a je otázka, kdy investorům dojde trpělivost a jak to pak bude vypadat dál.

Proc je Musk zmrd? Kvuli tomuhle https://www.unz.com/aanglin/elon-musk-v-the-jews-latest-tweets-from-the-frontlines-of-elons-war-against-international-jewry/ ?

14. 9. 2023, 17:16 editováno autorem komentáře

Přínos Starlinku pro rozvoj lidstva je mnohem menší než škody, které jsou kvůli němu napáchány

[Citation needed]

[Citation needed]

A pro to opačné tvrzení, na které jsem reagoval, potřeba není? Hm...

Ze diky Starlinku je Internet dostupny i tam, kde drive nebyl? To tak nejak vychazi z toho, ze i pres pomerne vysokou cenu ma 1.5 milionu uzivatelu. Hm...

"Ze diky Starlinku je Internet dostupny i tam, kde drive nebyl"

Mam ti to dokazovat nebo sam vis ze to neni pravda? Satelitni internet byl k dispozici uz pred 30 lety. Neni to zadna novinka a pokryt je pochopitelne cely povrch planety.

Tech satelitu staci nekolik malo, pokud jsou spravne umisteny.

A stejne jako si to tenkrat platil malo kdo, protoze to bylo drahe, tak si ze stejneho duvodu malo kdo poridi starlink, protoze je to drahe, a ma to pochopitelne i vsechny dalsi neduhy, jako zavislost na pocasi, spatne latence atd atd atd.

1M5 uzivatelu je vzhledem k ivenstovanym miliardam skoro stejny pocet, jako 0 uzivatelu. Nemaji sanci to zaplatit.

> Tech satelitu staci nekolik malo, pokud jsou spravne umisteny.

Geostacionární satelity znamenají roundtrip 4x 40000km + standardní latence internetu, čili se nelze dostat pod 550 ms. Na stahování dat z odlehlých oblastí v pohodě, na interaktivní práci (ssh, hovory) nepoužitelné.

> protoze to bylo drahe

Ve skutečnosti třeba v Evropě to bylo levnější než Starlink. >a href="https:/­/www.lupa.cz/clan­ky/satelit-nemusi-byt-jenom-televize-ale-i-internet/">Tady je třeba článek z roku 2009, terminál stál 12kKč, tarif a 1024/128 kb/s s 5GB FUP a po dosažení omezení na 64kb/s (na rok 2009 relativně low-end, ale ne nějak moc) 1350 Kč/měsíc. (částky v Kč2009, dneska si je klidně vynásob dvěma)

> a ma to pochopitelne i vsechny dalsi neduhy, jako zavislost na pocasi, spatne latence

No právě že Starlink špatné latence nemá, ping do NIXu byl pokud si pamatuju i pod 50ms. Závislost na počasí jsem vyloženě netestoval, ale co provozuju nesouvisející downlink z Ku-band satelitu, tak ten vypadává jenom když je v cestě opravdu extrémní bouřka, řádově 3x za rok na 10 minut

14. 9. 2023, 18:27 editováno autorem komentáře

> škody, které jsou kvůli němu napáchány

A jaké to teda jsou? Já jsem v diskuzi našel zatím dvě:

- trackování objektů zájmu, ať už potenciálně kolizních se Zemí (upřímně závažné kolize se dějí dost málo často na to abych to neřešil) nebo zajímavých pro posílání sond tam (třeba jak se různě přistávalo na kometě a odebíraly se vzorky, tak si představuju že přesně tuhle věc musel někdo objevit koukáním na oblohu)

- rušení radioteleskopů (a deep space komunikace) když přes svazek antény přeletí vysílající satelit

Bohužel ani u jednoho nedokážu odhadnout, jak velký problém to je, myšleno kvantitativně. Představuju si to tak, že v okamžiku přeletu satelitu dojde ke kontaminaci a ten snímek resp. jeho část musíte zahodit, takže to žere pozorovací čas (resp. při deep space komunikaci musíte zvednout error correction, abyste mohli ztracený kousek dat dopočítat, a tím si omezujete, kolik užitečných dat dokážete přenést). Ale kolik to je? Desetiny procenta? Desítky procent? Třeba u těch radioteleskopů, vadí jen přelet přes hlavní svazek (který má napříč úhlové minuty ta šance že se satelit zrovna trefí je dost malá) nebo i přes sidelobes?

Nebo je tam ještě nějaký další problém?

(ano, sorry, ale amatérské astronomy koukající na oblohu jsem nezapočítal, protože si myslím, že koukají pořád na ty stejné věci a můžou si místo toho pustit Stellarium -- ale můžete mě vyvést z omylu)

upřímně závažné kolize se dějí dost málo často na to abych to neřešil

Nebo máme jen zatracené štěstí, že posledního dostatečně velkého průšvihu jsme se stihli vyvinout a vybudovat civilizaci schopnou, pokud tomu nebudou bránit komerční zájmy, takové objekty detekovat a snad i zneškodnit. (Právě se mi vybavil film Don't look up.) Namátkou z hlavy bych připomněl, že např. Apophis není jen padouch ze Stargate SG1, ale také asteroid, který v roce 2029 prolétne kolem Země ve vzdálenosti bližší, než je geostacionární dráha, a teprve v roce 2013 jsme byli schopni spolehlivě vyloučit srážku při dalším průletu v roce 2036. Ještě v roce 2004 byl odhad pravděpodobnosti srážky v roce 2029 2.7%, to mi u 350m asteroidu nepřijde jako číslo z kategorie "to bych neřešil".

nebo zajímavých pro posílání sond tam

Ono to škodí jakémukoli pozorování vesmíru ze Země. A ne, představa, že všechno budeme pozorovat jen z oběžné dráhy, není reálná. Nemluvě o tom, že Starlinky škodí už i pozorováním z té oběžné dráhy (včetně HST). JWST tenhle problém nemá, ale za cenu jiných omezení (výrazně vyšší náklady a praktická nemožnost servisních misí a z toho vyplývající podstatně kratší předpokládaná životnost).

Třeba u těch radioteleskopů, vadí jen přelet přes hlavní svazek (který má napříč úhlové minuty ta šance že se satelit zrovna trefí je dost malá) nebo i přes sidelobes?

Co jsem o tom četl, hlavní problém je narůstající celkový šum, což je principiálně větší průšvih, protože ten je v podstatě trvalý, takže když překročí určitou hranici, znemožní efektivní pozorování prakticky trvale.

protože si myslím, že koukají pořád na ty stejné věci a můžou si místo toho pustit Stellarium

Asi nemá smysl někomu, kdo to nikdy nezkusil, vysvětlovat, jak moc se může lišit pohled na Jupiter dva dny po sobě a vlastně i v průběhu jednoho večera - a nebo třeba i Měsíc jen proto, že je trochu jinde terminátor a lepší atmosférické podmínky. Takže to zkusím přirovnat k tomu, že by někdo amatérskému cyklistovi doporučil, že si místo ježdění venku může pustit závod v televizi, nebo amatérskému hudebníkovi, ať si místo hraní pustí koncert v rádiu. Ale tyhle věci jsem opravdu nemyslel, když jsem mluvil o škodách.

65 milionu let nic, asi tak 50 let jsme schopni s tim pripadne neco udelat, ale zrovna ted do nas praskne nejaky objekt, co se zrovna nekolikrat schoval za satelit, ktery tam jeste pred par lety nebyl. Jestli je to fakt vec, ze ktere mame bobky, tak proc ty dalsi tisice satelitu nevadi? Ja chci zakazat vsechny, bojim se vyhynuti. I kDYbY tO ZaCHrAnILo JeDEn LidSKy ZiVOT!

Za 65M let rozhodně ne nic. Docela dost. I v minulém století jedna událost srovnatelná s jaderným bombardováním, jen naštěstí o pár minut minula aglomerace.

> Ještě v roce 2004 byl odhad pravděpodobnosti srážky v roce 2029 2.7%

Zrovna nedávno se na hackernews řešilo, že ty pravděpodobnosti jsou nějak blbě. Nemám dostatečné znalosti oboru, ale jenom z této diskuze už máme dvě tělesa ~350m s 3% pravděpodobností v průběhu ~desetiletí -- to by člověk čekal že tak jednou za 100 let by mělo něco nabourat, a ono nic (jediné co znám je Tunguska, která byla řádově menší). Jak často se tyhle věci dějou? Našel jsem seznam na Wikipedii, což mě docela překvapilo, že to je častěji než jsem čekal, ale teda 350m nemá nic (jo, pád do moře by se mohl nezjistit). A fakt bude někdo tohle odklánět? Nebo je cílem evakuovat lidi z regionu (ale přesné místo na Zemi moc předem asi předpovědět nedokážeme, když jsme rádi, když vůbec předpovíme jestli to kamkoli na Zem spadne)?

A až bude technologie na predikci a odklánění (fun fact: možná díky investicím do kosmického výzkumu, ke kterým SpaceX dost přispělo), tak můžeme Starlinky zrušit (jasně, politicky neprůchodné, ale stejně tak je politicky neprůchodné Starlinky teď nezavádět).

A furt jsem se nedozvěděl, jak moc to teda škodí v tomto vyhledávání těles. (to není přímo výtka na tebe, ale čekal bych, že když s tím má astrokomunita problém, tak se tu o tomhle objeví nějaký odkaz s rozborem typu „vyhledáváme tak a tak, kontaminuje to takovým a takovým způsobem X % dat“, chápu že realita může být složitá na vysvětlení lidem co nejsou z oboru)

> a snad i zneškodnit

To je hodně hudba budoucnosti. Ví se vůbec jak by se to dělalo? Kdysi jsem to zkoušel počítat a přišlo mi, že i výbuch 50Mt bomby nezmění dráhu dost.

> Co jsem o tom četl, hlavní problém je narůstající celkový šum, což je principiálně větší průšvih

Ale v tomhle budou „neviditelné“ geostacionární satelity podobné nebo ještě horší, protože na rozdíl od lokálních Starlinků (které mají směrovatelný svazek, jsou jenom 400km vysoko a nad územími kde se nedohodli vysílání vypínají můžeš si udělat zónu o velikosti řádově ČR kde bude ticho) svítí na celé kontinenty. A stejně se mi to moc nezdá, když je to frekvenčně úplně jiné pásmo (chápu že „přímý zásah“ ti může zahltit vstupní zesilovač, ale obecný šum okolo?).

> Takže to zkusím přirovnat k tomu, že by někdo amatérskému cyklistovi doporučil, že si místo ježdění venku může pustit závod v televizi

A taky na mnoha místech musela cyklistika „průmyslovým“ zájmům ustoupit ;)

A fakt bude někdo tohle odklánět? Nebo je cílem evakuovat lidi z regionu (ale přesné místo na Zemi moc předem asi předpovědět nedokážeme, když jsme rádi, když vůbec předpovíme jestli to kamkoli na Zem spadne)?

Uvidíme. Pokud budeme o riziku vědět 20-30 let dopředu, je to docela dost času něco vymyslet, když bude vůle. A jestli to dopadne jako v tom filmu, tak si to holt asi zasloužíme.

To je hodně hudba budoucnosti. Ví se vůbec jak by se to dělalo? Kdysi jsem to zkoušel počítat a přišlo mi, že i výbuch 50Mt bomby nezmění dráhu dost.

Proto se dělají experimety jako ten nedávný se sondou DART. Možností je víc a čím dřív budeme o nebezpečí vědět a čím přesnější a úplnější budeme mít data, tím větší bude šance s tím něco udělat.

A furt jsem se nedozvěděl, jak moc to teda škodí v tomto vyhledávání těles.

To by asi bylo lepší zeptat se někoho, kdo se tím zabývá. Vyhledávání těles už dnes není ta romantika jako za starých časů, dnes je to analýza přehlídkových snímků oblohy a nové asteroidy a komety se běžně objevují v době, kdy mají zdánlivou jasnost 19m a méně. To znamená, že se bavíme o snímcích s tak dlouhými expozicemi, že při současném tempu bude za chvíli v podstatě vyloučené, aby nebyly družicemi výrazně zasažené.

a nad územími kde se nedohodli vysílání vypínají

Tohle je podle všeho další z dohod, které SpaceX nedodržuje (podobně jako ty proklamace o snížení jasu satelitů). SpaceX se snaží samozřejmě v rámci PR vystupovat jako dobroděj, který dělá vše možné i nemožné, aby těm otravným astronomům vyšel vstříc, ale realita je bohužel hodně odlišná.

Bych si dovolil podotknout, ze SpaceX jas satelitu opravdu snizuje:
JUNE 22, 2023 "Despite being four times larger than the original Starlink satellites, the new “Mini” version is fainter." - a to tak ze nejcastejsi hodnota klesla o 6 magnitud.
Druha vec je, ze tech satelitu pribyva extremnim tempem. Ale rozhodne bych netvrdil ze v tomhle smeru SpaceX nic nedela.
https://skyandtelescope.org/astronomy-news/the-newest-and-largest-starlink-satellites-are-also-the-faintest/#:~:text=In%20summary%2C%20the%20design%20changes,may%20present%20a%20greater%20challenge.

"Despite being four times larger than the original Starlink satellites, the new “Mini” version is fainter."

Po dosavadních zkušenostech si dovolím pochybovat, jak dlouho jim ta dobrá vůle vydrží. Protože u těch původní sice po stížnostech také (s velkou publicitou) snížili jas - aby po nějaké době zjistili, že jim to snižuje efektivitu komunikace a (už bez publicity) se vrátili zpátky k původní verzi.

A nejaky zdroj na to ze se vratili k puvodni verzi?

A nejaky zdroj na to ze se vratili k puvodni verzi?

Např. tady: These satellites, like several hundred before it, are version 1.5 of the Starlink design. Those satellites lack visors that SpaceX installed on satellites in 2020 to keep sunlight from reaching reflective surfaces on the satellites and thus reduce their brightness as seen from the ground. The visors were not compatible with the laser intersatellite links installed on the V1.5 satellites.

Další problém je zmíněný v diskusi u toho článku na S&T: It's important to note that even if Starlinks appear to be fainter at operational altitude of 480 km, they'll still be much brighter while raising their altitude (and not employing brightness mitigation). And while it might seem that's not a big problem, since individual satellites only take a few weeks to raise altitude, the fact is that there's a new batch going up monthly or nearly so, so there will always be dozens of satellites that are at lower altitudes and not fully operational, and thus not employing the brightness mitigation. Podotýkám, že to není jen dočasný problém, při průměrné životnosti 5 let a 42000 satelitech (to je číslo uváděné samotným Muskem) bude potřeba posílat nahoru asi 160 satelitů týdně jen na přirozenou obnovu.

V neposlední řadě to v tom článku z nějakého záhadného důvodu přepočítávají na výšku 1000 km, přestože skutečná operační výška bude necelá polovina. Nemluvě o tom, že satelity, které měřili, jsou "v2 Mini", plnohodnotné v2 budou výrazně větší.

15. 9. 2023, 09:52 editováno autorem komentáře

A stejně se mi to moc nezdá, když je to frekvenčně úplně jiné pásmo (chápu že „přímý zásah“ ti může zahltit vstupní zesilovač, ale obecný šum okolo?).

Když jsem teď hledal reference k těm visorsatům, narazil jsem i na články na tohle téma, na které jsem předtím zapomněl. Podle všeho jde o to, že Starlinky vyzařují i na úplně jiných frekvencích, než na kterých by se očekávalo, a to včetně těch, které jsou vyhrazené právě kvůli radioastronomii. Někde jem narazil jsem i na tvrzení, že tím vlastně nic neporušují, protože příslušné regulace se de iure vztahují pouze na pozemní vysílače. Tohle by mohl být primární zdroj, TL;DR shrnutí třeba tady (nebo prostě google na "starlink leaking radiation").