Vlákno názorů k článku
Studenti prestižní univerzity v Americe podvádějí s umělou inteligencí
od jinejmuf - To je dost špatná vizitka pro kvalitu výuky....
-
To je dost špatná vizitka pro kvalitu výuky. Pokud s použitím umělé inteligence dosahují téměř všichni téměř 100% výsledků, zatímco bez použití dosáhnou jen ti poctivější sotva poloviny, asi kvalita výuky nebyla zrovna vysoká a výsledné požadavky jsou také spíše učebnicové. Ukazuje to na to, že řešení úloh nevyžaduje lidskou expertízu, ale stačí jen natrénovaný generátor textu. A že lze vhodnými nástroji získat řešení i bez porozumění zadání.
Typický problém VŠ. Za nás se to řešilo taktizováním ve výběru otázek a cíleným učením se zpaměti (ne vždy pochopených) postupů, kde se jen v zadání hledala "klíčová slova", podle kterých se odhadlo, který postup a s kterými hodnotami zvolit. Dnes tenhle odhad s podstatně vyšší úspěšností udělá AI. Každopádně v obou případech student promarnil čas, protože to bylo k ničemu.
-
Pokud s použitím umělé inteligence dosahují téměř všichni téměř 100% výsledků, zatímco bez použití dosáhnou jen ti poctivější sotva poloviny, asi kvalita výuky nebyla zrovna vysoká a výsledné požadavky jsou také spíše učebnicové.
Pokud se na kurz přihlásilo násobně víc lidí než jindy, tak spousta z nich se zřejmě látku nikdy učit nechtěla a chtěli jenom pomocí AI ojebat systém. V takovém případě mi nepřijde úplně fér kritizovat kvalitu výuky.Samozřejmě je otázka, proč tam ty lidi choděj, když ne aby se něco naučili, ale to je úplně jiná diskuse.
-
Mně nešlo ani tak o kvalitu, jako spíš vůbec smysl takové výuky. Jaký smysl má předmět, který lze absolvovat na plný počet bez sebemenší znalosti s LLM, ale s poctivou celosemestrální přípravou bez LLM nedosáhnu ani polovičních výsledků?
Je pravda, že dnešní (placené) LLM dokáže řešit opravdu velmi dobře opravdu komplikované úlohy. Na druhou stranu mi to trochu zavání tím, co jsem zažil na vysoké v matalýze. Ruční počítání šílených integrálů v době, kdy jsme ani z daleka neměli zažité jednotlivé metody. Naštěstí jsme měli i jednoho osvíceného vyučujícího, který nabídl cviko matalýzy v Maple. Tam místo drcení se ručních výpočtů, které by dneska nikdo normální nedělal už kvůli tomu, že je jen otázka času, kdy se někde objeví numerická chyba nebo špatně sepsané znaménko, jsme raději příklady řešili v CAS Maple zadáváním jednotlivých kroků úprav. A u zkoušky jsem tomu rozuměl právě díky tomu, že jsem měl možnost pochopit principy místo několikahodinového ručního opisování příkladů a abstrahovat na úroveň řešení problému místo úrovně psaní číslic.
-
Hmmmm ... na matfyze na skúšku z analýzy ten, kto nemal prepočítaných aspoň 3000 príkladov z Demidoviča, ani chodiť nemusel, príklady na skúške boli riadne "mastné" a len tak hala-bala skúšaním sa vypočítať nedali, na to nebol čas, človek musel byť vytrénovaný ako cvičená opica - bleskovo analyzovať o čo ide, zvoliť cestu riešenia, doraziť príklad, previesť kontrolu ....
Po x rokoch som sa pána docenta spýtal, k čomu to bolo dobré ... odpoveď citujem "aby ste získali hybkosť mysle" ... -
Po x rokoch som sa pána docenta spýtal, k čomu to bolo dobré ... odpoveď citujem "aby ste získali hybkosť mysle" ...
Na jaderce to bylo přesně totéž, Děmidovič na analýzu a Proskurjakov na lingebru. A je to pravda - musím říci, že ten dril člověku doslova přeformátuje způsob myšlení. Vedle fráze "to se snad učí už někde v mateřské škole" to bylo "a jak to víte? Vy jste si tam zkoušel dosadit všech nekonečně mnoho čísel?" - co jsme slyšeli nejčastěji. Pokud jde o exaktní/technické problémy světa, naučí to člověka vidět, co předtím neviděl - jak pokud jde o možné komplikace, tak o možná řešení.
-
a to je přesně ten důvod proč se člověk musí učit věci, které jsou někde napsané, které mi umí spočítat kalkulačka. Nácvikem si musí vytvořit strojový návyk, zlepšit uvažování a dedukci.
To neobelháš. V době AI je vlastně ten nácvik ještě důležitější, AI generuje takové množství věcí, že potřebuješ velmi rychle poznat, že jde špatně aniž bys to podrobně studoval a co nejdřív jí zkorigovat a opravit.
To se týká asi každého oboru, dril a nácvik ti dovolí předvídat slepé cesty a vyhnout se překážkám, splnit cíl je až druhotný problém.
-
Problém ale nastává, když přichází dril komplikovaných příkladů bez dřívějšího alespoň povrchního pochopení metod. Troufám si tvrdit, že diferenciální a integrální počet je první oblast matematiky, kde se student potká s opravdu komplexním problémem, jehož řešení vyžaduje nejen preciznost, systematičnost, soustředěnost a naučené postupy, ale také intuici, zkušenost a nadhled. Ostatní témata SŠ matematiky šla zvládnout většinou jen jednoduchou aplikací daných pravidel podle aktuálního tvaru.
Ten nadhled člověk ale nezíská, když se topí ve skriptech a tabulce základních primitivních funkcí. Naopak ho velmi rychle získá, když si pustí CAS (nemusí to být Maple, teď rád používám wMaximu a stačí) a místo ztrácení se v tom, jak vypadá u per partes derivace jednotlivých činitelů, si prostě zadá příkaz, který per partes aplikuje a on může uvažovat o dalším kroku. Po pochopení kam to vedlo je pak samozřejmě nezbytné to celé začít počítat i ručně a napočítat toho hodně, ale když se člověk zasekne, zase je skvělé moct si jednotlivé kroky s CAS zkontrolovat.
Ve společnosti je sice nějaké Gaussovské rozložení intelektu a je logické, že ten jeho "klobouk" vyjde i u statistiky hodnocení výsledků studentů. Ale dá se s tím manipulovat. Buď uměle snížením nároků, nebo úsilím, když se zvolí lepší a efektivnější výukové metody. A samotný dril bez kvalitní přípravy a kontextu je obzvlášť na VŠ přístup, který dneska dělá učitele úplně zbytečným. Studijních materiálů je na dosah ruky tolik, že učitel není potřeba. Teda tehdy, pokud do výuky nedokáže dát nějaký vlastní přínos, kterým urychlí porozumění materiálům. A to je právě třeba příklad, když dokáže studentům zprostředkovat rychle a efektivně nástroj, jako je CAS.
-
No, domácí úlohy se na ZŠ/SŠ už dávno klasifikovat nesmí. A pokud někomu úkoly u piva matfyzák vysvětlí, aby to pak v písemce uměl, jsem rád. Pokud to za něj vyřeší, nejspíš to pak sám v písemce nedá. Ale jako jo, samozřejmě největší chyba je vůbec nabízet předmět klasifikovaný na základě přípravy, která není pod dohledem. Ale to je myslím jedno, jestli probíhá tak, že to někdo dá za pár dolarů do LLM, nebo někdo jiný za pár desítek dolarů známému.
-
Tak "za vas". Kdyz se zeptam titulovaneho inzenyra ( ve smyslu titulu, nikoliv pracovniho zarazeni) na veci ktere mel vedet z oboru ktery studoval pro sw vyvoj a nezna zaklady je to tez tristni. Ten obor uci kolega na te skole v ramci "kojeni doktorandu".
Ty skoly byly proste vhodne pro lidi typu nalejt pred zkouskou a vylejt po zkousce. Nechapu jak muze clovek s eidetickou pameti bez ukotvene znalosti princiou projit skolou.
-
"Nechapu jak muze clovek s eidetickou pameti bez ukotvene znalosti princiou projit skolou."
To je recnicka ze? Ja to chapu naprosto dokonale, protoze o nicem jinym ty skoly nejsou ... mimochodem sem takovyho cloveka poznal osobne ... den pred zkouskou prolitoval scripta, a nasledne je byl schopen odrecitovat vcetne obrazku a grafu cely. Ze vlastne netusi o cem to je nikoho nezajimalo ... zato se soudruzi docenti rozplyvali z toho jak je dobrej ...
Typicky meli tiaci zdaleka nejvetsi problem s libovolnym labem, kde proste neslo to zapojeni a mereni odrecitovat zpameti a bylo aspon trochu potreba vedet co delaji. Ale on se dycinky nasel nekdo kdo to odmeril za ne.
Ti co veci rozumeli vetsinou tak v prubehu 2-3 rocniku utekli do praxe, protoze zjistili, ze tam jednak budou delat co je zajima a bavi, druhak se nebudou muset dohadovat se stadem blbu, a jeste za to dostanou dobre zaplaceno ...
-
"Ti co veci rozumeli vetsinou tak v prubehu 2-3 rocniku utekli do praxe, protoze zjistili, ze tam jednak budou delat co je zajima a bavi, druhak se nebudou muset dohadovat se stadem blbu, a jeste za to dostanou dobre zaplaceno ..."
Super, takže ti kdo věci rozumí nebudou zabírat místo těm, kdo se to chtějí naučit, případně utrácet za školné ;-)
-
Ti co veci rozumeli vetsinou tak v prubehu 2-3 rocniku utekli do praxe
No, podle toho, jaké lidi celý život v praxi potkávám, bych to opravil na "ti, co si o sobě mysleli, že věci rozuměli..."
Absolvování jakékoli školy není postačující podmínkou pro porozumění danému oboru, ale u technických škol rozhodně platí, že je to podmínka nutná. Ještě jsem nepotkal takového chytráka, který v průběhu 2.-3. ročníku usoudil, že už všechno ví, a pak v praxi by strčil do kapsy bývalého kolegu, který tu školu standardním způsobem dokončil. Z takových lidí mohou být zdatní rutinéři nebo takoví ti bastlíři, kterým věci nějak fungují, ale k optimalitě to mívá daleko - zpravidla velmi daleko. A pokud jde o jejich přístup k řešení neznámých problémů, tak to jedním slovem bývá přímo katastrofa! Jejich největším omezením je jejich nevědomá nevědomost.
-
"ale u technických škol rozhodně platí, že je to podmínka nutná"
Jiste, a ze (nejen)tady tech IT skol treba v prubehu 90' bylo ze? Jo aha, oni se to vscihni naucili sami, bez skol. A nebyt jich, nemas ani zadnej kernel ani zanyho tuxe.
Stredoskolak se pak semnou o existenci stredniku jeste neprel, zato s absoventy VS je to tradice, ti typicky nezvladnou vytvorit pouzitelne heslo ani na 25ty pokus.
-
Ono zjavne (a to už viacerí podotkli) pri tom predmete bol chybne zvolený spôsob hodnotenia/skúšania, v štúdiu nemá byť primárnym cieľom vytvoriť nejaký výsledok (toho bude dosť ešte v pracovnom živote), ale sa pri tom niečo naučiť.
My keď sme mali svojho času bakalárske štátnice, tak boli robené formou "obhajoba bakalárskej práce a odborná debata na témy voľne nadväzujúce na tému práce". To vyzeralo tak, že človek urobil prezentáciu práce a potom každý z komisie pseudonáhodne pichol na nejaké miesto v práci, a položil otázku k danému textu a následne nejakú otázku zo svojho predmetu, ktorá ho pri tom text napadla. Tam musí človek vedieť, ako tú svoju prácu robil, a aj nejaké celkové vedomosti, pri určitej snahe skúšajúceho sa dá ľahko zistiť, či tomu študent rozumie (pokiaľ to okopíroval, ale pri tom pochopil, tak účel štúdia bol v zásade dosiahnutý).
