Názory k článku
Toshiba představila 16TB pevné disky
-
LDASCZ (neregistrovaný)
"Není to úplná novinka. Pokud nás pravidelně sledujete, možná si vzpomínáte, že odhalení 14TB disku Toshiba bylo známo už od září. Tehdy přišla zpráva o tom, že Toshiba po WD a Seagate také nasadí technologii plnění pevných disků héliem, která dovoluje dosáhnout na vyšší kapacity. A 14TB disk řady „MG07ACA“ je první HDD Toshiby založené na tomto základě. Ta vyžaduje speciální hermeticky uzavřené pouzdro, které musí po dobu životnosti zabránit tomu, aby hélium uteklo ven a vnější atmosféra zase dovnitř disku."
Cituju to celé, abych to nějak neosekl a má původní myšlenka nevyprchla.
To svařené pouzdro by mělo garantovat, že za dobu využívání to dřív vzdají mechanické součástky (ať nežeru 5-8 let aspoň?). K úniku dle mého úsudku může dojít jen fyzickým aspektem, nebo výrobní vadou.Abych to sjednotil: to hélium by nemělo za žádných okolností vyprchat a ani nijak měnit fyzické vlastnosti.
-
Bumbác (neregistrovaný)
Myšlenka ti nevyprchala, ale to hélium z toho disku časem vyprchá. A bude to tím fyzickým aspektem. Atomy hélia jsou tak malé, že se v pohodě protáhnou (difundují) skrz ten kovový obal do vzduchu. Cílem tedy skutečně je udržet ho v disku po dobu záruky. Kdyby to nesvařili, tak by tam pro to hélium měli díry jak kráva :-)
-
Petr M (neregistrovaný)
Hélium difunduje, ale co to ta difúze je? Prakticky je to proniknutí jedné látky do druhé vlivem toho, že částice má nějakou kinetickou energii. Ta musí být při difundování do pevné látky o hodně vyšší, než tepelná energie a po proniknutí prvních několika vrstev atomu už se zbrzdí natolik, že nic než ta tepelná energie nezbývá. Takže postup se o několik řádů sníží. Počítal jsi někdy, kolik vrstev atomů Al potřebuješ na výrobu 3mm plechu?
Další věc jsou netěsnosti. Plyn uniká z míst, kde je vyšší tlak do míst, kde je vyšší tlak. Pokud by konstrukce měla při provozu vnitřní tlak řekněme 0,8 atm. a netěsnost nedovolila proniknutí vzduchu, He prostě prakticky unikat nebude (mimo difuze na netěsnosti).
No a v neposlední řadě, co víme o konstrukci? Používaní nějaký speciální povlak uvnitř/vně disku?
-
JVr (neregistrovaný)
Myslím že kapacita asi ne, ale teroeticky by mohl fungovat, akorát by se točil pomaleji. Tedy pomalejší čtení vyšší přístupové doby apod. Obecně ten úkol helia v tom disku je snížit tření.
Ono je ale otázka jak to s tím únikem He v praxi je. Nejsem v tomto druhu fyziky takový expert a z diskuze na Redditu https://www.reddit.com/r/hardware/comments/3az90e/are_helium_filled_hard_drives_reliable_in_the/ jsem nepochytil žádný závěr. Možností je několik - buď to Helium v disku pouze sníží zvoji hustotu, nebo se ustálí na tlaku, který je mimo (tedy atmosferickém), a nebo se začne míchat s okolním vzduchem. Záleží to na více aspektech včetně kvality utěsnění.
Tedy pokud by se do disku teoreticky dostal jiný "bordel" (N2?), tak se ten disk začne více zahřívat. Buď to firmware vyřeší automaticky tím, že sníží rychlost (to by pokud asi probíhalo postupně). Alternativně s tím může fw dělat to, že to pouze nahlásí, a systém s tím pojede dál dokud v tom něco neshoří a nebo to firmware prostě při určité úrovni zablokuje, protože je nebezpečné to dále provozovat (nejpravděpodobnější varianta). -
Jano (neregistrovaný)
S tym heliom je to tak ze sa to s trochou snahy da normalne utesnit. Difunduje to tesneniami nie materialom obalu, takze sa proste pouziju lepsie tesnenia alebo rovno zvar. Podobny problem sa riesi u pristrojiv hlavne hodiniek pre saturacnych potapacov. Tam teda nie je problem helium ako to, ze pri saturacii sa vytvori v hodinkach pretlak a pri vynoreni/deklmpresii chce helium uniknut a hodinky roztrhne. Su tri sposoby ako to riesit... 1 ventil ktory pri dekompresii prebytocny tlak vypusti 2 puzdro sa urobi tak odolne ze dekompresiu prezije a helium tak ako nadifundovalo dovnutra, tak zase oddifunduje von.... no a 3 puzdro sa proste urobi heliotesne... ked to dokazu s hodinkami ktore su navyse normalne rozoberatelne , maju priehladne sklo a maju otocnu korunku ktora vedie skrz puzdro tak preco nie s diskom?
-
Karel (neregistrovaný)
Ne, helium tam není proto, aby se to točilo rychleji. Ono se to ani rychleji netočí, má to stejných 7200 otáček jako většina konkurence. Navíc by to asi na kapacitu disku vliv nemělo, že?
Helium je tam proto, že je pak mnohem větší stabilita hlavičky. A tak můžete vyrábět hlavičky menší, s jemnější mechanikou, lehčí. A do disku se vám pak vejde těch ploten víc. Když tam místo helia dáte vzduch, tak se vám tyhle miniaturní hlavičky rozkmitají. Jejich pohyb nad povrchem pak bude spíše náhodný generátor kmitů, takže vám toho moc nepřečtou. A spomalením nic nevyřešíte, ty hlavičky prostě nebudou stabilní.
-
spimfurt (neregistrovaný)
je tam to helium pod tlakem? tedy pod tlakem vyssim nez okolni? jak ciste musi byt pro provoz? domnivam se, ze pokud pod tlakem neni a pozadovana cistota ne zrovna laboratorni, nebude ten unik zase tak tragicky. urcite bych ho nesrovnaval s beznou zkusenosti s tlakovou lahvi helia.
-
Radovan (neregistrovaný)
A co když je to přesně naopak, že tlak toho hélia je nižší než okolní atmosférický? Potom by se při ohřátí disku tlaky možná i vyrovnaly, ale pořád by nebyl důvod někam unikat, a ten svár by tam byl spíš proti pronikání jiných plynů z okolí.
Jaký minimální tlak je nutný k tomu plavání hlaviček? Viz ta zmínka výše o kmitání, tipnul bych si že pokud plyn řidší než vzduch - helium - přispívá ke stabilitě, tak jeho menší tlak bude v tom směru ještě lepší.
-
Fuki (neregistrovaný)
Preco tam vlastne este stale davaju iba jednu hlavicku co musi behat od kraja po kraj? To nemozu dat proste nad kazdu stopu staticky jednu dedikovanu hlavicku ? Ved to by zrychlilo disk este viac kedze by mohli fungovat paralelne a odpadol by cas potrebny na presun. Jedina mechanicka vec by potom bolo otacanie platni.
-
Jenda (neregistrovaný)
> To nemozu dat proste nad kazdu stopu staticky jednu dedikovanu hlavicku ?
Kolik si tak představuješ, že je na plotně stop a jak velká je podle tebe hlavička?
A dokážeš udělat mechaniku tak pevnou, aby statická hlavička byla stále ve správné vzdálenosti, navzdory opotřebení ložisek nebo teplotní roztažnosti?
-
Fuki (neregistrovaný)
Ty tu dnes dostanes asi infarkt :-D Pozeram ze moj notebookovy harddisk ma 32000 trackov takze 3.5" budu mat o nieco viac. Pri dnesnej 7nm litografii by nemal byt problem spravit tolko hlaviciek vedla seba. A ak by aj nie mozu byt vo viacerych pasoch za sebou takze v tom problem nebude. Skor to vidim tak, ze uz sa do tej starej technologie nikto velmi nehrnie a nechaju ju dozivat s tym co bolo vymyslene pred 30 rokmi a investuje sa uz len do SSD.
-
ET (neregistrovaný)
Bude to skvělá fičura, která zdvojnásobí životnost.
meh, coby z toho pak mel chudak vyrobce, kdyby prodluzil zivotnost disku a prisel o $$$... tak mozna u "enterprise" disku (kde si za to poradne $$$), nebo by to museli forcenout euro-hujeri (ale ti by stejne dostali "napapano" od vyroce a nic by se nezmenilo), tak uvidime :)
-
Petr M (neregistrovaný)
Jak jsi došel na to, že životnost bude dvojnásobná? Můžu poprosit o zdroj toho čísla?
Pokud mám MTBF řekněme 100k hodin provozu a He unikne pod potřebnou hodnotu za průměrně 250k hodin provozu (zvýšení tlaku vlivem oteplení) nebo 500k hodin ve vypnutým stavu, tak tam při nejlepší vůli doplňováním He životnost nezvýším (možná někde na pravým okraji grafu životnosti).
ČLÁNKY DO MAILU
