"Není to úplná novinka. Pokud nás pravidelně sledujete, možná si vzpomínáte, že odhalení 14TB disku Toshiba bylo známo už od září. Tehdy přišla zpráva o tom, že Toshiba po WD a Seagate také nasadí technologii plnění pevných disků héliem, která dovoluje dosáhnout na vyšší kapacity. A 14TB disk řady „MG07ACA“ je první HDD Toshiby založené na tomto základě. Ta vyžaduje speciální hermeticky uzavřené pouzdro, které musí po dobu životnosti zabránit tomu, aby hélium uteklo ven a vnější atmosféra zase dovnitř disku."
Cituju to celé, abych to nějak neosekl a má původní myšlenka nevyprchla.
To svařené pouzdro by mělo garantovat, že za dobu využívání to dřív vzdají mechanické součástky (ať nežeru 5-8 let aspoň?). K úniku dle mého úsudku může dojít jen fyzickým aspektem, nebo výrobní vadou.
Abych to sjednotil: to hélium by nemělo za žádných okolností vyprchat a ani nijak měnit fyzické vlastnosti.
Myšlenka ti nevyprchala, ale to hélium z toho disku časem vyprchá. A bude to tím fyzickým aspektem. Atomy hélia jsou tak malé, že se v pohodě protáhnou (difundují) skrz ten kovový obal do vzduchu. Cílem tedy skutečně je udržet ho v disku po dobu záruky. Kdyby to nesvařili, tak by tam pro to hélium měli díry jak kráva :-)
Hélium difunduje, ale co to ta difúze je? Prakticky je to proniknutí jedné látky do druhé vlivem toho, že částice má nějakou kinetickou energii. Ta musí být při difundování do pevné látky o hodně vyšší, než tepelná energie a po proniknutí prvních několika vrstev atomu už se zbrzdí natolik, že nic než ta tepelná energie nezbývá. Takže postup se o několik řádů sníží. Počítal jsi někdy, kolik vrstev atomů Al potřebuješ na výrobu 3mm plechu?
Další věc jsou netěsnosti. Plyn uniká z míst, kde je vyšší tlak do míst, kde je vyšší tlak. Pokud by konstrukce měla při provozu vnitřní tlak řekněme 0,8 atm. a netěsnost nedovolila proniknutí vzduchu, He prostě prakticky unikat nebude (mimo difuze na netěsnosti).
No a v neposlední řadě, co víme o konstrukci? Používaní nějaký speciální povlak uvnitř/vně disku?