Vlákno názorů k článku
Toyota Prius lze hacknout za pomoci Macbooku od LadaD - pokud někdo myslí, že tahle škatule je high-tech,...

Ja jezdim dlouhodove za 5,3, coz je takovy prumer Priusu II generace. Kdybych nejezdil casto po dalnici (coz jsem v dobe kupovani auta netusil), tak uplne v pohode pod 5 litru na sto. Ukaz mi jine auto stejne velikosti v benzinu (a s automatem), ktere ma podobnou spotrebu. Ale to opravdu neni diskuse na tenhle server.

Co je vtipneho na tom, ze start/stop vypne motor, kdyz zastavis na prednosti? (nevim, jak s tim souvisi predchozi jizda po dalnici).

Mimochodem priorita Priusu jsou nizke emise, ne spotreba (i kdyz to spolu velmi uzce souvisi)

Při jízdě ve vysokém výkonu, například na dálnici, generuje motor spoustu tepla. Teplo je odváděno mimo jiné olejem. Když zastavíte motor, olej přestane cirkulovat, a díky tomu dojde k nárůstu teploty. Proto se doporučuje například po zastavení na benzínce motor nechat ještě nějakou chvíli běžet. Zvlášť se to doporučuje u turbomotorů, kde má turbodmychadlo velmi vysokou teplotu, a olej který ho chladí se může "připéct". Použití start/stop systémů se zvyšuje teplotní namáhání motoru i oleje.
Navíc je každé startování motoru záběrem na baterii, a znovu nastartovaný motor nemaže tak jako motor běžící celou dobu. K tomu se údajně přidává i zvýšené namáhání klikové hřídele.

Žádný z výše popsaných efektů vám nezpůsobí zadření motoru po prvním start/stopu :), ale má to vliv na životnost a spolehlivost vozu. Nakonec podle statistik spolehlivosti ADAC na tom vozy se systémem start/stop nejsou nic moc.
http://auto.idnes.cz/statistiky-spolehlivosti-aut-deq-/auto_ojetiny.aspx?c=A130510_145320_auto_ojetiny_fdv

Proti Priusu v principu nic nemám, ale vůz s maximálkou 180km/h a akcelerací 0-100 za 10.4 sec bych si fakt nekoupil. Ještě tragičtější mi v tomhle přijde Lexus CT200h - údajně "sportovní" vůz.

On je Prius auto určené na závodní okruhy? Nebo v čem je 180km/h a akcelerace 0-100 za 10 sec nedostatečná pro provoz na pozemních komunikacích, prosím?

Nota bene s opravdu hodne dobrou akceleraci z nuly :)

Pokud často cestujete po Evropě, zvlášť při nočních přejezdech Německa rychlost vysoko nad 200km/h oceníte. Akcelerace je zase celkem zásadní při předjíždění.

Ano, ale takovy clovek si snad nekoupi Prius (doufam pro jeho vlastni dobro). Remeslnik, ktery potrebuje prevazet naradi, si taky nejspis nekoupi Hondu S2000.

Ano, jak jsem psal, Prius není auto pro mě. Samozřejmě chápu, že preference jsou individuální. Mě třeba - na Čecha asi netypicky - moc nezajímá velikost kufru, pokud se do něj spolehlivě vejdou zavazadla pro dva pasažéry. Pokud budu potřebovat vozit tři děti, dvě manželky a rakev s tchýní, ocením asi jiný vůz :)

Rozumny, nazor, diky za nej :)

Naopak, vysoký výkon ocením při předjíždění, auta se silnými motory mají i výkonnější brzdy, atd...
Zkrátka, to, že mám v techničáku maximálku 2xx kmph neznamená, že jí každý druhý den dosahuji, znamená to
1. že mám na BEZPEČNÉ předjetí většiny loudalů
2. že díky delší převodovce mám na poslední kvalt nížší otáčky a i spotřebu (srovnej si spotřebu slabého motoru a silného motoru v různých rychlostech)
3. ze stejné rychlosti zastavím dříve, než auto se slabšími brzdami

Proto pak nechápu, proč jsem jako majitel silnějšího vozu penalizován při platbě pojistného, když se technicky vzato chovám bezpečněji :-/

Namísto racionálních a měřitelných argumentů (zrychlení, brzdná dráha, atd..) vytahujete doměnky a dohady založené na hypotetickém předpokladu. Není pán trochu levičák (nebo pojišťovák) ? :-)

PS: někdy se musím usmívat, když jsem svědkem toho, do jakých akcí (předjíždění do ztatáčky, na horizont atd...) se kolikát pouští trouba přede mnou s 2x nebo 3x slabším autem.

:-D pvní odkaz - PR článek (zkrachovalé?) pojišťovny, která v dané třídě (1851 až 2500ccm) má nechutně drahé pojištění - asi snaha o zdůvodnění ceny.
V druhém odkazu se skupiny nekryjí se skupinami pro zákonné pojištění, ale budiž. V textu je citováno, že jde o způsobené nehody, v tabulce jsou pouze nehody, data vypadají být vybrána manipulativně. Vhodné by bylo nehodovost vážit např. tím, kolik vozů je v dané třídě.

Reálné (měřitelné) fakta: motory s objemem kolem 1.9 litru jsou vesměs firemní vozy nebo vozy jezdící na dlouhé trasy.
Co takhle korigovat nehodovost průměrným nájezdem km? Pokud 10 ridicu s vozy v kategorii nad 2.5 litru za mesic urazi kazdy v prumeru 4000km a zpusobi 2 nehody a naproti tomu 20 ridicu s vozy v tride 1.1 az 1.4 ujede za mesic kazdy 400km a zpusobi 1 nehodu, tak kdo ma vyssi nehodovost? V prvním případě vychází 1 nehoda na 20 000 km, v druhém případě 1 nehoda na 8 000 km. - ačkoli na prví pohled vypadá nehodovost 4x vyšší, tak dle jiných kritérií je vlastně 2.5x nižší.

Další měřitelný fakt je zrychlení, brzdná dráha atd. Jsem byl svědkem, jaký předjížděcí manévr "předvedl" důchodce na rovince v lehkem klesani s motorem 1.1 (vybočil zpoza kamionu, začal působit odpor vzduchu, návrat, podřazení, vybočení, předjetí do poloviny návěsu, při zpozorování konce rovinky za 400m na brzdy a návrat zpět), tehdy s 2.5 litrem bych měl kamion za sebou za zlomek času.

Takováto skupina (důchodce z vesnice s motorem 1.1 korejske provenience) má 3 až 4x nižší pojistku než já, WTF ?

Právě naopak, na faktech jsem vystavěl předpoklad. Pojišťovny si našly pro ně jednoduchý a snadný fakt, jak nastavit vyšší cenu pojistného. Jinými slovy: máš na auto s velkým motorem? tak plať!

Zrychlení rozhoduje o tom, zda ten zpropadený kamion bezpečně předjedu nebo ho nepředjedu bezpečně.

Totéž brzdy.

Ano, data vypadají být, protože v dokumendu od MDČR je něco jiného v tabulce a něco jiného v textu (a to ani nezmiňuju, že používají jednotku "bod" při srovnávání nárůstu nehodovosti). Takovýto dokument tvořil spíše někdo z "marketingového" :-) vypovídací hodnota je mrzká.

Faktem je, že na velkých objemech je ujeto více km, pouze jsem se snažil ukázat, že pojišťovny interpretují nehodovost tak, jak vyhovuje jim, a že existuje X dalších kritérií, podle kterých by se dala hodnotit.

A ano, odmítám věřit PR článku pojišťovny direct :-)

Že líp předjedu se 180 koňským dvoulitrem než s 1.1 se 40kW je snad jasné. Ostatní podmínky jsou stejné, stejný řidič, stejná trasa, stené rozhledové podmínky a stejná vzdálenost na předjetí.
A znovvu jsem předvedl na reálném případě, důchodce z vesnice s 1.1 s 3x nižší pojistkou než já svým rizikovým předjížděním ohrozil další 4 účastníky provozu. Tohle není nic jiného, než praxe, žádná teorie z PR oddělení pojišťovny nebo MDČR.

To mi připomíná argumenty proti používání kondomů. Ano, sex s nimi je bezpečnější, ale jejich uživatelé se díky tomu chovají víc rizikově, takže jsou kondomy vlastně špatné :D

Odkazované statistiky byly v prvním případě PR článek v druhém případě slušně řečeno účelová interpretace dat.
Další věc je, že prezentovaná statistika je zkreslená tím, jak je určován viník nehody, mnohem častěji je za viníka označen řidič, ačkoli dle zdravého rozumu je viníkem např. špatný stav vozovky (nepřízpůsobil jízdu stavu a povaze ... bla bla bla ...). V neposlední řadě se není možné dopátrat, zda existuje vztah mezi objemem motoru a tím, že nehoda byla způsobena vysokou rychlostí.
Co se týka předjíždění se slabými motory podobných zkušeností mám víc. Mohli bychom tu takto pokračovat dýl. Zkrátka, pokud sleduju kolem sebe dění na silnici, tak

Stejná spekulace je, že řidič silného vozu akceleraci přeceňuje, a řidič slabého vozu ji nepřeceňuje?

Celou dobu se snažím pouze říct, že takováto interpretace statistik je pro pojišťovnu výhodná. Majitel auta s velkým motorem (asi si nekoupím třílitrový šestiválec na ježdení do kauflandu) nejezdí pro zábavu ale pracovně a zaplatí i vyšší pojistku, neboť "pár tisíc" ročně navíc za pojistku nerozhoduje, potřebuje jezdit a vydělávat. Kdežto u důchodce s 1.1 to může rozhodnout o tom, že se na auto kvůli nákladům vykašle a bude jezdit busem (pojišťovna jde raději s cenou dolů).

PS: asi už jsme se dost odchýlili od téma článku a jeden druhého nepřesvědčíme ;)
PS2: je zajímavé si přečíst o nákladech na plnění v průměru na pojistníka a poté se podívat, kolik platím (rozdíl není v řádech max desítek % reprezentujících slušný zisk, ale v řádech stovek %, k tomu krácení plnění o amortizaci atd... - něco je zde špatně)

Tady je ovšem třeba říci, že vůz s rychlejší akcelerací prostě předjíždí bezpečněji. Ve slabším voze trvá manévr déle, a řidič většinou nemá možnost předjížděcí manévr v případě nenadálé potřeby příliš urychlit.

S bržděním je to podobné. Silnější vozy mají jak lepší brzdy, tak širší pneumatiky. Pokud potřebujete náhle zabrzdit, obojí oceníte.

Bezpečnosti pomáhají i xenonová světla, která mají násobně vyšší světelný tok. Řidič díky nim více vidí, zvlášť mimo osu světel, a navíc vyšší teplota světla snižuje únavu.
http://www.lrc.rpi.edu/programs/transportation/pdf/PAL/PAL2001-vanderlofske.pdf

Argumenty leda tak k pobavení, ale užij si tu rychlost :-)
http://www.youtube.com/watch?v=xx6K7QZRIQQ

Proč vytahuješ rychlost? Snažím se jen vysvětlit, že jsem pojišťovnou za bezpečnější auto šikanován (jasně, snadněji jde oškubat na pojistném podnikatele se čtyřlitrem než socku s Hnujdaj i10 1.1i sport ... :-) )
Za sebe jen dodám, že zatím jsem se svým autem maximálkou ani nejel, ale naopak oproti jiným autům se slabým motorem se mi bezpečněji předjíždí.
A naopak, díky tomu, že se silnější motorizací se na stejný model montovaly lepší brzdy to i hodně dobře brzdí.

Moje zkušenost z Německa je taková, že na třetině úseků je rychlost omezena na 120km/h nebo méně a polovinu cesty jedu v souvisle jedoucích kolonách (v tom lepším případě) a to často i v noci. Tak nevím. A kde jinde při vašem cestování Evropou ještě oceňujete rychlost vysoko nad 200km/h?

Akceleraci Priusu považuji z vlastní zkušenosti na předjíždění za nadstandardně dobrou a to i když je naložený až po střechu. Vy jste ho někdy řídil, že můžete tak dobře soudit?

Některé úseky mají omezení rychlosti, jiné jsou řízené dynamicky (tam zpravidla není omezení v době kdy jezdím). Kolony jsou aktuální spíš přes den, v noci jen pár dní v roce, například na začátku prázdnin.

V noci se jezdí rychle na dálnicích v celé Evropě.

Prius s řidičem má akceleraci 80-120 za 8.4sec, což není nic moc.

„V noci se jezdí rychle na dálnicích v celé Evropě.“ Nejezdí SE, jezdí jenom hovada a naštěstí jich zatím moc není a v těch vyspělejších zemích (tedy ne v ČR a Polsku) za to dostávají pěkné pálky. Mám si snad kupovat závodní auto, abych se taky mohl stát hovadem? Nebo se nám tu snažíte vysvětlit, že i vy jste takové hovado?

O kterých vyspělých zemích je řeč? Pokud jde o Čechistán nebo Slovakistán, tak v těchto zemích je šikanována tzv. vysoká rychlost. Nevím, čím je společensky nebezpečný např. vw passat při 145 kmph a reknem stary peugeot pri 130 kmhp je OK - konkrétně mám na mysli zážitek ze Slovakistánu, kde se na dálnici za slabého provozu a jasného počasí rozhodli zdanit rychlost řidiči zmíněného vw...
Přičemž chování některých řidičů kamionů nebo autobusů (často PL) kdy bez blinkru najedou do levého pruhu je OK? Dost často se mi stalo, že nějaké polské hovado v dodávce nebo kamionu si usmyslelo, že teď je jeho 15 minut v levém pruhu a šel rychlostí 90 kmph předjíždět krajana jedoucího 88 kmph, a vy vzadu, co jedete 130 si to nějak ubrzděte, to je vaše věc.

Takovéto chování si v DE, AT, IT nedovolí, u nás jim to dovoleno je.

Na západ od nás tomu je jinak, Němci častěji penalizují chování než rychlost (spíše mi přijde, že rychlost omezují tam, kde jezdí spousta čechů a poláků - ale to je jen můj dojem).

Chceš li se tedy stát hovado, stačí lehká dodávka s polskou značkou.

Co je hovadského na překročení rychlostního limitu ve 3 hodiny ráno, když na kilometry daleko není jediný vůz? A proč to v Německu není hovadské, a v jiných zemích podle vás ano?

Proto jsou taky cerpadla (stejne jako klimatizace) u Priusu myslim vsecha elektricka. U vetsiny aut se start/stop systemem myslim taky, ale nejsem odbornik na auta.

1) Start&Stop se dá k konfiguraci vozu vypnout
2) Baterie vozů s touto technologií jsou notně naddimenzované (např. 80ah u peugeot 2008)
3) Pokud není baterie v dobré kondici, tak se S&S automaticky deaktivuje.

Jinak spíše souhlas s tím, že S&S více zatěžuje motor... V autě bych ho nechtěl.

1. Jo, při každém startu nebo chiptuningem. #fail

Kupříkladu A6 2.5TDI (rocnik kolem 1999) na dálničních trasách kolem 5.2 až 5.3 - 1.9 s rotačním čerpadlem v A4 kolem 4.5. Zrovna včera s 2.0 TDI v kopcovitém terénu trasa asi 100km relativně neúsporným stylem jízdy za 4.4. Až na tu A6 vše sice v manuálu, ale např s DSG převodovkami má motor nožší spotřebu než s manuálem (srovnávám MT u 2.0 TDI).
Z benziňáků s 1.6 MPI jsem jel hodně kopcovitou trasu za 5.5 - tolik reálná zkušenost.

Pokud jedu na dálnici, tak motor běží ve vyšších otáčkách, turbodmchadlo je rozehřáté (dnes už je motorů bez turba jako šafránu :( ) a po sjezdu z dálnice je dobré nechat turbo dochladit. Jak se takovéto zacházení projeví na životnosti je snad jasné ...

Emise jsou přímo úměrné spotřebě paliva (započítal bych do kalkulace emisí i "náklady" na výrobu elektromotoru, baterií, řídící elektroniky a náklady na náhradní díly - pak oblíbený carbon footprint vyjde dost mizerně) a jako spotřebitele mě zajímá spotřeba paliva, nic víc.

Proto je z mého pohledu hybrid mrtvá technologie, protože mi nepřináší žádný užitek navíc.

Ja jsem jel taky nekolikrat hodne kopcovitou trasu s dobrou spotrebou. Mluvim tady o dlouhodobe (za nekolik let) spotrebe, v mem pripade s vice ridici (casto ridi manzelka). Spotreba na jedne trase je zajimava, ale nevyznamna.

Proč nevýznamná, nekteré z tras jezdím velmi často a předpokládám, že podobná spotřeba by se udržela. Jistě při postávání na červené vlně by byla o dost vyšší, ale přijde mi jako špatné vybavovat auta "technologiemi" jako stop/start, hybrid atd.. jako hotfix na mizernou dopravní koncepci měst.

Srovnáváte hrušky a jablka. Spotřeba na dálničních trasách není to stejné jako spotřeba kombinovaná. TDI není benzín, manuál není automat aj.

Pokud jde o carbon footprint za celou životnost automobilu od výroby po jeho likvidaci, tak zcela dominantní složkou je provoz auta, tedy zásadní jsou právě provozní emise. Mám sem psát, kolik má A6 2,5TDI a kolik Prius?

A tady zkušenosti jiných se spotřebou A6 2,5TDI proti vaším 5.2 litrům:
http://audiklub.cz/forum/tema/12475-spotreba-a6-2-5-tdi-132-kw-quattro

Počítej, že quattro stojí cca 1 až 1.5litru, v případě 2.5 TDI taky záleží na stavu motoru ..

Na dálniční trase pro tebe bude hybrid jen několik stovek kg mrtvé váhy, u které budeš plýtvat palivem na jeho převoz. Výhoda hybridu se projeví při popojíždění v kolonách ve městech (taky jste si všimli, že pokud na některých semaforech dojde k výpadku a jezdí se dle značek, tak zmizí kolony a průjezd je plynulý ?).

Co je prosím myšleno tím, že "quattro stojí cca 1 až 1.5litru"?

Chtěl jsem tím říct, že rozdíl ve spotřebě mezi quattro a FWD verzí (je-li na trhu) je 1 až 1.5 litru v neprospěch quattro.
Jinými slovy, je to cena za to, že auto má quattro (vyjma řady A1, A3 a TT, které mají Haldex, tam je rozdíl nižší).

Nic jako náhodný zkrat neexistuje. A každý systém má svá rizika. Hydraulika také může z různých důvodů odejít.