Canonical zveřejnil výsledky průzkumu hardware, které začal sbírat od 18.04 LTS. Zúčastnilo se ho 66 % uživatelů. 80 % instalací bylo čistých a 20 % upgrade z předchozí verze. 98 % uživatelů má x86_64. Nejčastější rozlišení je 1920 × 1080 (28 %).
Nejvíce uživatelů má mezi 1 – 4 GB RAM (51 %) a 1 – 3 CPU jádra (63 %). Instalací na železe je 41 %, virtualizovaných 18 % a nepodařilo se určit 41%.
(zdroj: slashdot)
Je třeba číst mezi řádky. 20% jsou ti co Ubuntu fakt používají. Zbytek to jen nahodí, prokliká a nejspíš zmaže. Od poslední zprávičky která uváděla 43% železa ( https://www.root.cz/zpravicky/na-zeleze-bezi-jen-43-instalaci-ubuntu/ ) podíl klesl na 41%. Podíl linuxu jako desktopu neustále klesá.
a jak vis ze 20% jsou ti co to pouzivaji a zbytek smaze? "mezi radky" neni moc spolehlivy zdroj.
Haha, si ma rozosmial. Si sa zobudil s rukou v nočníku ? Alebo rovno s hlavou ?
Linux na desktope nikdy nebol, nie je a nebude. Tych 1.5% je štatistická odchýlka alebo skôr úchylka.
Widnows a Linux ľudia opúšťajú len jedným smerom -> macOS prípadne im stačí iOS.
https://www.datamation.com/open-source/top-10-reasons-why-desktop-linux-failed.html
http://blog.michaelamerz.com/wordpress/more-reasons-why-linux-sucks/
http://www.dvorak.org/blog/2016/02/25/why-linux-sucks-and-will-never-compete-with-windows-or-osx/
https://itvision.altervista.org/why.linux.is.not.ready.for.the.desktop.current.html
Je zajimavé, kolik může udělat Lubuntu nebo podobná distribuce pro slabší, multimediálně zaměřený netbook s 2GB RAM. Z počítače, který má s předinstalovanými Windows výkonostní problém zobrazit domovskou stránu prohlížeče (nedej bože spustit prohlížeč a pak video), je najednou svižný a bezproblémový stroj.
takze Linux s par procenty je statisticka chyba a macOS s 2x par procenty je ve sposte domacnosti? ;-)
http://gs.statcounter.com/os-market-share
Podívejte se na USA, Kanadu, UK, Švýcarsko, Dánsko... Situace u nás opravdu není reprezentativní.
niečo reálnejšie by nebolo?
http://gs.statcounter.com/os-market-share/desktop/france/#daily-20170101-20181019
http://gs.statcounter.com/os-market-share/desktop/france/#daily-20080701-20181019
Podotýkam, že ako Linux rastie, tak statcounter vymení sadu serverov, ktorých návštevy meria (svojho času tam boli aj windows update servere)
http://gs.statcounter.com/os-market-share/desktop/germany/#daily-20170101-20181019
Já Linux používám na notebooku už 4 roky. Widle výjimečně na doučování v CéMřiži nebo paření hry, bez podpory winu.
Celý rodině běží na desktopu nebo notebooku Linux. Někteří ani neví co to je. To co znají rozdíl mezi tučňákem a woknama si pochvalují na starých strojích lepší prohlížení internetu.
Žena píše knihy, e-booky, celkově je aktivní na internetu.
Za ty 4 roky si na Ubuntu(GNOME) taky nestěžuje.
Pár dalších známých co mají notebooky nebo kompy jen na obyč surfování a stačí jím přes wine straší verze officů (když LibreOffice nestačí) si taky nestěžují.
Suma sumárum 10+ spokojených obyčejných uživatelů základních basic funkcí počítače si vážně nestěžují, že si jejich systém nedělá co chce, a věčně na ně nevyskakují miliarda oznámení a nemusí řešit bugy při záplatování záplat. Btw. Na většině strojích ani není fenomenální buguntu a během let bez bugovaní prostě šlapou.
Zvláštní, asi jím musím sdělit, že jsou jen výchylkou.
Každý si musí umět určit na co el computador potřebuje.... a závěr většiny běžných lidí je. Video, fotky, internet, pošta, možná něco napsat.
A na to stačí a je k tomu připravený Elementary OS. Dokonce i tchýně zvládá zázračně už taky počítač.
Mám podobnou zkušenost. Bohužel je skupina lidí, kterým by linux na desktopu vyhovoval, skoro shodná se skupinou, která nikdy nebude aktivně vyhledávat jiný OS, než který příšel s počítačem. Uživatelé, kteří by i na linux desktop sami aktivně přejít mohli, jsou často omezeni kompatibilitou (většinou her nebo specifického SW, který potřebují na práci).
samostatný ubuntu má pomerně hudou nabídku aplikací a verze aplikací z doby vydání ditribuce ale s jinou distribucí v chrootu to může být velmi dobrý (ubuntu ma ovladace na vetsinu hardware, funkční tlačítka na všelijaké nastavení jako jas displeje,hlasitost zvuku,rychlost miši a nektere aplikace jsou lepsi ve starsi verzi(například nautilus) a v kombinaci s novími verzemi softwaru z nějakého rolling distra)
kolo ktere se snazis vynalezt jiz existuje: PPA - https://en.wikipedia.org/wiki/Ubuntu#Package_Archives
tedy pouzivas LTS zaklad a pridas si PPA repositar pro tu aplikaci (nebo cast GUI, systemu) kterou chces mit v (nej/)novejsi verzi ;-)
jistě PPA je perfektní řešení a v kombinaci s nějakým nástroje na vyhledávání balíčků ve všech PPA (tedy ne jenom repozitářích které byly ručně přidány pomocí apt-add-repository jako to dělá apt search) je to dostačující pro 99% uživatelů
jeden extrémní příklad: pencil2d 0.6.1 na ubuntu 16.04 LTS tady už je potřeba mít v počítači 2 verze libqt (ke splnění závislostí přidáním několika souborů do /usr/lib to nějak rozjet jde)
Kromě uživatelů, kteří Ubunu jen tak vyzkoušeli (a samozřejmě zkoušeli poslední verzi), jsou tu uživatelé, kteří to reálně a dlouhodobě používají. Mnozí z nich nemají motivaci upgradovat hned, raději v klidu počkají, až nedočkavci vychytají případné chybičky. Ti ve statistice nejsou zahrnuti.
43% => 41% nic nevypovida o absolutnich cislech, ktere budou u 41% po roce jiste vyssi... vypovida to jen o tom ze se meni pomer mezi zelezem a virtualem+nezjisteno
no možná to je 43 % a ne 41 %, já to jen odhadl, nemají k tomu číslo, jen obrázek
ty uvahy vychazeji z toho, ze si nekdo mysli ze 2% ze 100 je v absolutnich cislech mene nez 1% z 300 ;-)
kdyz te zastavi na ulici s dotaznikem a zeptaji se te na nazor, odpovis "nechci se zucastnit a opovazte se me zapocitat mezi lidi co se nechteli zucastnit"? to chce navstevu lekare ;-)
