Ukradeny a prodány zdrojové kódy her Cyberpunk 2077, Witcher 3 a Gwent

imho to je jako krádež adekvátně nazvané. jde o neoprávněné osvojení cizí věci nebo hodnoty a k tomu podle všeho došlo. jde o trestný čin za který bude pachatel v případě odhlalení trestně stíhán... nebylo by to pouze za krádež, ale mimo jiné to bude i za tu krádež..
https://cs.wikipedia.org/wiki/Kr%C3%A1de%C5%BE

A myslíte, že kdybychom se bavili třeba o "odcizení zdrojových kódů", že by to bylo lepší?

Asi je to jen slovíčkaření. Sice bych také asi rozlišoval mezi trestnými činy, kdy někdo někomu vezme třeba nějakou hmotnou věc (auto) a původnímu majiteli ta věc chybí a takovými, kdy si někdo něco jenom "zkopíruje". A už vůbec se mi nelíbí kalkulace škody ve stylu "a těch tisíc lidí, co si ten film stáhlo, by na to jinak zcela určitě šlo do kina a ještě by si koupili collector's edition na Blue Ray", ale zavrženíhodné jednání to je každopádně a asi panuje i celkem shoda na tom, že trestné by to také být mělo - byť třeba ty tresty jsou asi ještě k nějaké větší diskuzi...

Ale zpět k tématu. Jaký termín byste tedy v tomto konkrétním případě navrhoval jako nejlepší, nebo aspoň vhodnější?

Iste ani ked vam niekto ukradne bicykel tak ten nezmizne iba sa presunie do inej garaze ibaze vy ako majitel bicykla nemate kluc od tej garaze a to je dost podstatny rozdiel.

Ano, a tady jste měl na začátku zdrojové kódy, které měly svoji hodnotu svojí exkluzivitou, nápady, technickým řešením. Tím, že jste se ke zdrojovým kódům dostal, tato výhoda Vám byla odebrána (zmizela, rozplynula se). Takže sice máte zdrojové kódy, ale poškozený jste.

Tomu se zjednodušeně říká krádež.

Asi doslo k omylu, to co ste napisali pred tym som pochopil tak ze ked sa kradne dusevne vlastnictvo je to akoze OK.

Asi doslo k omylu, to co ste napisali pred tym som pochopil tak ze ked sa kradne dusevne vlastnictvo je to akoze OK.

Jasně, to bude ono. V hovoru se to zjednodušuje. Krádež je hovorově cokoliv, kdy se někdo zmocní něčeho, co mu nenáleží a poškodí jiného. Dokonce z toho nemusí mít ani prospěch.

Proti tomu, v právní kvalifikaci se už pak rozlišuje, co je odcizení, oloupení, krádež vloupáním, nevydání věci, poškození (jiných, třeba duševních) práv, ... Není jistě účelem, aby se v diskusi o IT hledala dokonalá právní kvalifikace.

Zjednodusene, hodne zjednodusene. Ale to je asi hlavni smysl - prekroutit vyznam do zjednoduseni ktere sice nevystihuje puvodni vyznam slova ale lidi zmate. A nekteri si casem zvyknou a zacnou si myslet ze je to to same. Vlastne je to kradez slova kradez :-)

Proste si vymyslete jine slovo a celou teorii kolem toho co by jak melo byt a proc. Pak se o tom teprve muzeme zacit bavit. Fyzicke a nehmotne veci maji tolik rozdilu ze pouzivat stejne slovo a stejne vztahy a pravidla je naprosto neseriozni a nikam to nevede (maximalne k paradoxum a vylozenym nesmyslum).

fanoush: Slovo krádež se v obecné mluvě používá ve významu „neoprávněně něco získat“. Tj. i neoprávněné nakládání s autorským dílem spadá pod význam slova „krádež“. Jestli je ukradená věc hmotná či nehmotná nezpůsobuje žádný podstatný rozdíl. Vždycky totiž jde o užitek z té věci, a ten je vždycky nehmotný.

No, oni jim taky zašifrovali disky, což jim ztížilo, když ne úplně znemožnilo práci s jejich zdrojovými kódy. Snad mají zálohy, ale jak staré a jak dlouho bude trvat obnova? I to je hodnota.

Krádež ale není "někdo mi něco vzal", krádež je (v našem, evropském i anglosaském právu) definována jako neoprávněné osvojení věci - tedy jde primárně o to, že někdo nabyl věci bez oprávnění. Což v případě krádeže duševního vlastnictví platí. V anglosaském právu se ještě objevuje podmínka, že čin musí být spáchán s úmyslem poškození oběti, což i v tomto případě platí (ztráta výlučné kontroly).

Neviem ako to máte v Česku, ale tu na Horných Uhrách je krádež definovaná ako (§ 212 TZ):

Kto si prisvojí cudziu vec tým, že sa jej zmocní

Pričom zmocniť je definované ako:

Zmocnením sa cudzej veci sa rozumie situácia, ak páchateľ vec odníme z faktickej moci osoby, ktorá nad ňou túto moc má a tým vytvorí vo vonkajšom svete taký stav, ktorým skutočnému vlastníkovi fakticky znemožňuje dispozíciu s jeho vecou, pričom zároveň umožňuje výkon takejto dispozície pre seba.

Je zbytečné ohánět se zákonem. Tady se nebavíme o přesné terminologii trestního práva, ale o obecném jazyce. Krádež podle trestního práva je dost úzce vymezený pojem, v běžné řeči se „krádež“ používá v daleko širším významu.

...zda-li je slovo krádež na místě. O tom, že se tak slovo běžně používá...

Což je trochu infantilní směr diskuse. Prohlížeč internetu taky dávno nic neprohlíží, ale ovládá aplikace. Monitor nic nemonitoruje, ale zobrazuje cokoliv si zamanete. Na telefonu vytáčíme maximálně telepartnery, protože otočný ciferník zmizel. Reproduktor nereprodukuje zaznamenané zvuky, ale přehrává syntetizované. Síťová či zvuková karta zdaleka nemusí být kartami, a ačkoliv se jedná o periferie, bývají integrované do základní desky.

Zdejší diskuse se ale netočí jen o jazyku a významu slova "krádež", ale i o tom, že někteří tvrdí, že podstatou krádeže je to, že někomu něco ubude. Přitom naprosto zapomínají, že i "mít exkluzivitu" nebo "mít konkurenční výhodu" je jmění, o které vlastníka oberete (okradete) tím, že získáte kopii zdrojového kódu.

Na stejném principu funguje i ochrana audiovizuálních děl. Ano, opravdu i původnímu držiteli okopírované dílo zůstane. Ale zmizí mu část výhody na trhu, další konzument, který by si možná koupil lístek do kina, nebo si předplatil nějakou streamovací službu.

Proto lze, v obecné mluvě, zcela příhodně nazývat neoprávněné stažení zdrojového kódu nebo AV díla krádeží.

Poleno: Podstata slova „krádež“ v obecné češtině je ta, že někdo užívá něco, co mu nepatří. Nevedeme tu odbornou debatu o trestním právu, takže je zbytečné trvat na tom, že zrovna jediné slovo krádež se má používat v přesném významu trestního práva. Význam slova „krádež“ tedy nehledejte v trestním zákoníku, ale v obecném slovníku: krádež.

Pokud vám někdo okopíruje program a zveřejní ho, tak na něm sice technicky můžete dál pracovat, ale je dost možné, že to nebude mít žádný smysl. Jde právě o tu podstatu, která vám uniká – že člověk vyvine úsilí, aby něco získal a měl z toho užitek, ale pak přijde někdo, kdo tu věc ukradne a získá tedy ten užitek s podstatně menší námahou. Jak velká je ta vaše ztráta neovlivňuje (v obecné češtině), jestli to je nebo není krádež. Jestli vám ukradnou novou Teslu s nejlepší výbavou nebo orezlého Favorita, pořád je to krádež, i když rozdíl hodnot, o které přijdete, je řádový.

To je krása, poslat odkaz, co nic neříká.

Máte tam heslo „krádež“ ve dvou nejpoužívanějších českých slovnících. To vám nestačí?

takže Vaše pointa, že někdo používáním i stejného SW musí firmu poslat do kytek je úplně mimo mísu
Souhlasím, že tohle je úplně mimo míso. Akorát vás musím opravit – já jsem nic takového nepsal.

Poleno: Zjistěte si význam spojení „dost možné“. A pak se jděte bodnout s tím vaším vysvětlováním, že něco v komentáři sice napsané není, ale jeho autor to tak určitě myslel.

Ne, "užívat něco, co mi nepatří" není v obecné češtině "krádež". To byste se půjčením lyží v půjčovně stal zlodějem. Dokonce i kdybyste to omezil jako "užívání něčeho, co mi nepatří bez placení", tak to taky nemusí být krádež. Cesty vám většinou taky nepatří, taky je používáte a neplatíte za ně (dokonce, i když nejsou státní). Vzduch taky dýcháte, nepatří vám a většinou za něj naplatíte. To, že někdo něco získá (má užitek) z něčeho, na co nevyložil úsilí, je taky příliš obecné. A ve spoustě případů to ani není trestné.

@Poleno

Podstata je v tom, že pro účely zákona se skutky precizují. Půjčku může precizovat na zápůjčku, výpůjčku, výprosu a jistě i další. V hovoru je nepoužijete, dokonce i ve smlouvách bank se užívá zjednodušené označení: půjčka (obvykle jde o výpůjčku). S krádeží je to stejné.

A mimochodem, termín "kulka" je jeden typ střely - kulová (sférická) jednotná střela; termín je (nebo donedávna byl) uveden i v některých normách. Tady taky "střílíte" vedle.

Ve všech případech se jedná o homonyma či synonyma.

Asi by bylo dobré, kdybyste se humanitně trochu dovzdělal a neperlil argumenty, se kterými nikdo nepolemizuje.

@Poleno

Opravdu řešíte blbiny a jen nuance jazyka a jeho žargonů. Když už jsme u té krádeže, nejtěsnější popis toho, co popisujete je "odcizení"; ten termín nelze zaměnit s jinými (obecně českými) významy. Přestože "odcizení" trestní zákoník jakožto termín neužívá, tak je považován za nejpřesnější popsání jedné skutkové podstaty a používá se v úředních záležitostech víc, než "krádež". (Ku příkladu: Jménem republiky! ... Pepa Zdepa odcizil dne toho a toho tu a onu věc, čímž se dopustil trestného činu krádeže, ...." -- viz např. https://justice.cz/documents/22969/2192535/2020_Si_038_a.pdf/6793d2b2-53a8-4014-821a-24c25dd95aff).

Vaše striktní pojetí jazyka není totiž přesné, pokulhává na obě nohy. Setkávám se s tím u technicky zaměřených lidí, ti by chtěli, aby byl jazyk (včetně právního žargonu) logický a přesný. Jenže tak to prostě není, spoléhá se na interpretační schopnosti adresáta. Snahou o přehnanou formálnost jazyka se nestane srozumitelnějším, ale naopak. Ve zmiňovaném právu taky proto soudy vynášejí rozsudek podle §§ zákona, ale odůvodňují volným jazykem. Podřazení skutků pod příslušné paragrafy je to, co definuje podstatu rozsudku, zatímco odůvodnění to srozumitelně vysvětluje; proti rozsudku se odvolat můžete, proti odůvodnění nikoliv (což je mimo jiné z toho důvodu, aby se někdo neodvolával na to, že např. tr.č. krádeže soud označuje "odcizením").

asi 3x jsem Vám napsal, že nemám problém s lidovým pojetím slov jako krádež, ale když přijde na konkrétní skutek a konkrétní podstatu skutku, obecná označení už nestačí

A já jsem Vám třikrát odpověděl, že o to se docela nepřu, ale taky jsem Vám uvedl příklad, že i pro účely práva - pro jednání soudu a odůvodnění rozsudku, je bližší obecný jazyk. Kategorizace pod paragrafy je formální (a nutný postu). Dále ještě můžu uvést, že ani názvosloví paragrafového znění zákona není striktní - např. se zcela běžně užívá ve stejném smyslu příkazní smlouva / mandátní smlouva (příkazník/man­datář, příkazce/mandant), půjčka / výpůjčka apod.

Vaše snaha mi vsugerovat, že nějaká obecná lidová mluva má u konkrétního skutku a jeho konkrétního hodnocení přednost před právním hodnocením, je směšná.

Právní hodnocení se podřazuje pod konkrétní §§. Jejich nadpisy a pojmologie se mění a zaměňuje.

to co se tam stalo není krádež, ale jiný zločin i přes všechna ta Vaše zcizení

Kouzelné, opravdu radost s Vámi hovořit. Jen vězte, že odcizení == krádež. Zcizení == přenos vlastnického práva věci. Pokud prodáte auto, pak je Vám zcizeno (vy jste zcizitel a kupující je nabyvatel). Věc může být zcizena např. i darem, nebo výměnou.

Zcizení != odcizení, jsou to na hony vzdálené pojmy. Raději se nepokoušejte pracovat s odbornou mluvou, na to slouží právě ten obecný jazyk.

@Poleno

Opět jen můžu upozornit, že číst o tom, jak se má správně právně kvalifikovat v diskusi o IT tématu, je docela zábavné, pokud si ten druhý neumí udělat ani pořádek ve slovech odcizil a zcizil :-).

Nechme toho, oba se jen opakujeme.

Za sebe můžu snad jen smířlivě napsat, že jsem měl podobně vyhraněné názory, když mi bylo zhruba sedmnáct.

Poleno: Zkuste pochopit, že tady nejsme u soudu a nebavíme se o trestním právu.

A Vy zkuste pochopit, že se bavíme o tom, jestli to co se stalo byla skutečně krádež
To tady všichni chápou – až na vás.

a pokud chcete definovat, jestli to byla skutečně krádež, musíte sáhnout po nějaké definici. A co v naší republice nakonec rozhoduje o tom, jestli něco byla opravdu/skutečně krádež? Já bych řekl, že soud na základě právní normy.
Přesně jak jsem čekal. Na začátku si definujete, že se bavíme o trestním právu^*), a pak z toho logickým vyvozováním odvodíte, že se bavíme o trestním právu. Bylo by překvapivé, kdybyste došel k něčemu jinému. Jenže ten váš výchoz předpoklad je špatně.

My se nebavíme o trestním právu. Bavíme se o obecné češtině – článek není o trestním právu, ale je to obecná informace z IT, a my jsme ve čtenářské diskusi pod článkem. Takže když potřebujete nějakou definici, podívejte se do slovníku obecné češtiny. Odkaz už jsem v diskusi dával.

*) Napsal jste: „A co v naší republice nakonec rozhoduje o tom, jestli něco byla opravdu/skutečně krádež?“ Myslel jste tím ale „opravdu/skutečně krádež dle trestního zákoníku“. Když bude psát o krádeži autor knižní detektivky, nebude o tom, zda je to opravdu/skutečně krádež, rozhodovat soud, ale redaktor, případně si na pomoc vezme lingvisty. Pokud bude o krádeži psát novinář, bude o tom zda je slovo použité správně, rozhodovat editor. Když budou mít dvě firmy spor o „krádeži intelektuálního vlastnictví“ v obchodním vztahu, může o tom rozhodovat obecný soud – ale nebude rozhodovat o trestném činu, ale o obchodním sporu a výkladu smlouvy.

> v úmyslu je přechodně užívat

V tomto případě evidentně nebylo v úmyslu odcizené zdrojové kódy přechodně užívat (ať už se tím myslí cokoliv) - viz fakt, že byly za nemalou cenu nabídnuty k prodeji.