Prvního ledna poslal Rafael Wysocki záplatu, která implementuje framework DTPM (Dynamic Thermal Power Management). Ten má zajistit, aby povrchy zařízení měly teplotu nižší než 45°C. To vyžadují nařízení v některých oblastech. Kromě toho se lidé nechtějí spálit o notebooky nebo jiná mobilní zařízení.
DTPM byl původně zamýšlen již pro nadcházející jádro 5.11, ale Linus Torvalds jej zatím nezařadil. Takže musíme počkat na 5.12.
(Zdroj: Phoronix)
Jestli to chapu dobre, tak ten patch zpusobi pri urcite teplote case okamzite razantni snizeni vykonu CPU? To si nemyslim ze je uplne dobry napad. Rozhodne ne takhle "natvrdo". Co se stane v takovem pripade (a zda vubec neco) by mel urcit uzivatel, system by mel pouze doporucit, nebo mit vychozi nastaveni.
Jinak, ze se notebooky prehrivaji, obzvlaste ty tzv. "herni", nebo ty u kterych je zanedbavana udrzba je fakt. Ale slysim prvne, ze se nekdo o nej vylozene oparil....
Tohle je důležitá věc pro všechno od noteboků, telefony až po eventuálně hodinky. Dnešní hardware dokáže běžet na vysokých frekvencích (teplota CPU, RAM), spotřebovávat velké množství energie (zvyšuje se teplota baterie), ale vždy jen po určitou dobu (pasivní chlazení nebo např. ULV notebook). Nemá cenu krátkodobě omezovat výkon, protože když má zařízení 0°C, může až do 45°C na povrchu pálit na plný výkon, potom přijdou na řadu termální zóny, kde výrobce ví, že nemá překročit cca XX°C na dotykáči, XX°C na zadním krytu atd.
S tim souhlasim a nemam problem, ze se tomu nekdo venuje.
Jen doufam, ze finalni akce celeho toho subsystemu nebude az tak zadratovana, jak to na me pusobi nyni, ale budou dany urcite moznosti uzivatelum to ovlivnit, popripadne zvolit si, jakym zpusobem se bude zartizeni v takove situaci chovat, protoze - zrovna na tech noteboocich - okamzite snizeni vykonu procesoru muze uzivateli spusobit v konecnem dusledku vic potizi, nez stavajici situace, i kdyz je to mysleno dobre.
Pak je otazka, zda by nemel existovat i rezim, ktery naopak zarucuje fixni dobu chodu - tj. "student mode", kdy bude zaruceno, ze to nechcipne behem napr. sesti hodin - a bude to hazet klacky uzivatelu pod nohy - snizeny vykon, malej jas, wifi redukovana na 802.11b, a pod.
Neco na zpusob garantovaneho dojezdu elektroaut, ktere odmitaj jet rychleji, v zajmu o dosazeni cile - ale tam je mozne hrat alespon o cas - ze je lepsi dojet pozdeji, nez nedojet vubec :-)
Tady o tom něco je:
https://ieeexplore.ieee.org/document/7092527
Vypadá to trochu složtěji než "razantni snizeni vykonu CPU".
Dekuji za odkaz, vychazel jsem jen z mailoveho oznameni toho patchu uvedeneho v odkazu.
I kdyz nemam pristup k plnemu textu, tak alespon z uvodu mi je zrejme, ze existuji algoritmy ktere dokazi na zaklade vlastnosti procesoru odhadovat jaky bude tepelny vykon procesoru na zaklade jeho momentalniho zatizeni. Dobre, chapu to spravne, ze tedy takovy algoritmus bude kombinovat rizeni ventilace s prubeznym priskrcovanim vykonu procesoru, tak aby nedochazelo k prehrivani case (v kontextu naseho pripadu)? Jake to pak ma ale nasledky na celkovy vykon stroje?
Rekneme kuprikladu, ze uzivatel si koupil sestavu, ktera je svymi parametry schopna rozjet pri plnem vytizeni nejaky program... hru, treba Crysis 3. A ono ejhle budto to nepojede, nebo strasne spatne, protoze preditkor teplotniho vykonu mi to na vic nepusti.
Co si potom takovy uzivatel asi bude myslet, o vyrobci, nebo o systemu? Neni pak na miste - na odpovednost uzivatele, mu dat moznost proste takove omezeni vypnout, nebo upravit jeho chovani?
Rekneme kuprikladu, ze uzivatel si koupil sestavu, ktera je svymi parametry schopna rozjet pri plnem vytizeni nejaky program... hru, treba Crysis 3. A ono ejhle budto to nepojede, nebo strasne spatne, protoze preditkor teplotniho vykonu mi to na vic nepusti.
Co si potom takovy uzivatel asi bude myslet, o vyrobci, nebo o systemu? Neni pak na miste - na odpovednost uzivatele, mu dat moznost proste takove omezeni vypnout, nebo upravit jeho chovani?
Tohle už dávno nastává. Nejvíc to pociťují uživatelé laptopů, nebo přenosných zařízení vůbec. Součástky mají svůj výkon v pořádku, ale díky throttlingu je (dlouhodobě) nevyužitelný. Dobře zvolený algoritmus (a to už je i na výrobci zařízení - a jeho reputaci) dokáže dodat celkově využitelnější výkon.
Ano, okrajově může uživatel chtít získat špičku výkonu i za cenu neúměrného tepla. Ale to není moc časté, spíš se jedná jen o zájem poměřit pindíka. Asi jako když zkouším auto, kolik vytáhne na autobahnu. I tak však spoléhám na to, že mi výrobce nedovolí přesáhnout bezpečné provozní hodnoty a nežádám jejich posouvání, přestože jsou stanoveny s dostatečnou (a využitelnou) rezervou.
Aby byla volba na uživateli je neúčelná, to je jen požadavek geeků.
....Okrajově může chtít získat špičku výkonu i za cenu nadměrného tepla. Zvlášť v MMORPG je občasný throttling na 3FPS zcela okrajovým problémem, zejména při akcích kdy je hodně lidí na obrazovce.
A ona volba na uživateli je třeba i v těch zatracených Windows v podobě power profilu, to rozhodně není věc jen pro geeky.
[J ouda]
Presne tak. S timnhle zapasi spoustu uzivatelu na notasech a nejen u her. Zazil jsem i pripady, kdy v podstate jen spusteni zalohovani ucinilo notas naprosto nepouzitelnym, a pokud uz to chtel uzivatel vzdat, jedinou moznost kterou mel bylo stroj natvrdo vypnout. A ted do toho zacne kecat podobna sytemova funkce, tak by se klidne mohlo stat, ze na***y uzivatel mily notas vyhodi z okna.
4. 1. 2021, 23:28 editováno autorem komentáře
Moje otazka je zodpovezena na Phoronixu. Maximalni teplotu bude mozno nastavit pres sysfs. Ted budu uz klidneji spat. :)
Jenže o tom, co přesně je to přehřívání, má každý jinou představu. Někdo má notebook na klíně, někdo má tu samou sestavu základní desky a procesoru v nějaké kostce někde ve sklepě, kde může mít procesor mnohem vyšší teplotu. Takže je mnohem lepší mít to řízené softwarově. Jinak byste musel být přímo v hardwaru zadrátované nějaké minimum, které bude pro většinu případů zbytečně nízké a bude snižovat výkon.
Tohle se dá řešit (velkým) kompromisem, nebo úpravami pro region. Podobné je to u aut - to samé auto koupíte v Itálii s viskóznějším olejem, zatímco na severu s řidším. Pokud cestujete křížem krážem od severu k jihu, není to ideální, ale stále to ten motor pobere. Možná bude hůř startovat na severu, možná bude na jihu méně mazat, ale stále to bude v normě.
Provozní teplota bude v obou zemích přibližně stejná. Viskóznější olej se dává tam, kde se auto používá na delší cesty, řidší tam, kde se jezdí kratší cesty a auto častěji startuje za studena. To platí pro všechny země, protože ať je venku -20 °C nebo +30 °C , tak motor bude po většinu času na svých ~90 °C a i při startu ve studeném prostředí teplota motoru poletí raketově nahoru. Bavíme se tu o stroji, kde 60 % výkonu jde pryč jako teplo a to i u aut s malým výkonem je ohromná hodnota.
Pro chladna podnebi se to resi jeste nezavislym topenim ktere najede jeste pred nastartovanim motoru - pouzivaji i horalove v CR nebo SK.
Tiraci mivaji dokonce vedle dnes jiz bezneho nezavisleho topeni nekdyvi nezavislou napajeci jednotku - obdoba APU u letadel.
Jinak existuji jeste tridy klimatizace co se tyce opacneho extremu. U lednicek to u nas funguje bez problemu - v africe najdete jinak konstruované chladici agregaty stejneho typu.
U klimatizaci trida dodavana do naseho regionu vsak bohuzel pro CR znamena ze vetsina velkych vestavenych klimatizaci leto neutahne protoze mame velke rozdily leto/zima a ty klimy v lete jedou na hranici maxima bez provozni rezervy. Tim padem je casta poruchovost.
7. 1. 2021, 14:25 editováno autorem komentáře
Stačí se trochu zamyslet:
Při daném příkonu je ve studeném okolním prostředí nárůst teploty procesoru pomalejší než při teplém okolí. Z derivace teploty se dají dopočítat zbývající neznámé.
Neboli když se procesor začne zahřívat moc rychle, je špatně chlazený a vnější části notebooku se rychleji rozpálí.
Jinak teplotní modely notebooku se dělají a dělaly už mnoho let. Článek z 1998 ještě popisuje víc experimentů než modelování, ale už to tam je naznačeno:
https://www.fujitsu.com/global/documents/about/resources/publications/fstj/archives/vol34-1/paper11.pdf
Nevidím důvod, proč by nemohlo být tepelných čidel více. Myslím, že to omezení teploty se týká hlavně zařízení, které máte držet v ruce nebo mít na klíně. Tam jsou určité oblasti, které mají mít specifikovanou teplotu. Určitě tam taky bude, že se to zaručuje při okolní teplotě t někde mezi 20 °C - 25 °C, protože jinak pasivní zařízení např. na palubní desce auta v létě nemá šanci.
Obecně lidé, co tyhle věci implementují se tím problémem zabývali často dost intenzivně a jistě aspekty výkonu a teploty opatrně hodnotili.
Na druhou stranu, pokud třeba v nemocničním prostředí je nějaký předpis na maximální teplotu, tak ji prostě musíte dodržet - jinak tam Linux na tom konkrétním zařízení nebude mít šanci. Myslím, že radši přijdeme na tom konkrétním zařízení o trošku výkonu a budeme se těšit z možnosti provozovat někde Linux a nebo si to vědomě vypneme nějakým parametrem, resp. ten framework se nejspíš u většiny zařízení vůbec nepoužije a bude se jednat o možnost pro speciální zařízení.
