Valve oznámilo linuxovou konzoli, pošle ji 300 testerům

Zatím vidím jen pár indie hříček a nějakou tu herní prehistorii. Možná hry budou, možná ne. Možná se budou prodávat, možná ne. Podle mého názoru buď bude nabídka áčkových her nesrovnatelně menší s Windows, Xboxem a PS4, nebo budou neúspěšné. Pokud takováhle předpověď nevyjde, překvapí mě to.

Tak zaprvé byly doby, kdy nebyly ani ty indie (kterých je teď na linuxu mraky). Zadruhé se už začínají objevovat i nové AAA hry (Dota 2, Crusader Kings II, Europa Universalis IV, Serious Sam 3, Euro Truck Simulator 2, Wargame: Airland Battle, Natural Selection 2, The Raven). Zatřetí se díky distribuci přes Steam hry instalují naprosto triviálně (narozdíl od postarších portů od Loki atp.). Za čtvrté je ve vývoji hodně her z Kickstarteru, které, když už ne přímo AAA, lze považovat za jakousi střední třídu. A za páté enginy do budoucna nabízejí snadné porty pro Linux (minimálně Unity, pravděpodobně Cryengine). A za šesté na Linux v oblasti zábavy zásadně sází jedna z nejvýznamějších herních společností - Valve. Jestli tohle není naprostý boom her na linuxu, tak pak už nevím co.

Asi bych to nebyl já, kdybych vaše nadšení trochu neochladil :). Indie hříček opravdu přibývá, o tom není pochyb. Nicméně áčkových titulů je dál minimum. Souhlas, přes Steam se hry instalují poměrně snadno, pokud používáte Ubuntu 12.04 LTS nebo 12.10. Bugů je sice poměrně hodně ("spustím hru, nic se nestane nebo problikne černá obrazovka"), ale to se časem doladí. Horší je to s jinými distry; na těch Steam může a nemusí fungovat, totéž u her. Vy to nakonec možná prostřelíte, běžný uživatel by to asi nedal.

Unity a Source 2 běží i na Linuxu. Cryengine zatím ne, a je otázkou, jestli vůbec běžet bude (job listing není oznámení produktu, a oznámení produktu není hotový produkt). Nicméně ani kdyby většina enginů používaných áčkovými hrami podporovala Linux, není zdaleka vyhráno. Hry používající Unity, Cryengine a další enginy totiž v řadě případů neběží na všech platformách, které ty enginy podporují.

Valve navíc není jedna z nejvýznamnějších herních společností. Je to jedna z nejvýznamnějších společností v oblasti digitální distribuce, které právě mizí její distribuční skoro-monopol, a snaží se najít nové odbytiště. Úspěch na platformě Linux závisí hlavně na studiích, která platí vývoj her, na jejich hodnocení ziskovosti daného trhu, a následně na faktických ziscích na tom trhu. Tam je můj názor jasný: dělat cokoliv pro Linux je komerčně nesmysl (jak prohlásil například John Carmack). SteamOS a SteamBoxu je jiný příběh, ale podle mě chybí jakákoliv konkurenční výhoda.

Nijak nadšený nejsem, pouze konstatuji fakta. Přecházel jsem na linux v době (pět let nazpět), kdy mě hry nezajímaly a tak mi ani nevadilo, že na linuxu nativně skoro nic nebylo. Právě proto nemůžu nevidět ten rozdíl. Další věc je, že používám Arch, kde mi Steam běží bez problémů. Nemusel jsem řešit jediný problém, který by nedal BFU třeba na Ubuntu - stáhnu hru, hraju. Her pod linux mám ve své knihovně mj. přes 70. Jak funguje Steam na dalších distrech si cucáte z prstu, pokud nejste uživatel konkrétní distribuce a nemáte s tím konkrétní zkušenosti, tak váš názor má minimální výpovědní hodnotu. Z nějakých jednotlivých reakcí na webu nemůžete dělat obecné závěry. Že se objevují bugy není nijak divné, to se týká jakéhokoli OS.

Valve samozřejmě jedna z nejvýznamějších herních společností je a má díky několika svým herním titulům mezi hráči obrovské renomé. Half-life 3 bude možná nejchtěnějším pokračováním vůbec. Navíc má díky Steamu obrovský vliv (o SteamOS, SteamBoxech a ovladači se psalo celý minulý týden ve všech významějších on-line magazínech, které se nějak týkaly IT a her). Ano, John Carmack prohlásil, že se linux nevyplatí. Ten záznam jsem ostatně poslouchal. O použitelnosti jeho "úžasných" linuxových portů vypovídá fakt, že doteď nejsou schopni je dát na Steam (nebo jiný distribuční kanál), kde bych si je jako zákazník koupil a ten zisk, nad kterým pláče, mu generoval. Abych si kupoval originálku na Windows a z nějakých stránek si pak stahoval nějaké hacky, abych to mohl rozběhnout, na to se mu můžu vykašlat (to už je snadnější to hrát pod Wine).

Navíc ani netvrdím, jestli SteamOS uspěje nebo ne a netvrdím, jestli je nebo není vyhráno - o to totiž vůbec nejde. Tvrdím pouze to, že hry zažívají momentálně na linux obrovský boom. A to je s ohledem na všechny události za poslední rok či dva fakt, který nemůžete popřít, ani kdybyste se rozkrájel.

Steam je prostě podporovaný na jednom distru Linuxu ve dvou konkrétních verzích. Cokoliv jiného je sázka do loterie. Někdy to vyjde, někdy ne.

John Carmack byl jedním z průkopníků hraní na Linuxu, Id Software pravidelně vydával linuxové porty her i zdrojáky enginů. Dnes pro Id Software zřejmě nemá smysl ty staré porty dávat na Steam, protože jsou to tituly, které jsou dávno za koncem životního cyklu. To 1% uživatelů, kteří na Linuxu jedou, si už léta může koupit verze pro Windows a stáhnout port enginu pro Linux. Jinými slovy kdo chtěl hry Id Software na Linuxu, ten je už dávno má.

V čem spočívá ten "obrovský boom"? V těch pár indie hříčkách a nějakých příslibech do budoucna? Obrovský boom by vypadal úplně jinak, například by generoval obrovský zisk.

Jop, OpenSuse potvrzuju, taky mi tam Steam krásně fungoval.

No, to tedy nemá (Dooma 3 bych si velerád koupil, kdyby byl na Steamu k dispozici). Nemá je právě proto, že Carmack tehdy nedokázal zajistit pořádnou a hlavně maximálně snadnou distribuci a jeho plky o neziskovosti linuxu jsou proto bezpředmětné - zdrojáky ať si strčí někam (to si myslíte, že si to jako budu kompilovat nebo co?). Já ho respektuju jako vývojáře, ale jako distributor naprosto selhal. To je důvod, proč je Steam tak zásadní. A proč je zásadní i Humble Bundle nebo Desura. Že na Steamu jsou k dispozici i staré tituly je další fakt, o kterém patrně nic nevíte (a zase, jako vždycky, vaříte z vody). Dokonce se tam teď objevují tituly jako Wizardry VI (1990) nebo Chaos Engine (1993), což by podle vás ale vlastně nemělo mít žádný smysl, vždyť, probůh!, kdo by si koupil dvacet let staré hry :)). Prostě Steam začíná konkurovat GOGu (to znáte? to je taková pofidérní fimra, kde si lidi kupujou hry z pravěku, které nikdo nechce :)) Tudíž samozřejmě má smysl, aby na Steamu byl i Doom 3. Který tam pochopitelně navíc pro windows i je.

Je úplně jedno, jestli je uživatlů 1%, nebo 50%. Důležité je porovnání dvou situací. Situace před pěty lety byla naprosto jiná, co se týče nativních her (ale i těch nenativních - s PlayOnLinux je hraní přes Wine brnkačka).

Jistě, Steam je certifikovaný pouze pod Ubuntu, ale to neznamená, že jinde neběží (pokud pominu specifické distribuce, které jsou stavěné na stabilitu a chybí tam novější balíčky). Jak jsem psal, argumenty, jak všude jinde než na Ubuntu Steam selhává a jak je jeho instalace kdovíjak náročná si cucáte z prstu. Před tím, než jsem přešel na Arch jsem byl na OpenSuse a Steam mi tam rozběhl stejně snadno.

Navíc těch tzv. indie hříček (což už je samo o sobě další pitomost, ty hříčky) jsou na linuxu v dnešní době stovky, to není "pár" - prostě lžete. A tyhle stovky her se objevily během posledních dvou, třech let díky digitální distribuci. Kdyby se to indie vývojářům nevyplatilo, tak linuxové porty nebudou vznikat. Samozřejmě že jim to přináší zisk; to nejsou dobrodinci, kteří by to dělali zadarmo jen z lásky k linuxu.

Z vaší argumentace je vidět, že vlastně vůbec nevíte, o čem mluvíte. Jenom si něco čtete na internetu, díváte se na to z vnějšku a vytváříte si díky tomu jakousi vlastní bublinu, protože nemáte žádné konkrétní zkušenosti. Každému člověku, který na linuxu funguje, musí nutně připadat vaše zmatené mumlání směšné.

Hm. Kolik tržeb podle vás Id Software má dnes z Dooma 3 na Steamu? Je to stará hra, kterou si koupí zanedbatelné množství uživatelů, takže asi nula nula nic. A kolik si myslíte, že by vydělalo umístění linuxového portu na Steam? Opět nula nula nic.

Ano, Steam je podporovaný na Ubuntu. Na jiném distru může a nemusí fungovat, v závislosti na knihovnách, jejich verzích, konfiguraci, driverech. To je prostý fakt. Někdy se Steam povede rozběhnout bez problému, jindy by to běžný uživatel nedal.

Těch indie hříček je opravdu pár, kde pár znamená málo a nikoliv dvě :). Na Windows totiž podobných indie hříček máte k dispozici řádově víc. A jestli se podpora Linuxu autorům her vyplatí? Za jistých okolností ano, protože větší díl malého koláče může být víc než malý díl velkého koláče. Uvažte pokud by pro Linux nebyly žádné hry, a vy jste uvedl jednu z deseti tisíc indie hříček pro Windows i na Linux; pak mohou díky minimální konkurenci tržby z "celého" linuxového trhu převýšit tržby z platformy Windows. Nicméně tenhle efekt je dočasný, a reálná čísla o tržbách a ziscích autorů her nemám. Valve totiž nezveřejnuje ani jaké procento z ceny her si bere, natož celkové tržby nebo tržby za jednotlivé hry.

BTW mě překvapuje i další věc. Pro linuxáky je komerční SW div ne sprosté slovo, a všechno chtějí mít open source. Pak přijde Steam... a najednou je close source OK, a dokonce je OK i DRM (Steam není nic jiného), hlavně když plní potřeby :D. Vaši platformu právě někdo uzavírá, stejně jako když výrobci dodávají Android sice postavený na Linuxu, nicméně naprosto nelinuxově zamknutý.

Konkrétní zkušenost s hraním na Linuxu opravdu nezískám. Přišel bych o naprostou většinu zajímavých titulů (Crysis*, Far Cry*, Borderlands*, Fallout*, Rage, Max Payne 3, Deus Ex, Aliens: Colonial Marines a další), a musel bych řešit spoustu bugů:
https://github.com/ValveSoftware/steam-for-linux/issues
Navíc u mě Linux už léta nesmí na železo.

Mě připadá vtipné zmatené oslavné mumlání a věštění skvělé budoucnosti, které je tu slyšet, kdykoliv se cokoliv nějak týká Linuxu. Nemluvím jen o vtipném "roku desktopovévo Linuxu", který probíhal 10 let, jen aby se ukázalo, že se zastoupení Linuxu na desktopu za ta léta nijak nezlepšilo. Nebo o vtipném "hokejkovém grafu" s věštění budoucnosti z něj, vizte link. Nebo věštění skvělé budoucnosti taky-konzole Ouya, nadšení z kombinace telefon-desktop od Canonicalu atd. Vždy naprosto nekriticky. Opravdu nevidíte, že svět je trochu složitější?
http://www.root.cz/zpravicky/linux-je-nejrychleji-rostouci-os-na-svete/
http://store.steampowered.com/hwsurvey

BTW zastoupení Linuxu na Steamu toho času slábne. Navíc uživatelů Linuxu je pořád to cca 1%, takže se nějaký dramatický nárůst nedá čekat. Ohledně budoucnosti zvažte, že SteamBox nemá proti konzolím jedinou konkurenční výhodu, "zato" podle všeho nebude mít dostatek obsahu, cena HW bude stejná jako u Windows (které mohou nabídnout obsahu nesrovnatelně více), a cena tradičních dotovaných konzolí bude nejspíš logicky nižší (u Xboxu One pak s Kinectem v ceně). Tohle jsou prostě fakta, se kterými se Valve buď úspěšně popere, nebo to nedá.

O žádném věštění skvělé budoucnosti jsem nemluvil, zase, potřetí, pouze konstatuji, že dochází k výraznému zlepšení herní situace na jednom OS, konkrétně Linuxu (můžete bádat nad tím, proč to tak je). Zjevně si to asi nejste schopen připustit.

To, že někteří uživatelé linuxu fanaticky prosazují pouze open source je jejich věc, ne moje. Takže laskavě neházejte všechny do jednoho pytle. Každý rozumný člověk pochopí, že nic není černobílé, a každý není Stallman.

Jestli počet uživatelů linuxu klesá, mě popravdě moc nezajímá, pro mně je důležité to, že mi vše na desktopu funguje jak má (a kdybych se nechtěl šťourat OS pod kapotou, tak by mi jako normálnímu BFU bohatě stačilo Ubuntu nebo Mint). On koneckonců klesá i počet uživatlů Windows (když už tedy). Obojí je způsobeno nástupem tabletů a smartphonů.

Hlavně ale ani Windows a Linux nechci srovnávat (už roky vím, že je to pitomost), to jenom vy tím jste posedlý (a s vámi zase někteří obdobní uživatelé používající linux).

Linux momentálně klesá na Steamu, naopak Windows rostou. Samozřejmě nástup tabletů a smartphonů znamená pro PC výzvu, ale řeč byla o něčem trochu jiném.

Nevím proč nesrovnávat dva OS pro PC, zvlášť když je tu srovnávají mnozí jiní. Samozřejmě vás k takovému srovnání nikdo nenutí. Za mě je navíc to srovnání tak jasné, že bych s názorem "Windows a Linux nechci srovnávat, už roky vím, že je to pitomost" v podstatě souhlasil :)

Ale tak to je v pořádku, že máte rád Windows Já proti nim ostatně zas až tak moc nemám. V práci používám Sedmičky a jsem s nimi relativně spokojen. Na druhou stranu nevidím důvod, proč bych si je měl instalovat i doma.

Osobně moc nemusím unixy kvůli zastaralé koncepci a uživatelské nepřívětivosti. Kdybych si měl vybrat unix, tak by to byl asi Solaris, který mi přijde daleko lépe implementovaný.
Windows jsou kus SW. Líbí se mi na nich podpora HW, dostupnost SW, technologická vyspělost, široké API, výborná dokumentace, synergický efekt při používání MS produktů, a samozřejmě i kompatibilita datových formátů a aplikací se zbytkem světa. Upřímně kdyby mi někdo jiný nabídnul lepší hodnotu, a dokonce zadarmo, tak bych neváhal. Jenže taková nabídka na trhu není.

No, vy to v prvé řadě nemůžete vědět, pač jste se pár příspěvků nahoru přiznal, že vám linux už pár let nesmí na železo. Takže tady píšete o něčem, co znáte jenom z doslechu :)) (A ne, že by to nebylo z každého vašeho příspěvku poznat - proto jsou tak humorné :)

Říká vám něco virtualizace? To je taková ta věc, kdy OS neprovozujete přímo na železe.

Říká, samozřejmě. Ale spustit si nějakou distribuci na pár minut ve VirtualBoxu vám skoro nic neřekne. Aby byla vaše argumentace důvěryhodná a relevantní, musel byste být každodenní uživatel. Taky by pak ta diskuze samozřejmě vypadala jinak a bavili bychom se věcně. Podívejte, jak už jsem vám psal. Já používám oba systémy. Jak Windows 7 v práci, tak linux doma. K obojímu mám své důvody a oba systémy mají své klady i zápory. Rozumný člověk to vidí, člověk s předsudky nikoli. Howgh.

Proč zrovna ve VirtualBoxu, a proč jen na pár minut?

Aha, abych mohl něco hodnotit, musím podle vás být každodenním uživatelem. Takže když tvrdím, že užívání heroinu je špatné, tak se to vlastně nepočítá, protože nejsem každodenní uživatel. A předpokládám že když řeknu, že homosexuální sex není pro mě, nasadíte na to stejná kritéria. To je pak všechna komunikace těžká :)

No, radši to fakt nezkoušejte, třeba byste ještě zjistil, že jste gay :))

Zrovna u tohohle jsem si celkem jistý :)

A jen tak mimochodem (zpráva z dneška) ;-)

Společnost Tripwire Interactive vydala hry pro Linux už letech 2006 a 2009; pak toho nechali. Asi si z nějakého důvodu myslí, že se to tentokrát vyplatí. I když možná ne:
"There are a few concerns that a developer has to look at when releasing a game on a new platform. What is the cost going to be to port/maintain compatibility and will we make our money back? How is the performance going to be? Is there good driver support? "

Ano a zakončuje: "Even with these concerns, we’re incredibly excited about Steam OS and Steam Machines and will be supporting them fully. We think like most things Valve do this is going to be huge, and if I were Sony or Microsoft I would be very concerned right now."

Jj, četl jsem to. Podle mě je přehnaně optimistický. Ale uvidíme za rok za dva.

> Ano, Steam je podporovaný na Ubuntu. Na jiném distru může a nemusí fungovat, v závislosti na knihovnách, jejich verzích, konfiguraci, driverech. To je prostý fakt. Někdy se Steam povede rozběhnout bez problému, jindy by to běžný uživatel nedal.<

Milý pane, tohle tvrzení není nic jiného než typický FUD.
A z prakticky technického pohledu zjevná HOVADINA. Před chvílí jsme vám psali, že na běžných současných distrech to funguje out-of-box. A vy si budete furt jako bl*ec opakovat ten nesmysl o neexistujích problémech .. už nejste ani vtipnej ..

Víte kde mám posledních 5 roků problém s knihovnami a drivery ? Na Windows 7. A to je používám jen jako herní konzoli. Upozorňuji, že mnoho let mám vždy kvalitní HW, na kterém běží všechny OS .. jen Windows nejhůř ..

Pár lidí má shitové železo, se kterým mají problém i pod windows. Pár lidí má obskurní dostro jako Gentoo apod. Opravdu, ale opravdu, na většině majoritních běžných distrech to normálně chodí i pro úplného BFU. My totiž, na rozdíl od Windows, máme repozitáře pro aplikace, víte?

Běžet SW v nepodporovaném prostředí je jako běžet SW pro Windows pod Wine, nebo lít do auta "vyjetý" olej z friťáku. Může to fungovat, nemusí. Někdy to jde, někdy nejde. Valve prostě podporuje Linux na jednom distru. Pokud vám běží někde jinde, máte štěstí, ale podporované to není. Totéž u her.

Nezmlsnost hráčů na Linuxu znamená jediné: stačí jim předhodit bezmála deset let starou hru, a jsou z toho na větvi. Nakonec proč ne? Jako se na telefonech recyklují prehistorické hry z 8-bitů, na Linuxu se může recyklovat prehistorie z Windows :)

U toho druhého důvodu nějak nevidím tu narůstající popularitu Linuxu. Koukám na statcounter.com, a Linux je na 1.28%. To i Vista je úspěšnější s 5.21%, nemluvě o MacOS s 11.48%.

Přitom na MacOS už Steam funguje delší dobu, má cca 10% trhu desktopů, a žádná velká herní exploze se nekoná. Proč myslíte, že na Linuxu to bude jiné? Když řadě autorů nestojí za to portovat hru na Mac, kde jsou uživatelé zvyklí za všechno platit vysoké částky, s jeho podílem na trhu, proč by to měli portovat na Linux?

Pocty dostupnych titulu se pro jednotlive platformy ustali na vicemene stejnych hodnotach jen pokud budou mít ty platformy podobné počty uživatelů.

Tvrdíte zase pitomosti. Zavrhovat starší hry je totéž, jako kdybyste tvrdil, že Transformers od Baye jsou lepší film než Coppolův Kmotr jenom proto, že používají modernější technologie. Je mraky starých her, které bylo stejně zábavné hrát před dvaceti lety jako v současné době a budou zábavné i za sto let. Samozřejmě i dnes vycházejí hry, které jsou kvalitní. A to napříč celou distribucí. Ať už to jsou AAA tituly jako Dishonored, nebo indie jako např. Super Meat Boy.

Jenže počítače jsou dopředu tak rychle, že 10 let stará hra je obdobou cca 60-80 let starého filmu. U filmů to zastarávání vidíte také. Když kouknete dneska na původní Jaws, Dawn of the Dead, Children of the Corn. Svého času u toho lidé div neumírali hrůzou. Dneska vám to bude prvních pár minut připadat mega-vtipné, a pak mega-nudné, takže to ani nedokoukáte. A dokoukat řekněme Dictator (1940) nebo Metropolis (1927) je díky zastarání opravdu náročné, i přes jejich zjevnou hodnotu.

U her to vypadá velmi podobně, jen je to výrazně rychlejší. Ping asi rovnou vynecháme :), pojďme rovnou na Half Life 2. Typickou ukázkou je kapitola We Don't Go To Ravenholm. Stejně jako prapůvodní Dawn of the Dead to bylo svého času skvělé dílo. Dnes ovšem působí spíš nechtěně vtipně: obtěžují špatně udělaná světla, atmosféra je místo děsivé spíš laciná až "plastová", postavy vypadají jako parodie. Jakmile si jednou zvyknete na hry s výrazně lepší grafikou, návrat k něčemu jako Half Life 2 je prostě utrpení.
Jinak souhlas, hry jsou hlavně o hratelnosti. Za sebe se dost těším na GTA V v PC verzi.
Některé indie tituly opravdu zaujmou hratelností. Když zaujmou dostatečně velkou masu lidí, mohou autoři v další fázi nabídnout fakt dobrou áčkovou hru. Koukněte na sérii Narbacular Drop, Portal a Portal 2.

Když jste nakousl knihy, ty zjevně stárnou ještě pomaleji než filmy. George Orwell, Karel Čapek nebo Isaac Asimov se dá číst pořád, stejně jako Weissův Dům o tisíci patrech (1929) a mnoho dalších starších děl. Nicméně už Shakespeare v originále je trochu problém, a spousta lidí ho prostě nedá: jazyk se jim zdá archaický, neznají dobové reálie, je to na ně moc rozvláčné atd. Už holt netáhne. The Canterbury Tales jsou dnes prakticky nečitelné, mimo jiné díky jazyku, kterému nerozumí ani většina rodilých Britů. Takže i knihy stárnou, jen pomaleji. Vy si možná dáte radši Dostojevského než Šifru mistra Leonarda nebo Fifty Shades of Grey, ale to jste výjimkou.

Výjimka, nevýjimka... Sledování němých filmů mi, pravda, nečiní potíže stejně jako hraní textových her od Infocomu z osmdesátých let (které jsou výtečné, např. Trinity). Sice jsem ještě neviděl Metropolis (to schválně odkládám až to budu moct vidět v kině), ale spoustu jiných němých filmů nejen z období filmového expresionismu ano (nejraději mám asi Utrpení Panny Orleánské od Dreyera). Diktátor, jako konečně téměř vše od Chaplina, je vynikající. Jaws atp. je prostě midcult, tak to člověk musí brát; baví a nebaví mne to úplně stejně jako midcult dnešní, třeba ten Bay, kterého jsme zmínil, nebo comiksové adaptace typu Avengers. Ale i to si dopřávám, když potřebuju vypnout. Navíc midcult není postaven zdaleka jenom na technologiích. Konkrétně ty čelisti (ostatně jako většina Spielbergových filmů) stojí v prvé řadě na valmi dobrém filmovém řemesle. Dawn of the Dead od Romera je zrovna příklad filmu, který má přesah a má co říci dodnes (hlavně ta Romerova ironie), a Snyderova adaptace z něj udělala "pouhý" akční horor (to pouhý je schválně v uvozovkách, protože Snyder je zajímavý režisér zase jiným způsobem).

GTA V bych si zahrál (ze zvědavosti), ale věřte mi, pro mne mu dokáže konkurovat (co do očekávání) třeba plošinkovka FEZ, která velmi inovativně pracuje s prostorem. Na svém Archu pod Wine mi bez problémů šlape Skyrim a další pořád ještě poměrně nové hry, ale nehraju to. Radši se momentálně vracím ke starým adventurám, protože mě zajímá jak se vyvíjel žánr (tím nechci říct, že je Skyrim špatná hra, ale to, že konkurence je opravdu složitá věc). Taky už hraju hry od začátku devadesátých let, a hrál jsem kde co, od, ve své době, technologicky pokročilých her, až po roguelike v ASCII. Před pár roky jsem s hrami sice seknul, ale v poslední době se k nim zase vracím a snažím se na ně dívat už trochu jinak - ne jenom jako na pouhou zábavu. A kupodivu, jde to :-) Ale nebudu popírat, taky byly doby, kdy jsem se honil za novinkami a nad starými hrami ohrnoval nos :) V českém prostředí ovšem doporučuji sledovat např. blog Deník nespokojeného hráče (http://angryplayer.blogspot.cz). To je třeba člověk, který podstatě hraní rozumí. Tam najdete kvalitní reflexe novinek i starých her. Poslední příspěvek má zrovna o GTAV.

Ta moje přirovnání her ke knihám bylo nedokonalé (jako je každé přirovnání), ale chtěl jsem tím poukázat na to, že "nové" nerovná se "lepší". Shakespeare v Hilského překladu je vynikající a lidi by ho měli číst stejně tak, jako ty Chaucerovy Canterburské povídky (vyšly mj. znovu ani ne tak dávno ve velmi pěkném vydání v Academii - mají edici Europa, kde vyšel i ten Zločin a trest). Zastarávání jazyka je samozřejmě z určitého hlediska problém, ale jazyk není technologie (jde trochu o něco jiného). Zas to pak člověka nutí číst pomaleji a o to pečlivěji. Podobnou zkušenost mám osobně např. s literaturou ve slovenštině (čtu občas slovenské překlady, které nevyšly česky, např. některé texty od Itala Calvina).

To už jsme se ale dostali trochu daleko a já už se rozepisuji nějak moc... Za sebe bych tuhle diskuzi tímhle uzavřel ;-)

Jak vidím, nemáte problém se staršími filmy. Mě dost irituje odporně pištivý zvuk jako z FM rádia, neostrý obraz, špatné barvy, efekty které v dnešním kontextu vypadají nereálně a amatérsky, často i přehrávání. U výjimečně skvělých kousků to člověk překousne, ale například horrorovou atmosféru (a nakonec jakoukoliv atmosféru) to dovede kompletně zabít.
BTW jako jeden z filmů, kde se vyplatí přenést se přes technickou zastaralost, doporučuji Dr. Strangelove or: How I Learned to Stop Worrying and Love the Bomb. Chce to mít základní přehled v mezinárodní politice a historii dvacátého století; pak je to neskutečně dobré.

Shakespeare a Canterbury Tales v překladu? To snad ne. Překladatel musí text převést do nového jazyka, a tím vám sebere půlku zážitku (v extrému to vidíte na jednotlivých překladech Bible, které jsou stylem velmi odlišné). Podobně dovede dubbing zničit zážitek z filmu. Uznávám že Gogolova Revizora jsem četl v překladu, protože s mojí ruštinou bych ho četl rok :), ale anglicky snad dnes umí každý.

Zkusím to uzavřít za sebe. Vy zjevně nemáte se staršími hrami, knihami a filmy větší problém. Já mám ten problém o něco větší, a většina lidí na starší tituly přesně z mnou popsaných důvodů kašle (Dr. Strangelove tržbami za rok 2013 asi fakt netrhne Pacific Rim). A protože autorům her jde pochopitelně o zisk, vidím starší hry na Linuxu jako neperspektivní - i přes to, že na Linuxu je jakákoliv hra vlastně sváteční událost.

BTW na GTA V pro PC se fakt *velmi* těším.
http://www.youtube.com/watch?v=oIpVOr7zwAk

Abyste to konečně pochopil, tak vám jako ukázku budu ještě citoval jednoho uživatele, co napsal do diskuze na Tiscali Games k indie plošinkovce Spelunky:

"Tak ale je to naozaj úžasná hra, lepšiu a návykovejšiu 2D hru nepoznám. Skutočne. Nedokážem sa od nej odtrhnúť a vydržím ju hrať aj 4 hodiny vkuse skrátka je strašne chytlavá. Nikdy by ma nenapadlo, že na mojom namakanom notebooku kde mi v pohode ide crysis3 budem celé hodiny hrať niečo takéto."

Hry v konečném důsledku totiž nejsou o co nejdokonalejší grafice, ale o tom nejzákladnějším - tj. hratelnosti.

Navíc jde ještě o jednu věc - čím dražší titul, tím je větší pravděpodobnost, že bude konvenčnější. Když produkční společnost naleje do nějaké hry třicet a více miliónu dolarů, tak si nemůže dovolit moc riskovat a jde jim spíše o jistotu. Je to totéž jako u blockbusterů. Zatímco indie developer, právě proto, že nemůže oslnit hráče použitou technologií, tak musí přijít s něčím kreativním. Indie hry fungují v zásadě jako svého druhu herní avantgarda.

To samozřejmě mluvím o kvalitě her - ne o trhu, to je jiná záležitost. Píšu to ale proto, že člověk, který nemůže hrát zrovna ty tituly, které stojí na nejmodernějších technologiích, tím v podstatě nemusí nijak trpět (když mu jde o skutečnou kvalitu, která jde napříč časem). Já si raději přečtu sto padesát let starý Zločin a trest, než abych ztrácel čas se stupidní Šifrou mistra Leonarda z nového tisíciletí.

Osobně si myslím, že ten důvod leží jednak v digitální distribuci a pak také v tom, že linux, přes své nedostatky, je ze své GNU podstaty flexibilnější platforma než Windows, takže mohl přijít Google a zmorfovat linux do Androida a může přijít Valve a zmorfovat linux do SteamOS (ačkoli, tady samozřejmě ještě není jasné vůbec nic).

Problém Windows (ale nejenom, je to obecný problém) je v tom, že když se nějak radikálně mění trh, tak na to nemusí být schopen rychle reagovat. Ve vedení společnosti musí být totiž v takové chvíli nějaký vizionář (jako byl např. Jobs v Applu), který to podchytí.

U linuxu, jako v zásadě jenom svobodně šiřitelném jádru, se ale může stát, že se v takovémhle zlomovém okamžiku může objevit nějaká velká firma z vnějšku, která se ho ujme a rychle ho adaptuje. Právě jako se to podařilo Googlu s Androidem. Samozřejmě pak linux už nemusí být úplně ten linux, jak ho známe. Ale v tom je právě jeho síla.

Myslím si, že tohle bude důvod, proč nakonec Microsoft bude upadat (koncept PC není věčný), pokud nějak radikálně nepromění svoji politiku (a radikálně znamená GNU), protože nebude schopen dostatečně rychle reagovat na potřeby trhu. Linux má na dlouhodobé přežití, řekl bych, v GNU genetickou výhodu :-)

Windows jsou modulární, a technicky není problém, aby si je výrobci přiohnuli. Například interface jako je Metro lze triválně doinstalovat do Windows 7 nebo XP, a Metro ve Windows 8 lze nahradit něčím co funguje jako klasická nabídka Start. Jenže výrobci jsou zvyklí produkovat krabice které podávají lidem přes pult, jejich ohýbání Windows se omezuje na instalaci hromady bloatware, a dalo spoustu práce je dokopat i k produkci tabletů s Windows (nakonec proto MS přišel se Surfacem).

GNU je free implementace unixových nástrojů, a pokus o implementací kernelu (GNU Hurd pořád není hotový). Tímhle směrem MS asi nepůjde, nemá tím co získat. Pokud máte na mysli GPL, i je to velmi nepravděpodobné. GPL totiž není moc kompatibilní s businessem. Proč myslíte že IBM neuvolní zdrojáky DB2 a Lotus Domino pod GPL? A proč Oracle neuvolní zdrojáky svého RDBMS? Oni dobře vědí, že kdyby jejich produkty mohl kdokoliv volně šířit a užívat bez placení, silně by prodělali.
Samozřejmě pokud jednou například DB2 ztratí komerční hodnotu, tak IBM ty zdrojáky možná uvolní. Zasadilo by to ránu úspěšnější konkurenci. Tohle zkusil už Sun s OpenOffice, akorát to nevyšlo.

Pokud vím, tak GNU znamená GNU is not Unix (a zahrnuje to GPL atp.). Ale pořádně do hloubky jsem to nikdy nestudoval.

Navíc můj názor na GPL je ten, že nevidím důvod, proč by každý aplikace (jako např. Steam nebo Oracle atp.), která běží na linuxu, měla být GPL. Nevidím důvod proč by vedle sebe nemohl koexistovat Gimp a Photoshop. Jde mi o samotné linuxové jádro. V určité situaci je snazší (výhodnější atp.) vzít toto jádro a na něm postavit něco dalšího, než vyjednávat s Microsoftem (který navíc může být v pozici konkurenta). Zisk může jít pak třeba ze služeb.

Zřejmé je, že MS na mobilním a tabletovém trhu neuspěl. Je tam vlastně v pozici linuxu na desktopech. Taky nabízí slušný mobilní systém, ale už se prostě dostal do pozice outsidera a z toho je těžké se vymanit. Lidi si zvykli na Android a iOS a mají tam své aplikace (často koupené). Třeba se mu to podaří, přeci jenom je snazší vyměnit telefon, než celý desktop, ale moc tomu nevěřím.

GNU je project Richarda Stallmana a jím založené FSF, jehož cílem je postavit free UNIX licencovaný pod GPL. GNU unixové utility se používají ve velkém. Jádrem měl být GNU Hurd, který pořád není hotový. Prozatímním výsledkem je kombinace kernelu zvaného Linux a GNU utilit, kterou někteří označují jako GNU/Linux, a jiní nepřesně jako Linux.
http://en.wikipedia.org/wiki/GNU

Souhlas, vzít jádro Linuxu a upravit si ho pro daný účel je poměrně jednoduché v porovnání s tím samým na Windows. Není to problém technický, ale licenční. Kdyby MS dal Windows pod GPL, aby umožnil tuhle flexibilitu, přišel by o naprostou většinu příjmů. Výrobci PC i uživatelé by instalovali "Windows GPL", a MS by z toho neměl příjmy, protože výrobci nebudou platit za žádné služby ani nic jiného - minimálně ne v řádu, ve kterém platí dnes.
A s daleko menšími příjmy by přišly i problémy, které dnes má Linux: nedostatek financí na rozvoj projektu, technické zaostávání (kernel Linuxu patří technicky do sedmdesátých let), neřízenost vývoje, nedodělanost. A to má Linux ještě velkou výhodu v tom, že ho do značné míry živí producenti HW, kteří vydělávají na Windows, a financováním Linuxu ze svého zisku si vytvářejí alternativu.
Pro MS je cesta jasná: nabízet zákazníkům vždy dost velkou hodnotu na to, aby za jeho SW zaplatili, a to i když existuje konkurence dostupná zdarma. Ve světě deskopů i serverů to zatím funguje.

Na mobilním trhu MS sice zaspal, ale není na tom špatně. Poslední dobou se množí zprávy o tom, jak Windows Phone a tom či onom trhu předběhly iPhone, a to včetně ČR. Na řadě trhů je WP už na dvojciferných procentech. Samozřejmě zvýšení podílu WP bude chtít ještě spoustu práce, ale je to na dobré cestě. Navíc teď Apple udělal slušnou botu s iOS7, ze kterého se lidem dělá fyzicky špatně. Je za tím paralaxní wallpaper spolu s agresivními přechody, zoomovacími efekty apod. Sice to nezpůsobuje u každého uživatele plný rozsah příznaků (migréna, dezorientace, nevolnost), ale používání takového systému asi bude nepříjemné každému, a proběhlo to všemi médii.
http://www.root.cz/zpravicky/idc-windows-phone-je-v-cr-druhy-nejrozsirenejsi-mobilni-system/
http://www.dailymail.co.uk/news/article-2434612/Apples-latest-operating-iOS-7-making-people-sick--literally.html

Na trhu tabletů by to MS měl mít teoreticky jednodušší. Lidé je používají primárně na brouzdání webu a čtení, k čemuž stačí pár aplikací typu broweru a klienta pro Facebook. MS může nabídnout kombinaci tabletu a notebooku, s plnými aplikacemi z Windows. ARM verze je pro mě osobně nepoužitelné, ale třeba někoho osloví MS Office v ceně.
ThinkPad Helix a Surface 2 Pro jsou podle mě dost povedená zařízení. U Surface 2 Pro jen doufám, že MS nebude opakovat chybu s distribučním kanálem a přepálenou cenou. Nakonec si vzpomeňte, že první verze čehokoliv od MS bývá zpravidla nepoužitelná, druhá je hodná pozornosti, a třetí převálcuje trh :)
http://www.youtube.com/watch?v=3uDZvNrpoVY
http://www.youtube.com/watch?v=YwtLRxQ9SnE