Vědcům z univerzity v Delftu se podařilo zapsat 1 kB pomocí jednotlivých atomů chlóru na mřížku měděných atomů o rozměru pouze 100×100 nm. Jde tedy o hustotu zápisu 500 Tb/in², přičemž současné magnetické pevné disky mají hustotu zápisu kolem 1 Tb/in².
Zápis a čtení se provádí tunelovacím mikroskopem ve vakuu za teploty kapalného dusíku (což trochu připomíná vtip se slepicemi). Vědci zapsali část přednášky R. P. Feynmana. Výsledek byl včera publikován v prestižním časopise Nature.
Když vezmu kravatu a fixou na ni něco napíšu, je to informace vepsaná do kravaty. Když tu kravatu ale vezmu a pověsím na kliku u dveří kolejního pokoje, je to informace vepsaná do polohy kravaty (mám uvnitř slečnu a nepřejeme si být rušeni). Opravdu mezi "informace vepsaná do objektu" a "informace vepsaná do polohy objektu" nevidíte rozdíl?
Navíc, pokud bychom chtěli být opravdu přesní, v obou případech (kravata i atom) nejde o "polohu objektu jako takovou", ale o (ne)přítomnost objektu na pevně daném místě, ten jeden bit je v obou případech přítomen/nepřítomen.
ČLÁNKY DO MAILU
